Pražský hrad

Pohřebiště byla od sídliště oddělena nějakou bariérou, nejprve přírodní, takže potokem, údolím atd., později hradbou. Mezi Starým purkrabstvím nic takového nebylo. Nejstarší příkop oddělil hradiště od okolí ze západu, měl normální obrannou funkci a s tím datováním je problém. Předpokládám, že je právě dílem Bořivojovým. Na III. nádvoří bylo hrobů více, nalezeno asi 8 a další byly zřejmě zničeny výstavbou.

Šárecké hradiště bylo v soustavě hradišť zřejmě centrem moci. Zaniklo na přelomu 9. a 10. století. Jeho úlohu převzal Pražský hrad. Včera mě napadlo, že asi nebude dobré zabývat se tím, co bylo postaveno dříve a co později. Důležitější bude, co bylo mocensky významnější na počátku 10. století.

Staroslovanský význam předpony pra- není jednoznačný. Machek upřednostňuje význam 'napřed'. Pra-ga může být ohrada, která před-cházela údělným ohradám. Před-cházela je nikoliv časově, ale tím, že se stala ohradou nejvyššího knížete.

V časopisu Naše řeč jsem opsal zajímavost o přeneseném významu slova předcházet: “Také ve významu »překonávati koho čím« býval u slovesa předcházeti 4. pád (na př. v Gestech 71: v Římě jest sedm mudrcóv, jenž svú múdrostí všecky mudrce tohoto světa předešli): my tak již vůbec neříkáme (s podobným obrazem však říkáme »předstihovati«).“ Pražská knížata překonávala postavení údělných knížat svou mocí. A pravděpodobně je překonávala i svú múdrostí.

Jan Cinert: k čemu sloužil příkop zřejmě s palisádou z první poloviny 9. století?
Nebo z jiného soudku, co když byl jádrem předbořijova hradu onen okrsek kolem Starého purkrabství? Pak by hrob bojovníka byl dost daleko. Mimochodem, dá se hrob velmože pokládat za pohřebiště? Později se pohřbívalo v centrálních kostelech atd.

Dřív se mi nezdálo, že by Žiži mělo být v místě dnešního monolitu, ale pokud by to byla mohyla nad hrobem, tak bych tomu mohl věřit. Nicméně, že by si biskupové postavili sídlo zastíněné od jihu a od města kopcem, se mi nezdá.

Zatím nevím, jestli by Slované mohli nazývat hradiště po svém hrada nebo hraza. Podle Malého staročeského slovníku to později Staročeši dělali. Hradu, tvrzi i městu říkali ohrada.

ohrada f. ohrada, plot, hradba: z toho města čstná ohrada deset let plně hořala; v ohradě uvnitř; obvod; hrazené místo, obora, zahrada; opevněné místo, pevnost (hrad, tvrz, město ap.); ohrady činiti ohrazovat se, opevňovat se; ochrana, záštita: obec jest každého ohrada; výhrada, výminka: k artikuluóm neodpoviedal jest (Hus) upřiemě, než s výmienkami a s ohradami (v. též obhrada)
ohraditi, ‑z’u, ‑díš dok. (co čím) ohradit, obehnat hradbou, ohradou; (koho, co kým, čím) zabezpečit, zajistit; upevnit, utvrdit, opevnit; obhájit, obránit; (koho, co před kým) omluvit, ospravedlnit; (koho čím) zahrnout, hojně obdařit; ‑ ohraditi sě zabezpečit se, zajistit se; (čím) zaopatřit se, vyzbrojit se; (v čem, čem) omluvit se, ospravedlnit se (v. též obhradti)
ohrazenie, ‑ie n. hradba; pevnost, tvrz; (čeho) zabezpečení, zajištění
ohrazený adj. (čím) obklopený, ohraničený; opevněný, opatřený hradbami; zajištěný, zabezpečený (v. též obhraditý)
ohrázěti, ‑ěju, ‑ieš, ohrazovati, ‑uju, ‑uješ ned. chránit, ochraňovat, hájit; ‑ ohrázěti sě, ohrazovati sě (čím) obklopovat se, chránit se čím, mít záštitu v čem (v. též obhrazovati)

obhrada f. ohrada, ohrazení (v. též ohrada)
obhraditi, ‑z’u, ‑díš dok. (co) ohradit, obestavět; (město) obehnat hradbou, opevnit; (koho) zaštítit; vyzbrojit; učte sě vzácnými a dobrými nravy obhraditi; (co čím) zajistit, zabezpečit (v. též ohraditi)
obhraditý, obhrazený adj. (čím) ohrazený, opevněný; vyzbrojený, vybavený: měl smysl rozumem obhrazený, ež všecko rozuměl (v. též ohrazený)
obhrazovati, ‑uju, ‑uješ ned. chránit, bránit, hájit (v. též ohrázěti)

No, kdyby se z Levého Hradce stalo správní hradiště nějakých 5 let po založení Pražského hradu, pak by Pražskému hradu také mohli říkat staré hradiště, ale je to dosti pochybné.

Trochu jsem pátral a našel jsem lepší možnost. Předpona pra- znamenala nejen starobylý, ale také předešlý, což má jasný přímý vztah k následujícímu. Pragrad tedy nemusí znamenat starý hrad, ale předchozí hrad. Zatím ale nevím, jestli by mohlo vzniknout příd.jm. pragá – předešlá.

Kdoví jakými propletenci se tvořila slovanská adjektiva. Znovu jsem se dočetl, že prý gā – cesta, jíti. Teď mě maně napadlo, jestli pra- gā není přede-šlá.

Mně osobně se teorie o Bořivojovu předchůdci už jeví jako méně přijatelná, byť jsem jí dříve také podléhal. Je výsledkem špatné chronologie prvních kostelů (že prý Bořivoj postavil kostel P. Marie Na baště) a ztotožnění dokladů osídlení se založením hradiště. Tím zpětně vyšel hypotetický předchůdce. Naopak dřívější založení spíše vylučuje pohřebiště na III. nádvoří z doby před Bořivojem. To jsme tu již myslím probírali, že pohřebiště se se sídlištěm - hradištěm v předkřesťanských dobách vylučuje. Přímé doklady o předchůdci nejsou a spíše založení vychází na Bořivoje v roce 875. U Vyšehradu se již déle předpokládá založení Boleslavem II. ke konci 10. století.

Jan Cinert: Je řada indicií, podle kterých se mnoho historiků domnívá, že Pražský hrad založil nějaký Bořivojův předchůdce už v 1. pol. 9. století. Levý Hradec datujete do počátku poslední třetiny 9. století. Takže rozdělení na starý a nový hrad je možné, což určitě potěší Evu. Název Levý Hradec nevylučuje rozdělení na starý a nový hrad. Starý hrad mohli nazývat Starý a nový hrad nazývali Levý Hradec, snad proto, že hned naproti přes Vltavu byl Pravý Hradec.

Vyšehrad je mimo hru. Archeologové jsou dnes velmi opatrní a počátky jeho slovanského osídlení datují až na počátek 11. století. První přemyslovské denáry (kolem roku 955) dokazují, že název Praga existoval už před Vyšehradem. Výzkum Vyšehradu však není u konce, viz arup.cas.cz, a tak může ještě dojít k časovému posunu, ale pochybuji, že bude velký. S 9. stoletím už vůbec nepočítám.

Slovanské jazyky neznaly hlásku H, uplatnila se v západoslovanských jazycích až v průběhu 12. - 13. století. Před tím se používalo pouze G. Podle revizního výzkumu byl Levý Hradec opevněn, tedy založen jako správní hradiště, až někdy kolem počátku poslední třetiny 9. století. Takže vznikl ve stejné době nebo později než Praha.

Vzpoměl jsem si na "blata". To by neměl být asi duál a vzniká otázka, zda bylo míněno zabahněné místo, nebo zabahněná země.

Praha je etymologická záhada. Výkladů už je mnoho, ale který je ten pravý? To nevíme a třeba jsou všechny nesmyslné. Výklad, že “Praha byla prahá hraza“ se zdá jednoduchý a průzračný, ale tak to zpočátku bývá. Po zkoumání však přichází zklamání a v lepším případě zůstávají pochybnosti. Opožděně jsem si uvědomil, že počátky Vyšehradu jsou nejasné. Avšak horší je skutečnost, že před Pražským hradem byla v okolí soustava hradišť Zámka, Levý Hradec, Šárka a Butovice. Po založení Pražského hradu začala stará hradiště ztrácet význam a časem zanikla. Takže tato hradiště můžeme oprávněněně nazývat prahé hrazy. Nikoliv však Pražský hrad, který je všechny nahradil.

Pokud se chceme držet domněnky, že Praha vznikla z přídavného jména prahá, pak musíme hledat jiné řešení. Dnes je již jasné, že nejprve byl osídlen prostor Malé Strany a teprve potom byl opevněn zároveň s novým hradištěm na návrší. Z osady se stalo předhradí a nikoliv podhradí. Už jsme tady diskutovali, jak mohla ta osada vypadat a jaký měla význam. Byla tam řemeslná výroba, tržiště a snad k ní patřil brod s mýtnicí. Pak bych výklad upravil tak, že “Praha byla nejprve prahá osada, která byla později připojena k novému hradišti, stala se předhradím a název se rozšířil na hradiště“.

Další řešení patří mezi vzorová a určitě potěší milovníky hradů. Hradčanské návrší se mohlo jmenovat Prahá hora a od toho vznikl název hradiště.

Musím dodat, že se mi líbí jednoduchá řešení, při kterých se komolení uplatňuje jenom nepatrně, jako je prahá – praha. Ideální je např. Praha – země na prazích nebo duál praha - dva prahy.