Pražský hrad

Všelijaké ty kalendy, idy a nony mi průběžně dělají potíže a vždycky si musím pro jistotu na určení data najít nápovědu. Ale pamatuji si, že v Bödeckém rukopisu je "sexta feria", což je pátek, "šestý den v týdnu". Takže "IIII. feria" by měla být středa, "čtvrtý den v týdnu".

Otázka je, zda je opravdu míněno "v druhém týdnu po Velikonocích", jakoby dva týdny po Velikonocích, jak činí Bretholz, nebo "v následující, druhý týden po Velikonocích". V druhém případě by stačilo opravit kalendu z XV na XVI a vzniklo by datum 16. 4. 1091 ve středu v týdnu následujícím po Velikonocích.

Tady je Palackého přepracované pojednání o staročeském kalendáři. Před tím to bylo bůhví jak.

Díval jsem se do budyšínského vydání Kosmovy kroniky a do Bertholzova vydání 1929 (viz). Tam jsou data zaznamenána jinak, např. spálení kláštera sv. Víta, Václava, Vojtěcha (nepíše se tam o kostele) uváději Bertholz:
"Eodem anno XV. kal. Maii, IIII. feria secunda ebdomada pasche" - tedy "Téhož roku XV. kal. Máje, IIII. svátku ve druhém velikonočním týdnu", Budyšín totéž ve zkratkách. Nutno mít na paměti, že starý římský kalendář odečítal kalendy od prvního dne v měsíci, takže XV. kalenda Máje je, tipnul bych si, 17. 4., což odpovídá obvyklému překladu. Další bordel v tom dělají přestupné roky.

V dotyčném příkladu je tedy den zaznamenán dvakrát: a) 15. kalenda máje, b) 4. svátek druhého velikonočního týdne. První vel. týden začíná dnem Zmrtvýchvstání, tedy dotyčný svátek je o 11 dní později.
V r. 1091 ovšem vycházel na 15. kalendu 4. den prvního týdne. Takže kdyby tam nebylo feria secunda, vycházelo by to, přičemž v Budyšínském rukopise secunda není, ale jakési isccta, což nevím, co znamená.

Chci tím říct, že spoléhat se na český překlad a myslet si, že Kosmas počítal jako my, je ošidné.

O tom vítání píšu proto, že je to jeden z mála důkazů existence kostela Panny Marie. Hned na začátku svého zájmu o Hrad jsem se náhodou dostal ke knize z 60. let, kde Píša shazuje Borkovského teorii o nově nalezeném kostelu jakožto o onom Bořivojově a tomhle vítacím. Mám pocit, že jako odborník přes Staré Město měl dokonce tendenci přesunout ten děj na Staré Město, ale už si to přesně nepamatuju. Halt mně ty pochyby utkvěly, jiní, co se ve škole učili Borkovským prosazenou hypotézu, o ní nepochybují.

Co se týče těch dat, vypadá to, že v poznámkách jednoduše našli nejbližší odpovídající termíny a uvedli to "na pravou míru". My, co máme hlubší znalosti o pohybu Slunce kolem barycentra, obtížích při přepočtu juliánského kalendáře, římském a greenwichskm čase, časových pásmech, florentinském a pisánském letopočtu, staročeském kalendáři atd., v tom halt hledáme hlubší problematiku, jsme však líni ;).

Tak já v tom mám také docela zmatek. Měl jsem za to, že se jedná o vítání Břetislava I. po návratu z Polska 1039. To je v Kosmovi podrobněji popsáno, ale o P. Marii tam není zmínka. Jen k roku 1092, jak píšete. Ale i tak mi vítání knížete po jeho vstoupení bránou do hradu nepřipadá zvláštní.

Ve vydání KK z r. 2005 je to vše uvedeno v poznámkéch. K požáru by mělo správně asi dojít 23. dubna a podle Chronicon Bernoldi bylo zatmění v roce 1093.

Zjišťuju, že v tom mám zmatek. Dle Kosmy "Téhož roku (1091), dne 17. dubna ve středu, druhý týden po velikonocích, shořel kostel svatých mučedníků Víta, Václava a Vojtěcha na hradě Praze."
Břetislav Mladší byl vítán biskupoem Kosmou před kostelem P. Marie o rok později, 1092, kdy tedy byla bazilika zřejmě zničená. A kronikář Kosmas ji nazývá Víta, Václava, Vojtěcha, nikoli P. Marie. Takže nešlo o baziliku, ale buď opravdu o kostelík na Baště, nebo tzv. Bartoloměje.

Mimochodem, Kosmas píše, že "Toho roku [1092] bylo zatmění Slunce dne 20. září v pátek po poledni." Dle SkyVievCafe však v té době zatmění nebylo, nejbližší zářiové, a to v před polednem, bylo 23.9.1093, jinak v přilehlých letech nic.
Nesedí ani, že by onoho 17. dubna byla středa (ani podle Azoru, ani podle SkyVievCafe).

Opravdu jsem mínil virtuální stránkování. Ale s tím zdivem jsme se myslím sešli.

Bazilika v Litomyšli je zajímavá, mohla by se zkusit datovat, ale na satelitních snímcích není půdorys na nádvoří vyznačen, takže by se musel stanovit podle oněch půdorysů.

Já jsem před časem uvažoval o přidání zasvěcení P. Marii kvůli původnímu zasvěcení rotund Zvěstování P. Marii. Ale byla by velká časová mezera, skoro 100 roků. Pak jsem ještě došel k tomu, že by přidané zasvěcení mohlo pocházet až z II. fáze, kdy byla nově přidána západní krypta P. Marie.

Přenesení ostatků byl vlastně ten okamžik, kdy byly ostatky vneseny bránou do města. Já bych vítání u hlavní brány a malého kostelíka neviděl jako kolizní. Slavnostní procesí od brány k rotundě tu významnou chvíli umocňovalo.

S číslováním je to tak, že já měl na mysli číslování v textu, tedy to, co je v tištěné knize dole na stránce, a vy zřejmě číslování virtuální. Tak nevím, jestli jste teď mluvil o stejném zdivu.

Když už jsme u těch analogií: dle Otty založil Spytihněv II. asi 4 roky před pražskou bazilikou baziliku v Litomyšli (viz) - jsou tam dva obrázky s půdorysy.

Napadá mi, že když stavěl Spytihněv baziliku na místě kostela sv. Víta s hrobem sv. Václava a vedlejšího kostelíku sv. Vojtěcha, přidal ještě patrocinium Panny Marie, a to možná bylo preferováno (aby se tři V. necítili ukřivděni a název nebyl tak dlouhý), takže se tomu možná v Kosmově době říkalo jednoduše templum sanctae Mariae. A tento velkolepý nový chrám měl Kosmas na mysli, že tam biskup vítal s procesím Břetislava, a ne onu zastrčenou kapličku za hradbami.

Nějak nám to číslování stránek nejde. :-) Na str. 30 (obr. 1/36) je část chodby východně od katedrály směřující ke sv. Jiří. Na str. 26 (obr. 1/35) je opravdu sv. Bartoloměj. Pochopil jsem už, co máte na mysli. Opravdu se to na fotce tváří jako zeď, ale nemůže to být pozůstatek rotundy dochovaný do takové výšky, protože je kolizní s apsidou baziliky, jejíž zdivo pokračuje níže. Takže míněné srovnané kamení - zeď musí být pozdější než bazilika. Pokud to mělo nějaký záměr, tak spíše jako nějaký taras při pozdějším stavění. Na obr. 1/30 je na zdi přesně uprostřed možná vidět rozdíl v azimutu východní části a protažených zdí od západu. Jestli to tedy není zkreslené.

U Wikipedie je potíž, že tam vkládají různí lidé postupně přídavky a pak je z článku guláš. Já jsem to jen přelétl a narazil na větu: "St. Aposteln änderte sich im ausgehenden 12. Jahrhundert sowohl in seiner Baugestalt als auch in seiner Ausrichtung: Es hatte sich ein Wechsel in der religiösen Liturgie ergeben, der einen Westchor nicht mehr erforderte, sondern sich nach Osten orientierte." Z ní jsem usoudil, že může být i míněn nový západní chór směřující k východu podle změněné liturgie, nikoliv přímo změna occidování kostela. Věta, kterou jste uvedl a je tam, hovoří jasně, ale stejně je to pro mne hodně překvapivá novinka.

Ohledně rotundy bych vycházel z toho, že tu první Bořivojovu stavěli příchozí z Moravy. Takže vzor museli případně mít už na Moravě, když stavěli rotundu v Mikolčicích. České rotundy jsou už vlastně kopie.

Taky jsem říkal, že Kosmas nemoh znát Václavovy představy. Ale odtud možná pramení, co psal Jan Čihák, že rotundy jsou buď dle Říma, nebo Jeruzaléma. Kosmas možná v Římě byl, ale v Jeruzalémě ne, ostatně tam už asi byla rotunda skryta v bazilice.

Se stranou 36 je to nějaká mýlka, měl jsem na mysli obrázky 1/29-30, tak řečený Bartoloměj je na str. 30.

Tahle věta: "Mit Sicherheit war dieser Bau nach Westen gerichtet, er hatte also seinen Chor mit dem Hauptaltar im Westen, an der Stelle des heutigen Hauptturms." podle mě znamená, že s jistotou byl chór na západě atd., těžko to mohu nějak zpochybňovat, když to tvrdí někdo mnohokrát zasvěcenější. Dva zásadní křesťanské kostely, bazilika sv. Petra v Římě a bazilika Božího hrobu v Jeruzalémě jsou a byly taky s oltářem na západě, tak předpokládám, že to občas někdo kopíroval.

Za Kosmu se omlouvám. Kdysi jsem tu citaci porovnával s citací o zdi v Boleslavi, jestli se z formulací nedá zjistit, jak to Kosmas myslel. No a zapamatoval jsem si právě znění náležící boleslavské zdi: "na římský způsob". V případě rotundy je: "ad similitudinem", takže opravdu "v podobnosti". Ale hypotézy, že Kosmas vyjadřoval svůj pocit, nikoliv Václavův úmysl, se nevzdám. :-)

Na té straně 26 je kostel předpokládaně sv. Bartoloměje, který je od baziliky jižně a poměrně vzdálen. Na fotce je vidět část spojovací zdi, která vedla k bazilice.

Z té jedné věty si nejsem jistý, jestli wikipedista píšící o sv. Apoštolech v Kolíně opravdu míní to, co my. Tedy že kostel byl occidován. Bylo by to hodně časově vzdálené pozdně antickým bazilikám. Na půdorys, který by umožňoval myšlenku o západním směřování jsem nenarazil. Přemíra orientace kolínských kostelů přesně na východ je hodně zajímavá. Chtělo by to někdy více prozkoumat.

Kosmas napsal: "... viděl, že kostel svatého Víta není tak veliký, aby stačil lidu sbíhajícímu se k svaté slavnosti – ten kostel vystavěl někdy sám svatý Václav k podobenství kostela římského okrouhlý, ...". to je ale celkem irrelavantní, jen to dokládá, že za Kosmovy doby byl Pantheon slavný.

Útvar, o kterém mluvím, je na straně 26 dole (zde), nejedná se o dodnes zachované zdivo apsidy rotundy. Samozřejmě si uvědomuju, že je čirá spekulace, že jde o zdivo atd. Spíš to bude jen nějaká fáze odkopání zeminy, protože zdivo apsidy baziliky v dnešní podobě je dotyčným útvarem nenarušeno. Tak tohle beru zatím zpět...

O západní orientaci v Kolíně píšou tady.
Mimochodem osa baziliky je vzorně východozápadní, stejně jako kolínské katedrály, další z 12 románských bazilik v Kolíně jsem nekontroloval, nevím, jestli existují, pamatuju si snímek Kolína po válce, kde Američané nezbořili právě jen katedrálu.

Kosmas se skutečně mohl jen domnívat, co bylo vzorem pro rotundu. Ale originální zápis zní: "na způsob kostela římského". Takže on spíše neuvažoval o vzoru pro rotundu, ale o tom, co mu svým provedením rotunda připomínala. Případně připomínala jiným, kteří skutečně "římský kostel" viděli. Kosmas tím chtěl popsat již zbořenou rotundu, kterou viděl za svého mládí.

Vychází to tak, že románská bazilika z roku 1060 byla jen s východní kryptou, ale fáze z roku 1092 využila východní kryptu, takže s novou západní kryptou byla dvouchórová.

Oblouk severní apsidy rotundy je se zdivem baziliky v tzv. superpozici, to znamená, že výše položené zdivo baziliky narušuje níže položené zdivo rotundy. V takovém případě je vyloučeno, aby zdiva existovala současně. Jen zdivo jižní lodi baziliky navazuje na zdivo jižní apsidy rotundy. To dává dvě možnosti. Buď jižní apsida, uzavřená příčkou, existovala v době stavby baziliky a po její dostavbě byla zbořena, takže nejjižnější část apsidy zůstala jako součást zdiva baziliky, nebo jižní apsida zůstala celá i po dostavbě baziliky. Podle dochovaných základů se to rozhodnout nedá. Ale určitě nemohla být zachována celá rotunda, protože překážela kryptě baziliky. Rozbor malt rotundy doložil, že "zapomenutý oblouk", tedy zbytek severní apsidy patří do do stejné fáze, jako jižní apsida a zbytek lodi.

S tím omítnutím kapličky na Petříně je to dobrý postřeh. Při řešení azimutů je nutné se dostat k původnímu stavu. Odkud jste převzal, že bazilika sv. Apoštolů v Kolíně byla occidentovaná?

Bazilika sv. Apoštolů v Kolíně nad Rýnem, resp. její první fáze na dnešních základech z r. cca 1030, byla okcidentovaná. Počítá se s ní jako s jednou z analogií baziliky sv. Víta. Myslím, že je to i názor J. Cinerta, jestli jsem to dobře pochopil, že pražská bazilika nebyla dvouchórová, ale každý chór, resp. krypta, pochází z jiného kostela, tj. před požárem 1091 a po něm.

Ještě ke kapli BH na Petříně - ona byla původně údajně z neomítnutých pískovcových bloků, stejně jako je dosud kaple u Slaného, dnes je celá omítnuta, což může modifikovat onu dnes centimetrovou štěrbinu.