Pražský hrad

Ještě odkaz, kde je tabulka, kdy která země přijala gregoriánskou reformu a kdy začátek roku k 1. lednu, vesměs přijali nejdřív 1. leden a pak greg. kalendář, s výjimkou Holandska, kde to bylo o rok opačně (pokud snad nepoužívali florentský způsob, pak by to mohlo být zároveň).

Nikde jsem nenašel, že by bylo narušeno tím odlišným začátkem roku číslování dnů a měsíců, takže dnešek (28.3.) by byl 15. březnem 2014 po florentském způsobu, před týdnem by bylo 8. března 2013. Je to tak?

To je dobrá poznámka, nevěděl jsem to. Nastudoval jsem to teď v Ottovi a na jiné Wiki.
Raději jsem smazal odkaz na ty své výpočty, jednak tam byly chyby, jednak to musím promyslet.

Tady zase píšou " Považovat 1. leden za počátek roku se udrželo až do pozdního středověku, a to navzdory odporu římskokatolické církve. Pak byl tento zvyk (usus) na krátký čas potlačen, ale již na sklonku středověku se znova objevuje a od počátku 17. století se začal všeobecně prosazovat. V Čechách se stal 1. leden počátkem roku nejprve v pražské kanceláři arcibiskupské (od roku 1366) a teprve od 1. poloviny 16. století se prosadil obecněji." Nevím, jestli je to dost logické.

Tu římskou rovnodennost máte odněkud, nebo jste to vypočítal?

A ještě doplňující otázka: když tedy začínal rok 25. březnem, tak další den byl 26. březen? Tedy tok dní a měsíců zůstal nedotčen? Nebo se 25. březen stal prvním lednem?

V datovacím systému, který zavedl roku 525 Dionysius Exiguus, byl počátek roku situován na 25. březen, svátek Zvěstování. Tento systém byl používán ve středověku v mnoha částech Evropy. “Římská rovnodennost“ roku 800 připadla na náš 29. březen a Slunce vycházelo v azimutu 84°. Roku 1200 to bylo našeho 1. dubna, azimut 82°.

Ještě jedna věc mě napadla.
On je zimní slunovrat deset dní před začátkem roku, ovšem za slunovratu vychází Slunce skoro měsíc pořád na stejném místě, takže se empiricky správný den těžko určuje. O rovnodenoosti to zase jde velkými skoky, ale není tam žádný pevný bod, jakým je slunovrat. Lidi tenkrát nebyli tak vzdělaní, tak zkrátka mysleli, že slunovrat je na Nový rok občanského kalendáře (k čemu jinému by Nový rok byl...). A tak rozdělili rok na čtyři čtvrtiny, tedy po 92 dnech. V roce 1000 tedy (dle juliánského kalendáře) zdánlivá "rovnodennost" vycházela na 1.4., tedy azimut východu Slunce asi 78°.

Nechci se opakovat a házet jako hrách na zeď svou teorii...
Ale zdá se, že vě většině kultur byly svátky jara nejdůležitějším mezníkem v roce, zkrátka se žilo od pesahu k pesahu, od martia k martiu, od beltainu k beltainu (podle podnebí). A křesťané halt od Velikonoc k Velikonocům, my už to tak asi nevnímáme, protože na Vánoce a Nový rok je víc volných dnů a šampusu, občanský kalendář je pro nás modlou, ale kdyby byl na Velikonoce svátek celý týden, jak to bývalo, taky bychom to tak asi brali.
Ten den na jaře se Kristus stal bohem; jak říkáte, křesťané se modlí k východu, ale nejvíc se modlili o tom velikonočním týdnu. Myslím, že nějaký astronomický východ, který nic neřeší, jim byl ukradený, ale pozorovali konkrétní východ Slunce v té nejdůležitější době. Vždyť kdo by koukal na astronomický východ, když vychází Slunce, které je prý ztotožňované s Ježíšem? Holubička-svatý Duch, slétává po paprsku Slunce do kaple Božího hrobu.

Mně je také divné, že se nedochovala žádná zmínka o pravidlech a dokonce ani pár zápisů o vyměření osy kostelů. V Bibli se píše, aby se křesťané modlili na východ a že se Kristus vrátí z východu. Proto badatelům stále vrtá hlavou, jaký smysl měly odchylky od východu. Sám píšete, že podélná osa většiny pražských kostelů kolísá kolem azimutu 75°. Takže nějaké pravidlo asi bylo a kolísání způsobily třeba chyby při vyměřování, při výpočtech nebo v kalendáři.

Takže mám další hypotézu, taky skoro jistotu, jako ty předešlé. Vltava teče podobně jako Nil jihoseverním směrem, ale před meandrem trochu k západu, za meandrem trochu k východu. Proto tedy odklonění kostelů v Praze k severu, zatímco v Bohnicích, Chabrech, Proseku k jihu.
Kdo by snad nevěřil, tak připomínám, že i číslování ulic v Praze jde, jak známo, po proudu Vltavy (ev. od Vltavy, je-li ulice příčná).

Ono to, jako všechno, bude různorodé. Záleží na období, oblasti (biskupství, děkanátu), architektovi, jestli třeba šlo o směr modlení, nebo aby odněkud svítilo o mši na oltář slunce. Já si umím těžko představit, že by to bylo po tisíc let pořád podle jednoho sofistikovaného principu, a ten by nebyl obecně znám. To asi není, protože jsem se ptal přední odbornice na románskou církevní architekturu.

Pořád se mi nezdá, že by Měsíc hrál tak důležitou úlohu v křesťanské věrouce, aby předurčoval tak zásadní věc jako orientaci kostela (s výjimkou toho, že určuje čas Velikonoc, to ale nepřímo).

Další věc je, jaký kdy kde měli směrový systém, některé kultury nepoužívaly světové strany, jak je známe my, ale např. v Egyptě po proudu versus proti proudu atd. V Evropě se asi "kompasový" systém používal, ale otázka je, jak byl třeba východ definován.

Další věc, jaký bordel v tom nadělala několikadenní odchylka juliánského kalendáře.

Jan Cinert: Už jsem se zmínil o nápadech, že osa některých kostelů směřuje k východu Měsíce v úplňku. Když orientace k svátkům světců nevychází podle Slunce, tak se ho badatelé snaží nahradit Měsícem. Když jim to nevychází s těmi světci, tak uvažují o svátcích liturgického roku nebo o svátcích velikonočního období.

Mimochodem, nemusel tam být železitý kámen, ale ocelové jařmo zvonu, nebo přinejmenším železné třmeny dřevěného jařma a osa ;). Nemluvím o možné železobetonové střeše, jakou by klidně udělali u nás.

Pokud si s tím autoři dali práci, měli ale buď vizuální podezření o spirále. Nebo je to obligátní položka, která se má posuzovat.

Obecně to asi velký význam mít nebude (pro určování azimutu podle ortomapy).

"Direction of course-setting
Magnetic compass bearings taken between pairs of fixed points and corrected to the true bearing of the west wall show that the tower has a distinct left hand spiral from bottom to top; this seems likely to happen if courses are laid from right to left. This spiral is clearly visible in plan (Fig.30)." (Azimuty pomocí magnetického kompasu mezi páry fixních bodů ... ukazují, že věž má zřetelnou spirálu odspoda nahoru...)

Já bych jako laik taky použil olovnici, nebo nějaký theodolid, laser nebo foťák, kompas je to poslední, co by mě napadlo.

Ještě k té věži v Yorku: napadlo by vás měřit křivost zdí kompasem? Zkusil jsem najít věž na ortomapě Yorku z r. 2007 - viz, na nějakou nápadnou vrtuli to nevypadá.

Buďme rádi, že data sbírají jiní, metaanalýzu můžeme udělat my kreativní ;).

Je to zajímavé, Ian Hinton se musel hodně nachodit a nadřít s takovým souhrnem. Je to ale pořád o tomtéž. Pokus vyrovnat se s předchozími teoriemi. Když orientace k svátkům světců nevychází, tak je dalším krokem zúžení rozsahu, tedy k svátkům liturgického roku. Tento krok už ale neudělal. Z ukázky se nedá určit, co vše zkoumal, ale chybí tam asi zabývání se konkrétními roky založení jednotlivých kostelů. Je to moc o statistickém vyhodnocení, což je v případě objasnění azimutů jednotlivých kostelů slepá ulička. Možná by měl také začít více serfovat po internetu, aby narazil na Azora. :-) Tedy až teď, když je dána do pořádku západní polokoule. :-)