Jan Cinert (Čtvrtek 10. ledna 2013)

Kdybych byl býval věděl, jak je to s Měsícem složité, tak jsem se do něho nepouštěl, a raději zůstal v blažené nevědomosti. Vše spojené s Měsícem se navzájem rozchází a není v tom možno nalézt nějaký, alespoň někdy se opakující soulad.

Padla tu zmínka o tom, že Metonův cyklus má obsahovat dva subcykly, osmiletý a jedenáctiletý. Odbyl jsem to tehdy s tím, že to je divné, protože takto dlouhé cykly se s devatenáctiletým nemůžou scházet. Je to míněno tak, že v 8. a 11. roce devatenáctiletého cyklu dojde k připadnutí stejné fáze Měsíce na den blízký, jako je v 19. roce. Takže něco podobného jako jsme probrali u Venušina cyklu (5 + 3 = 8 roků). Jenže to není celé, takových "subcyklů" je víc s tolerancí asi ±2 dny. Takže systém je 3 + 5 + 3 + 3 + 5 = 19 roků. Devatenáctiletý cyklus není zcela přesný, lunární čas je v něm o 2 hod. delší oproti solárnímu. To znamená, že po 219 letech dojde k rozdílu o 1 den.
V praxi to vypadá tak, že ke shodě (počítačem dané) dojde asi třikrát po 19 letech a pak jsou různě dlouhá období, nežli se na správný den posune ten, co byl původně jen blízký tomu správnému, čili začne být správný "subcyklus" +3 nebo +5 let. Metonův cyklus tedy takto "klouže" v průběhu staletí a musel být postupně stanovován nový počátek platný tak pro dvě generace.

Jediná jistota u Měsíce je to, co je dáno Sluncem, a to je výška Měsíce za zimního slunovratu (vysoký - severní lunovrat) a protikladně za letního slunovratu (nízký - jižní lunovrat). K tomu je neměnné putování během synodického měsíce od západu k východu během jednotlivých fází, přičemž na západě je počátek s přibývajícím srpkem, přesně na jihu je úplněk a na dále na východ postupuje ubývající srpek. Dále platí to, že uprostřed léta dosahuje nejvyšších poloh "čerstvý" srpek - novoluní a v zimě protikladně úplněk.

Z toho všeho jsem dospěl k následujícím poznatkům:

1 - Je vysvětlena záhada, jak došlo ke ztotožnění Letní bohyně (Venuše) s nejmladší sestrou (přibývajícím srpkem). Ztotožněna byla původní podstata půlroční Letní bohyně, nikoliv osmiletý cyklus, protože v létě je "čerstvý" srpek v nejvyšší poloze a setkává se tak se Sluncem. Takže nalezení dívky a následný sňatek má asi již původ v tomto principu. Po zavedení devatenáctiletého cyklu byl sňatek přenesen na něj.
2 - Pravěcí astronomové museli být velmi rozčarováni, když zjistili, že pracně vysledované zákonitosti Měsíce se nakonec zcela rozcházejí. Tady bych viděl jeden z důvodů krátkodobosti používání pracně vytvořených rondelů a megalitických památek. Takové množství práce a nakonec zklamání. To by mělo mít i velký sociální dopad. Nejspíše z toho pak pochází vtípky typu: Tak se nám děvče zase svého vyvoleného nedočkalo a nešťastnice skočila se skály. Případně nápad: Co takhle přikovat Andromédu ke skále, aby neutekla a počkala na příchod Persea?
3 - Jestliže je předchozí úvaha správná, tak by mělo mít smysl hledání azimutů západů pro vysoký a nízký Měsíc v rámci 18,6134 roku, čili pro Prahu je to 317,9°, 271°, 240° a 221,4° s drobnými odchylkami. Krakov je na stejné šířce. Čili má asi smysl jen hledat pravěké "pokusy" vysledovat na viditelném a zaznamenatelném zákonitosti pohybu Měsíce. Z dlouhodobého pozorování Měsíce nakonec zůstal během 2. tis. př. n. l. jen Metonův "klouzavý" cyklus. Jeho klouzání zřejmě způsobilo potíže se stanovováním počátku světa - letopočtů při zpětném dopočítávání, a proto byly počátky stále upravovány.
4 - Z pohybů Měsíce nelze nalézt zákonitost, podle jejíž azimutů by byla pojmenována již zmiňovaná hradiště. Podle toho bylo třeba najít důvod, proč se to nejstarší - Tetín právě takto pojmenovalo. Následná hradiště byla už jen nazvána podle principu vpravo - na západě je přibývající srpek a vlevo - na východě je ubývající srpek. Jediným, co se mi podařilo nalézt, je úplněk přesně v den zimního slunovratu 17. 12. 902 (Jk). Podle výše uvedeného "klouzání" Metonova cyklu to musel být významný okamžik a zároveň mysteriozní divadlo, protože Měsíc dosáhl téměř svého nejvyššího postavení. Tedy pokud byla jasná obloha a nebylo to spočítáno podle kalendáře - jsme již v době po Bedovi Ctihodném. Podle mé chronologie dosáhl Vratislav plnoletosti v roce 901 a tím mu vznikl nárok na přidělení vlastního údělu. Již dříve jsem si myslel na Tetín, který by měl být podle archeologů někdy v této době opevněn. Nyní archoastronomie asi dokázala zcela nečekané, datovat založení hradiště podle jeho názvu. Vím, že pro mnohé to bude asi stále málo, ale já jsem s výsledkem celkem spokojen, byť jako původní Neználek jsem měl jinou představu. Jak jsem uvedl u zbývajících hradišť je takové datování nepoužitelné, protože byla jen nazvána podle přibližného směru.

Zde se dají nalézt fáze Měsíce až do roku -4224, což Azor ani Horizons tak daleko neumí.

J. Čihák: Je to velmi záslužná činnost, že pilně vyhledáváte artefakty s možným matematickým poselstvím. V případě kříže z Hendaye si myslím, že je jako vždy nutné započítat vše vyobrazené, takže i počet paprsků slunce. Teprve takový výsledek určuje, zda tam něco je nebo není. Tady bych zároveň přihlédl k tomu, že se jedná o postalchymistické období, nikoliv románský spontánní projev. Buď tedy něco jen vyspekulovaného, nebo opravdu poselství, ale už třeba jiné.

ZH: Když se jedná ve skutečnosti o tak malý rozdíl v hodnotě svítivosti Měsíce, nemůže to být způsobeno klesáním nebo stoupáním během cyklu 18,6 roku?

ZH (Středa 9. ledna 2013)

Ono to je zřejmě tak, že výpočet úplňku dle SkyVC či Nasa Moon Phases počítá se středy všech tří těles (Slunce, Měsíc, Země), zatímco Horizons zohledňují zeměpisnou polohu observatoře. Myslel jsem, že ta je zanedbatelná, ale průměr Země je 12.7 tisíc km a průměrná vzdálenost Země - Měsíc 385 tisíc km, což je poměr 1:30, takže se to projeví.

SkyVievCafe má tu výhodu, že okamžik úplňku (ale od středu Země) určí v čase našeho pásma, tedy tam nedochází k chybě ve dni úplňku kvůli časovému pásmu. Dále tam je i přepočet na různé jiné časy (místní sluneční pravý a střední např.). Lze tam taky krokovat po úplňcích či novech.

Čili kombinací obou programů (SkyVC a Horizons) se lze dobrat například k přesné minutě úplňku pro dané místo v daném místním pravém slunečním čase.

ZH (Úterý 8. ledna 2013)

Nedalo mi, abych se v Horizons ještě nepohrabal.
NASA Moon Phases i Skyviewvcafe.com ukazují např. pro 27.1. úplněk na 4:38 UT.
Jenže Horizons pro Greenwich 3:23, Los Angels 3:20, Praha 3:57, Moskva 4:30, Kabul 5:15. Tokyo 5:16 atd. Vše též v UT.

SkyVC to ukazuje pro celý svět stejně - těch 4:38. Tam je to - v sekci Calendars - mimochodem prakticky udělané.

Nechápu, proč by to mělo být stejné v Londýně a LA, ale o hodinu jiné než v sesterských NASA MPh, a na východ tak rozdílné. Jde tam ovšem jen o setinu procenta iluminace za hodinu.

Z toho plyne, že jsem buď blbej, nebo jsou Horizons v tomto divné, ale taky, že změny iluminace kolem kulminace úplňku jsou tak jemné, že že určit správný den, je-li kulminace kolem půlnoci, je obtížné.

ZH (Úterý 8. ledna 2013)

V Horizons - je ještě jeden špek: procentu osvitu Měsíce a jeho souřadnice jsou sice vztaženy k místu pozorování, např. Praha, ale čas je v UT. Takže pokud jde o okamžik po lokální půlnoci, Horizons to berou jako předchozí den. Je ovšem možnost zaškrtnout 34. Local app. SOLAR time, podle toho se to ovšem neřadí. K naprosto přesnému určení je tedy zřejmě ještě vypsat minutové záznamy pro daný den.

ZH (Úterý 8. ledna 2013)

Já zas k tomu svému: vlastně maximální hodnoty transitu v Horizons určují dny s úplňkem pro určenou lokalitu, omlouvám se za předchozí příspěvek. Udělat pro to automatický filtr v excelu však taky není jednoduché.

K tomu mě napadá, co bylo v různých kulturách bráno jako den s úplňkem, pokud v okamžiku kulminace byl Měsíc na druhé straně Země.

Zajímavá je existence Super-Moon, tj. tj. shoda úplňku (ev. novu) a perigea, kdy je Měsíc o 14% větší a 30% jasnější než když je úplněk v apogeu. Slunce, Země a Měsíc jsou v jedné řadě a mj. se v novu sčítají větší přítežlivosti, praktický efekt je však prý vcelku zanedbatelný.

J. Čihák (Úterý 8. ledna 2013)

Na vrcholu kříže z Hendaye jsou dvě X, která prý mají symbolizovat, že Kristus je alfou a omegou (Zjevení 1.21 a 1.22), tedy začátek a konec. Jen tak mě napadlo, že nám kříž možná sděluje, za jak dlouho se vrátí Kristus na zem. Druhý příchod Krista nastane až po jednom oběhu jarního bodu od jeho narození. Tedy v roce 25920, případně 25600. Ovšem je sporné, jestli autoři kříže datovali narození Krista k roku 0 nebo k roku 1. Jisté však je, že z konce světa hrůzu neměli.

zh (Úterý 8. ledna 2013)

Teprve jsem pochopil,ze kvuli ruznym frekvencim obou precesnich pohybu je kazda perioda generalni precese trochu jinak dlouha, mam pravdu? Na angl. Wiki jsou podrobnejsi vypocty.

Taky jsem pochopil, ze ani z tri okamziku, rise,transit,set, nelze rozhodnout, ktery den kulminuje uplnek, pokud se to nestane mezi rise a set.

Franta (Úterý 8. ledna 2013)

Skutečně mám fáze Měsíce uvedené na 3 desetinná místa. Můj problém byl, že ze dvou denních čísel někde uprostřed dne se mi špatně odhadovalo, do kterého dne spadá 100% osvícení.

Tady je 25 800 let lépe vysvětleno.

Franta (Úterý 8. ledna 2013)

ZH: je to opsané tak, jak je to uvedeno v knize a asi je to nějaké "zaokrouhlené", jak píšete.

zh (Pondělí 7. ledna 2013)

To bude asi zaokrouhlene,ne?

Ted mi odepsali z NASA, ze k vypisu osvetleni Mesice na 3 des. mista je treba zatrhnout polozku 10, ja blb zatrhaval 25. Pak uz se as daji uplnky vytahnout snaze. Ale mozna to tak Franta delal a jen ja to delal blbe, ono jde o spravne nastaveni filtru v Excelu,coz mne z hlavy nenapada.

Franta (Pondělí 7. ledna 2013)

Josip Kleczek
Život se Sluncem a ve vesmíru : nová věda - bioastronomie

Josip Kleczek udává oběh jarního bodu za 25800 let, 50,40'' za rok

J. Čihák (Pondělí 7. ledna 2013)

Jěště musím dodat, že délka platónského měsíce a dne vypadá docela magicky.
25600 : 12 = 2133,333333333...
25600 : 360 = 71,111111111...

J. Čihák (Pondělí 7. ledna 2013)

Poselství kříže z Hendaye je skryto ve 4 šesticípých hvězdách a Slunci, foto kříže.

Čtvrtina precesního cyklu.
6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x (4 hvězdy a 1 Slunce) = 6480

4 hvězdy jako 4 věky nebo kvadranty.
4 hvězdy x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x 6 cípů x (4 hvězdy a 1 Slunce) = 4 x 6480 = 25920

Paprsky Slunce musí mít také význam. Pozoruhodný je i další výpočet, který je možné považovat za zpřesnění délky precesního cyklu.
4 x (5 x 16 x 5 x 16) = 4 x 6400 = 25600

zh (Neděle 6. ledna 2013)

Pro roky do 1000 nutno pridat AD.

Franta (Neděle 6. ledna 2013)

Mě funguje takový zápis:
Start=BC 3000-Feb-23, Stop=BC 3000-Feb-25, Step=1 d

:-(
Ale někdo mi rozpojuje ty trubky k internetu, které vy potřebujete proštouchnout