Pražský hrad

ZH: Mohu ještě jednou poprosit o přeposlání dotazu I. Prchlíkovi? Nevím, jestli jsem správně pochopil náznak v jednom článku, že starořecká koncovka -s, by se měla vyslovovat -j. Správněji -os (-oj), -as (-aj) atd., tedy např. Hélios (hÉlioj). Nebo -ς se čte jako jiné -s? Na internetu jsem k tomu nic kloudného nenašel. Díky předem.

Musím trochu napravit, co jsem napsal o příchodu Západoevropanů. Možná je to už zase překonaná teorie, protože jsem teď o tom namátkou nic nenašel. Svět se mění a my se musíme měnit s ním, je to ale pořádná honička. Nicméně faktem zůstává, že údolí Nilu a Meziříčí bylo po době ledové nevábným a zabahněným místem. Teprve po pozdějším vysychání se sem stahovali lidé a věnovali se zemědělství.

Loni jsem se v těch migracích z Afriky před desítkami tisíc let trochu vyznal, ale zapomněl jsem podrobnosti.
Jinak bůhví, co se v takovýchhle oblastech ještě může skrývat.
Satelitní mapa možná trochu mate, v okolí je spousta políček lépe vybarvených na lepším snímku a půlmilionové město, takže i dneska tam voda je.

ZH: Díky za opravu, nekontroloval jsem to, takže ani nevím, co jsem zmotal. Opravdu tam má být 8640, takže chybí jen jeden řád. Nějak jsem své klikyháhy na papírku špatně převedl do psaného textu. Možná je to na tympanonu také o tom, že Bérossova čísla fungují i snížená o 1 - 2 řády, samozřejmě i zvýšená.

Na severní Sahaře bylo tehdy také velmi příznivé klima a jsou tam hojné skalní rytiny. I podle genetiky by měli Západoevropané přijít do Evropy ze severní Afriky a jsou i teorie o přesunu starých Egypťanů ze Sahary. Kolem Göbekli Tepe jsou to samá vyschlá koryta.

Franta: Opravdu existuje jedno ztotožnění číslovky se jménem - pojmem. Je to ale "tajný klíč k pokladu". Nejedná se o vámi uvedenou číslovku, to bych alespoň něco naznačil. Janovo zjevení je těžký oříšek k rozlousknutí. Podobně jako na zmíněném tympanonu si člověk nemůže být v té překombinovanosti jistý, co jsou vlastně prapůvodní myšlenky a údaje. Já osobně ho již dříve odsunul na jindy.

Göbekli Tepe je úžasné téma, nejstarší fáze je prý 11 tisíc let stará (BP - before present), tedy 9000 let BC. Což bylo ještě v doznívající době ledové (graf je v BP). Ledovec dosahoval nejdál někam do Čech, ale je vůbec možné, že něco takového bylo v té době, na náhorní planině ve výšce 775 m, poměrně daleko od Eufraru a Tigridu, několik km od zdrojů vody atd.? Možná tam tehdy bylo podnebí jako třeba dneska u nás na Vysočině, ale nějakou mapu rekonstrukce podnebí mimo ledovec jsem nenašel. Vypadá to jako nějaký chrámový komplex.

Jan Cinert:
Zjevení Janovo 13,17: aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy anebo číslicí jejího jména.

Uvažoval jste někdy o tom, že by ve výpočtech "magických čísel" hrála roli ona "číslice jejího jména"? Tedy, že by se ve výpočtu použila hodnota "číslice jména" - v citovaném textu jde o tu notoricky známou sekvenci 666, ale nejspíš bylo běžné, že číslicí jména byly označeny i další objekty.

Románský tympanon baziliky P. Marie v Zaragoze je na první pohled hodně vyumělkovaný a přeplácaný. Jestliže vezmeme číslovky ze tří "kol", tak vychází: 8 x 36 x 10 = 2880 x 3 = 8640. To je o jeden řád nižší než 86 400 roků. Takže je otázka, jestli zde byl záměr, nebo jen podvědomé použití symbolů, avšak s jiným vyzněním celého reliéfu. Mám pocit, že tympanon zasahuje do křesťanské věrouky, která mně je již poněkud vzdálena.

Göbekli Tepe je velmi zajímavá lokalita, která jistě přinese další poznatky. Zde je serioznější povídání, které jsem ale ještě nestudoval. Jenom jsem si všiml podle Google Earth, že od největšího chrámu je na východ severnější na azimutu 317,5° - nejsevernější západ Měsíce, a ten jižnější na asi 220° - nejjižnější západ Měsíce.

Franta: Tak to jsem vás zaměnil s J. Čihákem, omlouvám se.

Přece jen ještě přidám jedno možné vysvětlení pro hradiště nazvané podle úplňku. Nejjižnější západy Měsíce v létě, tedy úplňku, jsou na azimutu 221,8° - 240°. Takže by bylo použito obecné povědomí o tomto směru. Jenže ten rok 902 vychází tak úžasně přesně, to by se mi líbilo víc, ale objektivně je nutné uvažovat o obou možnostech.

J. Čihák: S placatou zemí to není špatný nápad, druhá možnost je, že se jedná o upravený starý symbol Slunce. Potom ovšem "zamračené slunce" nemůže být Slunce, ale hromovládný Jupiter, jak to ostatně vyjadřují asi jen symetricky umístěné šesticípé hvězdy. Takže na podstavci by pak byly: Slunce, Měsíc, Venuše a Jupiter. Taková sestava mi připadá logičtější. Franta tady dával nějaké odkazy na držení v ruce podobného symbolu, jako je tady ten s křížem. S těmi čtyřmi A to může být opět jen symetrické uspořádání.

Franta: Zmiňoval jste, že Holubův Etymologický slovník je nejlepší, jaký znáte. Nemáte ho náhodou? Já si ho chodím půjčovat do jedné knihovny a pak vždycky platím zpozdné, protože se od něj nemohu odloučit. Ptám se jen proto, že z něj potřebuji přesně vytáhnout dvě hesla pro článek o Strettwegském vozíku a nechci to z hlavy nějak pomotat.