Pražský hrad

Odečítání se mohu vyhnout, když rovnou popíšu vlastnosti hvězd. Zákrytovou dvojhvězdu vidíme jako 1 hvězdu a proto můžeme na počet hvězd pohlížet dvojím způsobem.

1/ 21 samostatných hvězd, 1 dvojhvězda (2 hvězdy), 3 hvězdy na bárce a 7 hvězd ve hvězdokupě, celkem 33 hvězd

2/ 22 samostatných hvězd (dvojhvězda jako 1 hvězda), 3 hvězdy na bárce a 7 hvězd ve hvězdokupě, celkem 32 hvězd

Hvězdy na disku z Nebry možná vyjadřují rozpor mezi posvátnou sluneční geometrií a praktickou geometrií. Rozpor lze vyjádřit rovnicemi 21:7=3 a 22:7=3,14..., takže dělení se nemohu vyhnout. Tímto objevem se zhroutily představy o dokonalé geometrii slunečního kotouče a byla zpochybněna posvátnost mystického čísla 3. Toto můžeme srovnat s objevem nesouměřitelnosti, kterou podle legendy dokázal učenec Hippasos a přivedl tím pythagorejce do svízelné situace.

Franta: Na disku bylo původně 33 hvězd. 2 tvoří zákrytovou dvojhvězdu (krajní vlevo) a proto jich vidíme 32. Z toho 3 se vezou na bárce a 7 tvoří hvězdokupu. Pomocí početních úkonů dostaneme zajímavá čísla.

3+7=10
32-10=22
22:3=7,333333...
22:7=3,14...= přibližně pí

2+3+7=12
33-12=21=3x7
33:3=11

ZH: Nejnovější výzkum podmořského města měl proběhnout nedávno, ale je zřejmé, že tiskové agentury zatím nedostaly obrázky a další přesnější informace. Jestli to není blábol, tak mi vrtá hlavou, jak se město mohlo ocitnou hluboko pod hladinou. Mohl to způsobit sesuv mořského dna u pobřeží? Ovšem pak by město asi nezůstalo zachované.

Teda je fakt, že domnělé Slunce vypadá spíš jako Měsíc v úplňku (viz), když se disk správně natočí. Nedovedu posoudit, zda kresba na něm je patina, nebo původní záměr. Každopádně Slunce moc na hvězdné nebe nepatří, leda při onom úplném zatmění.

Jinak jsem zkoušel na Heliacal Rising Simulatoru Plejády (D:24.1, R:3.1) na 50. rovnoběžce, heliakální východ vychází na cca 26.5., ty ostatní momenty (poslední heliakální východ a první a poslední západ nevím, zda se uplatňují).

Když jsem zadal v Googlu moon and stars, jsou tam desítky (moderních) obrázků, ba valná většina, kdy jsou hvězdy před temnou částí Měsíce, i rádoby věrné zobrazení (viz). Ani jsem nenabyl pocit, že by se někdo snažil zobrazit nějaká souhvězdí ap.

Nicméně jsem na astronomickém webu narazil na pohádku o vlku a sedmi kůzlátkách, plus výčet hvězd, které může Měsíc sežrat (viz).

Žiju v zajetí současných astronomických vědomostí, jak si vlastně dřív lidi vysvětlovali měsíční fáze?

Ještě stránka o Plejádách, viz, zdá se, že Plejády (jejich heliaktický východ a západ) byly spolu se Sluncem a Měsícem důležitým znamením pro dělení roku.

Trochu jsem kolem disku hledal, na anglické Wikipedii píšou, že dle nové analýzy je měď i cín z disku z Cornwallu, dřív se mělo za to, že měď je s Bischofshofenu; zlato má být z Karpat. Disk byl nalezen nedaleko Krušných hor, ale je možné, že tam se už netěžilo. Nevím, jak se tehdy obchodovalo s dalekými surovinami, jen mě napadlo, že v době výroby disku byla rozvinutá mínojská civilizace.

Říkal jsem si, že z astronomického hlediska to dělal nějaký jouda, asi pět hvězd je před zatemněnou částí Měsíce.
Ovšem našel jsem tuto hypotézu, že výjev má znázorňovat zatmění Slunce 16.4.1699 př.n.l. (-1698), a opravdu to tak nějak vypadalo Slunce bylo ve znamení Býka, Plejády kousek nad Sluncem, ty ostatní hvězd jsou ovšem spekulace (pravda že ty tři planety tak opravdu stály) a Měsíc byl pochopitelně v novu a nemohl mít srpek, zatmění bylo patrně jen částečné, takže hvězdy asi vidět nebyly.

Ovšem namalovat stylizovaně Slunce, Měsíc a hvězdy asi napadlo v historii i současnosti kdekoho, a je otázka, zda měl nějakou astronomicko-astrologickou či jinak konkrétně symbolickou představu, nebo jen náhodně vyplnil zbylý prostor hvězdami.

Použití disku jako jakéhosi astrolábu pro určení slunovratu, jak píšou v německé Wikipedii, je podle mě blbost, ledaže tím kněz jen oblboval ostatní.

Ještě k té Krétě, tohle by vás mohlo zaujmout. A kámen z Litvy.

Omlouvám se, pozapomněl jsem na to a myslel, že jde o něco nového.

Co se týče podmořského města, zní to dost fantasticky, že by 600 m pod mořem byly takto zachované architektonické struktury, zdá se, že nejsem sám, kdo má pochybnosti, viz Wiki, kde jsou i souřadnice, když si je člověk najde na G-mapě, je místo v hloubce přes 1300 metrů, je o tom více materiálu na Youtube, ale jediný přesvědčivý obrázek je jakýsi mlhavý pyramidovitý útvar v sonaru, pak je tam i komplexní pohled na tři pyramidy, který však vypadá jako fotomontáž. Je to záležitost stará 8 let a zdá se, že to nikdo věrohodný nepotvrdil. Pobřeží je prý dobře zmapováno kvůli hledání ropných nalezišť.

Bohužel tomu moc nerozumím, asi by to chtělo více osvětlit.
Spojnice Vít(Václav)-Kříž-Longin má azimut 131,8°, azimut slunovratu je 126.8°, to je rozdíl 5°! Opravdu to směřuje přesně k Jeruzalému (131.83°), ať už záměrně, nebo náhodou.
Kterými kostely jsou Martin, Jan, Marie?
Jak si mám ty trojúhelníky představit? Nešlo by to zakreslit v mapy.cz a dát na to odkaz?