Pražský hrad

Já zas k tomu svému: vlastně maximální hodnoty transitu v Horizons určují dny s úplňkem pro určenou lokalitu, omlouvám se za předchozí příspěvek. Udělat pro to automatický filtr v excelu však taky není jednoduché.

K tomu mě napadá, co bylo v různých kulturách bráno jako den s úplňkem, pokud v okamžiku kulminace byl Měsíc na druhé straně Země.

Zajímavá je existence Super-Moon, tj. tj. shoda úplňku (ev. novu) a perigea, kdy je Měsíc o 14% větší a 30% jasnější než když je úplněk v apogeu. Slunce, Země a Měsíc jsou v jedné řadě a mj. se v novu sčítají větší přítežlivosti, praktický efekt je však prý vcelku zanedbatelný.

Na vrcholu kříže z Hendaye jsou dvě X, která prý mají symbolizovat, že Kristus je alfou a omegou (Zjevení 1.21 a 1.22), tedy začátek a konec. Jen tak mě napadlo, že nám kříž možná sděluje, za jak dlouho se vrátí Kristus na zem. Druhý příchod Krista nastane až po jednom oběhu jarního bodu od jeho narození. Tedy v roce 25920, případně 25600. Ovšem je sporné, jestli autoři kříže datovali narození Krista k roku 0 nebo k roku 1. Jisté však je, že z konce světa hrůzu neměli.

Teprve jsem pochopil,ze kvuli ruznym frekvencim obou precesnich pohybu je kazda perioda generalni precese trochu jinak dlouha, mam pravdu? Na angl. Wiki jsou podrobnejsi vypocty.

Taky jsem pochopil, ze ani z tri okamziku, rise,transit,set, nelze rozhodnout, ktery den kulminuje uplnek, pokud se to nestane mezi rise a set.

Skutečně mám fáze Měsíce uvedené na 3 desetinná místa. Můj problém byl, že ze dvou denních čísel někde uprostřed dne se mi špatně odhadovalo, do kterého dne spadá 100% osvícení.

Tady je 25 800 let lépe vysvětleno.

To bude asi zaokrouhlene,ne?

Ted mi odepsali z NASA, ze k vypisu osvetleni Mesice na 3 des. mista je treba zatrhnout polozku 10, ja blb zatrhaval 25. Pak uz se as daji uplnky vytahnout snaze. Ale mozna to tak Franta delal a jen ja to delal blbe, ono jde o spravne nastaveni filtru v Excelu,coz mne z hlavy nenapada.

Josip Kleczek
Život se Sluncem a ve vesmíru : nová věda - bioastronomie

Josip Kleczek udává oběh jarního bodu za 25800 let, 50,40'' za rok

Jěště musím dodat, že délka platónského měsíce a dne vypadá docela magicky.
25600 : 12 = 2133,333333333...
25600 : 360 = 71,111111111...

Poselství kříže z Hendaye je skryto ve 4 šesticípých hvězdách a Slunci, foto kříže.

Čtvrtina precesního cyklu.
6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x (4 hvězdy a 1 Slunce) = 6480

4 hvězdy jako 4 věky nebo kvadranty.
4 hvězdy x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x (4 hvězdy a 1 Slunce) = 4 x 6480 = 25920

Paprsky Slunce musí mít také význam. Pozoruhodný je i další výpočet, který je možné považovat za zpřesnění délky precesního cyklu.
4 x (5 x 16 x 5 x 16) = 4 x 6400 = 25600

Mě funguje takový zápis:
Start=BC 3000-Feb-23, Stop=BC 3000-Feb-25, Step=1 d

:-(
Ale někdo mi rozpojuje ty trubky k internetu, které vy potřebujete proštouchnout

Jedna z pribliznych konjunkci velkych planet byla 1663. Ovsem dalsi ma byt 2020,ale m.l.doba se zatim nekona. Je to treba korelovat s Mikankovicovymi cykly.