ZH (Pondělí 26. listopadu 2012)

Teda připadám si jak ten Galileo a Giordano - když jsem byl tady právě uvedl pro sebe objevnou věc, že existuje zdánlivý retrográdní pohyb Marsu oproti stálicím, tak napíšete, že se nic nepohybuje zpět ;).

To, že byli před dvěma a půl tisíci lety schopni poznat dnes notoricky známé a zřejmé zákonitosti, a přesto to upadlo skoro na dvě milénia v zapomnění, mě stále fascinuje.

J. Čihák (Pondělí 26. listopadu 2012)

Animace oběhu planet a měsíců je velmi užitečná pomůcka, ale my stojíme na zemském povrchu, máme nedokonalý zrak a proto všechno vidíme jinak. Co skutečně vidíme, jsou v podstatě dvě iluze, které ovlivňovaly mystické myšlení.

1. iluze/ Když dáme do poměru dobu otočení Země kolem osy k dobám oběhu planet kolem Slunce, pak otáčení Země musíme vyhodnotit jako rychlé. To platí i vůči době oběhu komet a Měsíce. Pro pozemské pozorovatele se celá obloha také rychle otáčí. Proto hvězdy, planety, komety a Měsíc vidíme plynout jedním směrem. Teprve při opakovaných pozorováních je znatelné, že hvězdy mají stálou rychlost a ostatní objekty mají rychlost odlišnou a kolísavou, avšak nic se nezastaví a nepohybuje zpět.

2. iluze/ Vesmírné objekty jsou velmi daleko. Nejsme schopni odhadnout, co je dál a co je blíž. Nepomůže ani různá velikost a svítivost objektů. Všechno se zdá stejně daleko, jakoby umístěné na kopuli, v jejímž středu stojíme a po které všechno obíhá.

Teprve první myslitelé, kteří měli velmi vyvinutou prostorovou představivost a byli dostatečně houževnatí, se dokázali postupně prokousat od iluzí ke skutečným zákonitostem.

Aristotelés napsal ve spisu O nebesích: Jak tvrdí pythagorejci, v centru je oheň a země je jen jedna z hvězd, vytvářející noc a den krouživým pohybem kolem centra.

Aristarchos ze Samu vypracoval hypotézu: Stálice a Slunce jsou nepohyblivé, zatímco planety a Země se otáčejí kolem Slunce v obvodu kruhu a současně kolem své osy, přičemž Slunce leží ve středu dráhy. Kolem Země se otáčí jen Měsíc.

ZH (Pondělí 26. listopadu 2012)

Ještě k tomu dlužno dodat, že i vnější planety mívají zpětný pohyb, ale vůči stálicím, protože je Země předběhne a při pohledu z ní to vypadá, že se posouvají nazpátek, nejvýraznější to je u Marsu.

ZH (Sobota 24. listopadu 2012)

Tady je zajímavá animace, která názorně ukazuje, proč se Měsíc oproti planetám pohybuje, tak jak se pohybuje. Tedy např. předbíhá vnější planety, zatímco vnitřní chvíli předbíhá, chvíli jde proti nim.

J. Čihák (Sobota 24. listopadu 2012)

Ještě bych se chtěl opravit. Iluze nevzniká jenom proto, že záznam trval několik hodin. Kdybychom pozorovali oblohu třeba celou noc po několik dní, tak nemůžeme vidět pohyb Měsíce proti planetám. Obloha se otáčí tak rychle, že všechno plyne jedním směrem a planety se zdají rychlejší než hvězdy a Měsíc.

J. Čihák (Sobota 24. listopadu 2012)

... musím jen dodat, že nejen Stellarium nám generuje iluze. Sama příroda nám vnucuje iluze a když neznáme správné zákonitosti, potom iluzím věříme.

J. Čihák (Sobota 24. listopadu 2012)

Na YouTube jsem našel zajímavou animaci konjunkce Venuše-Jupiter a pak se k nim přidá Měsíc. Animace ukazuje, jak se tělesa opravdu pohybují. Na videích 1 a 2 vzniká nesprávný dojem, že planety předbíhají Měsíc, protože záznam trval jen několik hodin. V pravěku a starověku byla tato iluze považována za skutečnost.

J. Čihák (Pátek 23. listopadu 2012)

V uvedeném případě se konjunkce druhý den hodně liší a předbíhání planety je během zrychleného záznamu o mnoho znatelnější. Takže to vyplivnutí Jupiteru Měsícem uznávám.

J. Čihák (Pátek 23. listopadu 2012)

Na tomto videu je vidět, že planeta předbíhá Měsíc. Při běžném pozorování si to neuvědomujeme. Konjunkce se zdá po několika hodinách téměř stejná.

ZH (Středa 21. listopadu 2012)

Když pomineme, že stelária a planetária zobrazují z principu virtuální vesmír, tak bych řekl, že Měsíc oproti planetám má svůj specifický mnohem rychlejší (plácnu - cca 13x) zdánlivý pohyb v pásu kolem ekliptiky. Při zatmění Slunce se Měsíc přes něj pohybuje taky podobnou rychlostí, jak každý viděl. Tak bych si myslel, že toto sedí. Protože v programu použité výpočty jsou milionkrát prověřené, není na mě, abych to obhajoval, ale na vás, abyste to vyvrátil relevantními argumenty ;).

P.S. úhlový průměr Měsíce je cca půl stupně, Měsíc obletí Zemi za 29 dní, tj. rychlostí 360/29 = cca 12° za den, tj. půl stupně za hodinu. Zanedbal jsem ostatní pohyby nebeských těles, nicméně to tomu "vyplivnutí Měsíce" zhruba odpovídá.

Franta (Středa 21. listopadu 2012)

Celé Stellarium je virtuální iluze...

J. Čihák (Středa 21. listopadu 2012)

Další virtuální iluzí ve Stellariu je vzdalování Jupiteru od Měsíce. To vypadá jako odlet lunárního modulu.

ZH (Úterý 20. listopadu 2012)

No, máte pravdu, je to virtuální záležitost.
Pokud se v obou steláriích díváme na oblohu vcelku, nelze umístění měsíčního srpku vidět, Měsíc je jen tečka. Aby se dal Měsíc sledovat průběžně, je třeba jej na obrazovce zvětšit a vycentrovat, pak vidíme jen jej stále ve středu obrazovky, bez kontextu ostatního nebe. Když Měsíc přechází přes nejvyšší bod zdánlivé dráhy, celé stelárium se otočí, takže se najednou místo od západu díváme od východu, ale skutečný pozorovatel má Měsíc nad sebou a k tomu jevu nedojde, ledaže by se taky otočil, aby neměl tolik zvrácenou hlavu. Ve steláriích lze přepínat mezi ekvatoriální a azimutální montáží, zapnout zobrazení ekliptiky, dráhy planet atd., tohle vše mi ovšem nedošlo, jak jsem byl uhranutý tím magickým klamným jevem. Takže dík, že jste na jeho nesmyslnost upozornil a omlouvám se za mystifikaci.

Nicméně je, zdá se, pravda, že ráno může být Měsíc lodička a večer padáček, či naopak, jestli se opět nemýlím, protože tak se i člověk otočí, nejen stelárium. Nejvíc tedy mimo tropy o letním slunovratu a ještě víc mezi obratníky, v době, kdy je v daném místě Slunce v poledne v zenitu.

Franta (Úterý 20. listopadu 2012)

J.Čihák: s tím srpkem, zajímavá teorie...

J. Čihák (Úterý 20. listopadu 2012)

Pravda je, že Měsíc se při pohybu po obloze otáčí celý, tedy i se srpkem, tak jako se otáčí celá obloha se souhvězdími. Nechci znevažovat Stellarium, ale otáčení srpku o 180˚ během hodiny nebo dokonce během 20 minut musí být virtuální nesmysl.