Pražský hrad

Do r. 1955 se u nás používalo určování nadm. výšky dle moře u Terstu, po r. 1955 systém baltský.
Ve Wiki píšou, že Jadran je o 0.46 m výše než Balt.
Ale dle uvedených odkazů je Jadran o 44.3m nad elipsoidem, Praha o 44.9m, Balt o 35.7m, tedy o deset metrů níže. Otázka je, jak přesně je klasickými geodetickými metodami zaměřen výškový systém v Evropě, kamarádka geodetka mi tvrdila, že přesně, protože polygony musí pasovat. Dle Google je III. nádvoří o 4 m výše než dle klasických map, ale Sněžka o 20 m níže, už jsme o tom diskutovali. Předpokládám, že vrcholy kopců jsou nižší kvůli interpolací výškových kvadrantů o straně 93 m, v Praze je problém se zástavbou, Google taky možná upravil základní hladinu dle klasických údajů. Nicméně to možná vysvětluje "chybu" GPS modulů, aha, tyto obvykle přepočítávají podle tabulek.

Koukal jsem, že jste zanesl Jiřího do Azoru, ale neprojevil se tam azimut. Vím, že to ukládání není moc uživatelsky přátelské, ale halt Azor vznikal postupně a s tímhle jsem původně nepočítal, je třeba uložit i spodní tabulku a dle situace zatrhnout GPS či azimut. Když sem napíšete správná data, tak to opravím.
Teď jsem doplnil předposlední rest, byl tam nešikovně udělán výpočet azimutu dle WGS84, teď už je to OK (Google mapy sice používají pro zobrazení map WGS84, tedy elipsoid, ale pro výpočet azimutu sférický model, teď jsou tedy v Azoru oba výpočty, přičemž WGS84 je správný, a ten bude nyní ukládán do Uložených.

Při tom jsem narazil na problematiku geoidu (v anglické a české Wikipedii), kde jsou odkazy: mapa
a výpočet, které uvádějí výšku geoidu oproti elipsoidu v určitém bodu na zemském povrchu, rozdíly jsou +-100m, pro mě nečekané rozložené. Ale, jestli tomu dobře rozumím, pro geodetické účely to nemá význam, protože tam jde o hmotnosti, ne tvary.

Já si zase hraji s půdorysem baziliky sv. Jiří a dospěl jsem k poněkud překvapivým zjištěním. Před lety jsem došel k závěru, že azimut Vratislavovy fáze byl +4,5° od Boleslavovy a současné fáze. Tehdy obrázek dělal v rychlosti spolužák a já jsem navíc vycházel z toho, že původní Vratislavův hrob musel ležet na původní ose kostela. Podle pečlivého posouzení poloh zbytků základového zdiva tomu tak není. Hrob ležel vpravo od osy kostela a osa kostela byla vychýlena jen o +2,5°, jak již dříve uváděl J. Frolík. Podobně i hrob Bořivojův v rotundě byl vpravo a přitom byl zakladatel a tím i první pohřbený.

Takže výsledek je ten, že kostel byl vytyčen 14. 4. 922 v den novoluní po svátku Zvěstování P. Marii a zároveň v den svátku Vstoupení do Jeruzaléma. To je velmi zajímavé, protože mě to vychází tak, že v tento rok by měl být pokřtěn Václav za účasti "cizího knížete", tedy Arnulfa v roce 922. Křtilo se tehdy na Velikonoce, takže i kostel byl založen ve velikonoční svátek a tím je i možná Arnulfova návštěva v Praze s biskupem Tutem jen na Velikonoce.

Věřil bych, že Vltava mohla být opevněnou hranicí proti nájezdníkům z východu do civilizovanější Evropy, tak jak to bylo s Dunajem.

Narazil jsem na mnou zapomenutou stránku, kterou tu v předazorovském období zanesl Franta, je tam vzorec k výpočtu terestrické refrakce, tak jsem ho použil do Azoru, který stále trpěl problémem v tomto směru. Je tam zajímavý údaj o obligátním rozdílu refrakčního koeficientu mezi polednem a východem/západem Slunce, koeficienty mají jiné hodnoty, než jsme zvyklí, což není podstatné. Myslím, že je ale ve vzorci chyba, když se k absolutní nule přičítá, místo odčítá teplota ve °C. Teď tedy Azor dává rozumné hodnoty i na vzdálenost Ládví-Krkonoše.

Ve všech slovanských jazycích se používá výraz "grad" s mírnými obměnami vždy v mužském rodě. Takže v době, kdy Slované ještě neznali a nestavěli opevnění, musel mít výraz společný význam "oddělené, hájené místo", posvátné nebo jako útočiště.
Možnost existence francké marky ve středních Čechách nijak nevyplývá z písemných pramenů. Ostatně je to nemožné, když v západních a severních Čechách byla další samostatná knížectví.

Ale stejně mi nejde na rozum, jak by se mohl název v ž.rodu přenést na hrad. Že by Slované hradišti říkali grada (jako ohrada)? Pokud si dobře pamatuji, tak o tom už se tady zmiňovala Eva. Můj dřívější názor byl takový, že název se nejprve přenesl na ves s opevněnou mýtnicí, která se pak stala předhradím a název se rozšířil na hradiště.

Zatím se nadostavila reakce a tak bych chtěl jen dodat, že Ludvík asi nechtěl, aby z názvu marky jasně vyplýval její účel. Tedy že byla zřízena proti slovanským kmenům ve východních Čechách, které byly pod vlivem Mojmírovců. Název Praha měl jen všeobecný význam jako slova marka a granica (pogranica?).

Roku 788 Karel Veliký zřídil na bavorském pomezí “Českou marku“.
Roku 805 podnikl neúspěšné tažení do Čech.
Roku 806 se vpád opakoval a bylo dosaženo placení tributu.
Roku 845 přijalo 14 českých knížat křest v Řezně.
Roku 856 (Fuldské anály) přijal Ludvík II. Němec od některých českých knížat uznání svrchovanosti. Bylo by možné, že se při tomto politickém aktu marka posunula do Čech a některému z knížat byla udělena hodnost markrabího? Málo toho víme, co se u nás dělo, a proto zbývá jenom prostor pro fantazii. Kníže nazval svoji marku slovansky Praha a tak se stal prvním Pražákem. Ale kdoví, název marky byl možná promyšleným diplomatickým tahem krále Ludvíka II. Němce. Jisté však je, že takové území by si nemohlo dlouho udržet svoji pohraniční funkci, ale název mohl zůstat.

Praha je femininum v češtině i němčině (die Prag), duál to být nemůže kvůli skloňování.

Svazky Sedláčkova díla Hrady, zámky... jsou dle dobových okresů, na západ od tehdejšího města Prahy šlo o Rakovnicko, na východ o Kouřimsko (mapka), tak bych odhadl, že autor hesla ve Wikipedii zpracoval pouze Kouřimsko.

V ZK jsem doplnil odkazy na staré veduty a mapy, kdybyste o něčem ještě věděli, bylo by to dobré, hlavně schází celkový Huberův prospekt, nemůžu ho sehnat ani v papírové formě, jen v Bečkové Zaniklé Praze jsou v každém díle nějaké úseky.
Taky jsem doplnil měření, tím nechci otvírat linie a obrazce v Praze, jen mě zas chvíli bavilo programování.

www.pehe.cz
“ I země, které leží takříkajíc v hraničním pásu mezi Evropou a Asií, jsou těžko definovatelné jako typicky evropské nebo typicky asijské. Rusko, Gruzie, Ázerbajdžán, Arménie a Turecko, které všechny leží zčásti nebo úplně v geografické Evropě, jsou v mnohém kulturně spjaty se zeměmi, které naopak už geograficky patří do Asie.“

Země Praha mohla ležet na prazích, ale také mohla být prahovou, hraniční zemí, v Evropě nebo jenom v Česku...