Pražský hrad

J. Čihák: Díky, že jste reliéf připoměl, mně ten nedořešený rest už vypadl z hlavy. Tady je ale jiný býk, nežli ten na havraňském kostele. Tady je býk (asi) zabíjený, jako ten na dnu kotle z Gundestrupu. Ideální by bylo znát místní pověst k tomuto reliéfu, protože ta by mohla mnohé vysvětlit, jako ta havraňská. Vypadá to na totéž jako vyobrazení římského Mitry, ale já podstatě pořád nějak moc nerozumím, protože se v mýtech zabíjení býka zřetelně neobjevuje. Tedy myslím s jasným astronomickým smyslem. Jenom mi vychází, že by měl zabíjet "jednoruký" bůh jarní rovnodennosti, jako Arés, původní íránský Mitra nebo Essus. Jenže jejich výsledná varianta sv. Jiří zabíjí hada - draka. Ani v tom biblickém přehledu, který jste dodal, jsem na nic kloudného nenarazil.

Franta: No já nevím, ale na kotli není s třemi ptáky, ale se psem a krokodýlem, nebo co je to za ještěra. Ale i kdyby, tak pořád jde o to, co je tím býkem. Že by u sv. Jiří došlo k záměně býka za ještěra? Pak by musel být býk zimním slunovratem, jak to je na pečetích z Harappy, přeneseně zimním obdobím, které je zabíjeno. Tak to logicky vychází, ale jistotu nemám.

Také mi to přišlo divné, ale neřešil jsem to. Když už jsme dva, tak tady se píše, kde je toho původ. Jako první známý, to zapsal Plinius Starší, ale přebral to prý od dřívějších autorů. Jediný, kdo bojuje s hadem (stínem, obrem), je bůh typu Jupiter. Výjimkou je takový přídavek k Apollónovi. Přitom ten zlý had je právě původní bůh typu Cernunnos. Mám jediné vysvětlení, že slovní kořen pro boha a zároveň jelena např. *EL byl použit ve významu jelen. Tím se Jupiter stal omylem jelenem. Takové příklady jsou zase u použití jména Jupiter, jako obecné označení boha, např. Jupiter Dolicheus. Takže křesťanští autoři toto nevymysleli.
Teď jsem si náhodou všiml, že "ležící" býk z odkazu J. Čiháka je i na kotli z Gundestrupu. To je zajímavé, ale zatím nevím co s tím.

Je jasné, že s tím jak se lidi naučili psát, jak tu jednou zmínil J.Cinert, začaly asi mýty žít svým vlastním životem.

A zvlášť když se jejich šíření a šíření různých podpůrných vysvětlení věnoval někdo profesionálně, což je asi případ křesťanství...

"Když prý jelen nalezne u pramene hada, ten se snaží uniknout do skalní štěrbiny. Jelen naplní svá ústa vodou z pramene, kterou vystříkne do hadova úkrytu, vyplaví ho a kopyty rozšlape."

Zajímavé to nepřátelství mezi jelenem a hadem. To by snad mohl být odraz nějakého staršího pramene, který byl použit. Misionářům se určitě Cernunnos běhající někde v hlubokém lese jistě nelíbil.

Já si Váš odkaz pamatuji, je to jistě významná památka. Jedná se ale o fragment a když člověk nezná celý výjev, tak ho nemůže použít pro hypotézu. Je tam ovšem dole i méně zřetelný nosorožec a navíc je důležité, že býk nestojí, protože má složené nohy. Jenže jak jsem uvedl, když není výjev celý, nedá se s tím nic dělat. Škoda.

Jan Cinert: Jelen byl posvátným zvířetem už od pravěku, to vím a znovu uvádím odkaz, kde bojovníci útočí na jelena, aby ochránili prchajícího býka, ale je to jenom moje představa.

Franta: Teď nemám čas ověřovat informace, ale v jednom vysvětlení k legendě o sv.Hubertovi se píše, že "prvotní křesťanskou církví byl jelen přijat jako symbol světla, který přivedl pohany ke křesťanství. Křesťanské legendy o posvátných jelenech jsou rozšířeny téměř po celé Evropě. V některých prvních křesťanských knihách se Kristus zjevuje jako jelen, který má stříbrné nebo zlaté paroží nebo má mezi parohy zářící kříž. Zobrazován byl jako desaterák, nesoucí desatero božích přikázání. Zjevení takového jelena je poprvé popsáno v legendě o sv.Eustachovi z 2. stol. AD."
Při honu na jelena měl vidění, kdy spatřil zářící kříž mezi jeho parožím, jiná verze hovoří i o tváři Krista. Jelen k němu promluvil. Proč mne pronásleduješ? Jsem Kristus, jenž za spásu tvoji a všeho lidstva zemřel na kříži.

Pokud si já osobně zkusím promítnout hradní ostroh v průběhu od neolitu do příchodu Germánů, tak mi to vychází následovně. Lidé se nejprve začali starat o vlastní bezpečnost, to znamená, že stavěli sídla na výběžcích říčních teras a ostrožnách využívajíc tak přírodní podmínky. Pro sídlo této doby není vhodný opyš kvůli terénu, ani prostor kolem Hradčanského náměstí, protože ten zase nemůže zcela využít pro obranu přírodní podmínky. Eneolitická společenství byla více pastevecká a pro ně byl hradní ostroh opět nevhodný pro opevněné sídlo. Pro dobu bronzovou až železnou by bylo možné, že se skutečně lidé více začali zajímat o důležitost brodu kvůli obchodu. Potom by lidé vázaní na brod spíše využili plošší terén kolem Hradčanského náměstí, který by mohli lehce opevnit. Ale opevňovat stísněný prostor na opyši mi přijde nevýhodné. Tady bych viděl nálezy jen jako důsledek spontánních zastávek, nebo naopak malé osídlení bez vazby na brod. Nějak si nedovedu představit aby se na opyši nalézalo sídliště i s prostorem pro obchodníky a navíc se sem ještě vešla průchozí komunikace.

S tou Spytihněvovou manželkou, o které se neví nic, než že je zřejmě pohřbena ve Spytihněvově hrobní kapli Na baště ;), mě to taky překvapilo.

Kolem vnitřní Prahy, kam se kopne, zjišťují se stopy pravěkého osídlení, jen v Praze samotné a na Hradě ne, z čehož plyne pozoruhodný závěr, že tam žádné osídlení nebylo. Chápu, že vědec nemůže říct, že bylo, když nemá důkaz, to by ho hned rozcupovali.

Zkusím volnou selskou úvahu. Jel jsem ráno přes Klárov a znovu jsem si uvědomil, že nejpozvolnější cesta od řeky nahoru vedla po Opyši, když pominu krkolomné trasy úbočím v trase Úvozu.
Muselo tam tedy být obranné zařízení a též servisní a kupecká osada při brodu, plus sídlo správce/vládce. Obchodní karavany se daly vytěžit různým způsobem, jednak mýtem, jednak obchodem a clem, dále bylo třeba zabezpečit lukrativní místo a příslušnou oblast před nájezdy. Šlo to asi ruku v ruce. Karavany se asi před nebo po přebrodění, zejm. při nepřízni počasí, zdržely, a tak asi ta obchodní a servisní osada byla primární, opevněná byla, když zbohatla a bylo tam co ukrást. Nicméně potřebovala nějakou tvrz jako ochranu a refugium, tipnul bych si, že tam bylo opevnění důležitější a snazší vzhledem k rozloze a ochraně terénem.

ZH: Takové příklady. Archeolog P. Meduna uvádí, že podle střepů by se dala nejstarší mělnická hradba datovat do 1. poloviny 9. století nebo ke konci 1. třetiny 10. století. Pro co se jako správný patriot rozhodl? Samozřejmě pro první možnost s tím, že by Mělník případně i mohl být nejen Pšovem, ale i Canburgem z roku 805.
J. Čiháková klade nejstarší příkop na Malé Straně rámcově do stejné doby, jako má být i nejstarší příkop na Hradě. Mohou to hradní archeologové přijmout? Nemohou, protože jejich teorie o prvotnosti Hradu nemůže padnout, protože oni pracují na Hradě, a tak je Hrad starší, nežli nějaké podezřelé nálezy na Malé Straně.

Vzhledem k větě z uvedeného odkazu: "I po smrti knížete Spytihněva I. pokračovala v rozvoji Hradu jeho manželka.", si nejsem jistý, zda je tam vše vážně myšleno nebo interpretováno. Každý přece ví, že po Spytihněvově smrti hned nastoupil Vratislav. Pokud by slova o "pravěkém hradisku" měla být přesná a míněna vážně i přesto, že žádné příslušné opevnění se nenalezlo, tak se jedná o pouhý "hradocentrismus" podle výše uvedených příkladů.

J. Čihák a Franta: Znamená to snad, že mám článek o Cernunnovi úplně špatně, protože jelen existuje až od vzniku křesťanství a Cernunnos již byl Kristem? :-) Myslím si, že nejlepší je dívat se na jelena kontinuálně, jak se představy s ním spojené postupně vyvíjely, a jak se pohanské mýty přesouvaly do křesťanství. Kdyby se vzaly v úvahu jen citace pozdně antických a raně křesťanských autorů, tak by člověk skutečného jelena v lese snad ani nepoznal.:-)

J.Čihák: já jsem samozřejmě ty různé symbolické významy jelenů zkoumal. Domnívám se, že nejblíže by to mohlo souviset s tímto:

Základ legendy o jelenu a hadu podává Fysiologus (1,30). Když prý jelen nalezne u pramene hada, ten se snaží uniknout do skalní štěrbiny. Jelen naplní svá ústa vodou z pramene, kterou vystříkne do hadova úkrytu, vyplaví ho a kopyty rozšlape. Poukazuje to podle Fysiologu na to, že stejným způsobem náš Pán Ježíš Kristus zachází s hadem-ďáblem, kterého potírá „nebeskou vodou“ božího slova, obsahujícího svatou moudrost.

To je také opsáno: Jan Royt, Hana Šedinová - Slovník symbolů - str.140

ZH: Díky za upozornění, nějak ty drobné rozdíly v latinských koncovkých nestíhám sledovat: urb-em, castell-um :-).

Nálezy na Hradě z různých dob jsou logické, vedla přes něj cesta k brodu a od něj. Po překonání brodu, nebo čekání na jeho překonání, bylo nejvhodnější zastávkou vyvýšené místo. To ale neznamená nutnou představu o nějakém opevnění. V 9. století drobná opevnění nebyla, když tak jen ohrazené dvorce v nížině. Opevněná byla jen rozsáhlá hradiště, jako útočiště pro velké množství lidí. Praha byla založena již s jiným, vyspělejším záměrem. Tradované představy o něčem před opevněnou Prahou jsou jen stále přenášené z předpokladu, že se Praha vyvíjela postupně, jako jiná hradiště. Nálezy v Lumbeho zahradě jsou až z konce 9. nebo poč. 10. století a ty z Hradčan až z pokročilejšího 10. století.

J. Čihák: Jelen a Kristus? To jsem z toho jelen! Co to v těch diplomových pracích píšou?