Pražský hrad

Zjišťuju, že v tom mám zmatek. Dle Kosmy "Téhož roku (1091), dne 17. dubna ve středu, druhý týden po velikonocích, shořel kostel svatých mučedníků Víta, Václava a Vojtěcha na hradě Praze."
Břetislav Mladší byl vítán biskupoem Kosmou před kostelem P. Marie o rok později, 1092, kdy tedy byla bazilika zřejmě zničená. A kronikář Kosmas ji nazývá Víta, Václava, Vojtěcha, nikoli P. Marie. Takže nešlo o baziliku, ale buď opravdu o kostelík na Baště, nebo tzv. Bartoloměje.

Mimochodem, Kosmas píše, že "Toho roku [1092] bylo zatmění Slunce dne 20. září v pátek po poledni." Dle SkyVievCafe však v té době zatmění nebylo, nejbližší zářiové, a to v před polednem, bylo 23.9.1093, jinak v přilehlých letech nic.
Nesedí ani, že by onoho 17. dubna byla středa (ani podle Azoru, ani podle SkyVievCafe).

Opravdu jsem mínil virtuální stránkování. Ale s tím zdivem jsme se myslím sešli.

Bazilika v Litomyšli je zajímavá, mohla by se zkusit datovat, ale na satelitních snímcích není půdorys na nádvoří vyznačen, takže by se musel stanovit podle oněch půdorysů.

Já jsem před časem uvažoval o přidání zasvěcení P. Marii kvůli původnímu zasvěcení rotund Zvěstování P. Marii. Ale byla by velká časová mezera, skoro 100 roků. Pak jsem ještě došel k tomu, že by přidané zasvěcení mohlo pocházet až z II. fáze, kdy byla nově přidána západní krypta P. Marie.

Přenesení ostatků byl vlastně ten okamžik, kdy byly ostatky vneseny bránou do města. Já bych vítání u hlavní brány a malého kostelíka neviděl jako kolizní. Slavnostní procesí od brány k rotundě tu významnou chvíli umocňovalo.

S číslováním je to tak, že já měl na mysli číslování v textu, tedy to, co je v tištěné knize dole na stránce, a vy zřejmě číslování virtuální. Tak nevím, jestli jste teď mluvil o stejném zdivu.

Když už jsme u těch analogií: dle Otty založil Spytihněv II. asi 4 roky před pražskou bazilikou baziliku v Litomyšli (viz) - jsou tam dva obrázky s půdorysy.

Napadá mi, že když stavěl Spytihněv baziliku na místě kostela sv. Víta s hrobem sv. Václava a vedlejšího kostelíku sv. Vojtěcha, přidal ještě patrocinium Panny Marie, a to možná bylo preferováno (aby se tři V. necítili ukřivděni a název nebyl tak dlouhý), takže se tomu možná v Kosmově době říkalo jednoduše templum sanctae Mariae. A tento velkolepý nový chrám měl Kosmas na mysli, že tam biskup vítal s procesím Břetislava, a ne onu zastrčenou kapličku za hradbami.

Nějak nám to číslování stránek nejde. :-) Na str. 30 (obr. 1/36) je část chodby východně od katedrály směřující ke sv. Jiří. Na str. 26 (obr. 1/35) je opravdu sv. Bartoloměj. Pochopil jsem už, co máte na mysli. Opravdu se to na fotce tváří jako zeď, ale nemůže to být pozůstatek rotundy dochovaný do takové výšky, protože je kolizní s apsidou baziliky, jejíž zdivo pokračuje níže. Takže míněné srovnané kamení - zeď musí být pozdější než bazilika. Pokud to mělo nějaký záměr, tak spíše jako nějaký taras při pozdějším stavění. Na obr. 1/30 je na zdi přesně uprostřed možná vidět rozdíl v azimutu východní části a protažených zdí od západu. Jestli to tedy není zkreslené.

U Wikipedie je potíž, že tam vkládají různí lidé postupně přídavky a pak je z článku guláš. Já jsem to jen přelétl a narazil na větu: "St. Aposteln änderte sich im ausgehenden 12. Jahrhundert sowohl in seiner Baugestalt als auch in seiner Ausrichtung: Es hatte sich ein Wechsel in der religiösen Liturgie ergeben, der einen Westchor nicht mehr erforderte, sondern sich nach Osten orientierte." Z ní jsem usoudil, že může být i míněn nový západní chór směřující k východu podle změněné liturgie, nikoliv přímo změna occidování kostela. Věta, kterou jste uvedl a je tam, hovoří jasně, ale stejně je to pro mne hodně překvapivá novinka.

Ohledně rotundy bych vycházel z toho, že tu první Bořivojovu stavěli příchozí z Moravy. Takže vzor museli případně mít už na Moravě, když stavěli rotundu v Mikolčicích. České rotundy jsou už vlastně kopie.

Taky jsem říkal, že Kosmas nemoh znát Václavovy představy. Ale odtud možná pramení, co psal Jan Čihák, že rotundy jsou buď dle Říma, nebo Jeruzaléma. Kosmas možná v Římě byl, ale v Jeruzalémě ne, ostatně tam už asi byla rotunda skryta v bazilice.

Se stranou 36 je to nějaká mýlka, měl jsem na mysli obrázky 1/29-30, tak řečený Bartoloměj je na str. 30.

Tahle věta: "Mit Sicherheit war dieser Bau nach Westen gerichtet, er hatte also seinen Chor mit dem Hauptaltar im Westen, an der Stelle des heutigen Hauptturms." podle mě znamená, že s jistotou byl chór na západě atd., těžko to mohu nějak zpochybňovat, když to tvrdí někdo mnohokrát zasvěcenější. Dva zásadní křesťanské kostely, bazilika sv. Petra v Římě a bazilika Božího hrobu v Jeruzalémě jsou a byly taky s oltářem na západě, tak předpokládám, že to občas někdo kopíroval.

Za Kosmu se omlouvám. Kdysi jsem tu citaci porovnával s citací o zdi v Boleslavi, jestli se z formulací nedá zjistit, jak to Kosmas myslel. No a zapamatoval jsem si právě znění náležící boleslavské zdi: "na římský způsob". V případě rotundy je: "ad similitudinem", takže opravdu "v podobnosti". Ale hypotézy, že Kosmas vyjadřoval svůj pocit, nikoliv Václavův úmysl, se nevzdám. :-)

Na té straně 26 je kostel předpokládaně sv. Bartoloměje, který je od baziliky jižně a poměrně vzdálen. Na fotce je vidět část spojovací zdi, která vedla k bazilice.

Z té jedné věty si nejsem jistý, jestli wikipedista píšící o sv. Apoštolech v Kolíně opravdu míní to, co my. Tedy že kostel byl occidován. Bylo by to hodně časově vzdálené pozdně antickým bazilikám. Na půdorys, který by umožňoval myšlenku o západním směřování jsem nenarazil. Přemíra orientace kolínských kostelů přesně na východ je hodně zajímavá. Chtělo by to někdy více prozkoumat.

Kosmas napsal: "... viděl, že kostel svatého Víta není tak veliký, aby stačil lidu sbíhajícímu se k svaté slavnosti – ten kostel vystavěl někdy sám svatý Václav k podobenství kostela římského okrouhlý, ...". to je ale celkem irrelavantní, jen to dokládá, že za Kosmovy doby byl Pantheon slavný.

Útvar, o kterém mluvím, je na straně 26 dole (zde), nejedná se o dodnes zachované zdivo apsidy rotundy. Samozřejmě si uvědomuju, že je čirá spekulace, že jde o zdivo atd. Spíš to bude jen nějaká fáze odkopání zeminy, protože zdivo apsidy baziliky v dnešní podobě je dotyčným útvarem nenarušeno. Tak tohle beru zatím zpět...

O západní orientaci v Kolíně píšou tady.
Mimochodem osa baziliky je vzorně východozápadní, stejně jako kolínské katedrály, další z 12 románských bazilik v Kolíně jsem nekontroloval, nevím, jestli existují, pamatuju si snímek Kolína po válce, kde Američané nezbořili právě jen katedrálu.

Kosmas se skutečně mohl jen domnívat, co bylo vzorem pro rotundu. Ale originální zápis zní: "na způsob kostela římského". Takže on spíše neuvažoval o vzoru pro rotundu, ale o tom, co mu svým provedením rotunda připomínala. Případně připomínala jiným, kteří skutečně "římský kostel" viděli. Kosmas tím chtěl popsat již zbořenou rotundu, kterou viděl za svého mládí.

Vychází to tak, že románská bazilika z roku 1060 byla jen s východní kryptou, ale fáze z roku 1092 využila východní kryptu, takže s novou západní kryptou byla dvouchórová.

Oblouk severní apsidy rotundy je se zdivem baziliky v tzv. superpozici, to znamená, že výše položené zdivo baziliky narušuje níže položené zdivo rotundy. V takovém případě je vyloučeno, aby zdiva existovala současně. Jen zdivo jižní lodi baziliky navazuje na zdivo jižní apsidy rotundy. To dává dvě možnosti. Buď jižní apsida, uzavřená příčkou, existovala v době stavby baziliky a po její dostavbě byla zbořena, takže nejjižnější část apsidy zůstala jako součást zdiva baziliky, nebo jižní apsida zůstala celá i po dostavbě baziliky. Podle dochovaných základů se to rozhodnout nedá. Ale určitě nemohla být zachována celá rotunda, protože překážela kryptě baziliky. Rozbor malt rotundy doložil, že "zapomenutý oblouk", tedy zbytek severní apsidy patří do do stejné fáze, jako jižní apsida a zbytek lodi.

S tím omítnutím kapličky na Petříně je to dobrý postřeh. Při řešení azimutů je nutné se dostat k původnímu stavu. Odkud jste převzal, že bazilika sv. Apoštolů v Kolíně byla occidentovaná?

Bazilika sv. Apoštolů v Kolíně nad Rýnem, resp. její první fáze na dnešních základech z r. cca 1030, byla okcidentovaná. Počítá se s ní jako s jednou z analogií baziliky sv. Víta. Myslím, že je to i názor J. Cinerta, jestli jsem to dobře pochopil, že pražská bazilika nebyla dvouchórová, ale každý chór, resp. krypta, pochází z jiného kostela, tj. před požárem 1091 a po něm.

Ještě ke kapli BH na Petříně - ona byla původně údajně z neomítnutých pískovcových bloků, stejně jako je dosud kaple u Slaného, dnes je celá omítnuta, což může modifikovat onu dnes centimetrovou štěrbinu.

Kosmas se domníval, že původní svatovítská rotunda byla postavena po vzoru římského kostela (myslel tím zřejmě římský Pantheon, který už byl dávno - od 7. st. chrámem P. Marie, tedy onou Sancta Maria Rotunda). Kosmas ovšem 200 let po Václavovi se mohl taky jen domnívat. Mně se zdá mnohem pravděpodobnější, že vzorem byla rotunda Anastasis.

Nicméně mám pořád takovou fantazii - rotunda Anastasis v Jeruzalémě byla po úplném zničení obnovena 1042-8, Šebíř zahájil přestavbu rotundy snad 1039, 1060 pak byla započata stavba první svatovítské baziliky před požárem. Na fotce severní apsidy baziliky je vidět dnes odkopaný a zapomenutý oblouk, který nasvědčuje průměru kruhu 23 metrů. Nevím, zda jde skutečně o zdivo, ale nevím, proč by při vykopávkách dělali takový oblouk, tak spekuluju, že šlo o část kruhového zdiva. Vycházelo by to akorát, že by první fáze baziliky mohla mít začleněnu rotundu, podobně jako postupně stavěná bazilika v Jeruzalémě, jak je to ostatně běžné u mnoha chrámů. 23 metrů má i rotunda sv. Donáta v Zadaru.
Potom by se hodilo, že i ve svatovítské rotundě-bazilice mohla být naše oblíbená kaplička Božího hrobu ;). Jestli nakonec ten hrob v kryptě sv. Kosmy a Damiána není Boží ;). Půdorys této krypty s tzv. kryptou sv. Gaudencia dost připomínají půdorys kaple BH, i když rozměrově ne, jde však o kryptu.

ZH: Právě na znojemské rotundě se zjistilo, že horní řádky zdiva lodi byly vyskládány z pečlivěji opracovaných a lépe vyvázaných kvádříků.

J. Čihák: Je to dlouhodobá diskuze, takže to bude asi složitější, nežli jen symbolika jednoty světské a církevní moci. O čem by potom svědčily zároveň stavěné podélné kostely a "nepanovnické" rotundy? Já bych přidal, že se také jednalo o individuální přání stavebníka, který se vzhlédl ve stavebním typu centrály, protože mu třeba takový půdorys připadal spirituálnější. Už pohanské svatyně byly některé kruhové s osmi kůly po obvodu, jindy "podélné", čili jen nějaký liniovitější zahloubený objekt. Navíc se myslím musí přihlížet k jednotlivým oblastem. V Čechách považuji za jisté spojení stavebního typu rotunda se staroslověnskou liturgií, zřejmě ještě do počátku 12. století. Zároveň jen v Čechách bylo soupeření mezi latinskou a staroslověnskou liturgií.

Názor z is.muni.cz. Proč se stavěly rotundy?
"Sancta Maria Rotunda a rotunda Božího hrobu byly ve středověku pravděpodobně nejuctívanější symboly křesťanské církve. Právě podle jejich vzoru byly budované stavby na území celého křesťanského světa.
Právě kruhové kaple reflektovaly jednotu církevní a světské moci a sloužily jako reprezentativní stavby panovníků."