Pražský hrad

Řek bych, že tlaková pevnost kvádrů ani malty není tak důležitá, jako tvar konstrukce. Vždyť zejména malta je křehká, nebortí se však, protože ze spáry nemůže uniknout. Samozřejmě se zbortí stavba z měkkého i tvrdého materiálu, pokud není staticky dobře vyvážená.

Sloupořadí některých staveb budí dojem, že konstrukce stavby je riskantní. Proto se také některým návštěvníkům katedrál tají dech. Snadno si však můžeme spočítat, že například žulový sloup o průměru 1 m unese až 20000 tun.

www.toget.cz “Ve prospěch znalosti technologie přípravy vápenných malt s přídavkem páleného kaolinitického jílu na našem území vyznívají závěry petrografických rozborů historických malt prováděných na Pražském hradě. V maltách kostela Panny Marie byly zjištěny drobné (řádově milimetry až desetiny mm velké) částice, jejichž optické vlastnosti a chemické složení vedou k závěru, že byly s velkou pravděpodobností připravovány uměle pálením kaolínu. Zdá se, že tento materiál byl užit jako pucolánová přísada s cílem zlepšit vlastnosti vápenné malty. O pokročilé dovednosti řemeslníků na Pražském hradě v této době svědčí i jeden z poznatků archeologického průzkumu, že v konci 1. tisíciletí probíhalo v pražském podhradí záměrné tavení silikátových surovin, při kterém vznikaly sklovité látky (ZAVŘEL, J. (2003): Skláři v pražském podhradí? Archeologické rozhledy LV – 2003, 718- 735). Sofistikované analýzy však nedokáží zcela odhalit technologické postupy při výrobě surovin i vlastní malty.“

Co se týče křivek, vypadaly sice pěkně, ale kulminovaly o pár dní dřív, než by měly, tak jsem to znovu prověřil a radši zase smazal. Až mě to zase začne bavit, tak to snad dokončím.

Jinak tyto hodnoty nemají žádný vliv na azimuty, orientační čas východu Slunce lze odečíst ze sloupce Místní sluneční čas, kde je v obláčcích CET, což je hodnota plus minus dvě tři minuty odpovídající.
Jinak křivka časové rovnice kolísá během staletí, někde tu byl odkaz. Ale opakuju, že to nemá vliv na stávající hodnoty azimutů v Azoru, jen jsem k nim hledal přesnou časovou hodnotu, což je pro naše potřeby nadbytečné.

Z grafu je vidět, že největší rozdíly jsou v době, kdy se většinou kostely nezakládaly. Nějak si ale nedovedu v hlavě srovnat, jaký význam mají rozdíly v časech vliv na stanovení přesného azimutu východu Slunce. Je třeba počítat s ubráním stupňů a přidáním?

Dík (i za Filipa) za nové obzory, neuvědomil jsem si dosud tu funkční podstatu gotického oblouku, myslel jsem, že je to jen paráda, jako sepjaté ruce k modlitbě.

Chlubil jsem se, že se mi podařilo doplnit ty časy do Azoru, ale samozřejmě jsem pak našel chyby, tak jsem proklel všechny vzorce z internetu a přece jen se ponořil do Meeuse, Astronomical Algorithms. Tady jsou křivky z výpisu Azoru, které znázorňují průběh časů východu Slunce během roku dle pravého místního slunečního času (modře) a dle CET (červeně), je tam vidět vliv časové rovnice; CET je s atmosférou, PMČ bez.

Filip: Zkusím ještě předchozí odpovědi doplnit. Pro gotické stavitelství je důležité použití lomeného oblouku na zaklenutí. Předchozí stavitelé v románském období používali valený oblouk a klenbu, které mají půlkruhový tvar. Taková klenba tlačila na horní části zdí směrem ven, a aby nedošlo ke zřícení, tak se zdi musely dělat silné. Gotičtí stavitelé prováděli klendu a oblouky tak, že vynechali prostřední část oblouku, použili jen pravou a levou třetinu oblouku, spojili je dohromady a tím vznikl lomený - hrotitý oblouk. Ten je vyšší a nepotřebuje tolik široké zdi. Jak napsali kolegové, druhým důležitým prvkem bylo použití opěrného systému bočními pilíři z vnějšku stavby. Tím odpadla potřeba stavět široké masivní zdi a stavba gotických katedrál mohla být podstatně vyšší než románské kostely. Právě katedrála sv. Víta je toho krásným příkladem a vše, co jsem uvedl je na jejích obrázcích pěkně vidět.

Také jsem laik, ale teď jsem zjistil, že hutné pískovce a vápence mají pevnost v tlaku až 200 MPa. To není málo. Betony s velmi vysokou pevností mají 100 – 180 MPa.

Klenba vytlačuje zdi do stran. Tenké vysoké zdi byly opatřovány opěrnými pilíři a opěrnými oblouky, aby nedošlo k vyvrácení zdí a zřícení klenby.

Já jsem v tomhle laik, možná poradí i odborník. Pískovec je měkký materiál, tím to jistě není. Půdorys je rozčleněn do kaplí, které jakoby rozšiřují mnohonásobně zdi, jako je toho u skladů obilí - sil, nebo u vlnitého plechu, který podélně neohnete. A pak je tam důmyslný opěrný systém, takové ty poboční sloupy s půloblouky nahoře.

Dobrý den,
jsem žák 7. třídy ZŠ. Potřeboval bych poradit. Děláme školní projekt o chrámu sv. Víta. Nemohu nikde najít informace k tomuto úkolu: " Proč gotická katedrála mohla být tak vysoká a zdi tak tenké a přesto se nezbořila. Je to zbůsobené materiálem, ze kterého se stavělo nebo něčím jiným ? Stavělo se z jiného materiálu než dnes ? " Můžete mě prosím poradit ?

Děkuji
Filip

S tím samozřejmě souhlasím. Dosud vycházelo většinou vytyčení okamžik před polovinou kotouče, což mi od začátku připadalo trochu divné. Nyní po zpřesnění to je okamžik po polovině kotouče, což je logické. Přesná práce se vyplácí, díky moc za ní.

Vymazal jsem i svůj duplicitní kostel sv. Jiří a ponechal Váš opravený a totožný. Ještě tam zůstala viset Zkouška a chybný sv. Jiří s azimutem 91,97°, které jsem nechtěl za Vás vymazávat.

Azor je daný do pořádku, takže můj web z neznámého důvodu přestal fungovat.:-)

Dík za otisk. Jak jsem odepsal, zjistil jsem, že můj hostitelský server zřejmě při nějakém upgrade změnil maximální délku textového řetězce posílaného metodou GET ze snad 1500 na 255 znaků. Takže už je tam jiná metoda.

91.9 je tam taky. Jak jsem tu psal včera, Google Maps ap. používají sice elipsoidní model Země, ale pro měření používají sférický model, což mě vždycky štvalo. Tak jsem používal GCC, až včera se mi podařilo získat algoritmus pro měření na elipsoidu a integrovat ho do Azoru. Čili pokud jste naměřil v Google Earth ap. 91.9, je to chybně a Azor to napravil, ale je tam i ten nepřesný výsledek ;). Aspoň uvnitř Azoru je to tak. Snad budete souhlasit.

Jinak jsem doplnil poslední rest v Azoru, a to časy východu Slunce s ohledem na atmosférické a krajinné poměry pro tři fáze východu Slunce (první, střed a poslední paprsek), dosud jsem si na tom vylamoval zuby. Snad je to v pořádku, aspoň co mám zdokumentované, odpovídá. Kdo by se divil odchylkám, ty jsou dané časovou rovnicí, která vyjadřuje nepravidelnosti oběhu Země, kvůli kterým se liší místní sluneční a místní střední čas během roku.

Teď jsem hledal informace o válečné strategii a dobývání nových území. Budování předsunutých postavení patřilo k běžné strategii. Na podrobeném území vznikaly vojenské tábory, strážnice a potom byly zakládány pevnosti (někdy stačila jedna), které zajišťovaly vliv svrchované země v dalekém okolí i samy sebe. Po dobytí nových území nemuselo dojít k posunutí hranice, dobytá území nebyla připojena, byla jen kontrolována. Ovšem pražská straža (strážní místo) se mohla zdát jako pohraniční pevnost.