Pražský hrad

Že vám do všeho reju..., omlouvám se.
Našel jsem Taranise se třemi, čtyřmi, šesti, osmi paprsky v kole, Jovovo kolo s jedenácti paprsky z Hadriánovy zdi (to mně připadá zvlášť zajímavé, protože tam ten počet opravdu vypadá jako záměr). Obecně se Taranisovo kolo považuje za symbol Slunce, v německé Wikipedii stojí: "Die Deutung des Rades ist nicht eindeutig. Neben dem Rad als Sonnensymbol wurden auch schon Interpretationen als Mondzeichen, jahreszeitliches Symbol, Symbol der Zeit oder Weltordnung, oder gar als Kugelblitz vorgeschlagen." Různost počtu paprsků svědčí proti té teorii o Jupiterovi, na dvanáct paprsků v kole jsem nenarazil, leda by byly ve zlomeném/zakrytém kole na gundestrupském kotli.

Přiznám se, že s šesticípou hvězdou, jako polovinou Jupiterova roku pracuji tak dlouho, že už ani nevím, jestli mě k tomu někdo navedl a do jaké míry jsem k tomu došel komparací.
Tady je oltář Taranise v Böckingenu a Taranis je obdoba Jupitera a slovanského Peruna. Jiný příklad, tentokrát se týká římského Jupitera.

Já jsem k tomu došel hlavně na základě rozborů mýtů, kde je prvořadý příběh Jákóbův s 12 roky strávenými u Lábana a dělenými na 6 + 6 let. Čím by ostatně měl být David, který převzal vládu po Saulovi, nežli obdobou Dia, který převzal vládu po Kronovi? Komu jinému by se šesticípá hvězda dala přiřadit, myslím z viditelných těles?

S triskele mám dlouho problém, a zatím jsem jej opět nedořešil. Může to být symbol "Třetího" boha ZO (třeba Baltazar, jak jsme již diskutovali), nebo obsahuje 24 letý cyklus, v němž se setkává počítání podle Venušina cyklu a Jupiterova roku: 4 x 8 = 24, 2 x 12 = 24. Nebo to platí pro obojí, a proto jsou použity dvě triskele. Pták byl třeba zástupným vyjádřením šlechtice a měl tak být na reliéfu přítomen. To nepovažuji za důležité, protože dává číslo jedna, a to není pro výpočet směrodatné.

Pro počty pletenců na copech je asi směrodatný tento příklad. Provaz je kolem sloupu ovinutý 4x a žebřík má 6 příček.

Do pletenců/pramenů se radši nebudu míchat.

Ale nikde jsem na www nenašel, že by piktogramem Jupitera byl hexagram či hexoagon, krom u vás - že je to tak už od Mezopotámie. Je to váš objev, nebo je to obecně přijímáno? Polovina Jupiterova roku je takové, ehm kolego, dubiosní číslo ;).
Připouštím, že u dotyčného vyobrazení Sheely by to mohlo platit. Co by ale v daném kontextu měla symbolizovat ona dvě triskela? A vlaštovka? Krom numerologického významu?

Asi jsem trochu udělal zmatek ve stranách. Levým copem jsem mínil cop na levé straně z pohledu pozorovatele, tím je tedy pravý cop Sheely. Ten je nad Jupiterovou šesticípou hvězdou a má šest pletenců. Levý cop Sheely nad triskele a ptákem měl evidentně čtyři pletence, poslední je uražen.

O ptákovi.

Jan Cinert:
6 (pletenců na levém copu)?

http://www.bylotojinak.cz/oracsky-vyjev-ve-znojemske-rotunde-sv-kateriny-nejsou-zde-premyslovci-aktualizovano-

vidím jen tři pletence - cop nad Jupiterovou hvězdou

Ten heraldický pták - je nějak doloženo, že patří k hradu, či rodině, které hrad patřil? Tedy, že nepatří k Sheele?

Pokud by se vycházelo z toho, že na disku je nedokonalá snaha napodobit motiv oblohy známý ze soudobých minoiských prstenů, tak by i "bárka" byla jen zkratkou, vytvořenou tak, aby se vyhnula hvězdám. S úsvitem jsem to nevyjádřil zcela. Jednalo by se o úsvitem zvýrazněný obzor, nad nímž je stále obloha s hvězdami, zatímco v popředí se odehrává děj s postavami. Myslím, že není dáno, že "bárka" byla přidána zároveň se "slunovratovými oblouky" nebo až po nich.

Nemůže se jednat o měsíce Jupitera, ale o planetu Jupiter uprostřed a opět zkratkou vyjádření jeho šestileté poloviny body po obvodu. Jupiter byl na disk umístěn z toho důvodu, že byl tehdejším hromovládným nejvyšším bohem a platnil jeho rok namísto Venušina cyklu. Proto tam Venuše není. Vždyť byla již předtím Mardukem co by Tiámat poražena a roztržena na půl.

Sheela-na-gig má, podle mne, souvislost s mýty, ve kterých je motiv zahnání rozběsněného héroia ženskou nahotou (Bellerofont, Cuchulain). O starověkém zpodobnění nevím, třeba se tu uplatnila cenzura muzejních pracovníků :-), ale v mýtech princip zachycen je.

Také jsem si všiml podoby mřížky na kameni s diskutovanou rytinou z Hradu. Jenže, když to není celé vidět, tak se těžko vyjadřovat.

ZH: Sám jste na disku objevil, že hvězdy jsou uspořádány do 7 kružnic. Podle některých starověkých představ všechna nebeská tělesa obíhala kolem země po dokonalých oběžných dráhách. Zjištění, že pí je o něco větší než 3, muselo způsobit zmatek. To je další důvod, proč by poselství mohlo mít něco společného s problematikou výpočtu obvodu kruhu.

Jan Cinert: 3 x 6 x 3 x 8 = 432
Nejprve jsem si myslel, že je to rok, kdy Meton navrhl devatenáctiletý cyklus, ale pak jsem našel číslo 432000 na vašich stránkách v článku o znojemské rotundě. Vaše řešení je hned vedle. Tady je neupravená fotografie. Zaujala mě tato prázdná mřížka na kameni, trochu to přípomíná kámen z Hradu.

S tím pravěkým teleskopem jsem to myslel žertem, že by tehdy znali víc Jupiterových měsíců než Galileo? 6 (z dnešních 65) jich bylo objeveno v r. 1904.

Ale vážně, proč by měl být Jupiter symbolizován sedmi hvězdami? Jeho oběžná doba je sice necelých 12 pozemských let, ale proč by její polovina měla být pro Jupiter takhle charakteristická? Přroč tam není Venuše, která je jasnější a má taky pozoruhodný cyklus? Proč by v naivním zobrazení, kde je vše nahozeno nahodile, byl Jupiter takto sofistikovaně vyjádřen?

"Bárka" nemůže být zobrazením úsvitu v případě, že druhé dva oblouky jsou zobrazením úseků východu/západu Slunce. To se mi ostatně taky nezdá, musím se poohlédnout po jiném vysvětlení těch oblouků ;).

Jan Čihák tam asi hledá tajná poselství, proto poselství není zřetelné, já si to ovšem, stejně jako vy, nemyslím.

O Šíle jsem si vždycky myslel, že se ožrali kameníci, kteří prý měli relativně velkou volnost při tvorbě plastik (domnívám se, že šlo o vystavení církví poražených pohanských démonů po vzoru hlavy draka Gargouille v Rouen). Je podobná plastika z předkřesťanské doby? Jinak jsem na váš výklad zvědavý, no abych nebyl srab, tak jde o vyjádření čísla deset - hexagram a kosočtverec. Mimochodem, Šíla je prý na klášteře v Plasích, ale obrázek jsem nenašel. Jinak k takové póze nutí ženy urologové, aby moč k vyšetření na bakteriologii nebyla kontaminována zevní mikroflórou.

Chtěl jsem upozornit na moiskýprsten, který jsem použil v knize. Pak jsem si všiml, že na něj upozorňuje i pán v odkazu "kontakt" J. Čiháka. Tak ještě přidávám obdobu, tentokrát se šesticípím Jupiterem místo kotouče. Jedná se o tu vlnovku oddělující oblohu od výjevu s postavami, která připomíná "bárku" na disku.

Ze svého pohledu bych disk vyhodnotil takto. Jedná se o naivní zobrazení hvězdné oblohy s Jupiterem (tzv. Plejády), Sluncem a Měsícem. Později byl vylepšen "bárkou" tak, jak je vlnovka na prstenech. Možná, že "bárka" je vlastně vyjádřením úsvitu/východu Slunce, alespoň tak bych to odvodil podle prstenů, kde vlnovka odděluje výjev od oblohy. Jak usilovně uvádím, pro záznamy pohybů těles musel být zásadní právě úsvit/východ Slunce. Pokud by měl mít disk nějaké další poselství, tak by to muselo být více zřetelné. Myslím si, že právě nalezení některých kruhů, kterých jsem si dříve nevšiml, dokládá otáčení při práci na disku, nikoliv nějaké astronomické poselství.

Jako náhradní bonbónek jsem narazil na jedno z vyobrazení Sheela-na-gig na závěrečném klenáku oblouku. Nebudu sem zatím řešení dávat, abych nechal radost z případného luštění ostatním.

Poselství, které jsem přečetl na disku z Nebry, je složité na odvození. Přiznám se, že mi to vadilo už od začátku, neboť jsem očekával, že najdu něco jednoduchého, jako je např. poselství z Millstattu. Avšak jestli poselství bylo určeno jenom pro zasvěcené, kteří byli vzdělaní v matematice a astronomii, potom si myslím, že mohou existovat i mnohem složitější zakódování.

V minulých dnech jsem se zabýval historií čísla pí a tak se podělím o jednu zajímavost. Mnozí si myslí, že odkaz na Ludolfovo číslo se vyskytuje v První knize královské 7:23 a Druhé knize letopisů 4:2.
“Odlil také moře o průměru deseti loket, okrouhlé, pět loket vysoké; dalo se obepnout měřicí šňůrou dlouhou třicet loket.“
Z toho vznikla domněnka, že při stavbě Šalamounova chrámu používali pí=3. Jiní se však domnívají, že chrám byl šestiúhelníkový, protože již dávno předtím existovaly mnohem přesnější odhady čísla pí.

Jan Čihák: pražský pentagram zasazený do trojúhelníku je ovšem značně mlhavý, proto jsem to taky moc neprosazoval. Jeho součástí jsou sice pěkné linie - jeruzalémská, ta od sv.Petra k Vyšehradu a hlavně ta rovnoběžková mezi Mosteckou věží a Prašnou branou, spojuje tři opevněná místa a most, ale chybí mu hlava - na předmostí Čechova mostu zřejmě nic nebylo, a jedna noha je v řece, taky jedna příčka, která k tomu tvaru naváděla, vznikla až před sto lety (Pařížská třída).

Jan Cinert: taky jsem si myslel, že jde spíš o umělecko-řemeslnickou licenci, prostě napřed autor udělal hvězdy kolem Slunce, aby nebyly moc blízko, pak kolem okraje disku a zbytek rovnoměrně vyplnil. To by ovšem znamenalo, že ten zlatý oblouk tam byl od začátku, protože hvězdy se mu vyhýbají. Mohl vypadnout a být znovu zasazen a pro jistotu zatepán, nebyl-li opravář metalurg.
S dvojhvězdou to tak asi bude, proč by jinak chyběla výplň té levé. Nevím, kdo vymyslel bárku, naší cenzurou tady by teda neprošel... Mléčná dráha se mi taky nezdá, i když - zobrazit touto technikou mlhovinu by asi jinak nešlo, ale proč by byla pruhovaná... Nevím, proč je oblouk fajfkovitý, snad ani tehdy nebyl problém ho udělat pravidelným. Tak bych si tipnul, že je to pozemské zařízení spojené s nebem, třeba sluneční elektrárna ve dne a zrcadlový teleskop v noci, sluneční lehátko, anebo to do Nebry podstrčila firma Niké ;).

Z. H.: S kruhy je to zajímavé, samozřejmě bez té zeměkoule. Když člověk pracuje na výzdobě něčeho kulatého, tak si předmět během práce postupně pootáčí. Nechtěl jsem od začátku kazit diskuzi chytrolínským skepticismem, ale pořád jsem spíše přesvědčen o náhodnosti vytvořených bodů/hvězd, mimo zřetelné sedmičky, a mělo by jít jen o symbolické vyjádření hvězdné oblohy. No ale mohu se mýlit, tak ještě uvidíme.

J. Čihák: Myslím si, že se nejedná vlevo o zdvojenou hvězdu. Když byl přidáván "slunovratový oblouk", tak by se ho hvězda dotýkala. Proto byla posunuta. Na druhé straně byly dvě hvězdy zcela zakryty, tak se neposunuly.

Nemůže se jednat o "bárku" také z toho důvodu, že v Evropě se nepoužívaly rákosové lodě se zvednutou přídí a zádí. Tady byly lodě z jednoho rovného kmenu.