Pražský hrad

Franta: To mi připadá nemožné. Původním nejvyšším bohem byl bůh ZO a mračna se nedají ztotožnit se Sluncem. Podobně Jupiter vrhá blesky po bohu ZO, a ty se nedají ztotožnit se Sluncem. Pouze mezopotámský Šamaš a řecký Apollón jsou skutečně spojitelní se Sluncem. Nemají však kolo, ale vnější žhnoucí paprsky.

Z. H.: "Jupiter bez Jova" - to je dobrá připomínka, při tom přirovnávání boha k planetě jsem si to vůbec neuvědomil. Naštěstí z toho důvodu nemusím opravovat texty, kde píšu o Apollónovi, protože to je řecký bůh a římské "Apollovi" je tu podřízené. Nejsem lingvista, ale nepochází podobně i tympanon z řečtiny a nemělo by pak být správně tympanonem (jak se s tím všude setkávám), namísto latinského tympanem? Odpadla by v praxi potíž s možnou záměnou za tympán (velký buben) :-).
Jenže "Jovovo kolo" je v šestiúhelníku a přesně odpovídá jiným vyobrazením se šesti cípy. Navíc, to co počítáte za cípy, jsou ve skutečnosti dva okraje jednoho cípu. Zkuste to porovnat s jinými vyobrazeními v dříve uvedených odkazech.

Jak tak koukám na kolo jezdce z Obernburgu, tak tady se nemusí jednat o triskele, ale osobité vyjádření šesti paprsků, kde tři mezilehlá pole byla vyplněna a tři zůstala prázdná. Navíc se zaoblení cípů liší od ostatních vyobrazení. Tady je zřejmě starší a jednodušší obdoba se zřetelnými šesti cípy.

Že by ono Jovovo kolo s jedenácti paprsky bylo jen neumětelstvím kameníka, se mi tedy nezdá, kór, když tu v každé nahodilosti hledáme skryté významy. Je přece zhotovené precizně.

Proč Jovovo - vzpomněl jsem si na školní škamny a hlavně na svého zetě, který učí dějiny antiky a vždycky mě setře, když něco špatně skloňuji, naposledy např. "s tympanonem" místo s tympanem (je to neutrum, byť se někde prý nesprávně uvádí, že i maskulinum), a tak si dávám pozor. Naštěstí jsem tu Jova skloňoval špatně jen asi dvakrát...
Pokud jde o boha, je Jupiter bez Jova, pokud o planetu, pak Jupiter bez Jupiteru.

Hvězdokupa Jesličky "je velmi snadno viditelná i prostýma očima jako poměrně velká mlhavá skvrna eliptického tvaru, protažená severojižním směrem. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek se tato skvrna jeví „zrnitá". (Hvězdnou oblohou).
"Galileo byl první, kdo správně definoval tento „mlhovinový“ objekt, když napsal: „Mlhovina zvaná Jesličky (Praesepe), není pouze jedna hvězda, nýbrž shluk více než čtyřiceti malých hvězd.“" (viz, kde je ale i řecká pověst, která se k tomu váže.
Asi to tu sedmici hvězd na disku nevysvětlí, ale díky, zase jsem o něco vzdělanější.

S počtem paprsků v "Taranisově kole" je to složité v tom, že ne vždy je jasně doloženo, že se jedná o Jupitera Taranise. Jezdec z Obernburgu se skutečně jeví jako Taranis na koni vítězící nad zlým démonem/satanem, původně hodným bohem ZO. Chybí ovšem ten poražený protivník a pravá ruka s blesky. Tři "cípy" jsou však jednoznačné. Více se k tomu neumím vyslovit. V případě kola z Hadriánovy zdi je zjevné, že se jedná o klasických šest cípů v šestiúhelníku, jen ten jeden je nepovedený a provedený jednou linkou. Autorovi to nějak nevyšlo, nebo se spletl.

Na více než sto let starém výkladu, že kolo Jupitera Taranise je znakem Slunce je od začátku chybné to, že Jupiterovi Taranisovi není přiřazeno Slunce, ale planeta Jupiter, tedy zároveň čtvrtek a nikoliv neděle.

Na kotli je skutečně na hlavě šest pramenů, z hlavy vychází po čtyřech a končí tři prameny. Vypadá to celé na složené vyjádření epického příběhu. Jenže, výtvarné zpracování je podobné thráckému stylu, a tak by měl kotel pocházet z Podunají. U východních Keltů se mýty asi poněkud lišily od irských záznamů, takže vysvětlení výjevu bude trochu složitější. Na případném matematickém poselství mi vadí opět malá zřetelnost. Osobně k tomu zatím více nemám.

Zapomněl jsem ještě, že triskele by také mohlo být znázorněním tří fází Měsíce, tedy naší Libuše, Tety a Kazi.

Že vám do všeho reju..., omlouvám se.
Našel jsem Taranise se třemi, čtyřmi, šesti, osmi paprsky v kole, Jovovo kolo s jedenácti paprsky z Hadriánovy zdi (to mně připadá zvlášť zajímavé, protože tam ten počet opravdu vypadá jako záměr). Obecně se Taranisovo kolo považuje za symbol Slunce, v německé Wikipedii stojí: "Die Deutung des Rades ist nicht eindeutig. Neben dem Rad als Sonnensymbol wurden auch schon Interpretationen als Mondzeichen, jahreszeitliches Symbol, Symbol der Zeit oder Weltordnung, oder gar als Kugelblitz vorgeschlagen." Různost počtu paprsků svědčí proti té teorii o Jupiterovi, na dvanáct paprsků v kole jsem nenarazil, leda by byly ve zlomeném/zakrytém kole na gundestrupském kotli.

Přiznám se, že s šesticípou hvězdou, jako polovinou Jupiterova roku pracuji tak dlouho, že už ani nevím, jestli mě k tomu někdo navedl a do jaké míry jsem k tomu došel komparací.
Tady je oltář Taranise v Böckingenu a Taranis je obdoba Jupitera a slovanského Peruna. Jiný příklad, tentokrát se týká římského Jupitera.

Já jsem k tomu došel hlavně na základě rozborů mýtů, kde je prvořadý příběh Jákóbův s 12 roky strávenými u Lábana a dělenými na 6 + 6 let. Čím by ostatně měl být David, který převzal vládu po Saulovi, nežli obdobou Dia, který převzal vládu po Kronovi? Komu jinému by se šesticípá hvězda dala přiřadit, myslím z viditelných těles?

S triskele mám dlouho problém, a zatím jsem jej opět nedořešil. Může to být symbol "Třetího" boha ZO (třeba Baltazar, jak jsme již diskutovali), nebo obsahuje 24 letý cyklus, v němž se setkává počítání podle Venušina cyklu a Jupiterova roku: 4 x 8 = 24, 2 x 12 = 24. Nebo to platí pro obojí, a proto jsou použity dvě triskele. Pták byl třeba zástupným vyjádřením šlechtice a měl tak být na reliéfu přítomen. To nepovažuji za důležité, protože dává číslo jedna, a to není pro výpočet směrodatné.

Pro počty pletenců na copech je asi směrodatný tento příklad. Provaz je kolem sloupu ovinutý 4x a žebřík má 6 příček.

Do pletenců/pramenů se radši nebudu míchat.

Ale nikde jsem na www nenašel, že by piktogramem Jupitera byl hexagram či hexoagon, krom u vás - že je to tak už od Mezopotámie. Je to váš objev, nebo je to obecně přijímáno? Polovina Jupiterova roku je takové, ehm kolego, dubiosní číslo ;).
Připouštím, že u dotyčného vyobrazení Sheely by to mohlo platit. Co by ale v daném kontextu měla symbolizovat ona dvě triskela? A vlaštovka? Krom numerologického významu?

Asi jsem trochu udělal zmatek ve stranách. Levým copem jsem mínil cop na levé straně z pohledu pozorovatele, tím je tedy pravý cop Sheely. Ten je nad Jupiterovou šesticípou hvězdou a má šest pletenců. Levý cop Sheely nad triskele a ptákem měl evidentně čtyři pletence, poslední je uražen.

O ptákovi.

Jan Cinert:
6 (pletenců na levém copu)?

http://www.bylotojinak.cz/oracsky-vyjev-ve-znojemske-rotunde-sv-kateriny-nejsou-zde-premyslovci-aktualizovano-

vidím jen tři pletence - cop nad Jupiterovou hvězdou

Ten heraldický pták - je nějak doloženo, že patří k hradu, či rodině, které hrad patřil? Tedy, že nepatří k Sheele?