Pražský hrad

S tím samozřejmě souhlasím. Dosud vycházelo většinou vytyčení okamžik před polovinou kotouče, což mi od začátku připadalo trochu divné. Nyní po zpřesnění to je okamžik po polovině kotouče, což je logické. Přesná práce se vyplácí, díky moc za ní.

Vymazal jsem i svůj duplicitní kostel sv. Jiří a ponechal Váš opravený a totožný. Ještě tam zůstala viset Zkouška a chybný sv. Jiří s azimutem 91,97°, které jsem nechtěl za Vás vymazávat.

Azor je daný do pořádku, takže můj web z neznámého důvodu přestal fungovat.:-)

Dík za otisk. Jak jsem odepsal, zjistil jsem, že můj hostitelský server zřejmě při nějakém upgrade změnil maximální délku textového řetězce posílaného metodou GET ze snad 1500 na 255 znaků. Takže už je tam jiná metoda.

91.9 je tam taky. Jak jsem tu psal včera, Google Maps ap. používají sice elipsoidní model Země, ale pro měření používají sférický model, což mě vždycky štvalo. Tak jsem používal GCC, až včera se mi podařilo získat algoritmus pro měření na elipsoidu a integrovat ho do Azoru. Čili pokud jste naměřil v Google Earth ap. 91.9, je to chybně a Azor to napravil, ale je tam i ten nepřesný výsledek ;). Aspoň uvnitř Azoru je to tak. Snad budete souhlasit.

Jinak jsem doplnil poslední rest v Azoru, a to časy východu Slunce s ohledem na atmosférické a krajinné poměry pro tři fáze východu Slunce (první, střed a poslední paprsek), dosud jsem si na tom vylamoval zuby. Snad je to v pořádku, aspoň co mám zdokumentované, odpovídá. Kdo by se divil odchylkám, ty jsou dané časovou rovnicí, která vyjadřuje nepravidelnosti oběhu Země, kvůli kterým se liší místní sluneční a místní střední čas během roku.

Teď jsem hledal informace o válečné strategii a dobývání nových území. Budování předsunutých postavení patřilo k běžné strategii. Na podrobeném území vznikaly vojenské tábory, strážnice a potom byly zakládány pevnosti (někdy stačila jedna), které zajišťovaly vliv svrchované země v dalekém okolí i samy sebe. Po dobytí nových území nemuselo dojít k posunutí hranice, dobytá území nebyla připojena, byla jen kontrolována. Ovšem pražská straža (strážní místo) se mohla zdát jako pohraniční pevnost.

Jsou tam stabilně dva body se spojnicí, ty je třeba přesunout, pokud jde o větší vzdálenosti, pak se umístí žlutý bod a stiskne se A nebo Z, a pak Jdi. Už vidím, že je to taky složité...
Nicméně se vám to zase neuložilo, chtělo by to bliž popsat, protože nevím, v čem to je.

Tentokrát si musím nasypat popel na hlavu, zdá se, že jsem to nějak podělal tím novým azimutem, takže se mi to taky nepodařilo uložit, až když jsem tam dal ten starý způsob. Musím se na to mrknout.

Popsané problémy archeologů při stratifikaci jsou pozoruhodné, to by mě nenapadlo...

Tak jsem se zkusil hned polepšit, zadal jsem azimut i vzdálenost v km, zaškrtl Azimut a Azor. Klikl jsem na Spoj a Uložit. Pro jistotu jsem drobně změnil Název. Po Odeslání se mi objevila prázdná stránka s nápisem dole Hotovo a nic se neuložilo.

Vkládání do spodní části tabulky jsem se už několikrát naučil, ale do dalšího vkládání to zase zapomněl. :-) Zkusím se polepšit.

Praha měla výjimku při přechodu na Baltský systém a Jadran se zde používal až tuším do roku 2000. Měl jsem s tím potíže při přebírání údajů pro článek o prvním pražském mostu. Archeologové, jak jsem pochopil, počítají s rozdílem -0,4m. Konkrétně u sv. Jiří jsem nyní přidal 1m oproti udávané výšce terénu Borkovským, tzn. celkem 1,4m výšky vytyčovací konstrukce, byť absolutně přesně se nyní výška původního terénu v místě vytyčování nedá určit.

Do r. 1955 se u nás používalo určování nadm. výšky dle moře u Terstu, po r. 1955 systém baltský.
Ve Wiki píšou, že Jadran je o 0.46 m výše než Balt.
Ale dle uvedených odkazů je Jadran o 44.3m nad elipsoidem, Praha o 44.9m, Balt o 35.7m, tedy o deset metrů níže. Otázka je, jak přesně je klasickými geodetickými metodami zaměřen výškový systém v Evropě, kamarádka geodetka mi tvrdila, že přesně, protože polygony musí pasovat. Dle Google je III. nádvoří o 4 m výše než dle klasických map, ale Sněžka o 20 m níže, už jsme o tom diskutovali. Předpokládám, že vrcholy kopců jsou nižší kvůli interpolací výškových kvadrantů o straně 93 m, v Praze je problém se zástavbou, Google taky možná upravil základní hladinu dle klasických údajů. Nicméně to možná vysvětluje "chybu" GPS modulů, aha, tyto obvykle přepočítávají podle tabulek.

Koukal jsem, že jste zanesl Jiřího do Azoru, ale neprojevil se tam azimut. Vím, že to ukládání není moc uživatelsky přátelské, ale halt Azor vznikal postupně a s tímhle jsem původně nepočítal, je třeba uložit i spodní tabulku a dle situace zatrhnout GPS či azimut. Když sem napíšete správná data, tak to opravím.
Teď jsem doplnil předposlední rest, byl tam nešikovně udělán výpočet azimutu dle WGS84, teď už je to OK (Google mapy sice používají pro zobrazení map WGS84, tedy elipsoid, ale pro výpočet azimutu sférický model, teď jsou tedy v Azoru oba výpočty, přičemž WGS84 je správný, a ten bude nyní ukládán do Uložených.

Při tom jsem narazil na problematiku geoidu (v anglické a české Wikipedii), kde jsou odkazy: mapa
a výpočet, které uvádějí výšku geoidu oproti elipsoidu v určitém bodu na zemském povrchu, rozdíly jsou +-100m, pro mě nečekané rozložené. Ale, jestli tomu dobře rozumím, pro geodetické účely to nemá význam, protože tam jde o hmotnosti, ne tvary.