Jan Cinert (Úterý 11. prosince 2012)
ZH: Velmi děkuji za přeposlání dotazu. Myslím, že odpověď je pokračováním starého problému. Na jedné straně je má snaha o interdisciplinární komparaci (nalezení shody mezi poznatky různých oborů), snoubící se s mými nedostatečnými znalostmi, na druhé jsou odborné subjektakivní výklady jednotlivých vědních oborů, nepřihlížející k poznatkům jiných oborů.
Formulaci "z klasického období" jsem použil proto, že z tohoto období pochází záznamy a není jisté, jestli jména byla přesně opsána, nebo byla přizpůsobena dobovému stavu.
Bůh Apollón byl Řeky převzat od Chetitů, u nichž byl tvar Aplů. Potom nemůže být jméno vytvořeno ze starořeckého slovesa "apollými" (zničit). Já zde vidím praevropský kořen *Pol s významem "bílý", stejně jako v Polydeukés (Bílé světlo/den) s přeměnou p-v-b. Podobně i Afrodíté obsahuje kořen *P(f)er, rozšířený o t/th/d/dž, jak je doloženo božskými obdobami Prthaví, Pergin, (P)Freya, virgo (lat. panna s přeměnou p-v-b), parthéna (řec. panna). Nejprve musela být pojmenována božská podstata letního období a teprve následně nepodstatná specifická pěna (afros) na základě mýtu, že se Afrodíté zrodila z mořské pěny. Obráceně to není možné, atd.
Takže podstata uvedených jmen je určitě stará, ale nějak byla zakomponována do klasické řečtiny. To, že jména, podle mne, s předsazenými vokály tvoří poměrně ucelený soubor, který se jinde neobjevuje, mě zaujalo. Možná se může jednat o vliv Dórů, kteří by pak v tomto mohli být spřízněni s Chetity (Aplů) a s Mitanci-Árji (Indra). K nalezení řešení je třeba najít filologa, který nebude podstatu "praevropských" slovních kořenů řešit na základě postupného vývoje z imaginární "indoevropštiny" a na bázi starých akademických představ o vývoji "národních" jazyků. Tím se nijak nechci dotknout I. Prchlíka, jako vyučující se musí držet osnov, a jsem mu vděčný, že přispěl se svým vysvětlením.
J. Čihák: Nejsem si jistý, jestli "grafity" skutečně odpovídá definici, že se jedná o výtvarný projev ve volném prostoru. Já bych to spíše definoval jako spontánní zásah do již vytvořeného díla, který s vytvořeným dílem nemá nic společného. Co je potom kříž v základech rotundy sv. Klimenta na Levém Hradci? Také grafity? Co je rytina v Kopčanském kostelíku? Je to součást díla nebo spontánní zásah do díla? Grafity se dělá dodatečně tak, aby bylo vidět. Takže je otázka, jestli je rytina v Kopčanech "grafity", nebo již součást díla a pochází od tvůrců stavby.
ZH (Pondělí 10. prosince 2012)
Tady se tvrdí, že obrazce jsou původní velkomoravské, jak to prokázali, nevím.
Tady je lepší fotka. Udělal jsem si hru na schovávanou, ale takovou sestavu kamenů jsem na jižní stěně apsidy nenašel, leda by byla úplně při zemi, kam není na fotkách vidět.
Proč by kacíři, sektáři atd. dělali tři vyobrazení Krista? Aby zaznamenali počet let platónského roku?
Na netu lze pod heslem mason's marks najít stovky kamenických značek, které jsou velmi podobné, ale pokud kopčanské obrazce označovaly Krista, asi to kamenické značky nebudou. Ty se začaly používat cca od 13. století.
J. Čihák (Pondělí 10. prosince 2012)
Zatím nevíme, kdy ta rytina vznikla. Takže, abych opravil to nesmyslné tvrzení, mohlo se jednat o nějaké sektáře, kteří tajně vykonávali východní obřady a svým graffiti chtěli třeba znesvětit kostel. V pozdějším období se mohlo jednat o skupinu nespokojenců z řad řeckokatolické církve.
ZH (Pondělí 10. prosince 2012)
Ale vážněji, našel jsem hlavu lva či hlavu jezevce se třemi kříži jako heraldický štít - např.
tady cca uprostřed stránky. Taky to zase můžou být značky kameníků, jako na té zdi u Krušovic..
ZH (Pondělí 10. prosince 2012)
Jan Čihák: tomu moc nerozumím, proč kacíř a proč řeckokatolická církev, která vznikla až v novověku (1596)?
Zkusil jsem "hledání podobných obrázků" v Google, ale pro ten prostřední piktogram to našlo spoustu obálek, je to tedy neuměle otevření obálka, a v tom pravém obrázku jde zřejmě o chemický
vzorec :).
J. Čihák (Pondělí 10. prosince 2012)
Jan Cinert: Pokud budeme předpokládat, že X s obloučkem je zkratka řeckého tvaru slova Kristus, potom X ve čtverci může být zkratka XT nebo TX. Řecký výraz pro čtverec začíná T. Další grafický znak může být piktogramem Krista krále vykupitele. Vzhledem k nekvalitnímu provedení rytiny si myslím, že se jedná o středověké
graffiti, které na zeď kostela vyryl nějaký řeckokatolický kacíř.
ZH (Pondělí 10. prosince 2012)
Mínil jsem hieroglyfické v širším významu než egyptském, tedy sérii obrázků vyjadřující nějaké poselství.
Co mi napsal Ivan:
já tedy přes ten jazyk moc nejsem, ale tady mám pocit, jestli to správně chápu, že jde o nepochopení. Nebo to možná nechápu já, ten člověk si myslí, že ty vokály jsou samostatnými komponenty? Já tu tedy po ruce žádný slovník tohoto typu nemám.
Apollón je od slovesa "apollými", které je tvořeno předponou (vzniklou z předložky jako u nás) "ap(o)-" a slovesa "ollými".
Afrodíté je od slova "afros", to jest pěna a na 99% je "a-" součástí kmene.
Eurydiké na 99% je tvořena komponenty "eury(s)" a "diké" atd.
Myslím, že ani v jednom z těch jmen není vokál na začátku samostatným komponentem. Anebo ten člověk ví víc, než já, což na tomto poli není zas takový problém.
A kromě toho, co přesně znamená "z klassického období máme vícero ..."? Ta jména jsou samozřejmě mnohem starší.
Jan Cinert (Neděle 9. prosince 2012)
Ještě jsem zapomněl, že se to také zřejmě týká zde diskutovaného Iu-Pitera a snad i s dochovanou nosovkou In-Dry (In-Dar).
Jan Cinert (Sobota 8. prosince 2012)
Už se velmi těším na na komplexní konkurenční vyřešení kopčanské rytiny na hieroglyfické, či jiné bázi :-).
ZH: Když máte takové kontakty vedoucí až na Alma mater, tak bych měl prosbu. Mám starý problém se starořeckými božskými jmény a jako antilingvista si jej neumím vysvětlit. Mohl byste přetlumočit mojí prosbu o vysvětlení?
Z klasického období máme vícero jmen s předřazeným vokálem před jmenným kořenem: A-Frodita, A-Théna, A-Pollón, O-Dysseus. Snad se to týká též: A-R(.)themis, A-Rethúsa, Eu-Ropé, Eu-Romé, Eu-Rydiké, O-R(.p)feus. Je na to nějaké filologické vysvětlení? Je to specifikum starořečtiny?
Děkuji předem, ať to dopadne jakkoliv :-).
J. Čihák: Podle mne je X buď literou, tedy možná CH-, iniciála "Christa", ale pak i další znaky musí být literami. Jestliže ostatní znaky nejsou literami, tak X také není literou, ale piktogramem.
J. Čihák (Sobota 8. prosince 2012)
Mám takový dojem, že vzhledem ke kvalitě rytiny se jedná o velmi staré graffiti. Na Wikipedii se o tom píše: “V kontextu pravěku lze považovat za výtvarnou práci ve veřejném prostoru jeskynní malby. V dějinách starověku je graffiti přítomno v Římském impériu (zachovaly dodnes např. v Pompejích) a Egyptě zpravidla jako anonymní škrábání do omítek v podobě nadávek, vyznání lásky nebo reklamy na nevěstinec. Na fasádách objektů byly uplatňovány techniky sgrafita jako proškrabávání do různobarevných vrstev povrchové úpravy zdiva, nebo fresky, kdy jsou barvy nanášeny na vícevrstvou čerstvou vlhkou omítku. Spontánní rytí do dřeva a škrábání do omítky se objevuje na našem území ve středověku a zachovalo se na hradech nebo historických vojenských objektech a jejich studiem se zabývá epigrafika.“
J. Čihák (Sobota 8. prosince 2012)
Čtverec byl též v křesťanství používán jako symbol země, nemám ověřeno. X ve čtverci může znamenat 1. příchod Krista na zem. Tři kříže v křesťanském symbolismu znamenají vykoupení. Koruna se třemi kříži může vyjadřovat Kristovu slávu (trnová koruna se proměnila v korunu slávy).
ZH (Sobota 8. prosince 2012)
To je dobrý odkaz! Každopádně mi připadá logičtější, že jde o hieroglyfický zápis, než ty numerologické konstrukce, proč by to dělali, nota bene platónský rok...
Zeť (dr. Prchlík) říkal, že bůh Jupiter se zkracoval IOM (Jupiter Optimus Maximus), se zkratkou IV se nesetkal. Čtyřka se zapisovala v antice prakticky vždy IIII a devítka VIIII, odečítání nebylo obvyklé, i když ho také znali. Někde jsem se dočetl, že na antických nápisech IV nikde není, vždy IIII, co se týče textů, je problém v tom, že jde zpravidla o středověké přepisy. Zeť také říkal, že Římané brali náboženství a počty spíš technicky, neměli sklon k tabuizování, i když to vyloučit nemůže. Nicméně ta VIIII by podle mě svědčila proti teorii o tabuizování IV, spíš jde opravdu jen o technickou věc, že byli zvyklí přičítat a ne odčítat.
J. Čihák (Sobota 8. prosince 2012)
Nad písmenem X je nejspíše oblouček. Může se jednat o suspenzi slova Christos nebo Christi, viz
článek Zkratky ve středověkých textech. Domnívám se, že byl používán oblouček vydutý nahoru, tedy nejedná se o okrouhlý háček.
J. Čihák (Pátek 7. prosince 2012)
Teď jsem zjistil, že astronomický symbol pro konjunkci vypadá úplně jinak, je to kroužek s ocáskem. Původ symbolu asi souvisí se starou astrologií.
J. Čihák (Pátek 7. prosince 2012)
Na stránkách astroama.com se o římské čtyřce píše: “Způsob zápisu římských číslic prošel během staletí svým vývojem, ale i dnes se lze setkat s kombinacemi, které jakoby odporovaly výše uvedeným pravidlům. Jako příklad je možno uvést použití číslice 4, kterou běžně zapisujeme jako IV, ale často se můžeme setkat právě s tvarem IIII. Původně byl používán symbol IIII a to z důvodu, že znak IV byl zkratkou pro jméno boha Jupitera (psáno: IVPPITER) a tudíž nebylo vhodné tuto variantu používat. Použití IV bylo zaváděno až v období středověku. Například v manuskriptu z roku 1390 je používáno k vyjádření č. 4 symbolu IIII, jiný manuskript z téhož roku používá IIII i IV a do třetice manuskript z roku 1381 používá jen znak IV.“
Mám dojem, že horní strana čtverce je poškozená a proto vypadá jako tři obloučky. Co je objekt nad X? Podobá se to vodorovné čárce nad X, což je znak pro 10000. Tento historický zápis velkých čísel se dnes už nepoužívá.
X se znaménkem a X ve čtverci pravděpodobně nejsou náboženskými symboly. Bylo by však přehnané tvrdit, že X ve čtverci je Venuše, korunovaná hlava je Jupiter a X se znaménkem vyjadřuje konjunkci.