Pražský hrad

Tak to se musím omluvit za zbrklost z nedostatku času. Prolétl jsem výsledky archeologického výzkumu (St Mary Bishophill Junior and St Mary Castlegate - York ...) a sloučil omylem dohromady mřížkové a šikmé šrafování v půdorysu. Z toho jsem rychle odvodil, že se našly izolované zbytky základů původního kostela. Podle dosavadních zkušeností jsem pak "velmi rychle" nalezl vysvětlení. Je to poučné pro příště.

Moje hypotéza byla, že věž stála samostatně a pak k ní byl dostavěn kostel.
Teď jsem se pokusil k tomu něco dohledat, tady uvádějí, že věž je nejstarší částí kostela, spodní část věže (do patra se zvony) pochází z přednormanské éry, tedy před r. 1066, jsou v ní druhotně použity kameny mj. z nedalekých římských ruin, též z ér přecházejících normanské invazi, tedy anglosaské a vikingské.

K čemu původní věž sloužila, není zřejmě jasné, ale asi neměla religiosní funkci a byla natočena podle jiného principu. Pak byla využita jako zvonice kostela, který tím získal neobvyklou orientaci.

Je to v pohodě, na jižní polokouli se snad nedostaneme, to bychom museli hodně předělat historii :-). Hlavně že u těch na západní polokouli nepozbydeme důvěry a nebudeme odvoláni :-). Uložil jsem stránku znovu a raději předělal název, aby bylo jasné, že se jedná o azimut dochované věže a nikoliv nedochovaného původního kostela.

Znejistěl jsem, jestli si rozumíme s věží-zvonicí kostela v Yorku. Nebyla to samostatná zvonice, jak to někdy bývalo, ale západní součást původního kostela. Jestliže byla nejprve založena západní stěna kostela šikmo, tak i zároveň východní zeď věže. Podobně byla šikmá i západní zeď kostelíka na původním znojemském hradišti (půdorys je v článku o arch. datování). Proč tomu tak bylo si nejsem jistý, jen zatím cosi naznačuji právě v souvislosti tímto kostelíkem.

Máte pravdu, omlouvám se. Opravil jsem to, ale můžou tam být ještě další kostlivci, na západní polokouli, ev. na jižní, když tak dejte vědět. Jestli nebylo líp, když byl nultý poledník na Kapverdách...

Mě to zlobí pořád. Zkoušel jsem i jestli nemám jiné znaménko mínus, ale není to tím a když jsem zkusil Šupnout i na uložené stránce ZH s Yorkem, tak mi zase naskočilo -0.912867. Nyní ale opravdu už zůstane původně zadaná západní délka v políčku.

No, já jsem to nechtěl komplikovat, taky jsem zjistil, že se znaménko minus (zatím jsme na západní polokouli nebyli...) nepřepsalo v režimu stupně:minuty:vteřiny (v režimu desetinné tečky ano), tak jsem to ráno opravil. Ale tím to podle mě nebylo, protože tím by se člověk dostal někam do Lamanče, jak jsem experimentálně zjistil, tady šlo o -0.912867 místo -1.087292. Vidím, že lež má krátké nohy ;), problémek tam byl, ale nezpůsobil to.

Včera jsem byl ve Ctěnicích, kde je mj. výstavka o geologii Prahy, nic moc extra tam není, ale psali, že v Praze byl jen podřadný pískovec, který se nehodil na kvádry, používal se takřka výhradně na písek, zpravidla tak, že se vyrejpal a nechal přes zimu venku rozpadnout.
Jsou tam vzorky pražských nerostů, halit teda ne.

Náhodou jsem včera a dneska narazil na tři samostatně stojící zvonice, ve Svémyslicích, v Podolí a na Pankráci, ta podolská je severojižně orientovaná, trochu jinak než kostel, ostatní dvě ne, ta pankrácká je zcela jinak než kostel.

Já jsem si včera všiml, že když se do Azoru překopírují souřadnice převzaté z Google Maps tak, že zmizne záporné znaménko u východní délky, tedy dole pod okénkem formuláře se neukazovalo v převodu na desetinné zobrazení polohy. Nebyl ten posun způsoben tím?
Dnes už znaménko mínus nemizí.

No nevím, podle mě tam máte špatné souřadnice Yorku, zkusil jsem se taky do Yorku podívat a na žádný problém nenarazil.

Nicméně ta zvonice je úhlopříčně orientovaná k základním světovým stranám a stěnami dost přesně k ke slunovratům, takže to mohla být obdoba věže větrů. Pak k té zvonici přistavěli kostel, který byl možná původně opodál.

Tak mi to nedalo a podíval jsem se na kostel Sv. Marie v Yorku (stránka uložena), který má mít azimut 42°. Z románského kostela se zachovala jen věž, a tak není jisté, jestli je její azimut totožný s původním kostelem. U věže jsem odečetl 42.8°, přičemž za LS je zde 46.35° a za ZS 131.46°. Zdánlivá nepřesnost, ale já bych spíše řekl, že západní stěna kostela nebyla kolmá na osu, jak to u takových kostelů často bývá, ale pootočena k severu. Takže, buď byl kostel se 45°, nebo s 46.35°.

Horší je, že jsem zkusil v Azoru zatrhat Google Earth, G-MapaZH, GPS Visualizer a Bront, všude je výsledek posunutý o 10 km k východu. Několikrát jsem to znova zadával a kontroloval se samotnou mapou GE a GPS Vizualizerem, protože se znám, ale chybu jsem neobjevil.

Mezitím jsem pochopil, že Obr. 3. je vytvořen podle magnetické deklinace, takže neodpovídá astronomickému severu. U tak staré práce je opět nutná opatnost při důvěře, jak je vlastně stanoveno vyznačení severu. Do toho jsem vůbec nechtěl šťourat, ZH už odchylku objevil. Autoři také pracují jen se základním časovým roztříděním doby výstavby kostelů. Je to trochu složitější, u každého kostela je třeba najít původní půdorys, porovnat ho se stávajícím stavem a případně stanovit odchylku. Jak jsem z textu pochopil, tak zjistili, že průběh podélných zdí z vnějšku se navzájem neschoduje a snažili se určit osu kostela v interiéru. To je rovněž problém, se kterým zápolím také. Došel jsem k tomu, že vytyčeny byly vnitřní stěny, kterými byl vymezen budoucí posvěcený prostor.

Ta anglická stránka je velmi pěkná, taky jsem měl v plánu znázornit úsečkami v mapě azimuty kostelů, někde mám tabulku těch pražských, ale tuhle jsem ji hledal a nenašel.
Napadlo mi ty britské azimuty porovnat s reliéfní mapou, zda to nějak souvisí s konfigurací terénu (viz), co mě při tom překvapilo, že jsem musel Google mapu natočit o tři stupně, aby to jakž takž sedlo. Kopce jsou tam tak 250 m vysoké, v kopcovité krajině je to snad poněkud víc rozházené.

Mimochodem kostel sv. Rocha na Strahově má azimut přesně letního slunovratu, uloženo v Azoru. Byl založen 1603, ale na troskách dřívějšího kostela a měl tehdy běžný obdélníkový tvar, tak možná převzal orientaci od stavby 1320 nebo 1486. Slunce tam v létě vychází nad starým známým Krakonošem, vychází to přesně. Všechny fáze kostela byly založeny opaty kláštera, krom té 1603, kterou podnítil Rudolf II. 1599, 1602 přikročil k realizaci. Tycho de Brahe zemřel 1601, Kepler přišel do Prahy 1600.

Podle doporučených mapových podklad ZH, jsem zpřesnil azimut baziliky na Děvíně a výsledek je zajímavý.

J. Čihák: Díky za odkaz na práci P. G. Hoare a C. S. Sweet. Odečty azimutů byly činěny kompasem před 18 roky. Jedná se o vědeckou práci, takže je postavena na polemice s předchozími teoriemi, obsahuje bohaté odkazy na literaturu a poznámkový aparát. Tím se v ní ztrácí to hlavní, že vlastně autoři nic nového neobjevili. Na obr. 3. bude nějaká chyba v azimutu letního slunovratu cca 44° a zimního cca 133°. Ale nijak to neodsuzuji, je to běžné a také poplatné době. Vyzdvihnout se dá, že odlišují možnost ovlivnění azimutu kostela stávající zástavbou. Daly by se z toho vytáhnout některé údaje a prověřit je podle dnešních možností.

Názory jsou z webových článků a diskuzí (adresy jsem bohužel neuložil). Někdy se opírají o mnoho pozorování v rozsáhlé oblasti a podrobná vyhodnocování. Hodně se tím zabývalo několik badatelů v Anglii. Závěry jsou všeobecně takové, že zatím nevíme nebo se znovu objevují již známé spekulace. Badatelé nejsou schopni určit z odchylek v orientaci nějaké pravidlo. Proto si mnoho z nich myslí, že byl určen východ nebo spíše 70-80° a odchylky jsou následek ledabylého přístupu k vytyčení osy kostela. Jiní badatelé logicky dospívají k úvaze, že kostely byly zakládány na jaře a osa byla vytyčena k vycházejícímu Slunci (Kristu) v den vyměřovacího rituálu.