Pražský hrad

Ono to je zřejmě tak, že výpočet úplňku dle SkyVC či Nasa Moon Phases počítá se středy všech tří těles (Slunce, Měsíc, Země), zatímco Horizons zohledňují zeměpisnou polohu observatoře. Myslel jsem, že ta je zanedbatelná, ale průměr Země je 12.7 tisíc km a průměrná vzdálenost Země - Měsíc 385 tisíc km, což je poměr 1:30, takže se to projeví.

SkyVievCafe má tu výhodu, že okamžik úplňku (ale od středu Země) určí v čase našeho pásma, tedy tam nedochází k chybě ve dni úplňku kvůli časovému pásmu. Dále tam je i přepočet na různé jiné časy (místní sluneční pravý a střední např.). Lze tam taky krokovat po úplňcích či novech.

Čili kombinací obou programů (SkyVC a Horizons) se lze dobrat například k přesné minutě úplňku pro dané místo v daném místním pravém slunečním čase.

Nedalo mi, abych se v Horizons ještě nepohrabal.
NASA Moon Phases i Skyviewvcafe.com ukazují např. pro 27.1. úplněk na 4:38 UT.
Jenže Horizons pro Greenwich 3:23, Los Angels 3:20, Praha 3:57, Moskva 4:30, Kabul 5:15. Tokyo 5:16 atd. Vše též v UT.

SkyVC to ukazuje pro celý svět stejně - těch 4:38. Tam je to - v sekci Calendars - mimochodem prakticky udělané.

Nechápu, proč by to mělo být stejné v Londýně a LA, ale o hodinu jiné než v sesterských NASA MPh, a na východ tak rozdílné. Jde tam ovšem jen o setinu procenta iluminace za hodinu.

Z toho plyne, že jsem buď blbej, nebo jsou Horizons v tomto divné, ale taky, že změny iluminace kolem kulminace úplňku jsou tak jemné, že že určit správný den, je-li kulminace kolem půlnoci, je obtížné.

V Horizons - je ještě jeden špek: procentu osvitu Měsíce a jeho souřadnice jsou sice vztaženy k místu pozorování, např. Praha, ale čas je v UT. Takže pokud jde o okamžik po lokální půlnoci, Horizons to berou jako předchozí den. Je ovšem možnost zaškrtnout 34. Local app. SOLAR time, podle toho se to ovšem neřadí. K naprosto přesnému určení je tedy zřejmě ještě vypsat minutové záznamy pro daný den.

Já zas k tomu svému: vlastně maximální hodnoty transitu v Horizons určují dny s úplňkem pro určenou lokalitu, omlouvám se za předchozí příspěvek. Udělat pro to automatický filtr v excelu však taky není jednoduché.

K tomu mě napadá, co bylo v různých kulturách bráno jako den s úplňkem, pokud v okamžiku kulminace byl Měsíc na druhé straně Země.

Zajímavá je existence Super-Moon, tj. tj. shoda úplňku (ev. novu) a perigea, kdy je Měsíc o 14% větší a 30% jasnější než když je úplněk v apogeu. Slunce, Země a Měsíc jsou v jedné řadě a mj. se v novu sčítají větší přítežlivosti, praktický efekt je však prý vcelku zanedbatelný.

Na vrcholu kříže z Hendaye jsou dvě X, která prý mají symbolizovat, že Kristus je alfou a omegou (Zjevení 1.21 a 1.22), tedy začátek a konec. Jen tak mě napadlo, že nám kříž možná sděluje, za jak dlouho se vrátí Kristus na zem. Druhý příchod Krista nastane až po jednom oběhu jarního bodu od jeho narození. Tedy v roce 25920, případně 25600. Ovšem je sporné, jestli autoři kříže datovali narození Krista k roku 0 nebo k roku 1. Jisté však je, že z konce světa hrůzu neměli.

Teprve jsem pochopil,ze kvuli ruznym frekvencim obou precesnich pohybu je kazda perioda generalni precese trochu jinak dlouha, mam pravdu? Na angl. Wiki jsou podrobnejsi vypocty.

Taky jsem pochopil, ze ani z tri okamziku, rise,transit,set, nelze rozhodnout, ktery den kulminuje uplnek, pokud se to nestane mezi rise a set.

Skutečně mám fáze Měsíce uvedené na 3 desetinná místa. Můj problém byl, že ze dvou denních čísel někde uprostřed dne se mi špatně odhadovalo, do kterého dne spadá 100% osvícení.

Tady je 25 800 let lépe vysvětleno.

To bude asi zaokrouhlene,ne?

Ted mi odepsali z NASA, ze k vypisu osvetleni Mesice na 3 des. mista je treba zatrhnout polozku 10, ja blb zatrhaval 25. Pak uz se as daji uplnky vytahnout snaze. Ale mozna to tak Franta delal a jen ja to delal blbe, ono jde o spravne nastaveni filtru v Excelu,coz mne z hlavy nenapada.

Poselství kříže z Hendaye je skryto ve 4 šesticípých hvězdách a Slunci, foto kříže.

Čtvrtina precesního cyklu.
6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x (4 hvězdy a 1 Slunce) = 6480

4 hvězdy jako 4 věky nebo kvadranty.
4 hvězdy x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x (4 hvězdy a 1 Slunce) = 4 x 6480 = 25920

Paprsky Slunce musí mít také význam. Pozoruhodný je i další výpočet, který je možné považovat za zpřesnění délky precesního cyklu.
4 x (5 x 16 x 5 x 16) = 4 x 6400 = 25600