Jan Cinert (Pátek 8. března 2013)
Ve všech slovanských jazycích se používá výraz "grad" s mírnými obměnami vždy v mužském rodě. Takže v době, kdy Slované ještě neznali a nestavěli opevnění, musel mít výraz společný význam "oddělené, hájené místo", posvátné nebo jako útočiště.
Možnost existence francké marky ve středních Čechách nijak nevyplývá z písemných pramenů. Ostatně je to nemožné, když v západních a severních Čechách byla další samostatná knížectví.
J. Čihák (Pátek 8. března 2013)
Ale stejně mi nejde na rozum, jak by se mohl název v ž.rodu přenést na hrad. Že by Slované hradišti říkali grada (jako ohrada)? Pokud si dobře pamatuji, tak o tom už se tady zmiňovala Eva. Můj dřívější názor byl takový, že název se nejprve přenesl na ves s opevněnou mýtnicí, která se pak stala předhradím a název se rozšířil na hradiště.
J. Čihák (Pátek 8. března 2013)
Zatím se nadostavila reakce a tak bych chtěl jen dodat, že Ludvík asi nechtěl, aby z názvu marky jasně vyplýval její účel. Tedy že byla zřízena proti slovanským kmenům ve východních Čechách, které byly pod vlivem Mojmírovců. Název Praha měl jen všeobecný význam jako slova marka a granica (pogranica?).
J. Čihák (Čtvrtek 7. března 2013)
Roku 788 Karel Veliký zřídil na bavorském pomezí “Českou marku“.
Roku 805 podnikl neúspěšné tažení do Čech.
Roku 806 se vpád opakoval a bylo dosaženo placení tributu.
Roku 845 přijalo 14 českých knížat křest v Řezně.
Roku 856 (Fuldské anály) přijal Ludvík II. Němec od některých českých knížat uznání svrchovanosti. Bylo by možné, že se při tomto politickém aktu marka posunula do Čech a některému z knížat byla udělena hodnost markrabího? Málo toho víme, co se u nás dělo, a proto zbývá jenom prostor pro fantazii. Kníže nazval svoji marku slovansky Praha a tak se stal prvním Pražákem. Ale kdoví, název marky byl možná promyšleným diplomatickým tahem krále Ludvíka II. Němce. Jisté však je, že takové území by si nemohlo dlouho udržet svoji pohraniční funkci, ale název mohl zůstat.
ZH (Čtvrtek 7. března 2013)
Praha je femininum v češtině i němčině (die Prag), duál to být nemůže kvůli skloňování.
Svazky Sedláčkova díla Hrady, zámky... jsou dle dobových okresů, na západ od tehdejšího města Prahy šlo o Rakovnicko, na východ o Kouřimsko (
mapka), tak bych odhadl, že autor hesla ve Wikipedii zpracoval pouze Kouřimsko.
V
ZK jsem doplnil odkazy na staré veduty a mapy, kdybyste o něčem ještě věděli, bylo by to dobré, hlavně schází celkový Huberův prospekt, nemůžu ho sehnat ani v papírové formě, jen v Bečkové Zaniklé Praze jsou v každém díle nějaké úseky.
Taky jsem doplnil měření, tím nechci otvírat linie a obrazce v Praze, jen mě zas chvíli bavilo programování.
J. Čihák (Středa 6. března 2013)
Štýrsko nejprve ovládli Slované a v 8. století Frankové. Stalo se hraniční zemí a hradbou před útoky z východu a jihovýchodu. Tento úděl možná potkal i zemi Prahu.
J. Čihák (Středa 6. března 2013)
www.pehe.cz
“ I země, které leží takříkajíc v hraničním pásu mezi Evropou a Asií, jsou těžko definovatelné jako typicky evropské nebo typicky asijské. Rusko, Gruzie, Ázerbajdžán, Arménie a Turecko, které všechny leží zčásti nebo úplně v geografické Evropě, jsou v mnohém kulturně spjaty se zeměmi, které naopak už geograficky patří do Asie.“
Země Praha mohla ležet na prazích, ale také mohla být prahovou, hraniční zemí, v Evropě nebo jenom v Česku...
ZH (Úterý 5. března 2013)
Jan Čihák: koukal jsem v jednom antikvariátu, že mají komplet Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze kr. Českého za 20 tisíc, no zrovna jsem to u sebe neměl... Nicméně většinu dílů lze stáhnout na internetu, jak jsem viděl, ale zrovna "Pražsko" zřejmě neexistuje.
J. Čihák (Pondělí 4. března 2013)
Kdyby na to byl čas, dalo by se najít v Praze a okolí mnoho zaniklých památek. Tak alespoň jeden tip na výlet.
Lhota, zaniklá ves s kostelem sv.Václava. Zbytky tvrze
Litožnice, patřila k ní zaniklá vesnice s kostelem sv.Gotharda.
Franta (Neděle 3. března 2013)
Toto je asi
kvalitnější odkaz Je tam i 7 dílů:
Posvátná místa království Českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese pražská
ZH (Neděle 3. března 2013)
To je super, já to pracně sbíral z Krameria na MLP.
Zakoupil jsem dodatečně Zaniklé kostely v Čechách od Čechury, ale nějak jsem se vyšťávil programováním, tak to zkonfrontuju až někdy, prima vista se mi zdály údaje povědomé z mé skromné literatury, ale uvádí tam asi 1500 kusů použité literatury...
Franta (Neděle 3. března 2013)
na znicenekostely.cz se dá najít odkaz na:
Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého
I. díl a
II.díl
ZH (Sobota 2. března 2013)
Zajímavé, jen jsem to prolít, protože jsem si ještě hrál s mapama, našel jsem výborný mapový podklad na ArcGIS, na Zaniklých kostelech je odkaz na jejich originální mapu, i vrstva.
J. Čihák (Sobota 2. března 2013)
J. Čihák (Pátek 1. března 2013)
Na Praze 5 a 6 bylo tvrzí více. V seznamu chybí známá zaniklá tvrz v oboře Hvězda. Další stála na místě Motolského zámečku. Při dvoře v Jinonicích také stávala tvrz...