Pražský hrad

No, teprve teď by to mělo být OK, byl tam ještě problémek, že se nepřenesla informace o zatržení režimu Azimut, tak jsem Děvín opravil.
Teď by se tedy i při uložení do historie nemusely před tím extra ukládat formuláře, ale převezme to aktuálně zeditované hodnoty. Můžou tam být nějaké programátorské překlepy, tak to když tak hlašte.

Bude možná hůř ;). Teď to nepoužívejte, ještě jsem to rozhrabal a jestli se mi to teď nepodaří vyladit, tak se k tomu dostanu až zítra v noci. Snažím se, aby ani při uložení do historie se to nemuselo před tím ukládat.

Dík za upozornění, opravil jsem to.

Na běžné vzdálenosti několik km, třeba
Havraň - Líska (19 km) je to zanedbatelné, i když to v létě může činit den rozdílu, azimut třeba místo 51.96° 51.98°.
Ládví - Krkonoše: 50.74°, resp. 50.64°, což už činí v létě tři dny.
Nicméně stejně nevíme, jaké konkrétní podmínky kdy v historii byly.

Uložil jsem nově Havraň - Líska s povětrnostními hodnotami dle observatoře v Kadani, na Wunderground jsou přehledně stanice, které mají zpracovány, a lze tam dohledat data pro kterýkoliv den od vzniku stanice.

Ještě jsem provázal horní a spodní formulář (Šup a Spoj), aby se to při změně jednoho nemuselo dvakrát ukládat. Doufám to nebude haprovat. Akorát pro uložení do archivu se to před tím uložit musí - tlačítkem Spoj při zatrhnutém Azor.

Ještě včera jsem si překlepů 0 - O hned všiml, je vidět, že dnes už jsem starší :-).

Tak přeci to dělá nějakou chybu. Když zvolím uloženou stránku, zkusím změnit 0.13 na 0.28 a Šupnu, tak je to v pohodě. Když kliknu na Spoj, tak zmizí hodnota azimutu v "cíl", zůstane jen vzdálenost v km a naskočí rok 2013. Přitom mám označené kolečko za "I azimut (°,km)" a před A°zor (?).

Teda je fakt, že jsem se v tom zrovna rejpal, ale dbal jsem, aby to bylo divný tak nejvýš na půl minuty, možná jste se zrovna strefil.

Ale pokud jste opravdu použil O.28, byla by to dost triviální chyba, protože je zapsáno ó tečka dvacet osm místo nula tečka dvacet osm, tedy 0.28 ;).

Zkusil jsem mrknout co udělá použití koeficientu O.28, ale nějak při tom Azor zlobí. Myslím že nedělám zase nějakou triviální chybu, a že se na Azoru pracuje. Tak počkám a pak to probereme.

Předělal jsem trochu hlavní tabulku Azoru, aby tam nebyly věci, které nikoho nezajímají, hlavně je tam místo pravého místního času čas reálného východu Slunce, tedy první paprsek v místních krajinných a atmosférických podmínkách v SEČ nabo SELČ. V obláčcích jsou pak ostatní údaje.

Ještě připomínám, že podle nové módy se zadává refrakční kvocient 0.28, protože je prý při východu a západu slunce obligátně dvojnásobný, osvědčilo se to.

Došlo mi, jak je možné, že rozdíl nadmořských výšek mezi Jadranem (Terst) a Baltem (Kronštadt u Petrohradu) je klasickými metodami 46 cm, ale podle výšky geoidu nad elipsoidem 30 metrů. Myšlená hladina moře je mezi těmi místy šikmá (proti geoidu), ale vodováha je taky šikmá, takže se to srovná.

Napadlo mi, jestli to nemůže mít vliv na výšku Slunce nad viděným obzorem (astronomický obzor je vodorovná rovina), na území ČR výška geoidu kolísá +-2 m, např. Sněžka je oproti elipsoidu o 1.2 m níž než 100 km vzdálené Ládví, což je v praxi zanedbatelné, ale je to. Mezi Grónskem a Hudsonovým zálivem je rozdíl 85 m na 2100 km, tudíž 4 m na 100 km, to je jeden z největších.

Ale hradním architektem se stal až 1919 či 1920, kdy teprv začal přebudovávat hradní nádvoří, zahrady a Nový palác.

Onen odkaz, který je zajímavý, ale za validnost neručím, je tady, ještě na tohle jsem narazil.

Katedrály jsou sestaveny z malých dílů spojených maltou. Jestli to dobře chápu, tak v konstrukci se vyskytují různá namáhání (tlak, tah, ohyb, krut, smyk), ale ve spojích musí převládat stlačování, jinak by katedrály spadly.

Zajímalo mě, jak vysokou zeď je možné postavit z pískovcových kvádrů o nízké pevnosti, třeba 15 MPa. S ohledem na koeficient bezpečnosti 10 mi vyšlo 73 m. Na stavbu katedrál postačí pískovec a opuka s běžnou kvalitou. Žulové katedrály jsou vlastně jen přepychem, protože pevnost zajišťuje důmyslná konstrukce.