Franta (Pondělí 18. února 2013)
Jan Cinert: pro rok 2013 to je, a jen by to chtělo namalovat líp a taky by to asi chtělo zvolit trochu jiný způsob zobrazení. Takže ještě bych zatím s publikací počkal.

Jan Cinert (Pondělí 18. února 2013)
Přímo skalní podklad to není, ten je hlouběji. Vltava se v době ledové zaryla hodně hluboko a pak se zase začala zanášet štěrkem a i balvany. Takže štěrkové podloží, na rozdíl od vrstev bahna a písku.

Jedná se o význam "mezi zástavbou" kostela P. Marie, tedy v obezděném areálu kostela P. Marie. Alespoň tak si z hlavy pamatuji interpretaci v Castrum Pragense 3 (2000).

J. Čihák (Pondělí 18. února 2013)
Tak nevím, dříve jsem získal trochu jiné informace. V Ottovi se píše, že kostel byl přímo v areálu Klementina, které bylo rozděleno uličkami. Ale jestli máte pravdu, tak bude brzy trojúhelníku konec.

ZH (Pondělí 18. února 2013)
A ještě ke hradnímu kostelu Panny Marie: Ekert odněkud v té souvislosti vyhrabal "Tehdáž pobořila vichřice dřevěnou zvonici se zvony mezi zdmi kostela Panny Marie" k r. 1255 (str.321). Nevím, jak to interpretovat, jen na to upozorňuji.

ZH (Pondělí 18. února 2013)
To s pevným dnem jsem přehlédl. Myslí tím tedy skalní podklad? Jinde je totiž tak kolem 8-10 metrů pod hladinou, ale bůhví, jak to bylo s bagrováním koryta, tohle je mimo plavební koridor. Místo také navazuje na to, čemu říkám Mostomlýnsky ostrov, tedy molo, které jde od Novotného lávky k druhému pilíři Karlova mostu.

Jan Čihák: nevím, jestli nezapadly ty statě z Eckerta, tady
by mohl být (v kroužku) Martin menší, je to románská vížka v umístění, které Ekert popsal.


Jan Cinert (Pondělí 18. února 2013)
Když jsem procházel prameny k článku o prvním pražském mostu, tak jsem narazil na toto (z mého článku): V roce 1984 provedl Z. Dragoun s pomocí potápěčů průzkum pilířů v řece a kolem třetího pilíře od pravého břehu bylo zjištěno pevné dno na úrovni 182,98 - 183,53 m n. m. Bpv (Dragoun 1998). To znamená, že se čtyřicet metrů od dnešního břehu nalézá mělčina, která v 11. století před výstavbou jezů vyčnívala až tři metry nad běžnou hladinu.
Takže ten malý ostrůvek je toho asi pozůstatek. Kříž určitě patří ke Karlovu mostu.

Franta: Je opravdu Váš graf pro rok 2013? Uvažuji, že bych ho přidal do článku s Vaším jménem, pokud budete souhlasit.

ZH (Pondělí 18. února 2013)
K Ostrovu pod Mostem pražským: Listoval jsem v Ekertovi, píše, že ještě v minulém (tj. 18.) století byl pod Karlovým mostem ostrůvek, a na něm stála kaplička sv. Jana Nep., kterou i s ostrůvkem povodeň r. 1785 úplně zničila a odnesla. Na Oudenově panoramatu jakýsi nicotný ostrůvek je, ale křížek nad ním patří asi k mostu. Chybí tam zato Křížovnický ostrov, jak jej známe ze současnosti i jiných panoramat.
Ale je z toho vidět, jakou dynamiku mělo vytváření a zanikání pražských ostrovů. Ostatně to platí i o kostelích a jiných stavbách. Na Folpertově prospektu je zřejmě kostel sv. Linharta a za Klementinem kouká snad kousek střechy P. Marie, na rohu Karlovy a Husovy je dost velký kostel, o kterém nikde nic není, aspoň v Um. památkách a Ekertovi ne (možná nebyl katolický, tak o něm E. nepsal).

Jan Cinert (Neděle 17. února 2013)
Díky, vzpomínám si, že právě tohle mi tehdy bylo nejasné.

ZH (Neděle 17. února 2013)
Jen poznámka ke slapovým jevům, ve Wikipedii nějak neřeší, proč jsou dva přílivy denně, tedy nejen na přivrácené, ale i na odvrácené straně Země od Měsíce. Kdysi jsem se dozvěděl, že je to proto, že Z a M tvoří rotující soustavu, jejíž těžiště je uvnitř Země (vzhledem k relativně malé vzdálenosti a velkému rozdílu hmotností). Na odvrácenou stranu Země pak působí odstředivá síla, a proto je i zde příliv.

Jan Cinert (Neděle 17. února 2013)
Franta: Díky, že jste si s tím takhle vyhrál. Právě z Vámi odkazovaného článku jsem vycházel. Uvažoval jsem tak, že i malý rozdíl ve výšce mořské hladiny znamená velmi viditelný rozdíl v zaplavení plochého přístupného břehu, a že maximální hranice zaplaveného pobřeží byla pozorována lidmi žijícími na břehu a spjatými s mořem. Obrazně řečeno, Dylan jsoucí na břehu, by se v zimě dostal do vody a v létě by se zase vynořil.

Vaše upozornění je, jako obvykle výborné. Z grafu je pěkně patrné, že "druhá vlna" skočného dmutí se v průběhu roku snižuje a s přicházející zimou zvyšuje. Předpokládám správně, že hodnoty jsou pro rok 2013? Potom snižující se vlna je novoluní a to právě v létě na obloze dosahuje nejvyšší polohy. To bychom zase byli u stejného principu, tedy ztotožnění Dívky přibývajícího srpku s Letní bohyní a tím i skutečně přiřazení přídomku "druhá vlna" k letnímu vegetačnímu období. Takže Dylan by vstupoval do vody při novoluním skočném přílivu na podzim a na jaře by se z vody vynořoval. To by se mi moc líbilo, protože takhle termín "druhá vlna" má lepší logiku.

Franta (Neděle 17. února 2013)
Jan Cinert: Poznámka k Dylanovi
Jsem ryzí suchozemec a moc mi tedy pojmy příliv a odliv neříkají. Jen vím, že souvisí s Měsícem, a také Sluncem. Tak bych svou připomínku k Dylanovi uveřejnil tady.
Ve svém článku Bůh Cernunnos a kultovní vozík ze Strettwegu píšete, že:

Zajímavá je i velšká pověst v Maginogionu ve které vystupuje Dylan ail Don ve smyslu Dylan druhé vlny. Jméno se jeví jako archaické, tedy obsahující neolitický základ TAL-AN, s významem potomek Ana. V mýtu se Dylan proměňuje v rybího tvora a je samozřejmě „náhodně" zabit strýcem. Druhou vlnou je zřejmě míněna vyšší hladina přílivu na severní polokouli v zimě, zatím co první vlnou výška samotného denního přílivu. Vegetační období Dylan s příchodem „druhé vlny" mizí a při jejím odchodu naopak přichází.

Podle článku Slapové jevy

K přílivu a odlivu dochází s dvojnásobkem frekvence odpovídající průchodu Měsíce nad příslušným poledníkem, tj. každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund, mluvíme o půldenním dmutí. Interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund. Vlivem deklinace Měsíce je v některých oblastech každé druhé dmutí velmi málo patrné, proto se mluví o jednodenním dmutí. Půldenní dmutí probíhá především v Atlantském a Severním ledovém oceánu, jednodenní zejména v Jávském a Ochotském moři; v mnoha oblastech se oba typy střídají.

Pokud Měsíc, Země a Slunce stojí v jedné řadě, slapové síly obou těles se sečtou a dmutí je velmi výrazné, označuje se jako skočné dmutí. Pokud naopak Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, slapové síly se částečně vyruší a nastává hluché dmutí. Ke skočnému dmutí dochází, když je Měsíc ve fázi novu nebo úplňku, k hluchému tehdy, pokud je Měsíc v polovině fáze dorůstání nebo ubývání; perioda je tedy přibližně 15 dní.

Lze najít i program (WXTide32), který vypočítává výšku vzednuté mořské hladiny. Z různých míst na zeměkouli, které nabízejí, jsem si vybral: Liverpool (Gladstone Dock), England (aby byl blízko Wales)

Program vypíše v jednohodinnových intervalech výšku hladiny. Pro zmíněný Liverpool je kolísání mořské hladiny zobrazeno na odkazovaném obrázku. Není tam patrné, že by v zimním období byly maximální hodnoty odlišné od zbytku roku. Patrné ale je, že lze vypozorovat rozdíl ve skočných dmutích, která následují po sobě.
Grav začínáá 1.1. v 12:00 a pak následuje 8760 hodnot - každou hodinu jedna. Stejné úrovně jsou někde na hranicích vegetačního období.Ve vegetačním období je mezi nimi patrný rozdíl, na konci vegetačního období a dále je rozdíl méně patrný

Co z toho lze soudit k Dylanovi je otázka? Snad jen, že jeho matka, při jeho narození, také něco přeskakovala.

ZH (Neděle 17. února 2013)
Jan Čihák: podívejte se na str. 386 a 387 (Posvátná místa král. hl. města Prahy), kde je o kostelu sv. Martina Menšího a o jiné kapli sv. Eligia a jejím umístění v místě pozdějšího zimního refektáře Klementina. Tady je další zmínka. Nevím ovšem, kde je zimní refektář. Nynější kaple sv. Eligia je skutečně tam, kde jsme mysleli, mezi 5. a 9. pilířem v Platnéřské od Vltavy, kaple tam ovšem byla již v době psaní dotyčných textů, kdyby původní kaple byla na místě nynější, autor by to tak jednoduše napsal.

Teda, dodávám, že mi nejde o linie atd., ale baví mě takovéhle pátrání.

ZH (Sobota 16. února 2013)
Zakreslil jsem do mapy některé zaniklé kostely (viz), s vykřičníkem jsou dle Cís. otisků či Jüttnerova plánu či dle spolehlivých nákresů, s křížkem dle Schematické rekonstrukce MS z r. 1953.

Tady jsou méně známé věže gotického opevnění.

J. Čihák (Sobota 16. února 2013)
Také jsem na to myslel, vždyť změna patrocinia nebyla běžným jevem. Starý románský kostel nevyhovoval, proto ho zbořili a kousek vedle postavili nový “zlatnický“. Nyní už víme, že románský klášter byl v prostoru Révového nádvoří. Tam musel být i románský Martin.

ZH (Pátek 15. února 2013)
Nechci tangovat vaše kruhy a čáry. Na mnou uvedeném výřezu Sadelera dotyčné věže nejsou, jsou víc vpravo, jsou to ale spíš kostel P.Marie na Louži (na Mariánském náměstí) a kostel sv. Linharta (kousek dál v Linhartské a Magistrátu).
Krom toho je jen domněnka, že sv. Martin Menší byl na místě kostela sv. Eligia, mohly to být dva různé nedaleké kostely.