Pražský hrad

No, máte pravdu, je to virtuální záležitost.
Pokud se v obou steláriích díváme na oblohu vcelku, nelze umístění měsíčního srpku vidět, Měsíc je jen tečka. Aby se dal Měsíc sledovat průběžně, je třeba jej na obrazovce zvětšit a vycentrovat, pak vidíme jen jej stále ve středu obrazovky, bez kontextu ostatního nebe. Když Měsíc přechází přes nejvyšší bod zdánlivé dráhy, celé stelárium se otočí, takže se najednou místo od západu díváme od východu, ale skutečný pozorovatel má Měsíc nad sebou a k tomu jevu nedojde, ledaže by se taky otočil, aby neměl tolik zvrácenou hlavu. Ve steláriích lze přepínat mezi ekvatoriální a azimutální montáží, zapnout zobrazení ekliptiky, dráhy planet atd., tohle vše mi ovšem nedošlo, jak jsem byl uhranutý tím magickým klamným jevem. Takže dík, že jste na jeho nesmyslnost upozornil a omlouvám se za mystifikaci.

Nicméně je, zdá se, pravda, že ráno může být Měsíc lodička a večer padáček, či naopak, jestli se opět nemýlím, protože tak se i člověk otočí, nejen stelárium. Nejvíc tedy mimo tropy o letním slunovratu a ještě víc mezi obratníky, v době, kdy je v daném místě Slunce v poledne v zenitu.

Pravda je, že Měsíc se při pohybu po obloze otáčí celý, tedy i se srpkem, tak jako se otáčí celá obloha se souhvězdími. Nechci znevažovat Stellarium, ale otáčení srpku o 180˚ během hodiny nebo dokonce během 20 minut musí být virtuální nesmysl.

Tady je další článek o sledování úzkého srpku Měsíce. Teď jsem si uvědomil, že video s mraky je zrychlené a proto nemohou vyvolat dojem otáčení. Zatím zřejmě nikdo nenatočil video, na kterém by se srpek skutečně otáčel, jako v těch steláriích.

Sklon na snímku odhaduji na poloviční oproti zobrazení na Moon Libration Applet, avšak problém je v tom, že rohy úzkého srpku jsou špatně viditelné a někdy atmosféru ani neprosvítí. Jeden roh může být zdánlivě delší než druhý.

To, čemu říkáme překlápění srpku, mrkání Měsíce, mysticky hadí oruh nebo obíhání hada, jsem nikde nenašel a věřte tomu, že jsem hledání věnoval několik hodin. Proto jsem uvažoval o chybě. Zdánlivé otáčení srpku mohou způsobovat mraky, viz YouTube 1 a 2.

To mluvíte o čem - chyba v algoritmu? Jestli v těch steláriích, tak to je nesmysl, nějaké chyby a vědomé kapacitní nepřesnosti jsou v tom od jirkyj, ale ve Stellariu jistě ne. Důkaz je třeba tady, srovnejte skutečný snímek. Co je na snímku záhadného?

Atmosférické jevy jsou velmi rozmanité a my je umíme racionálně vysvětlit a uspořádat, kdoví, jak to brali kdysi.

Já nemyslel jen mladý Měsíc, ale třeba i víc dní starý srpek. Zapomněl jsem dodat, že se ten jev projevuje víc, čím je pozorovatel blíže rovníku.

Mimochodem, znovu jsem si prohlížel nadoblačné blesky a mám z toho stále silnější dojem, že se při těchto úkazech občas zrodí kulový blesk. Různá vysvětlení jeho vzniku a trvání jsou zatím neuspokojivá. Také si kladu otázku, co si o nadoblačných blescích myslel pravěký člověk. Mohl se jich bát jako strašidel a nakonec si z nich udělal božstva?

Srpky Měsíce určitě nějak ovlivňovaly mystické myšlení. Dolní srpek byl vykládán jako lodička, kolébka, rohy a kdovíco ještě. Ovšem úzké srpky jsou pozorovatelné jen nízko nad obzorem pomocí objektivu. Přímé pozorování je umožněno pouze lidem s výjimečně (abnormálně) ostrým zrakem, viz odkaz Hon. Proto mám pochybnost, že se “obíhání hada“ nějak promítalo do měsíční mystiky.

S tím mrkajícím Měsícem lze dělat různé hrátky, např. vyplivnutí Jupiteru Měsícem těsně po východu Měsíce nad obzor (Stellarium). Víc by se mi líbilo, kdyby to probíhalo opačně, určitě dochází i k tomu a dalším podobným jevům.

Podívejte se třeba na datum 22.7.2012 mezi 14.-15. h UT (15.-16. CET), třeba na souřadnicích 0°, 0°. Během té hodiny se srpek přesune shora dolů (nebo zdola nahoru, podle toho, jestli se ten který program cítí na severní nebo jižní polokouli ;)). Před tím jsem, jak jsem psal, narazil i na rychlejší přesun.
Ten Moon L. Applet je dobrý, ale se mi nedaří ho spolehlivě ovládat, tedy krokovat, ani myší, ani klávesovými zkratkami, buď přeskakuje i něco jiného, nebo se to nehne, nevím, jestli je to chyba programu nebo mého java prostředí.

To nevím, občas koukám půl minuty na úplněk, že je impozantní, ale abych sledoval delší dobu srpek... Nicméně ve Stellariu i v Skyviewcafe.com je to shodné (asi proto, že všichni používají stejné vzorce, které shromáždil Meeus ve své knize, ty jsou ovšem asi přesné, kritériem je předpovídání zatmění Slunce a jiných konjunkcí).

Dokonce, když jsem krokoval po hodině, překlopil se srpek náhle zdola nahoru z hodiny na hodinu, tak jsem to zkusil po minutách, a bylo to během asi dvaceti minut. Pak se mi to podařilo ještě jednou, bohužel jsem si ani v jednom případě nezapamatoval datum a zem. souřadnice, pak už se mi to nepodařilo, pravda, že jsem se extra nesnažil. Základem je, že když je srpek, je Měsíc blízko novu, ráno je na své pouti ekliptikou např. pod Sluncem, večer nad Sluncem, nicméně Slunce, jak je mnohem dál, osvětluje Měsíc zezadu a tak to dělá efekt, který bych v dvojrozměrném zobrazení nečekal. Ale ten dvacetiminutový hadí okruh si vysvětlit z hlavy nedovedu, až na to budu mít zase náladu, tak to zas ve Stellariu projedu.