ZH (Pondělí 11. března 2013)
Jsou tam stabilně dva body se spojnicí, ty je třeba přesunout, pokud jde o větší vzdálenosti, pak se umístí žlutý bod a stiskne se A nebo Z, a pak Jdi. Už vidím, že je to taky složité...
Nicméně se vám to zase neuložilo, chtělo by to bliž popsat, protože nevím, v čem to je.

Jan Cinert (Pondělí 11. března 2013)
Ve Vámi uloženém sv. Jiří zůstal rok 2013 a obzor 253 m.

Zkusil jsem se tedy podívat na Gmapu. Pochopil jsem správně, že si nejprve jinde musím najít cílový bod (Z), zadat ho a pak teprve mohu jít dál?

ZH (Pondělí 11. března 2013)
Baltské vyrovnání - i v tom udělal bolševik bordel, že jsme museli převzít nivelaci z ruského Petrohradu vzdáleného 1500 km. Tam je teda mimochodem výška geoidu 16 m.

ZH (Pondělí 11. března 2013)
PS - jinak znovu doporučuji to zadávat do Azoru z té Gmapy, když se v ní pak stiskne tlačítko °A, tak je to v Azoru předvyplněné.

ZH (Pondělí 11. března 2013)
Tentokrát si musím nasypat popel na hlavu, zdá se, že jsem to nějak podělal tím novým azimutem, takže se mi to taky nepodařilo uložit, až když jsem tam dal ten starý způsob. Musím se na to mrknout.

Popsané problémy archeologů při stratifikaci jsou pozoruhodné, to by mě nenapadlo...

Jan Cinert (Pondělí 11. března 2013)
Tak jsem se zkusil hned polepšit, zadal jsem azimut i vzdálenost v km, zaškrtl Azimut a Azor. Klikl jsem na Spoj a Uložit. Pro jistotu jsem drobně změnil Název. Po Odeslání se mi objevila prázdná stránka s nápisem dole Hotovo a nic se neuložilo.

Jan Cinert (Pondělí 11. března 2013)
Vkládání do spodní části tabulky jsem se už několikrát naučil, ale do dalšího vkládání to zase zapomněl. :-) Zkusím se polepšit.

Praha měla výjimku při přechodu na Baltský systém a Jadran se zde používal až tuším do roku 2000. Měl jsem s tím potíže při přebírání údajů pro článek o prvním pražském mostu. Archeologové, jak jsem pochopil, počítají s rozdílem -0,4m. Konkrétně u sv. Jiří jsem nyní přidal 1m oproti udávané výšce terénu Borkovským, tzn. celkem 1,4m výšky vytyčovací konstrukce, byť absolutně přesně se nyní výška původního terénu v místě vytyčování nedá určit.

ZH (Pondělí 11. března 2013)
Do r. 1955 se u nás používalo určování nadm. výšky dle moře u Terstu, po r. 1955 systém baltský.
Ve Wiki píšou, že Jadran je o 0.46 m výše než Balt.
Ale dle uvedených odkazů je Jadran o 44.3m nad elipsoidem, Praha o 44.9m, Balt o 35.7m, tedy o deset metrů níže. Otázka je, jak přesně je klasickými geodetickými metodami zaměřen výškový systém v Evropě, kamarádka geodetka mi tvrdila, že přesně, protože polygony musí pasovat. Dle Google je III. nádvoří o 4 m výše než dle klasických map, ale Sněžka o 20 m níže, už jsme o tom diskutovali. Předpokládám, že vrcholy kopců jsou nižší kvůli interpolací výškových kvadrantů o straně 93 m, v Praze je problém se zástavbou, Google taky možná upravil základní hladinu dle klasických údajů. Nicméně to možná vysvětluje "chybu" GPS modulů, aha, tyto obvykle přepočítávají podle tabulek.

ZH (Pondělí 11. března 2013)
Koukal jsem, že jste zanesl Jiřího do Azoru, ale neprojevil se tam azimut. Vím, že to ukládání není moc uživatelsky přátelské, ale halt Azor vznikal postupně a s tímhle jsem původně nepočítal, je třeba uložit i spodní tabulku a dle situace zatrhnout GPS či azimut. Když sem napíšete správná data, tak to opravím.
Teď jsem doplnil předposlední rest, byl tam nešikovně udělán výpočet azimutu dle WGS84, teď už je to OK (Google mapy sice používají pro zobrazení map WGS84, tedy elipsoid, ale pro výpočet azimutu sférický model, teď jsou tedy v Azoru oba výpočty, přičemž WGS84 je správný, a ten bude nyní ukládán do Uložených.

Při tom jsem narazil na problematiku geoidu (v anglické a české Wikipedii), kde jsou odkazy: mapa
a výpočet, které uvádějí výšku geoidu oproti elipsoidu v určitém bodu na zemském povrchu, rozdíly jsou +-100m, pro mě nečekané rozložené. Ale, jestli tomu dobře rozumím, pro geodetické účely to nemá význam, protože tam jde o hmotnosti, ne tvary.

Jan Cinert (Neděle 10. března 2013)
Dnes nějak nemám den. Nedalo mi to a našel jsem správnou formulaci v Castrum Pragense 3. Je tam uvedeno, že vzájemná odchylka hlavních lodí je 0,25m.

Jan Cinert (Neděle 10. března 2013)
Koukám, že tu mám překlep, správně je +3,5°, tedy azimut je 71,9°. To J. Frolík někde uvádí asi +2,5°.

Jan Cinert (Neděle 10. března 2013)
Já si zase hraji s půdorysem baziliky sv. Jiří a dospěl jsem k poněkud překvapivým zjištěním. Před lety jsem došel k závěru, že azimut Vratislavovy fáze byl +4,5° od Boleslavovy a současné fáze. Tehdy obrázek dělal v rychlosti spolužák a já jsem navíc vycházel z toho, že původní Vratislavův hrob musel ležet na původní ose kostela. Podle pečlivého posouzení poloh zbytků základového zdiva tomu tak není. Hrob ležel vpravo od osy kostela a osa kostela byla vychýlena jen o +2,5°, jak již dříve uváděl J. Frolík. Podobně i hrob Bořivojův v rotundě byl vpravo a přitom byl zakladatel a tím i první pohřbený.

Takže výsledek je ten, že kostel byl vytyčen 14. 4. 922 v den novoluní po svátku Zvěstování P. Marii a zároveň v den svátku Vstoupení do Jeruzaléma. To je velmi zajímavé, protože mě to vychází tak, že v tento rok by měl být pokřtěn Václav za účasti "cizího knížete", tedy Arnulfa v roce 922. Křtilo se tehdy na Velikonoce, takže i kostel byl založen ve velikonoční svátek a tím je i možná Arnulfova návštěva v Praze s biskupem Tutem jen na Velikonoce.

ZH (Neděle 10. března 2013)
Věřil bych, že Vltava mohla být opevněnou hranicí proti nájezdníkům z východu do civilizovanější Evropy, tak jak to bylo s Dunajem.

Narazil jsem na mnou zapomenutou stránku, kterou tu v předazorovském období zanesl Franta, je tam vzorec k výpočtu terestrické refrakce, tak jsem ho použil do Azoru, který stále trpěl problémem v tomto směru. Je tam zajímavý údaj o obligátním rozdílu refrakčního koeficientu mezi polednem a východem/západem Slunce, koeficienty mají jiné hodnoty, než jsme zvyklí, což není podstatné. Myslím, že je ale ve vzorci chyba, když se k absolutní nule přičítá, místo odčítá teplota ve °C. Teď tedy Azor dává rozumné hodnoty i na vzdálenost Ládví-Krkonoše.

J. Čihák (Sobota 9. března 2013)
A co když se Prahou myslelo předsunutá zábrana či předsunutá brána? Název mohl vzniknout jako metafora.

J. Čihák (Sobota 9. března 2013)
S tou markou to bude nesmysl, ale co když si francký král zřídil ve středu Čech území předsunuté obrany? Malá země předsunuté obrany se také mohla nazývat Praha. A odtud mohl podnikat i útoky na východ.