Pražský hrad

Tak jsem v Horizons vystřílel všechny červené čertíky s nápisem Error a dostal jsem tabulku "Object Data Page" a "Results". Pochopil jsem, že podstatná je asi ta druhá :-), ale vůbec si s ní nevím rady. Obzvláště je nad mé chápání, jak dostat graf. Takže rady ZH měly úspěch, ale naplánové jsem ještě ani nepodlezl, natož abych překročil.

Pochopil jsem správně, že u východů/západů v grafu je jedno o jakou fázi měsíce se jedná? Laicky jsem si řekl, že Měsíc nezajímá, kde se zrovna nachází Slunce a obíhá si podle sebe.

Mayové se asi nelišili od jiných vyspělých civilizací, které si zpětně vypočítávaly počátky světa/cyklů.

Jan Čihák: svého času jsem narazil na seznam 17 nejprominentnějších teorií, kdy začal mayský kalendář, je to tady, rozpětí je skoro tisíc let ;). Ale jinak jsem ten článek podrobněji nečetl a nic o tom nevím, jen jsem to měl jako argument pro koncem světa vystrašené ovečky.

Franta: taky se mi zdálo, že je někde u dvou sousedních dnů stejné procento, napsal bych pro srandu do NASA, aby tam dali dvě desetinná místa, zatím jsem i od takovýchto autorů do pár týdnů dostal odpověď, teď ale asi celá Amerika zkoumá efemery a nic ze serveru nevyždímám, abych si to ověřil...

Nabízím archeoastronomické otázky pro rozptýlení.

Podle mayského kalendáře začal Věk Pátého Slunce roku 3113 BC a skončil roku 2012 AD. Trval 5125 let jako předcházející čtyři cykly.

Paleoklimatolog Lonnie Thompson z university v Ohiu zkoumal ledovec Quelccaya v Andách. Zjistil, že se pod ledem nacházejí naklíčené tropické rostliny. Našel důkaz pro prudkou změnu počasí. Stáří rostlin datoval radiokarbonovou metodou do doby před 5200 lety. Přesnost metody je v daném případě +/- 100 let.

Věděli Mayové, že prudká klimatická změna nastala roku 3113 BC a k této dramatické události datovali přechod ze 4. na 5. cyklus?

Našel Thompson důkaz pro prudkou změnu počasí, která se odehrála roku 3113 BC?

Narazil v tomto roce do Země malý asteroid nebo kometa?

Ještě bych doplnil, dělám si tak poznámky, až to zase zapomenu..., že ten cyklus 18 roků, 11 dní, 7 hodin a 43 minut je cyklus precese měsíční orbity, tedy rotační káčovité kývání oběžné dráhy Měsíce, která je nakloněna o oněch 5.145396° oproti oběžné dráze Země kolem Slunce, postupně tedy vždy na jinou stranu. Význam to mělo v předpovídání zatmění Slunce, neboť jen když se protnou tyto oběžné dráhy, může dojít k zatmění. Stejná konstelace se tedy objevuje jednou za 18 let, ovšem vždy na jiném místě zeměkoule, protože ten cyklus neodpovídá celému počtu dnů, ale je tam ta třetina dne navíc. Tudíž se používal místo tohoto Sarosova cyklu trojnásobný Sarosův cyklus, kdy je stejná konstelace na stejném místě zeměkoule (54 let + 1 měsíc = 19 756 plných dnů). Tomu se mimochodem říká exeligmos (v řečtině „otočení kola“). Viz Wikipedie aj. Zatímco během roku u nás kolísá azimut východu Slunce mezi cca 50 a 128°, kolísá azimut východu Měsíce buď víc, nebo méně, podle fáze Sarosova cyklu, a to o hodnotu až 5,14° nakloněných vůči rovníku, tudíž ta hodnota na rovníku (azimut) oproti těm 5° narůstá, protože se promítá šikmá orbita na rovník. Empiricky tedy v Praze kolísají východy Měsíce v rozmezí 41.86-140.25°, v konkrétních letech dle Frantovy křivky. Pokud někdo (JC) bude stahovat dvacetiletá data z Horizons pro jiné období, mám zkušenost, že dle níže uvedených parametrů se to musí na dvakrát, tedy po deseti letech, jinak to server nezvládne a stahování se zruší. (Pokud by se dělal graf, je třeba stažená csv data otevřít v tabulkovém editoru typu excel.)

Ještě bych se chtěl opravit, že Frantův graf azimutů vycházejících úplňků má většinou opravdu trochu větší amplitudy, protože jen někdy je v úvrati právě úplněk.

Je třeba zvolit odkaz web-interface, tj. toto. Pak se vždycky u každé položky zmáčkne [change] a vyplní či zatrhne se potřebné, zpravidla ovšem se pak objeví červená hláška, že je to vyplněné blbě ;). To se pak člověk musí vrátit a opravovat to, až to sedne. Nicméně nastavení zůstává, i pro další použití třeba jiný den, pokud v prohlížeči nejsou zakázány cookies. Mám pocit, že zrovna Měsíc v seznamu není, takže se napíše Moon a pak zvolí Moon[Luna], tedy nikoli barycentrum.

Takhle po ránu si nejsem jistý, zda jsem konstrukci Frantova grafu správně pochopil, abych vás nemát, uvidíme.

Franta: dík, že jste prozkoumal Horizons, že se z nich dají vytáhnout jen RTS - rise/transit/set. Lze výpis omezit na úplňky už v Horizons, nebo až ve spredsheetu? Mně se teda všechny dny za 19 let vcelku stáhnout nepodařilo pro časový limit serveru, musel bych to dělat po částech.

Jan Cinert: Domnívám se, že Franta vybral úplňky, aby zredukoval data, tedy že sklon oběžné dráhy vůči ekliptice s měsíční fází nesouvisí. Řekl bych, že by stálo za to se s Horizons naučit pracovat, na začátku se musí počítat s tápáním, ale data pak jsou spolehlivá. Pár anglických termínů se dá vyhledat, zadá se cosi jako tohle:
Current Settings
Ephemeris Type: OBSERVER
Target Body: Moon [Luna] [301]
Observer Location: Prague Czech Rep.
Time Span: Start=2013-01-01, Stop=2013-12-31, Step=1 m
Table Settings: QUANTITIES=4,25; refraction model=REFRACTED; RTS flag=TVH; (eventuálně CSV pro stažení na náš disk)
Display/Output:default (formatted HTML) (nebo download pro stažení na disk)
Samosebou lze zvolit třeba jeden určitý den nebo měsíc.

Každopádně je dobré ty zákonitosti, která člověk takhle lépe vstřebá, v co největší míře znát, když se z toho dělají další závěry. Já si třeba dosud neuvědomil, že sklon oběžné dráhy Měsíce k sluneční (5°) může znamenat 10° odchylku azimutů východu (rise).

Franta: Ono by se vlastně mělo jednat jen o to, co se vše ohledně Měsíce nalézá na již diskutovaných azimutech, nebo v jejich blízkosti.

320° - To by tedy měl být nejsevernější západ Měsíce v úplňku. No ale úzký srpek by měl zapadat ještě severněji, nebo také tak?
248° (240°) - Nejjižnější západ Měsíce v zimě.
220° - Nejjižnější západ Měsíce v létě.
cca 180° - zde se musí také něco důležitého odehrávat, jestliže je "Kazina mohyla" na jihu od Prahy.

Pořád mi není jasné jaký je vztah mezi východy/západy Měsíce za různých fází. Samostatnou záležitostí je stav za východu Slunce, tedy azimut 1. čtvrtky, úplňku a 3. čtvrtky. Díval jsem se na HORIZONS Systems, ale jako neastronom a neangličtinář jej nemohu snadno použít.

ZH: Já se skutečně k J. Svobodovi nemohu vyjadřovat, když o něm mám jen obecnou povědomost a navíc se jedná o mně vzdálený obor. Takže jen obecně: U desítek odborných studií kteréhokoliv autora, bych je musel se znalostí prostudovat, abych zjistil, do jaké míry se v jejich počtu odráží počet kamarádů přidělujících granty, a nebo se jedná o velký počet samostatně vytvořených výzkumů. Chci tím vyjádřit, že rozsáhlá bibliografie mně už delší dobu neohromuje, ale jen opravdu nová zjištění.

Nechtěl bych, abychom J. Svobodovi křivdili, je prý uznávaný klimatolog v oblasti historické klimatologie, napsal 80 odborných prací na toto téma, kniha vznikla podle poznámek k jinému rukopisu na popud nakladatele, který to vydal v edici fantastických fakt, kde se knihy z komerčních důvodů jmenují Utajené dějiny kdečeho. Já tu knihu přečetl rychločetbou, zastavil jsem se u pasáží, které mě zajímaly, ale tu souvislost mezi klimatickými a společenskými jevy nemohu podle tak zběžné četby posoudit, jen mě zarazily ty, doufám, překlepy.

Nicméně ta práce I. Chrvátové (1, 2, jiný autor) mi přijde fundovaná. I jiné hvězdy s oběžnicemi vykazují výkyvy barycentra. Ten chaotický pohyb je v pracích znázorněn, zas tolik se neliší od onoho pravidelného a dovedu si představit, že na to mají vliv ostatní planety.

Mimochodem je to další cyklus cca 19-letý.

A ještě mimochodem léta chaosu uvedená v Svobodově článku odpovídají, až na jeden případ, mnou vysledovaným (ve SkyViewCafe) přibližným konjunkcím všech čtyř velkých planet (948, 1127, 1306, 1485, 1664, 1843, 2022).

Docela mne zarazilo, jaký může být rozdíl mezi rozhovorem se skutečnou vědkyní I. Charvátovou a článkem o "Utajených dějinách XY". Rozhovor dělal V. Kremlík, jehož jméno si pamatuji z dob, kdy jsem psal blogy na idnes, abych upozornil na existenci svého webu. Jeho příspěvky vždy překvapovaly fundovaností. Snad někoho nenapadne napsat něco o "Utajených dějinách zakládání kostelů" :-). Ale asi bych neměl být moc kritický, když jsem knihu nečetl, jen podle autorovy různější bibliografie to zavání spíše záhadologií.
Změny klimatu jistě sehrály roli ve epochálních změnách, ale že by vyvolaly třeba Napoleonské války? Také mě hned napadlo, že vzhledem ke hmotnostem je rozkmitání Slunce planetami nějaké nereálné, byť princip by měl být logický. Jestliže je na povrchu Slunce tekutá plazma, tak je to vlastně obdoba našich oceánů a moří.

Co se týká Azoru, já jsem spokojený se současným stavem poznání jeho možností. Hlavně že metoda funguje, alespoň podle mě, a větší možné nepřesnosti v dosavadních výsledcích budou hlavně kvůli nejistým azimutům.

Franta: Díky moc za azimuty východů Měsíce. Pochopil jsem to správně podle Vašeho předchozího obrázku, že když přičtu 180°, dostanu západy Měsíce v úplňku? Domnívám se správně, že k západům Měsíce dochází v noci, takže jsou dobře viditelné za jasné oblohy?

Když se podá prst, tak se chytne celá ruka :-). Mohl bych ještě poprosit o západy Měsíce za novoluní a ubývajícího srpku? Vím, že by to asi bylo složitější, protože by se jednalo o viditelné srpky asi 3 dny po a před novoluním. Ale ukazuje se, že některé azimuty mezi pravěkými výtvory (mohylami) a krajinnými dominantami, by mohly mít reálný základ ve fázích Měsíce, stejně jako "skoky se skály". Tak by asi stálo za to, celé to dotáhnout. Navíc by se udělal základ pro další "objevy".

Přestože dávno vím, že pověsti se mají číst přesně a celé a pokud možno v původním znění, tak jsem na to zase nějak zapomněl. Bořena skočila s Bořně do řeky Bíliny a ta je od vrcholu na azimutu 295°. Ten se blíží 300° nebo 320° a rozdíl je dán tím, že se jedná o přírodní výtvory, takže jde o přibližný směr.