Pražský hrad

Dívám se na kvadrant Tycha Braha a přemýšlím, jak asi vypadaly středověké obří přístroje. Určitě byly jednoduché, ale důmyslné. Astronomové měli též potřebu měřit co nejpřesněji vodorovné úhly a čas.

Nacházím úvahy o tom, že k měření rozdílů mezi azimuty východů nebeských objektů byly zřizovány stacionární úhloměry s velkým poloměrem. Představme si třeba tyč vztyčenou na horizontu ve vzdálenosti 1 km od pozorovatelny. Takový úhloměr by měl značnou přesnost.

Musím poděkovat J. Čihákovi za to, že sem dal poslední odkaz. Matematické poselství tam sice nebude, ale reliéf je důležitý z jiného důvodu. Chtěl jsem, ale zároveň s tím váhal, dát do článku o Cernunnovi Frantou řešenou pověst o řezníkovu volovi. Teď je rozhodnuto, že to tam bude, protože relief z roku 800 je můstkem mezi Cernunnem a havraňskou pověstí a tamnějším reliéfem na kostele. Je to složité na vysvětlení, tak jenom, že vlevo dole je na reliéfu havraňský "vůl" a vpravo vyjádření havraňského "jelena".

Problém ale je, jak určit správné okamžiky, když doba oběhu Země není celým násobkem dne (tropický rok - 365.242192129... dne). Tedy jen jednou za čtyři roky a den můžeme porovnávat konstelaci hvězd, ale ani to není přesné, srovná se to ubráním dne jednou za 128 let. Otázka je, zda tohle mohli znát.

Arabské astroláby měly průměr až 35 m. To umožňovalo měřit úhly s přesností lepší než jedna úhlová minuta. Takže během 30 let bylo možné změřit posun jarního bodu dost přesně na to, aby se dala dopočítat přesnější hodnota délky precesního cyklu.

Já jsem v tom taky laik. Hipparchos prý objevil precesi podle polohy Spicy, která se změnila oproti záznamům předchůdců o 2° vzhledem k podzimní rovnodennosti. Též porovnal délku tropického roku (období mezi rovnodennostmi) a siderického (Slunce získá stejné postavení vůči hvězdám).
Nicméně důležitým okamžikem roku býval heliaktický východ hvězdy, to taky mohlo sloužit k poznání vlivu precese.
Ale pořád vidím problém v tom přesném určení, kdy jsme schopni zjistit jen nepatrný zlomek cyklu, a bez dnešních přístrojů se z toho dá těžko spočítat plný cyklus přesně.

Náhodně jsem narazil na stránku o kříži, která by nás mohla zajímat, je tam ovšem mnoho keců a málo faktů...

Já myslím, že k objevení precese přispělo více pozorování hvězd než Slunce. Také k některé někde zaslechl, že egyptské chrámy byly orientované k hvězdě - snad Canopus a že bylo pravidelně sledováno objevení se hvězdy mezi vstupními pylony. A také, že po čase, kdy se hvězda neukazovala tam co tradičně, že došlo k přestavbě vstupní části chrámu - aby byla opět nastolena shoda. Co je na tom pravdy, nevím

Tady je kruh rozdělený ležatým křížem jako hieroglyf

ZH: Třeba je to laický pohled, ale jestli jsem to dobře pochopil, tak se jedná o otáčení hvězdné oblohy vůči pozemskému pozorovateli. Potom by se poznatek nemusel nutně získat podle východu Slunce za jarní rovnodennosti. Potom po objevení jevu se mohlo pokračovat ve zkoumání podle Slunce.

J. Čihák: Platónský měsíc se týká astrologie, takže asi nebyl původně stěžejní časovou jednotkou. Vychází to všechno proto, že se vlastně jedná o hrátky s čísly v šedesátkové soustavě. Nicméně je i v tomto případě čtyřicítka zajímavá a je otázka jak byla vlastně Bérossova čísla vytvořena. Podle mne z nějakého nižšího základu. Již dříve mě napadlo, že nejdříve byla představa o pěti dnech (cyklech) kdy byl tvořen svět, tím pak poslední cyklus v délce 86 400 roků připadá na současnou éru po dotvoření světa. V Bibli Bůh tvořil svět 5 dnů a v šestém stvořil člověka. Víc jsem to ale zatím neřešil. Hlavně si myslím, že nemůžeme brát všechno přesně tak, jak to známe dnes.

ZH: Obě rytiny na ládevských skalkách jsou prokazatelně novodobé graffiti z 80. a 90. let. Význam je mi zatím záhadný. Rytiny se hodně podobají alchymistickému symbolu pro realgar a románskému symbolu pro denár. Co si však o tom budou myslet badatelé za 100 let? Možná budou tvrdit, že se pravděpodobně jedná o středověké kamenické značky.

Nepřesná měření asi byla upravována podle nějakých matematicko-mystických pravidel. Asi se myslelo, že délka precesního cyklu musí být magická. Prostě se uplatňovalo propojení vědy a mystiky. Níže jsem se zmínil o tom, že číslo 2160 lze ukázkově rozložit do šedesátkové soustavy, která byla základem posvátné matematiky. Může mi někdo vysvětlit, proč je Bérossovo číslo celým čtyřicetinásobkem platónského měsíce dlouhého 2160 let?
86400 = 40 x 2160
25920 = 12 x 2160
86400 : 25920 = 10 : 3 = 3,333...