Pražský hrad

ZH: Díky za opravu, nekontroloval jsem to, takže ani nevím, co jsem zmotal. Opravdu tam má být 8640, takže chybí jen jeden řád. Nějak jsem své klikyháhy na papírku špatně převedl do psaného textu. Možná je to na tympanonu také o tom, že Bérossova čísla fungují i snížená o 1 - 2 řády, samozřejmě i zvýšená.

Na severní Sahaře bylo tehdy také velmi příznivé klima a jsou tam hojné skalní rytiny. I podle genetiky by měli Západoevropané přijít do Evropy ze severní Afriky a jsou i teorie o přesunu starých Egypťanů ze Sahary. Kolem Göbekli Tepe jsou to samá vyschlá koryta.

Franta: Opravdu existuje jedno ztotožnění číslovky se jménem - pojmem. Je to ale "tajný klíč k pokladu". Nejedná se o vámi uvedenou číslovku, to bych alespoň něco naznačil. Janovo zjevení je těžký oříšek k rozlousknutí. Podobně jako na zmíněném tympanonu si člověk nemůže být v té překombinovanosti jistý, co jsou vlastně prapůvodní myšlenky a údaje. Já osobně ho již dříve odsunul na jindy.

Göbekli Tepe je úžasné téma, nejstarší fáze je prý 11 tisíc let stará (BP - before present), tedy 9000 let BC. Což bylo ještě v doznívající době ledové (graf je v BP). Ledovec dosahoval nejdál někam do Čech, ale je vůbec možné, že něco takového bylo v té době, na náhorní planině ve výšce 775 m, poměrně daleko od Eufraru a Tigridu, několik km od zdrojů vody atd.? Možná tam tehdy bylo podnebí jako třeba dneska u nás na Vysočině, ale nějakou mapu rekonstrukce podnebí mimo ledovec jsem nenašel. Vypadá to jako nějaký chrámový komplex.

Jan Cinert:
Zjevení Janovo 13,17: aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy anebo číslicí jejího jména.

Uvažoval jste někdy o tom, že by ve výpočtech "magických čísel" hrála roli ona "číslice jejího jména"? Tedy, že by se ve výpočtu použila hodnota "číslice jména" - v citovaném textu jde o tu notoricky známou sekvenci 666, ale nejspíš bylo běžné, že číslicí jména byly označeny i další objekty.

Románský tympanon baziliky P. Marie v Zaragoze je na první pohled hodně vyumělkovaný a přeplácaný. Jestliže vezmeme číslovky ze tří "kol", tak vychází: 8 x 36 x 10 = 2880 x 3 = 8640. To je o jeden řád nižší než 86 400 roků. Takže je otázka, jestli zde byl záměr, nebo jen podvědomé použití symbolů, avšak s jiným vyzněním celého reliéfu. Mám pocit, že tympanon zasahuje do křesťanské věrouky, která mně je již poněkud vzdálena.

Göbekli Tepe je velmi zajímavá lokalita, která jistě přinese další poznatky. Zde je serioznější povídání, které jsem ale ještě nestudoval. Jenom jsem si všiml podle Google Earth, že od největšího chrámu je na východ severnější na azimutu 317,5° - nejsevernější západ Měsíce, a ten jižnější na asi 220° - nejjižnější západ Měsíce.

Franta: Tak to jsem vás zaměnil s J. Čihákem, omlouvám se.

Přece jen ještě přidám jedno možné vysvětlení pro hradiště nazvané podle úplňku. Nejjižnější západy Měsíce v létě, tedy úplňku, jsou na azimutu 221,8° - 240°. Takže by bylo použito obecné povědomí o tomto směru. Jenže ten rok 902 vychází tak úžasně přesně, to by se mi líbilo víc, ale objektivně je nutné uvažovat o obou možnostech.

J. Čihák: S placatou zemí to není špatný nápad, druhá možnost je, že se jedná o upravený starý symbol Slunce. Potom ovšem "zamračené slunce" nemůže být Slunce, ale hromovládný Jupiter, jak to ostatně vyjadřují asi jen symetricky umístěné šesticípé hvězdy. Takže na podstavci by pak byly: Slunce, Měsíc, Venuše a Jupiter. Taková sestava mi připadá logičtější. Franta tady dával nějaké odkazy na držení v ruce podobného symbolu, jako je tady ten s křížem. S těmi čtyřmi A to může být opět jen symetrické uspořádání.

Franta: Zmiňoval jste, že Holubův Etymologický slovník je nejlepší, jaký znáte. Nemáte ho náhodou? Já si ho chodím půjčovat do jedné knihovny a pak vždycky platím zpozdné, protože se od něj nemohu odloučit. Ptám se jen proto, že z něj potřebuji přesně vytáhnout dvě hesla pro článek o Strettwegském vozíku a nechci to z hlavy nějak pomotat.

J.Cinert: Reliéf na pravé straně podstavce je záhadný a šíří se kolem něho samé spekulace. Sluneční ani keltský kříž to nebude, ikdyž ten sluneční byl prý přejat ranými křesťany a symbolizoval, že Kristus byl světlem stejně jako Slunce. Je to snad symbol placaté země? Na podstavci jsou hvězdy, Slunce a Měsíc. Podle geocentrických představ obíhaly kolem země. O významu čtyř “Áček“ se badatelé raději nezmiňují. Nápadně mi připomínají symbol svobodných zednářů – kružítko a úhelník. Mohou to být symboly jejich předchůdců?

Ráno jsem dával ještě odkaz na další kaluklátor, příspěvek zmizel, to občas můj hostitelský server udělá... Je od -4712 do +3500 a vztahuje se k místnímu časovému pásmu, chceme-li.

Při té příležitosti jsem si uvědomil, že Azor nemá letopočet 0, a tudíž roky 1- atd. odpovídají usu BC, nikoli astronomickému usu 2, 1, 0, -1, -2. Asi jsem na to tehdy upozorňoval, ale sám jsem to zapomněl. Úplňky před rokem -1000 jsem radši zrušil, nebyly přesné.

Jan Cinert: k poslední otázce - myslím, že to s tím nesouvisí, je počítáno se aktuální polohou Měsíce, jde o to, odkud se díváme.

Co se týče výpočtů v Azoru, pro éru do -1000 byly použity výpočty NASA, dál pak převzatý vzorec, jehož výsledky se ale liší a někde chybí, protože juliánské datum přesáhlo do jiného roku, což jsem neošetřil.

Jinak data vč. úplňků až do r. -6000 vypisuje SkyViewCafe.com (které ovšem nemáte k dispozici). Namátkou zjišťuji, že se v r. -4224 úplňky liší o den od vámi uvedeného kalkulátoru, může to být způsobeno tím, že jeden z kalkulátorů používá aproximaci nezohledňující necirkularitu měsíční dráhy, jak píšou ve Wiki. Pro r. -1999 je shodný výpočet NASA Moon Phases a SkyVC, zatímco Lunar Perigee Calc. se o den liší. Nicméně posledně jmenovaný slouží k výpočtu perigea a apogea, tedy by se dalo předpokládat, že necirkularitu zohledňuje i při výpočtu úplňku, ale nevím.