ZH (Úterý 19. února 2013)

S tím Bartolomějem a dvěma kostely jsem to nepochopil.

Našel jsem plánek Klementina, ze kterého plyne, že zimní refektář je opravdu v místě (zřejmě předchozí) barokní kaple sv. Eligia, tedy mezi 5.-9. meziokenním pilířem, tam kde jsou nahoře plastiky svatých. Tedy tam, kde jste myslel původně. Co našli v těch Uměleckých památkách na spojnici severního křídla a křídla se Zrc. kaplí, nevím.

Nicméně vás zajímal románský sv. Martin Menší, a o tom jsou údaje rozporné.

Mapku umístění kostelů jsem průběžné doplňoval, tak se i měnila její adresa. Ta spodní špička kapky ukazuje spíše na středy kostelů, než na presbytář. Našel jsem dodatečně podobnou mapku v publikaci Pocheho Praha středověká, několik kostelů tam má podle mě zakresleno nepřesně, třeba Benedikt na místě OD Kotva (ač kniha napsána po arch. průzkumu), nebo Marie na Louži, kde je problém se změnami popisných čísel.
Jsem dost skeptický k těm liniím, i samotné otonské a románské období trvalo 350 let, záznamy z těch dob jsou řídké, na Starém Městě bylo vše postaveno na štěrku, kolik tam bylo povodní, požárů atd., archeologové prozkoumali jen nepatrný zlomek prostoru. Bůhví, kolik se tam vystřídalo kostelů na místech, která jsou nám neznámá...

J. Čihák (Úterý 19. února 2013)

Abych nezapomněl, díky za mapu zaniklých kostelů. Je to výzva k dalšímu zkoumání linek a trojúhelníků? Časem snad budu pokračovat.

J. Čihák (Úterý 19. února 2013)

Románský klášter vznikal u Klimenta od roku 1232 a v té době byl postaven Martin. Že by dominikánům v tehdy ještě malém klášteře nestačily dva kostely a proto postavili Bartoloměje? Z toho bych usuzoval, že Martin byl postaven mimo tehdejší klášter. Našel jsem dohady, že v místě dnešního severního křídla byly světské domy.

ZH (Pondělí 18. února 2013)

Jan Čihák: Ale kdo to rozsoudí. V Uměleckých památkách, je že "snad" byl Eligius původně zasvěcen sv. Martinu Menšímu. Tipnul bych si, že v Ottovi by to mohlo být chybně právě kvůli tomu, protože o Eligiovi nic nepíše, heslo je stručné, tak to nemohl komplikovat přestavbami a přejmenováními kostelů.
Na druhé straně Ekert píše, že "snad" MM zanikl za husitských válek, protože z dob kališnických o něm nejsou zprávy, nicméně Oudenův prospekt (1685) vznikl 200 let před Ekertovou knihou (1883), tak bylo dost času na něj zapomenout, třeba byl jen odsvěcen kvůli nějakému novému kostelu v okolí. Prospekt vypadá velmi precisně, zdá se, že tam skutečně románský kostelík byl (a to menší ;)). Ale rostlo a zanikalo to tam jak houby...

Franta (Pondělí 18. února 2013)

Jan Cinert: pro rok 2013 to je, a jen by to chtělo namalovat líp a taky by to asi chtělo zvolit trochu jiný způsob zobrazení. Takže ještě bych zatím s publikací počkal.

Jan Cinert (Pondělí 18. února 2013)

Přímo skalní podklad to není, ten je hlouběji. Vltava se v době ledové zaryla hodně hluboko a pak se zase začala zanášet štěrkem a i balvany. Takže štěrkové podloží, na rozdíl od vrstev bahna a písku.

Jedná se o význam "mezi zástavbou" kostela P. Marie, tedy v obezděném areálu kostela P. Marie. Alespoň tak si z hlavy pamatuji interpretaci v Castrum Pragense 3 (2000).

J. Čihák (Pondělí 18. února 2013)

Tak nevím, dříve jsem získal trochu jiné informace. V Ottovi se píše, že kostel byl přímo v areálu Klementina, které bylo rozděleno uličkami. Ale jestli máte pravdu, tak bude brzy trojúhelníku konec.

ZH (Pondělí 18. února 2013)

A ještě ke hradnímu kostelu Panny Marie: Ekert odněkud v té souvislosti vyhrabal "Tehdáž pobořila vichřice dřevěnou zvonici se zvony mezi zdmi kostela Panny Marie" k r. 1255 (str.321). Nevím, jak to interpretovat, jen na to upozorňuji.

ZH (Pondělí 18. února 2013)

To s pevným dnem jsem přehlédl. Myslí tím tedy skalní podklad? Jinde je totiž tak kolem 8-10 metrů pod hladinou, ale bůhví, jak to bylo s bagrováním koryta, tohle je mimo plavební koridor. Místo také navazuje na to, čemu říkám Mostomlýnsky ostrov, tedy molo, které jde od Novotného lávky k druhému pilíři Karlova mostu.

Jan Čihák: nevím, jestli nezapadly ty statě z Eckerta, tady
by mohl být (v kroužku) Martin menší, je to románská vížka v umístění, které Ekert popsal.

Jan Cinert (Pondělí 18. února 2013)

Když jsem procházel prameny k článku o prvním pražském mostu, tak jsem narazil na toto (z mého článku): V roce 1984 provedl Z. Dragoun s pomocí potápěčů průzkum pilířů v řece a kolem třetího pilíře od pravého břehu bylo zjištěno pevné dno na úrovni 182,98 - 183,53 m n. m. Bpv (Dragoun 1998). To znamená, že se čtyřicet metrů od dnešního břehu nalézá mělčina, která v 11. století před výstavbou jezů vyčnívala až tři metry nad běžnou hladinu.
Takže ten malý ostrůvek je toho asi pozůstatek. Kříž určitě patří ke Karlovu mostu.

Franta: Je opravdu Váš graf pro rok 2013? Uvažuji, že bych ho přidal do článku s Vaším jménem, pokud budete souhlasit.

ZH (Pondělí 18. února 2013)

K Ostrovu pod Mostem pražským: Listoval jsem v Ekertovi, píše, že ještě v minulém (tj. 18.) století byl pod Karlovým mostem ostrůvek, a na něm stála kaplička sv. Jana Nep., kterou i s ostrůvkem povodeň r. 1785 úplně zničila a odnesla. Na Oudenově panoramatu jakýsi nicotný ostrůvek je, ale křížek nad ním patří asi k mostu. Chybí tam zato Křížovnický ostrov, jak jej známe ze současnosti i jiných panoramat.
Ale je z toho vidět, jakou dynamiku mělo vytváření a zanikání pražských ostrovů. Ostatně to platí i o kostelích a jiných stavbách. Na Folpertově prospektu je zřejmě kostel sv. Linharta a za Klementinem kouká snad kousek střechy P. Marie, na rohu Karlovy a Husovy je dost velký kostel, o kterém nikde nic není, aspoň v Um. památkách a Ekertovi ne (možná nebyl katolický, tak o něm E. nepsal).

Jan Cinert (Neděle 17. února 2013)

Díky, vzpomínám si, že právě tohle mi tehdy bylo nejasné.

ZH (Neděle 17. února 2013)

Jen poznámka ke slapovým jevům, ve Wikipedii nějak neřeší, proč jsou dva přílivy denně, tedy nejen na přivrácené, ale i na odvrácené straně Země od Měsíce. Kdysi jsem se dozvěděl, že je to proto, že Z a M tvoří rotující soustavu, jejíž těžiště je uvnitř Země (vzhledem k relativně malé vzdálenosti a velkému rozdílu hmotností). Na odvrácenou stranu Země pak působí odstředivá síla, a proto je i zde příliv.

Jan Cinert (Neděle 17. února 2013)

Franta: Díky, že jste si s tím takhle vyhrál. Právě z Vámi odkazovaného článku jsem vycházel. Uvažoval jsem tak, že i malý rozdíl ve výšce mořské hladiny znamená velmi viditelný rozdíl v zaplavení plochého přístupného břehu, a že maximální hranice zaplaveného pobřeží byla pozorována lidmi žijícími na břehu a spjatými s mořem. Obrazně řečeno, Dylan jsoucí na břehu, by se v zimě dostal do vody a v létě by se zase vynořil.

Vaše upozornění je, jako obvykle výborné. Z grafu je pěkně patrné, že "druhá vlna" skočného dmutí se v průběhu roku snižuje a s přicházející zimou zvyšuje. Předpokládám správně, že hodnoty jsou pro rok 2013? Potom snižující se vlna je novoluní a to právě v létě na obloze dosahuje nejvyšší polohy. To bychom zase byli u stejného principu, tedy ztotožnění Dívky přibývajícího srpku s Letní bohyní a tím i skutečně přiřazení přídomku "druhá vlna" k letnímu vegetačnímu období. Takže Dylan by vstupoval do vody při novoluním skočném přílivu na podzim a na jaře by se z vody vynořoval. To by se mi moc líbilo, protože takhle termín "druhá vlna" má lepší logiku.

Franta (Neděle 17. února 2013)

Jan Cinert: Poznámka k Dylanovi
Jsem ryzí suchozemec a moc mi tedy pojmy příliv a odliv neříkají. Jen vím, že souvisí s Měsícem, a také Sluncem. Tak bych svou připomínku k Dylanovi uveřejnil tady.
Ve svém článku Bůh Cernunnos a kultovní vozík ze Strettwegu píšete, že:

Zajímavá je i velšká pověst v Maginogionu ve které vystupuje Dylan ail Don ve smyslu Dylan druhé vlny. Jméno se jeví jako archaické, tedy obsahující neolitický základ TAL-AN, s významem potomek Ana. V mýtu se Dylan proměňuje v rybího tvora a je samozřejmě „náhodně" zabit strýcem. Druhou vlnou je zřejmě míněna vyšší hladina přílivu na severní polokouli v zimě, zatím co první vlnou výška samotného denního přílivu. Vegetační období Dylan s příchodem „druhé vlny" mizí a při jejím odchodu naopak přichází.

Podle článku Slapové jevy

K přílivu a odlivu dochází s dvojnásobkem frekvence odpovídající průchodu Měsíce nad příslušným poledníkem, tj. každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund, mluvíme o půldenním dmutí. Interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund. Vlivem deklinace Měsíce je v některých oblastech každé druhé dmutí velmi málo patrné, proto se mluví o jednodenním dmutí. Půldenní dmutí probíhá především v Atlantském a Severním ledovém oceánu, jednodenní zejména v Jávském a Ochotském moři; v mnoha oblastech se oba typy střídají.

Pokud Měsíc, Země a Slunce stojí v jedné řadě, slapové síly obou těles se sečtou a dmutí je velmi výrazné, označuje se jako skočné dmutí. Pokud naopak Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, slapové síly se částečně vyruší a nastává hluché dmutí. Ke skočnému dmutí dochází, když je Měsíc ve fázi novu nebo úplňku, k hluchému tehdy, pokud je Měsíc v polovině fáze dorůstání nebo ubývání; perioda je tedy přibližně 15 dní.

Lze najít i program (WXTide32), který vypočítává výšku vzednuté mořské hladiny. Z různých míst na zeměkouli, které nabízejí, jsem si vybral: Liverpool (Gladstone Dock), England (aby byl blízko Wales)

Program vypíše v jednohodinnových intervalech výšku hladiny. Pro zmíněný Liverpool je kolísání mořské hladiny zobrazeno na odkazovaném obrázku. Není tam patrné, že by v zimním období byly maximální hodnoty odlišné od zbytku roku. Patrné ale je, že lze vypozorovat rozdíl ve skočných dmutích, která následují po sobě.
Grav začínáá 1.1. v 12:00 a pak následuje 8760 hodnot - každou hodinu jedna. Stejné úrovně jsou někde na hranicích vegetačního období.Ve vegetačním období je mezi nimi patrný rozdíl, na konci vegetačního období a dále je rozdíl méně patrný

Co z toho lze soudit k Dylanovi je otázka? Snad jen, že jeho matka, při jeho narození, také něco přeskakovala.