J. Čihák (Sobota 8. prosince 2012)
Mám takový dojem, že vzhledem ke kvalitě rytiny se jedná o velmi staré graffiti. Na Wikipedii se o tom píše: “V kontextu pravěku lze považovat za výtvarnou práci ve veřejném prostoru jeskynní malby. V dějinách starověku je graffiti přítomno v Římském impériu (zachovaly dodnes např. v Pompejích) a Egyptě zpravidla jako anonymní škrábání do omítek v podobě nadávek, vyznání lásky nebo reklamy na nevěstinec. Na fasádách objektů byly uplatňovány techniky sgrafita jako proškrabávání do různobarevných vrstev povrchové úpravy zdiva, nebo fresky, kdy jsou barvy nanášeny na vícevrstvou čerstvou vlhkou omítku. Spontánní rytí do dřeva a škrábání do omítky se objevuje na našem území ve středověku a zachovalo se na hradech nebo historických vojenských objektech a jejich studiem se zabývá epigrafika.“


J. Čihák (Sobota 8. prosince 2012)
Čtverec byl též v křesťanství používán jako symbol země, nemám ověřeno. X ve čtverci může znamenat 1. příchod Krista na zem. Tři kříže v křesťanském symbolismu znamenají vykoupení. Koruna se třemi kříži může vyjadřovat Kristovu slávu (trnová koruna se proměnila v korunu slávy).


ZH (Sobota 8. prosince 2012)
To je dobrý odkaz! Každopádně mi připadá logičtější, že jde o hieroglyfický zápis, než ty numerologické konstrukce, proč by to dělali, nota bene platónský rok...

Zeť (dr. Prchlík) říkal, že bůh Jupiter se zkracoval IOM (Jupiter Optimus Maximus), se zkratkou IV se nesetkal. Čtyřka se zapisovala v antice prakticky vždy IIII a devítka VIIII, odečítání nebylo obvyklé, i když ho také znali. Někde jsem se dočetl, že na antických nápisech IV nikde není, vždy IIII, co se týče textů, je problém v tom, že jde zpravidla o středověké přepisy. Zeť také říkal, že Římané brali náboženství a počty spíš technicky, neměli sklon k tabuizování, i když to vyloučit nemůže. Nicméně ta VIIII by podle mě svědčila proti teorii o tabuizování IV, spíš jde opravdu jen o technickou věc, že byli zvyklí přičítat a ne odčítat.


J. Čihák (Sobota 8. prosince 2012)
Nad písmenem X je nejspíše oblouček. Může se jednat o suspenzi slova Christos nebo Christi, viz článek Zkratky ve středověkých textech. Domnívám se, že byl používán oblouček vydutý nahoru, tedy nejedná se o okrouhlý háček.


J. Čihák (Pátek 7. prosince 2012)
Teď jsem zjistil, že astronomický symbol pro konjunkci vypadá úplně jinak, je to kroužek s ocáskem. Původ symbolu asi souvisí se starou astrologií.


J. Čihák (Pátek 7. prosince 2012)
Na stránkách astroama.com se o římské čtyřce píše: “Způsob zápisu římských číslic prošel během staletí svým vývojem, ale i dnes se lze setkat s kombinacemi, které jakoby odporovaly výše uvedeným pravidlům. Jako příklad je možno uvést použití číslice 4, kterou běžně zapisujeme jako IV, ale často se můžeme setkat právě s tvarem IIII. Původně byl používán symbol IIII a to z důvodu, že znak IV byl zkratkou pro jméno boha Jupitera (psáno: IVPPITER) a tudíž nebylo vhodné tuto variantu používat. Použití IV bylo zaváděno až v období středověku. Například v manuskriptu z roku 1390 je používáno k vyjádření č. 4 symbolu IIII, jiný manuskript z téhož roku používá IIII i IV a do třetice manuskript z roku 1381 používá jen znak IV.“

Mám dojem, že horní strana čtverce je poškozená a proto vypadá jako tři obloučky. Co je objekt nad X? Podobá se to vodorovné čárce nad X, což je znak pro 10000. Tento historický zápis velkých čísel se dnes už nepoužívá.

X se znaménkem a X ve čtverci pravděpodobně nejsou náboženskými symboly. Bylo by však přehnané tvrdit, že X ve čtverci je Venuše, korunovaná hlava je Jupiter a X se znaménkem vyjadřuje konjunkci.


ZH (Pátek 7. prosince 2012)
Zápis IV místo starověkého IIII se začal obecně používat až ve středověku (i když snad se to v některých případech používalo i dříve).
První ciferník s římskými číslicemi byl prý na Wells Cathedral Clock ze 14. století.

Pokud tedy zápis IV zavedli až ve středověku (tedy křesťané), není moc logické, že by ho tabuizovali a nahradili IIII. Ostatně se mi nezdá, že by třeba ve 14. století ještě měli problém s Jovem. I když, jak to známe z našeho mládí, je možné, že křesťani nahradili, nic netušíce, IIII IV a skrytí pohani se radovali, že mají na věži svého Jova, tak se to honem zase předělalo zpátky ;).


Jan Cinert (Pátek 7. prosince 2012)
Aha, tak už jsem to našel. Jedná se o volné úvahy o ciferníku. Co má hodinový ciferník společného s římským Jovem a původem římských číslic?


ZH (Pátek 7. prosince 2012)
Je to tam opravdu, měl by to ale být jen nápad Isaaca Asimova (nevím, jestli to s tabuizovanou IV na ciferníku, nebo i zkratka Jova).


Jan Cinert (Čtvrtek 6. prosince 2012)
Prošel jsem odkazované Wiki a tam ten nesmysl se ztotožněním IV (římská 4) s Jovem vůbec není.

Já sem tedy dám svůj "návrh" řešení rytiny v Kopčanech.
4 (kříž) . 1 (objekt nad křížem) . (4 + 4) (kříž ve čtverci) . 3 (obloučky nad křížem ve čtverci) . 3 (hlava) . 3 (křížky nad hlavou) . 10 (počet všech prvků) = 25 920 roků Platónova roku.


J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2012)
Kříž má 4 ramena a 3 kříže na koruně jich mají 3x4=12. Jupiter oběhne kolem Slunce jednou za 11,86 let.


J. Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2012)
Znak IV byl zkratkou pro jméno boha Jupitera (psáno IVPPITER) a proto se čtyřka zapisovala ve tvaru IIII i IV, viz wiki. Také v kabale je planetě přisouzeno číslo 4.


Jan Cinert (Středa 5. prosince 2012)
Nevím jestli se to dá nazvat stříškou. Záleží na úhlu osvětlení, a tím i vytvořeném stínu v reliéfu. V každém případě se jedná o jeden objekt, takže číslo 1. S Venušiným cyklem je to tak, jedná se o 4 + 4 roky. Ale kde jste vzal to, že Jupiter by měl být v tradičním pojetí symbolizován číslem 4, vždyť jeho rok je dvanáctiletý a je symbolizován jeho polovinou, tedy 6.


J. Čihák (Středa 5. prosince 2012)
Na kameni v Kopčanech je X se stříškou a X ve čtverci. X se stříškou je jazykový nesmysl. Stříška může znamenat matematickou či astronomickou konjunkci.
X ve čtverci může symbolizovat Venušin cyklus a X se stříškou seskupení čtyř planet nebo konjunkci (zákryt) s jiným objektem. Jupiter je v tradičním pojetí symbolizován číslem 4, což je odchylné od pozdější numerologie.


Jan Cinert (Pondělí 3. prosince 2012)
Myslím si, že dohady kolem kostela P. Marie jsou už zbytečné. Všechny jsou založeny na ztotožnění dvou kostelů, Bořivojova a Spytihněvova, s jedním kostelem Na Baště. Dnes je snad, také díky azimutům, zcela jasné, že Bořivojův kostel byl Zvěstování P. Marii a nalézal se v místě rotundy sv. Víta. Ve svém kostele byl i Bořivoj pohřben.

Se 14 šípy je to zajímavé, ale nevím o používání čísla 14 v mytologii.
Proto bych se přiklonil k tomu, že se jedná náhodu. Třeba se někdy narazí na něco, co komparativně doloží, že se o náhodu nejedná.