Jan Cinert (Středa 20. března 2013)
Tak při těch opravách jsem si dokonce spletl ravennský kostel Jana Křtitele s kostelem Jana Baptisty. Mají tam těch bazilik nějak hodně :-). Doporučené mapové podklady jsou opravdu dobré. Odečetl jsem u Jana Křtitele podle toho 85.75°. Ariánské baptisterium vypadá na azimut 80.2°. Takže záhada orientace některých kostelů podle osmin dne přetrvává. Že by orientace podle východů Slunce a měsíčních fází byla dodatečným zpohanštěním? Je to velké sousto a já se teď musím věnovat něčemu jinému, takže se do něho budu moci více zakousnout později.
Odkazovaná práce je studentskou prací, kde je důležitější splnit formální stránku zadání, nežli přijít s něčím opravdu novým. Aby se naplnil potřebný počet stran, tak se přidá více omáčky... Je třeba to tak vzít z lidského úhlu pohledu a případně čerpat z takových prací jen shromážděné informace, i to je obohacení. Četl jsem práci již dříve.
Franta (Středa 20. března 2013)
J.Čihák: co asi vede antropology, že se zajímají v magisterských pracích o orientaci hrobových jam? Jinak tedy, řekl bych, nic moc...
Jan Cinert (Středa 20. března 2013)
Rychle píšu abych se omluvil za planý poplach. Zblbnul jsem zadávání údajů při těch dnešních opravách. Opravdu má být 36° u Annaby a u Ravenny byly přehozené minuty a vteřiny. Už to opravuji.
J. Čihák (Středa 20. března 2013)
Orientace hrobů vůči světovým stranám v 9. až 11. stol. na Moravě. Cílem této
práce je na vybraných pohřebištích zjistit, co nejvíce ovlivnilo jejich orientaci.
Teď to budu číst. V anotaci se píše, že orientace některých hrobů je dána východem Slunce v době, kdy byly kopány, tedy orientace je závislá na ročním období.
ZH (Středa 20. března 2013)
P.S. oddech jsem si, protože u Annaby je zřejmě překlep, místo 36°je 56°. Ravensku baziliku jsem už našel, podle MQO má 85.65°, jak se octla o pár km jižně, nechápu, ale těžko to stroj takhle trochu zbodnul.
ZH (Středa 20. března 2013)
Asi tam nějaký problém stále je, protože bazilika v Ravenně by stála někde v polích u Ravenny a ta alžírská stavba v Severním moři. Bohužel nevím, kde stavby jsou, abych to prověřil.
Co se týče artiánského baptisteria, v Google mapách zakryté není.
Jinak zkuste mapové podklady v
Zaniklých kostelích, ArcGis v civilizovaných obalstech zobrazuje v podstatě katastárlní síť, tam, kkde nemá data, tak lze použít MQO nebo OSM. Myslím je to přesnější než letecké mapy, které bývají zkreslené nonorto úhlem.
Jan Cinert (Středa 20. března 2013)
Ano, v pohodě, opravil jsem si uložené stránky. Díky.
Zkusil jsem se letmo podívat na některé pozdně antické chrámy a s vytyčováním v této době to bude složitější. Něco se zdá být založeno na lunárně solárním principu, tedy archeoastronomicky, něco na principu dělení dne na osminy a něco asi jen podle Měsíce. V posledním případě se to zdá u Hagie Sofie, která má azimut asi 1,5° za nejjižnějším východem Slunce během zimního slunovratu. Tajně jsem si myslel, že by na rozdíly mohlo mít vliv ariánství, ale asi tomu tak není. Opět jsem narazil na problém obtížnosti odečtu azimutů v některých případech, jako například u ariánského baptisteria v Ravenně, které je zarostlé stromy. S tím se snoubí starý problém, že dříve nikoho v literatuře nezajímaly azimuty a ani na internetu převážně nikoho nezajímají půdorysy staveb, takže jsou takto zpravidla nedostupné.
ZH (Středa 20. března 2013)
Nějak zmizel včerejší další vzkaz, že už je to, doufám, opraveno.
ZH (Úterý 19. března 2013)
Je tam opravdu chyba, jak jsem nakonec zjistil, zatím nevím, kde.
Jan Cinert (Úterý 19. března 2013)
Přeci jen je dnes s Azorem nějaký problém. Po kliknutí na Spoj se vymažou údaje v Zem. šířka, délka a naskočí 36:00:00, 07:00:00.
Jan Cinert (Pondělí 18. března 2013)
To je dobré. Kdybych tak byl filolog, to by se to bádalo!
Franta (Pondělí 18. března 2013)
a occidentalis - západní
Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)
Takhle jsem to nemyslel. Jde o to, že vytyčení za novoluní se nemohlo odehrát podle přímého pozorování Měsíce, protože v té době je Měsíc skrytý za Zemí. Tedy vynecháme-li možnost odečtu od úplňků. Podle toho by se mělo míněným principem vytyčovat až podle kalendáře, v němž jsou dopředu zaneseny úplňky a novoluní po vytvoření "velikonočních tabulek", které dopředu určovaly data Velikonoc.
Jak jsem uvedl, nemám to dosud zpracované, ale zdá se, že původní "pohanská" vazba ke Slunci byla na principu dělení kruhu na osminy (svastika). Tedy se jednalo o dělení na 4 denní osminy dne a 4 noční osminy. Jinak tedy 90° - 6:00, 135° - 9:00, 180° - 12:00, 225° - 15:00 a 270° - 18:00 za rovnodenností. Tomu odpovídá i Ježíšovo umírání na kříži za jarní rovnodennosti a orientace některých kostelů, které se vymykají principu závislém na směru východů Slunce na obzoru. Rozhodující se zdá 9:00 (135°), protože světlý blíženec v ten okamžik vítězí nad stínovým dvojčetem (začíná část dne s krátkým stínem) a naopak 15:00 (225°), kdy opět začíná v přetahování se vítězit stínový blíženec. Z toho důvodu musel být Ježíš zajat v 9:00, než začal "vítězit", a skonal v 15:00, když byl jako každý den oslaben. Správně by měl ovšem v tuto hodinu jen začít prohrávat zápas a zemřít případně až v 18:00, čili při západu Slunce.
Tak mě teď rychle napadlo, že OSA - střed, tedy pozice východu Slunce za rovnodenností mezi slunovraty, souzní s OCET, který byl dán Ježíšovi na kříži, OCCIDERE latinsky "zabít" a OCTA latinsky "osm".
Franta (Neděle 17. března 2013)
Jan Cinert: člověk by řekl, že orientace ke Slunci je prastará, tedy rozhodně předkřesťanská. Tedy v době, kdy se začaly křesťanské kostely stavět, musel existovat propracovaný systém. Myslíte, že křesťanství přineslo osobitou verzi "posvátného směrování"? Tedy něco zásadně koncepčně jiného?
Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)
Myslím si, že teď je to uživatelsky úplně dokonalé a už bych si odpočinul. Při získání hodnověrného azimutu, jako vstupního údaje do Azoru, jsou daleko větší úskalí a možné nepřesnosti, nežli je změna hodnoty po zdání do Cíl o nějakou setinu stupně. Vznik rozdílu je definován a kdyby s tím někdo měl potíže, tak ať se zeptá.:-)
Z pohledu archeoastronomického datování je daleko větším problémem definování období vzniku takového principu vytyčování kostelů. To je můj dlouhodobý rest, k jehož splnění nemám nyní dostatek času a podkladů. Projevuje se to u baziliky na Děvíně. Podle hrubého odečtu azimutu z GE vychází založení v roce 633 a 899. Jenže mohl být princip používán už před Bedou Ctihodným a prosadil se v tomto již Dionýsius Exiguus? To je dosud otázka, která se dá vyřešit jen na obsáhlém posouzení všech kostelů z 6. a 7. století.