Pražský hrad

Jan Cinert: Máte nějakou teorii o tom, co vedlo stavitele předrománských kostelů aby je orientovali právě tímto způsobem? A teorii proč s tím jejich následovníci přestali? Lze nalézt nějaké předkřesťanské analogie? Je to křesťanská náhrada toho čemu Z. Ministr říká "pohanská orientace round"?

Není to tak úplně přesně.
Pokud je nějak jinak dáno období možného založení a zasvěcení, tak v rámci 19letého cyklu se datum spolehlivě najde. Jestliže ubývá četnost oněch vstupních informací, pak teprve přibývá více možných dat. Pro širší období ale hodně pomáhá čtyřletý přestupný cyklus, takže čím dále od správného data, tím výsledky nabývají odchylku od přijatelné doby založení. Praxe také ukázala, že když vychází nesmyslná data, tak je obvykle chyba v zadání údajů.

Takže metoda není samozřejmě všespásná, ale při dostatku dalších informací funguje spolehlivě. To ostatně hned ukázala data např. u baziliky sv. Víta a nyní i u kostelů v Sázavě. V rámci 19 let možného založení obou sázavských kostelů vyjde jen jedno datum.

Já nechci shazovat vaše dílo, ale vyjde vám v nějakém kýženém období deseti dvaceti let několik vhodných úplňků a vyberete z nich ten, co se hodí do krámu, není to tak? Jesli si dobře pamatuju tu metodiku.

Vychází to sice hezky, ale ta metodika s Měsícem, jak známo, mi nesedí, ale to je dávná obecná debata.

Mimochodem kilák a půl přes kopec od kláštera mám chatu, nedávno jsem nechával zaměřit pozemek a sám se v tom také velmi pečlivě vrtal, na ortomapy není spoleh, a na katzastrální malůvky, podle kterých jsou do nějaké míry ortomapy deformovány, už vůbec ne, orientace hranic pozemku na katastrálce se od skutečnosti liší až o 10 stupňů (!).

Tak jsem zkusil datovat založení klášterního kostela v Sázavě. Vyšlo to moc pěkně - 1051. U nedostavěného kostela na Vyšehradě už dříve vyšlo založení v roce 1046. Takže opravdu došlo potom k přesunu staroslověnských na Sázavu, a proto kostel nebyl dokončen. Tady zcela na konci.

Dík za odkaz, to by sedělo.

Jinak se uvádí, že patriarchální kříž se v 6. století rozšířil z orientu do Evropy, v 10. století byl rozšířen v Byzantské říši. Bez ohledu na pozdější schizma...
Kvituju, že připouštíte levohradecký kříž k roku 982.

Tady se píše, že neznámý kostel na Vyšehradě nebyl dostavěn. Což bylo dříve jen naznačeno, jako možnost. Myslím, že to má souvislost s přesunem staroslověnských duchovních z Vyšehradu na Sázavu a založením tamějšího kláštera koncem 40. let 11. století.

Ještě jsem zapomněl. Není žádný doklad pro časté tvrzení, že Konstantin s Metodějem užívali a na Moravu přinesli patriarchální kříž. Oba ani nejsou nikde soudobě zobrazeni. Kříž ve smyslu znaku východní církve se mohl šířit jedině až po vyhnání staroslověnských z Ochridu po roce 1038 do Uher.

Vymyšlen byl jen ten jeden, levohradecký. Myslel jsem si, že tento problém je zcela jasný a již dávno vyřešený. :-)

V 9.-10. století byl rozpor jen mezi uplatněním latinské a staroslověnské liturgie, nikoliv mezi Římem a Konstantinopolí. Takže v té době dvojramenný kříž nebyl znakem pro "východní" staroslověnskou liturgii, to až po rozkolu v 11. století.

Právě z těchto důvodů je zatím možné pravděpodobné vysvětlení, že kříž byl vyryt v roce 982 na paměť biskupské volby.

Neříkejte, oni si vymýšleli kostely?
Je fakt, že Klimenta hledali na "opiši" Pražského hradu, na Vyšehradě.
Ale nenašli, natož pak v základech východní patriarchální kříž, jaký používali Cyril s Metodějem. Nevím, jak a proč by se takový do katolického kostela na Levém Hradci dostal. Tam snad pozdějí staroslověnský ritus popsán nebyl, to bychom museli na Emauzy nebo do Sázavy.

Do toho já se zatáhnout nenechám.:-) Obzvláště když žádný Hradec s kostelem sv. Klimenta nikdy nebyl. V Diffundente sole si to obojí někdo vymyslel, aby bylo v Čechách více kostelů při snaze založit pražské biskupství. Vícero kostelů byla totiž podmínka. Nejstarší ztotožnění onoho Hradce s Levým Hradcem je až ze 17. století od Pešiny z Čechorodu.

Já si myslím, že kříž na kámen neuměle vyryl Metoděj berlou, přesně vidím tu scénu ;-), s pokynem, aby Bořivoj postavil doma taky takový kostel, jaký máme tady, a aby přijali v Čechách křesťanství a nemuseli jíst po pohansku ze země.

Omlouvám se, tu malou čárku na konci jsem nebral v úvahu. Byť malinká a špatně umístěná, tam opravdu je. Přijde mi, že kámen byl odsekán z většího celku tak, aby byl záměrně uchován kříž. Podle toho, že vpravo je do špičky. Takový tvar nemohl být původně součástí předchozího kostela, třeba ostění nebo mensy.

Pokud by měl být kříž vyryt při zakládání rotundy a vzápětí zahrnut zeminou, tak by měl vypadat "jako nový". Také na lícové ploše by byly zachovány stopy po po nástrojích, kdyby byl kámen opracován záměrně jako základní. V roce 981 zde byl zvolen Vojtěch biskupem, tak by třeba mohl být kříž vyryt na pamětnou správně svisle, ale v nedokonalém tvaru, protože tehdy asi nikdo dost dobře nevěděl, jak takový patriarchální vypadá. Zároveň přisouzení patriarchálního kříže biskupovi by tomu napovídalo. V každém případě se nejeví svojí nedokonalostí součástí výzdoby původního kostela. Spíše jej nějaký nadšenec vyryl v původním kostele po Vojtěchově zvolení.