Pražský hrad

Ta anglická stránka je velmi pěkná, taky jsem měl v plánu znázornit úsečkami v mapě azimuty kostelů, někde mám tabulku těch pražských, ale tuhle jsem ji hledal a nenašel.
Napadlo mi ty britské azimuty porovnat s reliéfní mapou, zda to nějak souvisí s konfigurací terénu (viz), co mě při tom překvapilo, že jsem musel Google mapu natočit o tři stupně, aby to jakž takž sedlo. Kopce jsou tam tak 250 m vysoké, v kopcovité krajině je to snad poněkud víc rozházené.

Mimochodem kostel sv. Rocha na Strahově má azimut přesně letního slunovratu, uloženo v Azoru. Byl založen 1603, ale na troskách dřívějšího kostela a měl tehdy běžný obdélníkový tvar, tak možná převzal orientaci od stavby 1320 nebo 1486. Slunce tam v létě vychází nad starým známým Krakonošem, vychází to přesně. Všechny fáze kostela byly založeny opaty kláštera, krom té 1603, kterou podnítil Rudolf II. 1599, 1602 přikročil k realizaci. Tycho de Brahe zemřel 1601, Kepler přišel do Prahy 1600.

Podle doporučených mapových podklad ZH, jsem zpřesnil azimut baziliky na Děvíně a výsledek je zajímavý.

J. Čihák: Díky za odkaz na práci P. G. Hoare a C. S. Sweet. Odečty azimutů byly činěny kompasem před 18 roky. Jedná se o vědeckou práci, takže je postavena na polemice s předchozími teoriemi, obsahuje bohaté odkazy na literaturu a poznámkový aparát. Tím se v ní ztrácí to hlavní, že vlastně autoři nic nového neobjevili. Na obr. 3. bude nějaká chyba v azimutu letního slunovratu cca 44° a zimního cca 133°. Ale nijak to neodsuzuji, je to běžné a také poplatné době. Vyzdvihnout se dá, že odlišují možnost ovlivnění azimutu kostela stávající zástavbou. Daly by se z toho vytáhnout některé údaje a prověřit je podle dnešních možností.

Názory jsou z webových článků a diskuzí (adresy jsem bohužel neuložil). Někdy se opírají o mnoho pozorování v rozsáhlé oblasti a podrobná vyhodnocování. Hodně se tím zabývalo několik badatelů v Anglii. Závěry jsou všeobecně takové, že zatím nevíme nebo se znovu objevují již známé spekulace. Badatelé nejsou schopni určit z odchylek v orientaci nějaké pravidlo. Proto si mnoho z nich myslí, že byl určen východ nebo spíše 70-80° a odchylky jsou následek ledabylého přístupu k vytyčení osy kostela. Jiní badatelé logicky dospívají k úvaze, že kostely byly zakládány na jaře a osa byla vytyčena k vycházejícímu Slunci (Kristu) v den vyměřovacího rituálu.

Vzpomněl jsem si na Frantův příspěvek: viz, v prvopočátcích byl vchod na východě a jen kněz se modlil k východu. Tipnul bych si, že přejali zvyk z antických chrámů, či je přímo využívali. Viz taky diskuse o Parthénonu.

To jsem právě zapomněl napsat, že je bazilika otočená, a z toho také usuzuji na založení podle "svastiky". S tím "chrámkem" jsem si trochu zahřešil, protože jsem informaci převzal z Wikipedie a dál to nezkoumal. Měla to být "memorie" u které se poutníci modlili. Na "nějaké snad dva sloupy" jsem narazil jinde, ale teď nevím kde.

Sice přesně, ale na západ ;). Takže není orientována, ale okcidentována.
Narazil jsem na nějaké půldorysy. O tom chrámku jsem nic nenašel.

Nevím, jestli jsme tu narazili na zaniklou stometrovou baziliku z 13. století na Zbraslavi, mimochodem měla stejný azimut jako sv. Vít. Ve volných chvílích jsem doplňoval zaniklé kostely, je tam 88 položek, víc jich už asi nebude.

Jeden kostel přeci jen směřuje opravdu přesně na východ :-). Je to bazilika sv. Petra v Římě. Její osu zřejmě stanovil již předchozí antický chrámek, z něhož se snad našly jen dva sloupy. Takže ten původní mohl být spíše orientován podle dělení kruhu na osminy, nikoliv podle východu Slunce. Ale je to zase ten zmíněný nezpracovaný problém.

J. Čihák: Odkud jsou a z jaké doby ty názory, které uvádíte?

Říkat můžou, ale prakticky žádný kostel na východ nesměřuje.
Ještě v nedávných dobách, kdy byly katastrální mapy v Praze natočeny o oněch 8°, se orientace kostelů zdánlivě východu víc blížila.
Stále však nemám jistotu, proč byly mapy tak divně natočeny, vydedukoval jsem a geodeti mi to potvrdili, že je to umístěním hlavních tereziánských bodů (Gusterberg a Vídeň), které nejsou na stejné rovnoběžce, ale takto odkloněny, ale nechápu proč to tak je, napadlo mi, zda se nepřizpůsobili nějakému staršímu usu, který se tradoval odedávna.

Našel jsem nejeden názor, že kostely byly zakládány většinou na jaře a orientovány k východu Slunce v den založení. Oponenti však nevěří, že by existovalo takové pravidlo, spíše věří, že kostely měly směřovat přesně na východ. Byla by to skandální nesvědomitost či svévolnost stavitelů, říkají.

Co se týče vzdálených obzorů, těžko najít paušální řešení, protože nelze předjímat, jaký je reliéf krajiny po cestě. Mimochodem v cestě od ravenského kostela je pole vysoké asi 9 metrů, takže na moře tudy vidět není.
Asi jsem to přehnal s tou vzdáleností obzoru z výšky dva metry, utkvěla mi cifra z nějakého příkladu, kde byla jiná výška pozorovatelny. Takže je to kolem 5 km, bez refrakce méně, s refrakcí více, rozdíl asi půl km. Nejlépe to testovat na onom Path Profileru, kde lze měnit výšky pozorovatelny, cíle, zakřivení Země a refrakci.

Jinými slovy ponechávám na invenci badatele, aby z volil správný obzor, protože to stroj určit nemůže, leda by sám analyzoval profil dotyčného azimutu, ale to je neschůdné.

ZH: To by byl ovšem velmi převratný vědecký poznatek pane kolego. Znamenalo by to, že ve Vídni půda nepromrzá, když je tamnější kostel sv. Štěpána s azimutem odpovídajícím zimnímu slunovratu :-). Chtělo by to ještě trochu dopracovat, třeba doplnit zjištění, kdy rozmrzá půda v severní Africe :-).

Jan Čihák: já když něco hledám v Google z věcí, které mě zajímají, tak se zpravidla dostanu na své stránky a do tohoto fóra zvlášť. Takže tuším, odkud vane vítr, když si někdo myslí, že v tom hraje roli Měsíc, buď to našel tady nebo na Bylotojinak ;).

Sám mám obavu, že to často bylo takhle: na jaře přijela stavební huť se zakázkou postavit na místě kostel s oltářem k východu. "Jářku, panímáno, kde tady vychází slunko?" "Támhle za tím kopcem," vece babka. To taky vysvětluje, proč kostely v Bohnicích a Chabrech mají větší azimut, země tam rozmrzá později, a tak huť přijela taky později.