Pražský hrad

Chtěl jsem upozornit na moiskýprsten, který jsem použil v knize. Pak jsem si všiml, že na něj upozorňuje i pán v odkazu "kontakt" J. Čiháka. Tak ještě přidávám obdobu, tentokrát se šesticípím Jupiterem místo kotouče. Jedná se o tu vlnovku oddělující oblohu od výjevu s postavami, která připomíná "bárku" na disku.

Ze svého pohledu bych disk vyhodnotil takto. Jedná se o naivní zobrazení hvězdné oblohy s Jupiterem (tzv. Plejády), Sluncem a Měsícem. Později byl vylepšen "bárkou" tak, jak je vlnovka na prstenech. Možná, že "bárka" je vlastně vyjádřením úsvitu/východu Slunce, alespoň tak bych to odvodil podle prstenů, kde vlnovka odděluje výjev od oblohy. Jak usilovně uvádím, pro záznamy pohybů těles musel být zásadní právě úsvit/východ Slunce. Pokud by měl mít disk nějaké další poselství, tak by to muselo být více zřetelné. Myslím si, že právě nalezení některých kruhů, kterých jsem si dříve nevšiml, dokládá otáčení při práci na disku, nikoliv nějaké astronomické poselství.

Jako náhradní bonbónek jsem narazil na jedno z vyobrazení Sheela-na-gig na závěrečném klenáku oblouku. Nebudu sem zatím řešení dávat, abych nechal radost z případného luštění ostatním.

Poselství, které jsem přečetl na disku z Nebry, je složité na odvození. Přiznám se, že mi to vadilo už od začátku, neboť jsem očekával, že najdu něco jednoduchého, jako je např. poselství z Millstattu. Avšak jestli poselství bylo určeno jenom pro zasvěcené, kteří byli vzdělaní v matematice a astronomii, potom si myslím, že mohou existovat i mnohem složitější zakódování.

V minulých dnech jsem se zabýval historií čísla pí a tak se podělím o jednu zajímavost. Mnozí si myslí, že odkaz na Ludolfovo číslo se vyskytuje v První knize královské 7:23 a Druhé knize letopisů 4:2.
“Odlil také moře o průměru deseti loket, okrouhlé, pět loket vysoké; dalo se obepnout měřicí šňůrou dlouhou třicet loket.“
Z toho vznikla domněnka, že při stavbě Šalamounova chrámu používali pí=3. Jiní se však domnívají, že chrám byl šestiúhelníkový, protože již dávno předtím existovaly mnohem přesnější odhady čísla pí.

Jan Čihák: pražský pentagram zasazený do trojúhelníku je ovšem značně mlhavý, proto jsem to taky moc neprosazoval. Jeho součástí jsou sice pěkné linie - jeruzalémská, ta od sv.Petra k Vyšehradu a hlavně ta rovnoběžková mezi Mosteckou věží a Prašnou branou, spojuje tři opevněná místa a most, ale chybí mu hlava - na předmostí Čechova mostu zřejmě nic nebylo, a jedna noha je v řece, taky jedna příčka, která k tomu tvaru naváděla, vznikla až před sto lety (Pařížská třída).

Jan Cinert: taky jsem si myslel, že jde spíš o umělecko-řemeslnickou licenci, prostě napřed autor udělal hvězdy kolem Slunce, aby nebyly moc blízko, pak kolem okraje disku a zbytek rovnoměrně vyplnil. To by ovšem znamenalo, že ten zlatý oblouk tam byl od začátku, protože hvězdy se mu vyhýbají. Mohl vypadnout a být znovu zasazen a pro jistotu zatepán, nebyl-li opravář metalurg.
S dvojhvězdou to tak asi bude, proč by jinak chyběla výplň té levé. Nevím, kdo vymyslel bárku, naší cenzurou tady by teda neprošel... Mléčná dráha se mi taky nezdá, i když - zobrazit touto technikou mlhovinu by asi jinak nešlo, ale proč by byla pruhovaná... Nevím, proč je oblouk fajfkovitý, snad ani tehdy nebyl problém ho udělat pravidelným. Tak bych si tipnul, že je to pozemské zařízení spojené s nebem, třeba sluneční elektrárna ve dne a zrcadlový teleskop v noci, sluneční lehátko, anebo to do Nebry podstrčila firma Niké ;).

Z. H.: S kruhy je to zajímavé, samozřejmě bez té zeměkoule. Když člověk pracuje na výzdobě něčeho kulatého, tak si předmět během práce postupně pootáčí. Nechtěl jsem od začátku kazit diskuzi chytrolínským skepticismem, ale pořád jsem spíše přesvědčen o náhodnosti vytvořených bodů/hvězd, mimo zřetelné sedmičky, a mělo by jít jen o symbolické vyjádření hvězdné oblohy. No ale mohu se mýlit, tak ještě uvidíme.

J. Čihák: Myslím si, že se nejedná vlevo o zdvojenou hvězdu. Když byl přidáván "slunovratový oblouk", tak by se ho hvězda dotýkala. Proto byla posunuta. Na druhé straně byly dvě hvězdy zcela zakryty, tak se neposunuly.

Nemůže se jednat o "bárku" také z toho důvodu, že v Evropě se nepoužívaly rákosové lodě se zvednutou přídí a zádí. Tady byly lodě z jednoho rovného kmenu.

1/ Tady jsou také kruhy. Schéma orloje? 2/ Zajímavý obrázek, kontakt s autorem.

Ještě bych se chtěl opravit. Jednotlivé rovnice nejsou ve vhodném tvaru, z obou jenom vyplývá skrytý rozpor 3,14 versus 3. Správný tvar je 3x7=21 a 3,14x7= přibližně 22, tedy jako pí krát dé je rovno obvodu. Takže i to dělení jsem odstranil.

To se vám teda povedlo! Vaši schopnost jste prokázal už při vkreslení pentagramu do mapy Prahy.

Moje řešení je stále možné, avšak nově je založeno na předpokladu, že poselství bylo zaznamenáno až úpravou disku. 2 hvězdy byly záměrně zakryty. Na disku je nyní celkem 31 hvězd. Zákrytová dvojhvězda se jeví jako 1 hvězda a tak jich vidíme celkem 30. 7 hvězd se odlišuje, protože zjevně tvoří kulovou hvězdokupu. 2 hvězdy se překrývají, což je charakteristické pro zákrytovou dvojhvězdu. Touto vlastností se též nápadně odlišují od samostatných hvězd , jejichž počet je 22 a při zákrytu 2 hvězd jich vidíme 21. Podvojnou úvahou se dostaneme k rovnicím 21:7=3 a 22:7=3,14..., které vyjadřují již popsaný rozpor. První rovnice vyjadřuje zdánlivou dokonalost slunečního kotouče. Zřejmě není náhodou, že se v čitateli nachází zdánlivý počet hvězd. Druhá rovnice vyjadřuje skutečnost, která způsobila velké zklamání. Dosazení skutečného počtu hvězd do čitatele také nebude náhoda.

3 hvězdy se vezou na sluneční bárce. Tato část výjevu alegorizuje neřešitelný problém. Upozorňuje na skutečnost, že obvod slunečního kotouče není dokonalým trojnásobkem průměru. Tím nastaly pochybnosti o posvátnosti čísla 3 a v číselné mystice vznikla nenapravitelná trhlina. Přirovnal bych to k Hippasovu objevu, který byl pro pythagorejce zdrcující. Hippasos dokázal, že neexistuje čtverec, jehož stranu a úhlopříčku lze současně popsat celými čísly.

Lidská pýcha, kult osobnosti, můžou být nekonečné, příkladů je v historii mnoho. Třeba Kim-Ir-Sen se jistě domníval, že on sám a jeho obří sochy jsou samy o sobě poselstvím... Může to nabourávat jednotný systém mýtů ;).

Počet Plejád mě taky zarážel, mimochodem automobilka Subaru (japonsky Plejády) má ve znaku šest hvězd, jednu velkou a pět malých.

Důležitý je ovšem vlastní pohyb hvězd. Zkusil jsem dát vedle sebe snímky Plejád (Stellarium) z období -5500, -1700 a +2012 let, liší se, ale sedmičku nevysvětlují, leda by šlo o ten hexagon plus vedle stojící dvoj/trojhvězdu, která k němu počtem nepatří. A taky že jo, ta dvojhvězda je složena z Atlanta a Pleione, což byli rodiče sedmi sester - Plejád.

Proč jsou Plejády významné? Když koukneme na noční oblohu, upoutá nás Měsíc, je-li vidět, a pak je jednotvárná plocha posetá hvězdami, hledáme Velký vůz, Cassiopeu ap., což jsou ale lidské konstrukty. Plejády se z toho nápadně vymykají, taky Mléčná dráha. Nevím, co by na tom měla precese měnit, kór pro primitivní národy.

Březová kůra může jedině datovat uložení pokladu do země. Jestliže předtím disk prodělal nejméně dvě úpravy, poslední jsou dírky po obvodu na upevnění, tak musí být starší.

Já mám vždy problém pochopit, proč by někdo nechal vyrobit nějakou nákladnou věc, která by zachytila nějaký unikátní okamžik, a neměla obecné poselství platné pro následovníky. To se tady týká právě teorií o zatmění a konjunkci planet.

Dlouhodobý problém mám s tím, že vše starověké spojené s číslem sedm, je vykládáno automaticky jako důležitost a znalost Plejád. Neřešil jsem to důsledně, ale na takové jednoznačné spojení jsem v mýtech dosud nenarazil. Spíše to vypadá až na antickou spekulaci, které všichni sedli na lep. Podíval jsem se nyní na fotografie Plejád na Google. Nejjasnější jsou čtyři hvězdy, případně pět, a celkem s méně jasnými je jich devět. Kde je tedy stále s jistotou opakovaná sedmička? Proč by Plejády měly být významné, když se společně s hvězdnou oblohou posouvají za 720 let o 10°? Co by k nim mělo být trvalo vztahováno? Proč by měl být Měsíc vlkem a Plejády kůzlátky? Téměř všude je Měsíc ženskou podstatou a bůh ZO je strašlivým "vlkem", takže denní bůh ZO by měl požírat sedm dní v týdnu, podobně jako Kronos své děti.

Napadla mne možnost, že seskupení sedmi bodů, by mohlo být i vyjádření Jupitera, se šesti body po obvodu. Ale jinak se to doložit nedá.

Stáří disku bylo prý určeno z kousku březové kůry uvízlého v jednom z mečů, které byly součástí pokladu. Stáří je tedy nejasné, disk může být teoreticky mnohem starší, ale i mladší.

Dvojhvězd moc není, které by stály za řeč, navíc Velký vůz je dost daleko od ekliptiky, při níž jsou Plejády, Slunce, Měsíc a planety, spíš bych si tipnul na konjunkci planet. A že disk byl horoskopem-erbem-hrudním brněním, který zobrazoval významné okamžiky života velmože, proto ty dodatečné přídavky. Jestli tomu tak bylo, pak má první poznámka ztrácí význam.

"Bárka" mohla být spíš duhou, jak se ostatně píše v anglické Wikipedii, jednak jde o nebeský úkaz podobně jako hvězdy a planety, jednak je ten oblouk pruhovaný. Bárka se mi vůbec nezdá pravděpodobná, to asi jen, že se disk zobrazuje s obloukem dole, Taky ten šibalský výraz s přimhouřeným okem by asi nepřítele nezastrašil ;). Mléčná dráha by byla vlevo, ale taky se mi to moc opticky nezdá.

Dvojhvězda v oji Velkého vozu je Alcor - Mizar. Pak je tedy schémátko, které uvádí Mizar jako hvězdu vedle dvojhvězdy poněkud nepřesné. Existuje přísloví: "Alcor jsi viděl, ale nevidíš Měsíc v úplňku", které by mohlo poukazovat na to, že existence Alcoru a Mizaru těsně u sebe byla známá - zkoušela se tím prý u Arabů ostrost zraku.

Head of Orion, která obsahuje tu dvojhvězdu na druhé stránce - by tedy měla být mezi hvězdami Betelgueze a Bellatrix - jsou tam, ale tři malé hvězdy - největší je Meissa, :-( žádná dvojhvězda.

Možná je výjev na disku pohled z jiného koutu galaxie :-), který úhly pohledy poněkud deformuje.

JC: Je doloženo, že již v 2.tis.př.n.l. byly k výpočtu obvodu kruhu používány poměry s menšími čísly. Zatím jsem našel 3:1=3, 19/6=3,166..., 25/8=3,125... a (16/9) na druhou=3,160...
Neznám důvod, proč bych nemohl používat dělení a poměr 22:7=3,142857... Začátek čísla pí je přesně 3,141592...

ZH: Dosazení Orionu na disk nám připomíná, že je možné mnoho výkladů, ale který je ten správný? Každý může najít něco originálního podle svého zaměření a vědomostí.