ZH (Pátek 25. ledna 2013)
Jan Cinert: z fotek moc představu nemám, jak je/byla tedy mohyla velká?

Eva38: dnes večer mě taky pobavilo, jak knížecí logopedi začali zadrhávat. Já to ale taky trénuju, protože mám pocit, že všichni slušní lidé u nás v posledních 20 letech ráčkovali, a vice versa.
Alena Polívková v Našich místních jménech píše, když to zjednoduším, že jména na -ice jsou zpravidla pomnožná s výjimkou těch, která označují vlastnosti okolí, půdy prostoru (ostatní jsou většinou prapůvodem mužská (podle označení něčí čeledi, třeba Budivojově - v případě Budějovic)). Takže vlastností okolí byli medvědi, asi.
Protože etymologii názvu Prahy nelze ověřit, můžeme aspoň cvičně otestovat své luštitelské schopnosti, váhám, jestli 38 je číslo bot nebo golfový handicap.


Jan Cinert (Pátek 25. ledna 2013)
Jenom k Ersu. Mohyla je nyní nevýrazná, protože byla již dávno prokopána a vykradena. Tím pozbyla svého vrcholu a je nevýrazná. Nachází se jihovýchodně od rohu základny. Na GE se dá také v lese identifikovat přístupová cesta od Turska, která se právě před tím rohem základny stáčí doleva a na opačné straně při ní je mohyla. Právě to, že není na nejvyšším bodě a je těsně před hřbetem kopce směrem ke Krliši, ukazuje na záměrné vyjádření vztahu k mohyle na Krliši.


eva.38@seznam.cz (Čtvrtek 24. ledna 2013)
Děkuji za přivítání na stránkách této diskuze.

re
To je zajímavá etymologie. Prahrad – Prahra – Praha nebo Prahrad – Prahad – Praha. Avšak nesedí mi v tom změna na ženský rod nebo pomnožné číslo.

Pokuste se vyslovit Prahrad aníž byste dokázal správně vyslovit r.
První r se vám vysloví relativně lehce, ale druhé r lze v následnosti po h vyslovit velmi obtížně a d už vám za tím vůbec nepůjde říct. Za ty stovky let od vzniku Prahy do první písemné zmínky o Praze stačil jediný kníže mumla, který ráčkoval, obklopený přisluhovači a přikyvovači, kteří ho patolízalsky napodobovali v dobrém i ve zlém, aby se název během jedné generace zkrátil a zbavil druhého, obtížně vyslovovatelného r a neznělého d.
I nově příchozí manželka cizinka, pokud byla dostatečně atraktivní, mohla způsobit, že její špatnou výslovnost začaly napodobovat její dvorní dámy a od nich pak všichni poddaní. (Ráčkování u šlechtických dětí se táhne celou historií, protože většina z nich, včetně Karla IV. měla francouzskou bonu.)
Přechod na ženský rod je proto, že se jednalo o pevnost, resp. osadu...ta pevnost Prahrad.
Co se týká rodu, tak ani v současnosti, kdy jsou ve všech označeních poměrně přísná pravidla, není rod obcí jednoznačný. Hrad Pernštejn je u městečka Nedvědice. Všichni cizí říkají ty Nedvědice, ale správně je ta Nedvědice, protože ta vesnice. Je otázkou času, kdy většina přehlasuje starousedlíky a název městečka bude úředně opraven na ty Nedvědice. Vedle Nedvědice byla vesnička Chlívské....kdo měl hodně chlívů, mohl pěstovat hodně dobytka, byl bohatý. A v Chlívském, tam byli samí bohatí sedláci. Byli na svoji ves hrdi, byli hrdi na svoje chlévy a dobytek asi tak, jako jsou dnešní muži hrdí na svůj vozový park. Pak přišel Gottwald a změnil název na Chlébské, přestože v Chlívském se chleba nikdy komerčně nepekl. Gottwald totiž usoudil, že chlív je označení hanlivé. Rozhodnutí mocných jsou někdy podivná.
Já věřím tomu, že když sem ta Libuška přišla, tak si všechno označkovala po svém a na jeden způsob. Proč by to pojmenovala nějakým cizím názvem, kterému Češi nerozuměli, když tam bylo staré osídlení, bylo tam hradisko, byl tam hrad. Nebyl sice velehrad, byl jen prahrad, ale ona ve své předvídavosti odhadla, že jeho poloha v meandru řeky je daleko výhodnější, než místo, které vybrali pro ni na Vyšehradě, takže až jejím potomkům jednou přestanou pozemky na vyšehradské skále postačovat, budou muset město, jehož sláva hvězd se bude dotýkati, vybudovat na místě Prahradu.






ZH (Čtvrtek 24. ledna 2013)
Ers aj.: já očekával původně velkou mohylu na temeni kopce, aby to byl výrazný vizír. Na Erši je ale ruská základna, dotyčná malá mohyla je na úbočí, na ortomapě z 50. let se nezdá nic na temeni prominovat. Mimochodem autor těch stránek je přístupný diskusi, je to velký nadšenec, ale zaneprázdněný, každý týden objíždí a zpracovává další místa, otravoval jsem ho nedávno kvůli nějakým domnělým hradištím na Sázavsku.

Koukněte na hradiště Hrada a na význam toho slova ve slovenštině (na Google).



J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013)
Dnes jsem dostal inspiraci a vysypal jsem zase spoustu nových spontánních nápadů. Abych to trochu vylepšil, hledal jsem další podklady.
Na www.myetymology.com jsem našel etymologii českého slova grinda: staré české slovo grinda znamená podlaha mostu a dřevěná podlaha ve stodole, odvozeno z proto-slovanského slova greda. Podle Machka se také jedná o podlažinu a mostinu. Mostina je dřevěný trám používaný u dřevěných nebo provizorních mostů. Mostiny pokládané vedle sebe napříč mostu tvoří vozovku. Ty trámy určitě nadchnou i zastánce Libušina proroctví.


J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013)
Abych nezapomněl, "e" se polyká a proto si celou vývojovou řadu představuji takto: pragredá - pragrdá - pragdá - pragá - Praga. Pragredá se také mohlo říkat zemi, která leží na vyvýšeninách, kde nejsou záplavy ničící úrodu. Tím se lišila od země Čáša.


J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013)
No, asi bude lepší pragredá – pragdá – pragá.

ZH: Mohyly - fotografie a GPS: Ers, Krliš, Chýnov, Čestmír. Tursko je opravdu lákavá oblast k jarním výpravám.


J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013)
Opravuji: slovo pragredá mohlo znamenat starou suchou vyvýšeninu, kde byla první (stará) osada.


J. Čihák (Čtvrtek 24. ledna 2013)
To je zajímavá etymologie. Prahrad – Prahra – Praha nebo Prahrad – Prahad – Praha. Avšak nesedí mi v tom změna na ženský rod nebo pomnožné číslo.

Už dříve jsem se zabýval možností, že Praha vyjadřuje něco starého. Teď jsem našel v Machkově slovníku pod heslem hřada, že praslovansky gredá znamenalo suchou vyvýšeninu mezi močály, v zaplavovaných rovinách apod., odtud význam záhon (= vyvýšená půda). Tedy slovo pragredá mohlo znamenat suchou vyvýšeninu v říční nivě. Zkomolení mohlo proběhnout takto: pragredá - pragrá - pragá - Praga. Ovšem kdo tomu nechce věřit, tak nemusí.


ZH (Čtvrtek 24. ledna 2013)
Vítáme Evu!
To se mi líbí.

Svého času jsme tady ve fóru vymýšleli všechno možné i nemožné, chtěl jsem to pak probrat a do Vzniku Prahy přidat další nápady, ale nedostal jsem se k tomu...

Sám jsem měl podobný nápad v r. 2010, Jan Čihák pak dodal o rok později toto. Asi to zapadlo mezi desítkami jiných nápadů, ale možná by to stálo o další zamyšlení.



eva.38@seznam.cz (Čtvrtek 24. ledna 2013)
PŮVOD JMÉNA PRAHA:
nejedná se náhodou o zkomoleninu z PRAHRAD ?
Jak dlouho se Vyšehrad jmenuje Vyšehrad? Od Libuše?
Slované nejsou z těch, kdo by přejímal místní názvy od nepřátel, jen co já pamatuji, vystřídala spousta ulic, náměstí ba i měst třeba i tři jména a to došlo jenom ke střídání mezi katolíky a komunisty a poté mezi komunisty a atheisty (nepočítám - li krátkou dobu, kdy bylo vše pojmenováno nacisty). Podle pověsti přišli Čechové na území dnešní Prahy z Řípu, usadili se na pravém břehu Vltavy, kde si postavili svůj Vyšehrad, protože levý břeh byl obsazen původními obyvateli. Ti bezpochyby sídlili také na kopci a měli tam určítě i svůj původní starý hrad. Poté, co Češi původní obyvatele vytlačili a jejich hradiště obsadili, vznikla potřeba obě hradiště rozlišit: na levém břehu byl Vyšehrad a na pravém břehu původní starý Prahrad.


ZH (Čtvrtek 24. ledna 2013)
Ona to nebude zástupná značka, ale chybný přepis znaků alfabety, jak se to někdy stává, když se třeba text z Wordu otevře na jiném počítači, kde není nainstalována znaková sada alfabety. Takže to j je sigma.

Krliš - Ers, máte asi pravdu, zaměřil jsem vrcholy kopců, ne mohyly. Na obou kopcích jsem před pár lety byl, ale na Erši našel jen raketovou základnu, nebo co to je, mohylu jsem přehlédl. Mohyly jsou mimochodem z různých období.


Jan Cinert (Čtvrtek 24. ledna 2013)
ZH: Díky. Zřejmě se jedná o nějakou zástupnou jazykovědnou značku: "ř. hélios [Ľlioj], halein "sůl": lat. sal, ř. hals [¤lj]".

J. Čihák měl na mysli přímo mohyly na těch kopcích. Na Ersu se mohyla podle GE špatně hledá. Člověk si musí pamatovat polohu podle obhlídky. Od mohyly na Krliši je opravdu na 270°.


ZH (Středa 23. ledna 2013)
Jan Cinert: konečně jsem natrefil zetě, o takovém způsobu čtení koncovek nikdy neslyšel. Někde jsme tu již psali, jaké potíže, resp. metody jsou při rekonstrukci výslovnosti mrtvých jazyků.

Jan Čihák: Erš a Krliš nejsou na stejné rovnoběžce. To bych spíš doporučil Prašnou bránu a MM věže nebo sv. Víta a nejvyšší bod Vítkova. Nicméně se předpokládá, že Stonehenge, rondely ap. mohly sloužit k astronomickým účelům, já tenhle jejich aspekt upřímně řečeno moc nestudoval.


J. Čihák (Středa 23. ledna 2013)
Ale nemůžeme vyloučit, že někteří astronomové potřebovali pro jiné svoje účely měřit co nejpřesněji výšky hvězd ve všech směrech. U Slunce, Měsíce a planet také. Velké kamenné přístroje to neumožňovaly a proto jsem si myslel, že mohly existovat velké dřevěné konstrukce, které se daly otáčet a tak navíc měřily azimut. Bohužel zatím se nic nenalezlo a zprávy o tom také nejsou.

Přírodním úhloměrem o velkém poloměru mohly být např. Krliš 308 m a Ers 345 m. Vzdálenost cca 1,5 km, velikost dílu na 0,1° je cca 262 cm. Pro pozorovatele s ostrým zrakem by to stačilo ke kontrole rovnodennosti a plánování přestupných roků.