Pražský hrad

Tak, alexandrijský výpočet stvoření, který v oblasti předcházel byzantskému, byl stanoven na 25. březen 5493 BC. Zatímco, jak uvedeno, byzantský 1. září 5509 - to činí rozdíl 16 let (a 4 měsíce).

Nemohlo by to vysvětlit neodpovídající datum Bořivojova křtu?

V níže uvedeném odkazu je ještě pět dalších výpočtů stvoření světa z raných křesťanských dob a 6 z pozdějších dob. Nevím, jestli jsem dobře pochopil, že byly různými kronikáři používány i tyto.

PS: myslím, že se už podařilo odstranit to nepříjemné zadržení příspěvku antispamovou kontrolou, kdyby se to přesto objevilo, tak řekněte.

Koukal jsem, jestli je Bořivojův křest v Budyšínském přepisu opravdu tak, a je. Teda nepochopím, proč je v originále "d ccc.x.c.iiii." a v latinském přepisu DCCCLXXXXIIII, nicméně je to nezpochybnitelné, jakož i, že šlo o křest.

Cyril a Metoděj přišli z Byzance, kde se od r. cca 691 používal byzantský letopočet začínající 1. září 5509 BC (viz).
Odkud Kosmas vzal dotyčný rok, musel ho přepočítávat z byzantského kalendáře? Uznávali v Byzanci počátek letopočtu dle Dionysia E.? (P.S. - neuznávali.) V té době už byla jejich církev dávno odštěpena. Jaký letopočet měli v mezidobí, nevypočítali si třebas narození Ježíše po svém (to je jen nápad, nedočetl jsem se o tom).

Nejvysmívanějším Kosmovým datem je rok Bořivojova pokřtění 894. První datum, které uvedl v kronice a hned špatné ... chacha. Došel jsem k tomu, co se často projevuje v mýtech, číslovka je správně, ale pozdější přidaný obsahový význam je špatně. Jedná se ve skutečnosti o rok Bořivojova úmrtí ve 43 letech (36 + 7 = 43). Takže překladem ze staroslověnského podkladu došlo ke změně významového obsahu data. Takže to je ještě další příklad možných chyb v chronologii.

"Belzebub" je zajímavý, podle jeho pravé ruky, ve které držel zbraň, by soška měla představovat jednorohého héroia jarní rovnodennosti. Také to vypadá, že se původně mohlo jednat o sousoší, protože takhle samotná soška asi neměla moc smysl.

Zřejmě už dnes doba volá po novém kritickém vydání Kosmovy kroniky, jenže vydat znovu další vydání ve staré verzi je jednodušší. Ve vydání z roku 2005 je opět: "...utíkajíce spadnou z mostu", to se přece už mohlo opravit na "s mostu" (I - XXXVI.).:-)

Dočetl jsem do konce ono Ottovo pojednání o chronologii. Zaujalo mě, že k určování Velikonoc sloužil kruh sluneční, který začínal v roce devátém př. Kr. a kruh měsíční (rok 1 před Kr.), počítání přes (neexistující) nulu mohlo přinášet chyby.

Epakty (viz) měly více verzí.

Ten dobrý muž, který psal do Otty pojednání o chronologii, se též domníval, že Kosmas používal dnešní způsob číslování dnů v měsíci, neznal zřejmě latinský originál. Osobně teda nechápu, jak někdo mohl při překladu takhle originál znásilnit... Měl to uvést, jak to je, a k tomu přidat poznámku. Já jsem aspoň nikde v Kosmovi nenašel moderní počítání, jen s kalendami, idami, feriemi atd.

Římští kněží (tj. pohanští pochopitelně) nepochopili podstatu juliánských přestupných roků a vkládali do r. 8 BC přestupný rok každé tři roky, Agustus pak mezi lety 8 BC a 8 ty dny nezařazoval, čímž se to prý vyrušilo.

Za doby Dionysia Exigua se počítal letopočet od počátku vlády křesťanům nepřátelského císaře Diocleciana, proto zavedl kalendář od inkarnace Krista. A koreloval to zřejmě s letopočtem ab urbae condita, což by měl být rok 754, který by měl odpovídat roku 1 AD. Jenže prý není jisté, zda D.E. myslel rokem početí Krista rok 1 BC, nebo rok 1 AD - viz.

Co se týče přestupných roků, ty šly (pokud byly správně započítávány) kontinuálně od r. 46 BC. Ovšem pro křesťany mohl být problém, že po roce 1 BC následoval rok 1 AD, rok nula neexistoval, takže by byl zřejmě vynechaný jeden přestupný rok. Augustus udělal svou reformu ubráním přestupných let mezi r. 8 BC a 8, ale to ještě křesťanský letopočet neexistoval. Jinde jsem četl, že to bylo chybně až do r. 12 AD.

Chyba Microsoftu - vím velmi dobře, jak je snadné v těchto věcech chybovat... Jak jsem nedůvěřivý k autoritám, tak jsem opatrný i k planetáriím ap., zda je skutečně vše dobře přepočteno. Pro období, kdy jsou k dispozici přesné záznamy pozorovaných nebeských jevů se to dá skvěle kontrolovat, zda především konjunkce vycházejí. Říkal jsem si, že pro časy před tísícem let bych to chtěl mít potvrzené, a zrovna ten jediný záznam o zatmění 1092 nesouhlasí ani v roce, ani ve dni v měsíci, jen ve dni v týdnu. Říkám si, proč by tam Kosmas vrazil takový přesný údaj ze své doby, kdyby si nebyl jistý, vždyť by tím věrohodnost kroniky vědomě zpochybnil.
Takže mi z toho plyne, že byl jiný usus, než je pro ono období používán dnes. (to jen tak myslím nahlas, žádný závěr zatím nemám.)

Je to opravdu složitější. Historici rádi opakují frázi, že zapisovatel převzal údaje od pamatujících si účastníků událostí. Já jsem nikdy nechápal, jak by si např. bavorský velitel mohl pamatovat jména poražených slovanských knížat a datum kdy k bitvě došlo. Podle mne takové údaje v análech a kronikách pochází z nějakých notářských zápisů učiněných ihned, jako zprávy pro císaře/krále. Pokud jsou převzaty z vyprávění, obsahují mytologickou slupku bez dat, jako např. příběh o Oldřichovi a Boženě.

Poměrně slavné, prozatím alespoň u mne, je vznik data Václavova zavraždění. Podstatou je "po svátku sv. Kosmy a Damiána" podle východního kalendáře a z toho bylo učiněno 28. září podle latinského kalendáře.

Přemýšlím o tom, jak se vůbec vědělo, jaký je rok, tenkrát se neprodávaly v papírnictvích kalendáře atd., bůhví, jestli to obyčejní lidé potřebovali vědět. Kněží v biskupské Praze se asi orientovali podle přeposlaných přípisů z papežské kanceláře, kde se v té době používal jak florentský, tak pisánský způsob, Jestli se listiny nějak archivovaly, musel v tom být zmatek pro kronikáře, který to s odstupem desítek let zpracovával. Tak si to aspoň jako nehistorik přestavuju.

Ono "na počátku roku narození Páně" je v latinském přepisu "anno dominice incarnationis MLXXXXII in kal. Ianuarii", přičemž incarnatio je zpravidla chápáno jako vtělení, tj. početí, méně často (Beda Ctihodný) jako narození.

Pokud se týče nesrovnalostí v datech, předpokládám, že se to synchronizovalo vždycky na Velikonoce, kdy bylo dáno, který den v roce je neděle, a pak to někdo, více či méně pozorně, zaznamenával do příštích Velikonoc, někdy třeba zapomněl. Ale rok byl spíš fázován podle svátků, které sledoval každý, tak nevím. Jestli se třeba méně významné svátky světily v neděli i když byly v jiný den, a pak událost "týden po sv. Ludmile" kronikář mechanicky převedl do svého římského stylu.

Ještě přidám obrázek s tím in sccta, které je intepretováno jako in secunda (asi scda). Bertholz, který to tak má, vycházel taky z Budyšínského rukopisu, čili z dotyčného obrázku.

Přiznám se, že jsem se taky trápil s tím zatměním, mám kašel a nemůžu s tím ležet, tak místo spánku sedím u PC ;).
Jediné rozumné zatmění vychází opravdu na r. 1093, ale ne 20. září, nýbrž 23. září, což je další komplikace. Je to opravdu v pátek a ve 12:12 místního slunečního času, je to určitě ono, protože léta před tím a pak nejsou zatmění po poledni.
Opačný posun roku by se snad dal vysvětlit tím, že Kosmas nevěděl, jak je rok zaznamenán a automaticky přidal rok navíc.
Co se týče chybného data, bohužel v manuscriptoriu cz tato originální stránka zřejmě chybí, tak to nemůžu ověřit, pokud je to přepsáno správně, tak ještě zbývá problém s přestupnými roky.

Jinak jsem měl taky pocit, že údaje sbíral Kosmas z různých pramenů a proto je v tom zmatek.

Zkusil jsem se ještě podívat na ten časový limit serveru, možná se povedlo to prodloužit, ale těžko to testovat.

To je zdá se velmi schopné řešení. U založení baziliky Kosmas uvádí, že byla založena po tom, co o svátku 28. 9. roku 1060 nedostačovala velikost rotundy. Jenže podle archeastronomického datování byla vytyčena již 2. 5. 1060, takže míněný den 28.9 by byl ve skutečnosti v roce 1059, čili v souladu s vaším řešením.

Jenže již zmíněné zatmění 20. 9. 1092 bylo ve skutečnosti naopak o rok později, tedy roku 1093. V kap. XLIX Kosmas formuluje: ...na počátku roku od narození Páně 1092, dne prvního ledna. Takže za počátek roku považoval 1. leden. Takže mi to tak v rychlosti připadá, že sám Kosmas byl už obětí různých způsobů datování a že zcela systémově, např. podle vašeho nalezeného řešení, jeho chyby nelze zcela vyřešit. Ovšem zdá se, že data spojená s bazilikou, by patřila do jednoho informačního souboru, nezávislého na jiných datech v Kosmově kronice. I to bych viděl jako dost dobře možné.

Ještě jsem si teď všiml, že máte napsáno: ...v rámci antispamové "kontorly".

Takže to vychází takto: Kosmas použivá pisánský kalkulus ("Takže například v průběhu normálního roku 1125 začínal ve Florencii k 25. březnu teprve rok 1125, zatímco v Pise začínal ve stejný den už rok 1126."), který se v papežské kanceláři používal 1088-1145.
V našem případě tedy Kosmas zapsal 1091, což je dle našeho usu 1090. A nejde o druhý (secundus) velikonoční týden, ale o svatý (scctus) týden, kdy 17. dubna vychází na středu.
Howgh

Poslední větu min. příspěvku škrtám...

Uvědomil jsem si etymologii slovanských názvů dnů - pondělí = po neděli, úterý = druhý den po neděli, čtvrtek = čtvrtý den. Je to tak už ve staroslověnštině viz.
Z toho mi vyplývá, že se tu skutečně praly dva systémy, pondělí jako druhý den týdne v liturgii, versus pondělí jako první den v lidové praxi, což bylo třeba odlišit. Samozřejmě by se daly použít české názvy dnů místo ferií, ale Kosmas psal latinsky, tak to nešlo, a latinské názvy dnů byly podle pohanských bohů. Tak zkrátka smísil zakořeněný usus s latinským zápisem - a IIII. feria je čtvrtek... No, moc tomu nevěřte, ferie byly v liturgické praxi zakořeněné... Já tu jen tak kombinuju.
Ta "insecta" ebdomina - ono to 'in' bude spíš předložka než předpona, i když je to psáno dohromady. Bývá psáno in secunda ebdomada, nebo in sancta ebdomada. A "scctus" je zkráceně svatý, takže: in sccta (sancta) ebdomada (Svatý týden, tj. týden končící velik. nedělí). Snad chápu dobře, že jdou po sobě Svatý týden, první týden a druhý týden velikonoční.
To ovšem neodpovídá r. 1091, ale r. 1090, kdy by 17.4. vyšlo na středu Svatého týdne. Pak je ovšem třeba uvažovat o problematice pisánského a florentinského letopočtu.

Ještě dva odkazy: 1, 2.

Co se týče našeho data, v Budyšínském rukopisu není "XV. kal. Maii, IIII. feria secunda ebdomada pasche", jako v Berth.B., ale "... feria insecta abdomada pasche" - pokud to i s vlnovkou je zkratka pro in, jako že asi jo.
Insecta by znamenalo doslova neuseknutá, tj. nezkrácená, nebo nějaký terminus technicus. Může se to vztahovat k feria (IIII. insektovaný den vel. týdne) nebo k ebdomada (IIII. den insektovaného vel. týdne).
To by mj. znamenalo, že jde o správný velikonoční týden, tedy 17. dubna po Velikonocích, které byly 13.4. a odpadl by problém s druhým vel. týdnem, který nevychází.

Bohužel jsem to nikde nenašel, ale mohlo by to být označení způsobu číslování dnů v týdnu. Kolem Velikonoc se jednak mohl uplatnit židovský způsob, kdy týden začínal sobotou, to by nám ale nepomohlo, jednak tehdejší obligátní způsob, kdy týden začínal nedělí, to nám nevychází.
Za třetí - neděle neměla označení I. feria nebo feria prima, ale dies Dominica (den Páně), tak by mohlo dojít k usu, že pondělí je první den v týdnu, jako dnes, s tím, že by v zápisech bylo označené, jaký způsob má autor na mysli.
No a pak může být ještě ona disproporce mezi římským začátkem dne, který byl o půlnoci, a italským časem, používaným u nás, který začínal o setmění. Čili pokud klášter shořel po setmění před půlnocí, mohl se den v obou počítáních lišit, a insecta mohlo být označení, jaký den má autor na mysli, tedy 'obyčejný' (nerozseknutý na římský způsob) den začínající večerem.

Popsaný Palackého způsob je mezi historiky velmi populární. Slavné, alespoň zatím u mne, je stanovení roku 935 jako Václavova zavraždění, aby byla shoda pondělí a 28. září. Skutečnost, že Boleslav udeřil bratra v roce 936 dle Widukinda se zašvindlovala. :-)

Syrské tabulky asi není nutné studovat, pro nás jsou postatné tabulky a kalendáře až po Bedovi Ctihodném. Ty se nejspíše u nás používaly.