Pražský hrad

No, ještě jsem to řek nepřesně, v Um. památkách je, že našli v severovýchodním rohu základy gotického kostelíku sv. Eligia, a o kus víc píšou, že snad byl původně zasvěcen Martinovi. Tak to už je úplný guláš.

Mimochodem, myslím, že zimní refektář není podsklepený, tak bůh ví, jestli tam budou kutat.

Jan Čihák: kolik badatelů, tolik virtuálních realit... Jde různě interpretovat kusé písemné údaje. Jiné údaje asi Ekert ani Ruth neměli, že by jim jako dědeček ukázal, kde stál kostel naposledy zmíněný ve 14. nebo 15. století. K pramenům, ze kterých oni vycházeli, se asi my nedostaneme. Zajímalo by mě, co vedlo autora odstavce v Um. památkách k tomu, že v severovýchodním rohu Klementina našli základy kostela sv. Martina Menšího. Předpokládám, že uměli poznat kostel, a co se týče jeho identity, i když se najde ještě další, tak bude stejně jen hypotetická.
Mimochodem, čísla popisná, zmiňovaná v Ekertovi a Ruthovi, lze najít v Hartigově plánu Prahy, dřív a potom byla odlišná.

Snažil jsem se Dylanovi přijít na kloub, ale nemám teď moc čas. Ve Wiki píšou, že druhou vlnou je míněno, že je Dylan druhorozeným synem Arianrhody, snad je to nějaký idiom.

Nevím, jestli chápu dobře, proč se výška přílivů mění během roku, je to tedy tím, že v létě je Slunce více v zenitu a má tudíž větší lokální přítažlivost? Při novoluní se sčítají přítažlivé síly Měsíce a Slunce, při úplňku se odečítají (to ostatně může podle mě být druhá příčina druhého denního přílivu, ale nevím, jak je to v praxi).
Pochopil jsem, že osa X v prvním grafu zaznamenává hodiny, zajímalo by mě, když se graf roztáhne, jestli jsou patrny i ty druhé denní přílivy.

Pokud bychom Dylana Druhé vlny brali doslova, pak by měl být bohem toho druhého přílivu a Lleu Llaw Gyffes bohem hlavního přílivu. Že je příliv závislý na Měsíci, bylo asi vždycky jasné, Lleu by měl být ekvivalentem keltského boha světla Luga, v etymologii se objevují slova jako bledě žlutý či temný. Ta druhá dvě slově jsem vysvětlena nenašel, resp. llaw je snad ruka, gyffes nevím.

Ještě drobná poznámka, grafy ap, je lépe publikovat ve formátu png nebo gif, jpg je "rozmatlá".

www.archive.org, Kronika královské Prahy o obcí sousedních

Již r. 1232 Dominikáni** vystavěli si tu klášter při starším (z 11. stol.) kostele
sv. Klimenta, jenž stával v místě, kde nyní jest presbyteř sv. Salvátora; před ním
byl hřbitůvek asi proti č. 185-10 a 186-8 v Karlově ul. Odtud až k nyn. ul. Seminářské,
kde byla veliká zahrada, se táhl klášter jejich, takže zaujímal přes 2 třetiny na délku
a méně než polovici na Šíř nyn. Klementina. V klášteře bydlil i biskup Pelhřim
(f 1240); byly tu místnosti veliké, kde se konaly i sněmy.

Vedle kostela toho, asi proti č. 186-8, šla ulice k severu, vycházející jednak
k západu do ulice nyní Křižovnické, jednak křivě na sev., kde proti č. 89-11 v Plat-
néřské ul. stál kostel sv. Martina menšího (»větší« byl v nyn. Martinské ul.), zvaný
r. 1448 kaplí sv. Eulogia, v 16. stol. sv. Eligia. V kapli až do zrušení r. 1783 pražští
zlatníci mívali slavnost vždy v neděli po sv. Eligiu, a při ní vystavovali památky
svého pořádku, mezi nimi biskupskou čepici sv. Eligia, zlatníkům darovanou od
Karla IV. r. 1378, a kalich, jejž prý sám zhotovil onen světec. Slavnost tu zlatníci
obnovili r. 1879 v kostele sv. Klimenta, pak u sv. Salvátora.

Kde jest nyní kostel sv. Salvátora, bývala dříve kaple sv. Bartoloměje, jejíž
zdi z části jsou tu zachovány.

Publikované údaje se velmi různí, je v tom zmatek. Raději bych počkal až na vyhodnocení archeologického výzkumu, což ale může trvat několik let, jako u Vyšehradu.

Ekert věnuje Klementinu 35 stránek, stojí za to si to pročíst. Píše o bývalých kostelích a kaplích v areálu, ale o Martinovi ne. V Uměleckých památkách se ovšem o něm píše - že jeho základy byly nalezeny na rozhraní východního a severního křídla.
Ekert přesné umístění neznal, umisťoval ho někam k Valentinské uličce, ale je možné, že tedy byl na dotyčném nároží.
Zato Ekert explicitně píše, že barokní kaple sv. Eligia byla na místě původní kaple sv. Eligia a posléze byla nahrazena zimním refektářem.

Dle Ekerta: Od 11. století měl stát původní kostel sv. Klementa, po r. 1232 postavena kaple Nanebevzetí Panny Marie s oltářem sv. Bartoloměje, kolem 1383 zřízena kaple sv. Vincence. Pak je zmíněn kostel sv. Bartoloměje na místě nynějšího presbytáře sv. Salvátora. A kaple sv. Eligia. I Ekert však píše, že na místě jezuitského kláštera byly původně tři kostely. Jeden kostel tedy chybí (ostatní svatyně nazývá kaplemi). Takže by to mohl být opravdu Martin, ale ne na místě Eligia.

Dominikáni se usadili u sv.Klimenta na předmostí a brzy vybudovali komplex klášterních budov s dalším kostelem sv.Bartoloměje (předchůdce sv.Salvátora). Sv.Martin Menší by tedy byl druhým kostelem vybudovaným v počátcích kláštera a třetím v klášteře. To se mi zdá moc. Je fakt, že v jiných klášterech bylo také více kostelů, ale byly stavěny postupně, třeba v každém století jeden. Proto si myslím, že sv.Martin Menší mohl stát vedle kláštera, v místě, kde později jezuité postavili severní křídlo.

Dík, nedával jsem ho tam, protože mi přišlo, že stojí, ale on měl románského předchůdce. Už tam je. Ještě schází Nové Město a oblast za ním.

Kdysi jste tu uvedl odkaz na Huberovu mapu a furt jsem to nemohl najít, teď jsem (asi jinou verzi) našel tady. Našel jsem doma i Huberův prospekt, tam jsou kostely sv. Valentina, Marie na Louži, Linharta či Benedikta jako na dlani. Ač to vypadá velmi precisně, nelze se na to úplně spolehnout, na mapě je například chybně vzájemná poloha Šimona a Judy proti Kříži Většímu.

S tím Bartolomějem a dvěma kostely jsem to nepochopil.

Našel jsem plánek Klementina, ze kterého plyne, že zimní refektář je opravdu v místě (zřejmě předchozí) barokní kaple sv. Eligia, tedy mezi 5.-9. meziokenním pilířem, tam kde jsou nahoře plastiky svatých. Tedy tam, kde jste myslel původně. Co našli v těch Uměleckých památkách na spojnici severního křídla a křídla se Zrc. kaplí, nevím.

Nicméně vás zajímal románský sv. Martin Menší, a o tom jsou údaje rozporné.

Mapku umístění kostelů jsem průběžné doplňoval, tak se i měnila její adresa. Ta spodní špička kapky ukazuje spíše na středy kostelů, než na presbytář. Našel jsem dodatečně podobnou mapku v publikaci Pocheho Praha středověká, několik kostelů tam má podle mě zakresleno nepřesně, třeba Benedikt na místě OD Kotva (ač kniha napsána po arch. průzkumu), nebo Marie na Louži, kde je problém se změnami popisných čísel.
Jsem dost skeptický k těm liniím, i samotné otonské a románské období trvalo 350 let, záznamy z těch dob jsou řídké, na Starém Městě bylo vše postaveno na štěrku, kolik tam bylo povodní, požárů atd., archeologové prozkoumali jen nepatrný zlomek prostoru. Bůhví, kolik se tam vystřídalo kostelů na místech, která jsou nám neznámá...

Románský klášter vznikal u Klimenta od roku 1232 a v té době byl postaven Martin. Že by dominikánům v tehdy ještě malém klášteře nestačily dva kostely a proto postavili Bartoloměje? Z toho bych usuzoval, že Martin byl postaven mimo tehdejší klášter. Našel jsem dohady, že v místě dnešního severního křídla byly světské domy.

Jan Čihák: Ale kdo to rozsoudí. V Uměleckých památkách, je že "snad" byl Eligius původně zasvěcen sv. Martinu Menšímu. Tipnul bych si, že v Ottovi by to mohlo být chybně právě kvůli tomu, protože o Eligiovi nic nepíše, heslo je stručné, tak to nemohl komplikovat přestavbami a přejmenováními kostelů.
Na druhé straně Ekert píše, že "snad" MM zanikl za husitských válek, protože z dob kališnických o něm nejsou zprávy, nicméně Oudenův prospekt (1685) vznikl 200 let před Ekertovou knihou (1883), tak bylo dost času na něj zapomenout, třeba byl jen odsvěcen kvůli nějakému novému kostelu v okolí. Prospekt vypadá velmi precisně, zdá se, že tam skutečně románský kostelík byl (a to menší ;)). Ale rostlo a zanikalo to tam jak houby...