Pražský hrad

Dělat znamení na způsob kříže mezi nohama koně je úkon, který byl nejspíše motivovaný pověrčivostí. V symbolech na kameni z kostelíka v Kopčanech lze spatřovat číslovky 4, 4 a 3, případně 4, (4, 4) a 3. Tři kříže na koruně mohou být vyjádřením číslovek 3, 3, 3. Dá se z toho něco rozumného vypočítat?

Včera jsem hledal informace o slovanských mohylách. Přitom jsem našel názor, že Bořivoj mohl mít na Hradě mohylu, která byla před výstavbou rotundy odstraněna. Zůstaly ostatky na Hradě nebo byly přemístěny na jiné, kdysi posvátné místo?

Raně středověký dřevěný kostel na území dnešní ČR nikdo nikdy neviděl, ani jeho pozůstatky. Jestliže o jeho možné existenci někdo píše, tak vědomě nebo nevědomě podvádí.

Ležatý (Ondřejský) kříž na rytinách z Libušína je také náboženským symbolem? Tedy jestliže jsem to správně pochopil tak, že myslíte křesťanství. Rada macechy Strabovi v Lučanské válce, aby udělal znamení na způsob kříže mezi nohama koně, tedy mezi čtyřmi body je také heraldickým symbolem? Mohl tvůrce rytiny někdy vidět vládce s korunou na hlavě, aby jej tak mohl zobrazit na rytině? Je to jako vždy jen o číslovkách.

V článku karant.pilsnerpubs.net/downloads.php?id=1, kde se píše o středověkých pohřebištích, jsem našel tyto informace: “O tom, že jsou křesťanské, svědčí např. nálezy z Prahy – Motola, asi 240 hrobů (9.-11.stol.). Zde možná existence sakrální stavby dřevěné. Nalezeny 2 fragmenty kamenných stél s reliéfně (druhý rytý) vytesanými ondřejskými kříži."

První ondřejský kříž je náboženským symbolem a druhý, ten ve čtverci, má asi heraldický význam. Není mi jasné, co tím chtěl autor rytiny vyjádřit. Koruna se třemi kříži umístěná na hlavě je asi ojedinělá záhada. Tři kříže symbolizují událost Velkého pátku.

J. Čihák: Nemyslel jsem to tak, že tvůrci si "zkoušeli" vyrýt ležaté kříže, aby se je naučili. Prostě je ryli jen tak. Pak přišel "pan učený" a učinil sofistikovanou rytinu na dalším kameni.

ZH: S jižní cestou jsem to myslel tak, že nález J. Čihákové její existenci nepřímo potvrdil. Jí nalezený úsek nemohl vést jinak, nežli od brodu do jižní brány Hradu.

Jedná se o hradiště Libušín, Tetín a dosud hypotetický Kazín na vrchu Havlín. Azimutem jsem neměl na mysli orientaci vůči Slunci, ale směr od Prahy k hradištím za východu Slunce. Pak není důležitá viditelnost, ale ztotožnění viditelného na obloze za východu Slunce se směry, na kterých se nacházela hradiště.

Mohyly jsou projevem určité kultury, první vlna Slovanů je nepoužívala, ale zároveň znala astronomické principy shodné pro všechny, takže si našla náhradní vyjádření těchto principů pojmenováním hradišť.

Mohyly u Krakova (jsou dvě prastaré a dvě z moderní doby) připomínají Silbury Hill, Großmugl a řadu dalších v Evropě (1, 2), u nás je cosi u Chotouně. Hradišť je všude jak naseto, ale podobné mohyly u nás nejsou dochovány.

To neodpovídání je pro mě nepochopitelné, já bych poslal i čerta do pekla, ale nenechal bych jeho dotaz bez odpovědi... Někdy se mi ale stalo, že jsem si nechal čas na rozmyšlenou a pak na to zapomněl.

Všechny cesty vedou do Říma, tak existence jedné nevylučuje druhou ani ve stejné době, mě spíš zaujala ta zmínka o nalezených strukturách na půdorysu Starého paláce.

Tetín je daleko za horama, v nic neříkajícím azimutu. Spíš jsem uvažoval o "mohyle" Žiži a Kazině mohyle na Oseku (Havlíně) nad Mží, ale tam taky není vidět a Slunce je v zenitu.

Zato od Žiži je v přesně beltainském azimutu prosecký kostelík, tak tam tedy původně byla keltská mohyla ;). Byla vidět na obzoru v přiměřené vzdálenosti podobné té krakovské. Krakova mohyla dle toho polského materiálu byla nejspíše z doby 500 př.n.l.

Váš nápad je skvělý, jen o něm nemůžu diskutovat, protože bych to zase nedoved vymazat, hlavně nevím, které lokality jsou ty pravé, tj. které měl na mysli autor mýtu.

Z.H: To je škoda, že "ten pramen vyschl". Zkusil jsem před časem oslovit Dr. Baxu, který výzkum v Kopčanech vedl, kvůli půdorysu a azimutu kostela pro archeoastronomické datování, a neodpověděl ani po připomínce.
Diskuzi o jižní cestě do Hradu podle mne jasně ukončil nález cesty z 9. - 12. století J. Čihákovou v místě Pálffyho paláce.
Zkuste porovnat azimut mezi mohylami Wanda-Krok a Pražský hrad-Tetín. U obou žen se jedná o dcery Kroka, takže nejde o jména, ale o mýtické personifikace astronomického principu.

J. Čihák: Nejprve byl "pohanský" ležatý kříž vyjadřující číslovku čtyři a teprve později k němu byl přidán (chybně) křesťanský svatý Ondřej (in-dar - Indra). Indra je hromovládce, takže dvanáctiletý Jupiter. Na Kopčanskou rytinu se dívám tak, že skupina čtyř ležatých křížů na jiném kameni je neuměle provedena, jako by si někdo jenom něco zkoušel. Za sofistikované vyjádření považuji rytinu jen s těmi třemi zřetelnými motivy.

To je dobře, měli bychom si odpočinout od amatérské astronomie, i když ta může pomoct pochopení některých mýtů.
V souvislosti s Kopčany jsem si vzpomněl na dr. Maříkovou, která tam asi před dvěma lety badala, stala se po dr. Frolíkovi hlavním archeologem Pražského hradu (nebo jak se ta funkce jmenuje), možná pro toto zaneprázdnění mi tuhle neodpověděla na mail, tak tenhle občasný pramen asi vyschl. Dr. Frolík je teď zástupcem ředitele Arch. ústavu.
Náhodně jsem teď narazil na stránkách hrad.cz na tuto informaci (někdy v létě jsme o té cestě diskutovali): "Pod Jižním palácovým dvorkem se nachází několik tarasních zídek, které vymezovaly cestu, směřující od 12. století do zaniklé brány v Jižní věži vedle knížecího paláce. Cesta vycházela z dnešního Pětikostelního náměstí na Malé Straně a strmý svah překonávala několika serpentinami. Severní vyústění této cesty v podobě hlubokého obezděného úvozu je dochováno pod Sloupovou síní Václava IV. v západní části Starého královského paláce. Žádný z uvedených prostorů není návštěvnicky přístupný."

Nechci rušit, ale probírali jsme výtvarné zpracování Jupiterovy hvězdy. Dosud jsem nevěděl, že se našla i v Mikulčicích. Prý by měla být součástí kostela, to jistě, ale případně i jako spolie - druhotně použitý kámen z římské stavby.

Může mít rytina na kameni z apsidy kostelíka v Kopčanech matematické poselství? Já myslím, že ano a věděl bych i řešení. Jenže rytina není tak dochována, aby se to dalo obhajovat.

Já samozřejmě myslel zdánlivý zpětný pohyb Marsu na nebi vůči stálicím, smyčku Mars udělá asi za měsíc (viz). Běžný člověk si toho nevšimne, ale kdo plánovitě pozoroval na nebi oběžnice, musel z toho být překvapený.

Třeba hexagon na neberském disku znázorňuje smyčku Marsu či jiné planety kolem nějaké význačné stálice či vzdálenější planety ;). Každopádně k tomu dochází s Marsem a Jesličkami. S tím hexagonem je to teda pokus o vtip, aby nebylo pochyb.

S tím retrográdním pohybem se nemůžeme shodnout. Moje úvahy jsou založeny na starší představě, že se všechny nebeské objekty otáčí nad pevnou zemí. Vy se na to díváte ve smyslu pozdějších představ, které se začaly částečně přibližovat pravdě. Začalo se uvažovat o vypouklé nebo kulaté zemi, která se otáčí. Kolem ní se pohybovaly bludné hvězdy a nad tím bylo několik nepohyblivých sfér, kde se nacházely stálice. Pokud takto pohlížíme na oblohu a sledujeme ji více dní, potom samozřejmě vidíme , jak se Mars občas pohybuje zpět. Každý to vidí po svém, protože jeden si představuje nepohyblivou zem pod nohama a druhý nepohyblivou sféru stálic.

Někteří odpůrci geocentrismu tvrdili, že střed vesmíru je božský a proto se tam nemůže nacházet nestabilní zem. Nic to nedokazuje, ale Slunce na disku z Nebry může být smyšlenou hvězdou, která se na obloze nikdy neukazuje a sídlí na ní prabohové. Obhajovat to nebudu, neboť se snažím mít nadhled i nad vlastními nápady.