Pražský hrad

Omlouvám se, tu malou čárku na konci jsem nebral v úvahu. Byť malinká a špatně umístěná, tam opravdu je. Přijde mi, že kámen byl odsekán z většího celku tak, aby byl záměrně uchován kříž. Podle toho, že vpravo je do špičky. Takový tvar nemohl být původně součástí předchozího kostela, třeba ostění nebo mensy.

Pokud by měl být kříž vyryt při zakládání rotundy a vzápětí zahrnut zeminou, tak by měl vypadat "jako nový". Také na lícové ploše by byly zachovány stopy po po nástrojích, kdyby byl kámen opracován záměrně jako základní. V roce 981 zde byl zvolen Vojtěch biskupem, tak by třeba mohl být kříž vyryt na pamětnou správně svisle, ale v nedokonalém tvaru, protože tehdy asi nikdo dost dobře nevěděl, jak takový patriarchální vypadá. Zároveň přisouzení patriarchálního kříže biskupovi by tomu napovídalo. V každém případě se nejeví svojí nedokonalostí součástí výzdoby původního kostela. Spíše jej nějaký nadšenec vyryl v původním kostele po Vojtěchově zvolení.

Je to patriarchální kříž, zda byl míněn jakožto lapis primarius, to je podle mě otázka, kvádříky jsou opracovány lepšími nástroji, než je dýka, zejména tedy v době, kdy by přicházel v úvahu základní kámen. Tak si myslím, že by byl kříž lépe vyvedený.
Taky by někdo obpitimističtější mohl říct Ha, u nás byl použit základní kámen už v 9. století, ba přivezl si ho Bořivoj z Velké Moravy jako důkaz svého křtu, třeba.
οὐδὲν οἶδα (vím, že nevím)

JČ: Na kameni z předchozího kostela, který byl použit v základu rotundy a pochází z předchozího kostela je latinský jednoramenný kříž.

ZH: Předhradí "levá půlka" a akropole "pravá půlka" nejsou vlevo a vpravo, protože se vcházelo bránou do předhradí, skrz něj pak do akropole. Takže to by pak při takové úvaze a přirovnání k lidské anatomii vycházely zcela jiné názvy. V té souvislosti bych upozornil, jak název vsi Pičín s příponou -ín ukazuje závaznost příslušnosti -ín k ženskému rodu a nelze tudíž s příponami zacházet lidovolně.

Bylo takové pravidlo, že se názvy u průběžně osídlených míst neměnily. To až nové době. Původní názvy zanikly se zánikem hradisek.

Opravdu odkaz zmizel, což je velká škoda, protože tam varianty byly přehledně (pro badatele) v textu. Ty zkratky typu A1 (Budyšínský) by měly odpovídat zkratkám v české tištěné verzi.

Budyšín jsem tam dal sarkasticky (abych zachoval onen tón vědeckých půtek).
Jinak Pravý hradec je pravá část prdelkovitého hradiště, jehož levou je Levý Hradec ;-).
Ty názvy v 10. století tedy vidíte vnitřním zrakem (jak tu psal Franta o Libuši), tak OK.
Odkaz na Bertholze, který jsem sem dával před 7 lety, zanikl, nový je tady.
Bohužel jsem nikde nenašel legendu ke zratkám v komentářích, asi jsou to, jak říkáte, různé přepisy názvů a jmen v různých verzích. Originál se nezachoval, čím dál více to přibližovali soudobým reáliím.

Pravý Hradec je novodobou zcela volnou myšlenkou, založenou jen na představě, že když je Levý Hradec, tak musí být i Pravý Hradec. Navíc na pravém břehu Vltavy. Jak každý řidič ví, tak při odbočování vlevo není v tom místě nutná i odbočka do prava. Podobně i Vyšehrad nemá Nížehrad, protože je prostě jen výše od Prahy. Osobně Pravý Hradec zcela vypouštím.

Podle azimutu by to mohlo být spíše hradisko Butovice, protože to bylo slovanské. Závisť byla keltským opidem. Ale nevede k němu od Šárky cesta v tom směru.

Budyšín do souboru nepatří, je to Budyš-ín (Budyšin hrad), proto také nemá svoji opozici Psov. "B.D" je starý slovní kořen obsažený už v našem "bude", nebo semitském "b.d" ,otrok, služebník,. To proto, že v mýtech "Budulínek" odchází po úmrtí svého zimního otce za jarní rovnodennosti do služby k letnímu strýci, tedy z pohledu jarní rovnodennosti v "budoucím" čase. Tak třeba Jákób k Lábanovi nebo Cúchulain [Kukulín] ke kováři Culannovi po tom, co omylem zabil jeho psa.

Nejstarší záznamy byly v nedochovaných hlaholských pražských análech, ze kterých je přebíraly Diffundente sole a další legendy a pak i Kosmas. Hlavně jde o to, že mimo Budče se jednalo o přemyslovská hradiska, jejichž název se neměnil, takže dodnes jsou dochovaná od založení.

Nevybavuje se mi, že bych na jiné skeny narazil. Řekl bych, že zodpovědně je udělané kritické vydání od Brethotze (odkaz jsem tu myslím dával), tam jsou zapracovány všechny rukopisné odlišnosti.

ZH: V Budyšínském rukopisu já osobně vidím napsáno Stadicsi, po pozdějším přeškrtnutí pak bylo nahoru dopsáno novější Stadici. Obojí je běžný obyvatelský tvar, tedy název lidu Stadici, kteří bydlí ve dvorci "ten" Stadic. Později podle "ta" ves/villa se rod přeměnil na "ta" ves Stadice, lidově pak "ty" Stadice. Podobně byl např. nejprve "ten" hrad Boleslav, pak "ta" obec/civitas Stará Boleslav. Proto např. v Hostivici říkají "ta" Hostivice, ale jiní klidně "ty" Hostivice podle zvyku.

Byla by to nějaká zvláštní náhoda, že Libušín (Libušin hrad) a Tetín byly takto pojmenovány už v 1. polovině 10. století a pak Kosmas o nich psal jako o mýtických sestrách. A jak to, že pro jejich původní "zastřešující matku" není Kazín a musela být vymyšlena její mohyla (vrch Havlín)? A proč je Psov (Hradsko) na cestě ve směru východu Slunce při letním sluvratu, tedy v době "psích dnů"? Proč naopak vede cesta ze sídelní oblasti na Budeč ve směru západu Slunce za zimního slunovratu, kdy se rodí Budulínek, procházející pak třemi zimními lunárními zkouškami? Proč úplně stejně byla ves Peš(ť) na východním břehu Dunaje a Buda na západním, z čehož je dnes Budapešť? Proč je *Levov (Levý Hradec) od hradiska v Šárce směrem vlevo při pohledu na východní obzor? A to se jedná jen o dochované názvy z 9.-1. poloviny 10. století, u ostatních pro porovnávání se názvy nedochovaly.

JČ: Z pohledu jazykovědy je možné rozdělit Stad/Stod-ice, tedy že -ice by bylo příponou. To je opravdu časté. Pak by ale nemohl být původní tvar zapsán jako Stadic-i, ale Stad-i, aby po pozdějším přidání -ice vzniklo Stadice.

Stod dle jednoho výkladu je výrazem pro kůl zaražený do země. Jestli tam byla osada už v 9. století, mohlo se jednat o pobřežní osadu na kůlech. V pomnožném čísle stoda či stada. Obec si svůj název zachovala, dejme tomu, že ukousli jen tu koncovku, ale v pověstech osadu zkomolili až na Stadice. Název pak dělá dojem, že legendární osada byla sídlem zemědělců s velkými stády.

Tak vaše abstraktní imaginace a sebejistota jsou obdivuhodné.
Připomínám, že v původním příspěvku uvádím, že v Budyšínském rukopisu není napsáno Stadice, resp. to tam bylo dopsáno až dodatečně, protože dotyčný to asi potřeboval nějak zhmotnit, kdyby to bylo v Polsku nebo Itálii, taky by mu to bylo dobré. Právě tak není absolutrně doloženo, že Libuše dlela (dle Kosmovy představy) na dnešním Libušíně, Teta na Tetíně, Kazi na Kazíně, to jsou obdobné naivní konstrukce. Takže používat toto jako místopisný doklad astrologických představ, je nesmysl. S tvrzením "Libuše byla letní bohyní a přeměnila se na Venušin cyklus. Proto je cesta směrem na Libušín od Prahy ve směru západu Měsíce uprostřed léta." nedovedu polemizovat, tak už raději končím. Sice to píšu jakoby rozdurděně, abych simuoval vědecké disputace, ale ve skutečnosti mi to přijde půvabné ;-).