Pražský hrad

V Um. památkách píšou, že ve východním a v části sev. křídla se zachovaly části zdiva (základy gotického kostelíku sv. Eligia). Tudíž umístění někde zachycené je. To, že předchůdcem kostela sv. Eligia byl sv. Martin Menší, je uvedeno jako "snad".

Někde tam měla být i kaple sv. Bartoloměje. Původní románský kostel sv. Klimenta byl předchůdcem sv. Salvátora, jenž je ovšem větší, nynější sv. Kliment je na místě kapitulní síně dominik. kláštera.

Koukal jsem znovu na panoráma z r. 1611, srovnané s pohledem here.com, tam tedy moc kostelů nevidím. Zato jsem si všiml baráků v místě Křížovnického ostrova, nemůže to být Ostrov pod Mostem pražským?

Váhal jsem, jestli by nebylo lepší dosadit -600, -500 nebo -400. Ale je fakt, že od roku -1000 do přelomu letopočtu se východ Slunce o svátku Imbolc změnil jen velmi málo. Ládví je protáhlé a zaoblené, takže odtržení slunečního kotouče stále probíhalo na vrcholu kopce.
Imbolc byl zasvěcen bohyni Brigid a proto uvažuji o tom, že měla svatyně na Ersu i na Ládví. Podle jednoho výkladu je Ládví pojmenováno od bohyně Lady, které pohané na kopci obětovali dary. Podobnost mezi Brigid a Ladou lze hledat přes Děvanu.

J.Čihák: Asi je otázka, kdo to ti "Keltové" byli. Laténská kultura je jejich rozkvět - přelom letopočtu, kterému mohlo předcházet klidně 1000 let vývoje. Tisíc let před naším letopočtem, to by u nás mohla být kultura knovízská, kde by klidně mohlo být možné, že už byl vztah k Slunci vyvinut tak, že by mohly být fixovány směry východů Slunce v krajině (a vzhledem k rondelům určitě byl). A také se mluví o něčem jako "protokeltové".

A pak, že byl Imbolc 1. února, kdo to ví? Třeba Lughnasad byl zjevně posunut v době římské okupace na začátek srpna, synchronizace s římským kalendářem. A uvážíte-li, že 1000 let se příliš v poloze Slunce na horizontu neprojeví. S odkazem na Zdeňka Ministra by měl být před 4800 lety východ Slunce o letním slunovratu posunut o dva sluneční kotouče severněji, tj je o jeden úhlový stupeň. Zimní slunovrat byl tedy posunut jižněji. Rovnodennostní východ Slunce je pořád na východě - to je definice rovnodennosti (deklinace Slunce je rovna nule -> pak azimut je 90 stupňů - o rovnodennosti vždycky Slunce vychází na východě).

A uvážíme-li, že v určení doby svátku mohl hrát roli ještě měsíc, je přílišná starost o určení vhodného roku možná zbytečná.

V obci Schwarzenbach byly údajně nalezeny keltské artefakty staré 3000 let. Nejstarší nálezy na našem území jsou prý staré 2800 let, ale více jsem o nich zatím nenašel. Z nálezů lze usuzovat, že už tehdy pronikly první keltské kmeny na naše území. Nebo to jen dokazuje, že se mezi sousedy čile obchodovalo?

J. Čihák: Díky, že jste reliéf připoměl, mně ten nedořešený rest už vypadl z hlavy. Tady je ale jiný býk, nežli ten na havraňském kostele. Tady je býk (asi) zabíjený, jako ten na dnu kotle z Gundestrupu. Ideální by bylo znát místní pověst k tomuto reliéfu, protože ta by mohla mnohé vysvětlit, jako ta havraňská. Vypadá to na totéž jako vyobrazení římského Mitry, ale já podstatě pořád nějak moc nerozumím, protože se v mýtech zabíjení býka zřetelně neobjevuje. Tedy myslím s jasným astronomickým smyslem. Jenom mi vychází, že by měl zabíjet "jednoruký" bůh jarní rovnodennosti, jako Arés, původní íránský Mitra nebo Essus. Jenže jejich výsledná varianta sv. Jiří zabíjí hada - draka. Ani v tom biblickém přehledu, který jste dodal, jsem na nic kloudného nenarazil.

Franta: No já nevím, ale na kotli není s třemi ptáky, ale se psem a krokodýlem, nebo co je to za ještěra. Ale i kdyby, tak pořád jde o to, co je tím býkem. Že by u sv. Jiří došlo k záměně býka za ještěra? Pak by musel být býk zimním slunovratem, jak to je na pečetích z Harappy, přeneseně zimním obdobím, které je zabíjeno. Tak to logicky vychází, ale jistotu nemám.

Býk není jenom na havraňském kostele, vzpomněl jsem si na reliéf, o kterém už jsme tady diskutovali. Zajímavé je, že v Novém zákoně se o býcích mluví jen vyjíměčně.

Genesis 3:14
Hospodin Bůh tehdy řekl hadovi: „Za to, cos udělal, budeš zlořečený mezi vším dobytkem i divokými zvířaty.“

Také mi to přišlo divné, ale neřešil jsem to. Když už jsme dva, tak tady se píše, kde je toho původ. Jako první známý, to zapsal Plinius Starší, ale přebral to prý od dřívějších autorů. Jediný, kdo bojuje s hadem (stínem, obrem), je bůh typu Jupiter. Výjimkou je takový přídavek k Apollónovi. Přitom ten zlý had je právě původní bůh typu Cernunnos. Mám jediné vysvětlení, že slovní kořen pro boha a zároveň jelena např. *EL byl použit ve významu jelen. Tím se Jupiter stal omylem jelenem. Takové příklady jsou zase u použití jména Jupiter, jako obecné označení boha, např. Jupiter Dolicheus. Takže křesťanští autoři toto nevymysleli.
Teď jsem si náhodou všiml, že "ležící" býk z odkazu J. Čiháka je i na kotli z Gundestrupu. To je zajímavé, ale zatím nevím co s tím.

Je jasné, že s tím jak se lidi naučili psát, jak tu jednou zmínil J.Cinert, začaly asi mýty žít svým vlastním životem.

A zvlášť když se jejich šíření a šíření různých podpůrných vysvětlení věnoval někdo profesionálně, což je asi případ křesťanství...

"Když prý jelen nalezne u pramene hada, ten se snaží uniknout do skalní štěrbiny. Jelen naplní svá ústa vodou z pramene, kterou vystříkne do hadova úkrytu, vyplaví ho a kopyty rozšlape."

Zajímavé to nepřátelství mezi jelenem a hadem. To by snad mohl být odraz nějakého staršího pramene, který byl použit. Misionářům se určitě Cernunnos běhající někde v hlubokém lese jistě nelíbil.

Já si Váš odkaz pamatuji, je to jistě významná památka. Jedná se ale o fragment a když člověk nezná celý výjev, tak ho nemůže použít pro hypotézu. Je tam ovšem dole i méně zřetelný nosorožec a navíc je důležité, že býk nestojí, protože má složené nohy. Jenže jak jsem uvedl, když není výjev celý, nedá se s tím nic dělat. Škoda.

Jan Cinert: Jelen byl posvátným zvířetem už od pravěku, to vím a znovu uvádím odkaz, kde bojovníci útočí na jelena, aby ochránili prchajícího býka, ale je to jenom moje představa.

Franta: Teď nemám čas ověřovat informace, ale v jednom vysvětlení k legendě o sv.Hubertovi se píše, že "prvotní křesťanskou církví byl jelen přijat jako symbol světla, který přivedl pohany ke křesťanství. Křesťanské legendy o posvátných jelenech jsou rozšířeny téměř po celé Evropě. V některých prvních křesťanských knihách se Kristus zjevuje jako jelen, který má stříbrné nebo zlaté paroží nebo má mezi parohy zářící kříž. Zobrazován byl jako desaterák, nesoucí desatero božích přikázání. Zjevení takového jelena je poprvé popsáno v legendě o sv.Eustachovi z 2. stol. AD."
Při honu na jelena měl vidění, kdy spatřil zářící kříž mezi jeho parožím, jiná verze hovoří i o tváři Krista. Jelen k němu promluvil. Proč mne pronásleduješ? Jsem Kristus, jenž za spásu tvoji a všeho lidstva zemřel na kříži.

Pokud si já osobně zkusím promítnout hradní ostroh v průběhu od neolitu do příchodu Germánů, tak mi to vychází následovně. Lidé se nejprve začali starat o vlastní bezpečnost, to znamená, že stavěli sídla na výběžcích říčních teras a ostrožnách využívajíc tak přírodní podmínky. Pro sídlo této doby není vhodný opyš kvůli terénu, ani prostor kolem Hradčanského náměstí, protože ten zase nemůže zcela využít pro obranu přírodní podmínky. Eneolitická společenství byla více pastevecká a pro ně byl hradní ostroh opět nevhodný pro opevněné sídlo. Pro dobu bronzovou až železnou by bylo možné, že se skutečně lidé více začali zajímat o důležitost brodu kvůli obchodu. Potom by lidé vázaní na brod spíše využili plošší terén kolem Hradčanského náměstí, který by mohli lehce opevnit. Ale opevňovat stísněný prostor na opyši mi přijde nevýhodné. Tady bych viděl nálezy jen jako důsledek spontánních zastávek, nebo naopak malé osídlení bez vazby na brod. Nějak si nedovedu představit aby se na opyši nalézalo sídliště i s prostorem pro obchodníky a navíc se sem ještě vešla průchozí komunikace.