Pražský hrad

Já zas o tom svém - v Anglii devatenáctého století bylo ve školních třídách 10 žáků plus učitel, první fotbalové mače prý začaly mezi školními třídami.
Jedenáct hráčů v kriketu prý zas vzniklo tak, že Edward VIII. měl jedenáct dvořanů a jedenáct náhradníků, ti soutěžili, kdo zůstane dál dvořanem.

Co se týče toho kola, "učitel" a pět dvojic "žáků" by mohli vysvětlovat jeden velký a pět dvojic tenčích paprsků.

Franta: To bude pravda, že chybějící plát by měl být s ženským motivem. Tady bych to spíše viděl na 4 mužské roky a 4 ženské roky Venušina cyklu. Mohly by výjevy souviset s poměřováním "majetků" mezi Ailillem a Medb (Venuše) v mýtu Cuchulainovi. Přičemž boží "majetky" jsou bůh ví co. Rozdíl v "majetcích" byl shledán v tom, že býk Bělorohý přeběhl od Medb k Ailillovi. Býk je základním motivem na dně kotle. Jenže ty hlavy nejsou úplně stejné, tak nevím.

Jan Čihák: snažím se vás přesvědčit, že uvedené objekty jsou moc malé. M13 je na třetině mezi éta a dzéta Herkula, je mnohem menší než ony a i než spousta dalších hvězd v té oblasti, pouhým okem je vidět asi jen za mimořádných podmínek, na rozdíl od zmíněných okolních hvězd.

Franta: myslel jsem numerologická poselství.
Osmička a pětka v jednom kole, to už se tu pravda párkrát řešilo.

11 hráčů má i kriket, pozemní hokej, ragby, am. fotbal, proč, to netuším, v ragby není brankář...
V anglické Wikipedii je výčet významů jedenáctky, dodal bych, že je to počet tělních otvorů novorozenky ;). Torza biologické jednotky - ženy a muže - mají celkem jedenáct údů (včetně hlav). V 11 letech průměrně začíná puberta.
Kdyby dotyčné jedenáctipaprskové kolo bylo symbolem křesťanským, mohlo by to být 11 apoštolů bez Jidáše.
No, nic moc...

ZH: Nabývám přesvědčení, že skupina 7 hvězd na disku z Nebry znázorňuje jasnou kulovou hvězdokupu, např. M 13, která je vidět pouhým okem. V jádře hvězdokupy je velká hustota hvězd, což může dělat dojem, že jedna velká hvězda je obklopena menšími.

Jeden moderní mýtus na číslo 11 je, te to Klapzubova jedenáctka - v Anglii se přeci museli inspirovat nějak číslem 11, když vymysleli fotbal.

A každá z desek asi nese nějaké poselství,ne? Vždyť je to něco jako komiks. Plát s copy mě napadl jako souvislost s Sheelou - tedy s vyobrazením toho "nadbytečného ptáka" na klenáku. Zdá se, že na kotli chybí plát se čtvrtým "ženským" vyobrazením. Pokud bychom rok rozdělili podle slunovratů a rovnodenností a pak ještě tato období napůl, každé období by mohlo mít svůj vnější plát.

Co se týče rovnic, na kotli je dvanáct plátů plus jeden ztracený, plus dno, pokud by na jednom bylo zakódováno nějaké poselství, byla by jiná asi i na zbylých. Prvků je tam tolik, že se z nich dá libovolně vybírat, třeba zapomenout na jednu šestici dredů ;).

Že se jedenáctka nevyskytuje v mýtech, je dobrý argument, třeba si jí ale nikdo jen nepovšiml. Zapadající Slunce ale pozorují i Pražáci v panelácích a v zimních měsících z autobusu i vycházející... Natož přírodní národy.

Franta: To je právě to, co já si uvědomuji od začátku. Jsou zde přítomny číslovky použitelné pro výpočty výsledků v šedesátkové soustavě, ale není jasně vyjádřeno, jak s nimi pracovat. Proto je možná i různá sestava rovnic. Jsem tedy v tomto případě opatrný s vyslovením jistoty, že se jedná o záměr. Pořád mám pocit, že se jedná spíše o nahodilé použití číslovek, které však jinde mohly být záměrně použity pro rovnici.

ZH: Chápu, že ve starověku skvrny viděli za jasného nebe večer. Očouzené sklíčko jako filtr používat nemohli, protože neuměli vyrobit čiré tabulové sklo, které nám dnes připadá běžné. Takže je to pro tehdejší dobu spíše nahodilý poznatek. Já se pořád raději držím toho, že výzdoba atd. byla sdělením obecně srozumitelných skutečností, které oslovovaly každého v té době. Také jsem si nevšiml, že by se jedenáctka v mýtech nějak uplatňovala.

Gundestrup - výjev ze zaplétáním copů

Co třeba tohle, z pohledu zobrazené hlavy:

pravá strana:
6 pramenů na hlavě x 4 prameny z hlavy x 3 prameny na konci = 6 x 4 x3 = 72

levá strana
6 pramenů na hlavě x (2 prameny x 5 prstů + 2 prameny x 5 prstů ) x 3 prameny na konci = 6 x 20 x 3 = 360

72 x 360 let - precesní cyklus

Lepší taková slova nepoužívat, buď člověk sklidí posměch a nepochopení vzdělanců, nebo nevzdělanců ;). Já už radši neříkám pointa, busta, bufet (poenta, bysta, byfé), protože mě vždycky nějaké hovado opraví. Nejhorší, nebo nejlepší je, že se pak ta chyba oficiálně kodifikuje, protože ji tak čeština přirozeným vývojem přijala.

S tím Schwabeovým cyklem jsem to myslel vážně, tedy ne tak úplně souvislost s jedenáctipaparskovým kolem, ale že to pro uctívače Slunce mohl být opravdu významný cyklus. Sice skvrny "objevil" Galileo s dalekohledem a cyklus Schwabe 1843, ale jsou vidět v oné aktivní části cyklu i prostým okem při západu a východu viz a "v čínských kronikách se objevují záznamy o pozorování skvrn pouhým okem od roku 28 před n.l." (v).
Jinými slovy se jednou za 11 let objeví na vycházejícím/zapadajícím Slunci prostým okem viditelné skvrny. Nehledě na jejich vliv na pozemské dění, viz anglická Wikipedie.

Z. H.: Díky za objasnění. Je to ale blázinec, to aby člověk raději psal: "v nadvstupní výzdobě" :-).

V případě výjevu na kotli z Gundestrupu by počítání vycházelo takto. 6 x (pramenů na hlavě) 4 x (pramenů z hlavy) 4 x (pramenů z hlavy na druhé straně) 3 x (pramenů na konci) 3 x (pramenů na konci na druhé straně) 6 x (pramenů na levé postavě) 5 x (pramenů na pravé postavě) = 25 920. To vynásobíme součtem pramenů na hlavě 6 + 4 + 4 + 3 + 3 = 20 a celkem dostaneme 25 920 x 20 = 518 400 roků. Zatím musím zároveň vyjádřit určitou skepsi, protože by se mohlo jednat o natlačování se do hledání matematického poselství i tam, kde nebyl tento záměr. To by na tom člověk byl stejně jako ti, kteří pomocí mnoha výkresů a animací objasňují dávné poselství disku z Nebry. Tady by se mohlo jednat i jen o pouhé podvědomé použití mytologických číslovek při práci na výzdobě kotle.

Z mé korespondence s I. Prchlíkem"
ZH: "V čtyřdílném Slovníku českého jazyka je tympanon, -a s, tympanonu m. V online http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php je tympanon, -u n. -anu m., čemuž moc nerozumím, asi chtěli také napsat -anonu.
Snad jen ještě v Ottovi je bez tympana, jinak povědomí o řeckém základu je fuč, v případě z latiny pocházejícího tympanum by asi nikdo neřek bez tympanuma, i když kdoví.

Nicméně jsem myslel, že skloňování "tympanomu" je z neznalosti, byť petrifikované, ale existence maskulina mě zmátla. Existuje to tedy i jako maskulinum?"

I.P.: "tak v řečtině existuje jen neutrum "tympanon", bez "tympana" (a všechno krátké samohlásky), tudíž z mého hlediska je skloňování jako by to bylo maskulinum vadné. Je-li to ale v pravidlech, je to smutné, ale každý se pak s nimi může ohánět. Já tomu říkám "kodifikovaná chyba"."

Jen pro ujasnění dodávám: latinské tympanum je neutrum, řecké tympanon je také neutrum, oboje ('to tympanum', 'to tympanon') se česky má skloňovat "bez tympana", ovšem naposled jsem to viděl v tom Ottovi.

Bůh Slunce musí mít atribut 11, protože je to počet let Schwabeova slunečního cyklu ;))).