Pražský hrad

Franta: Díky za upozornění. Na doplňku do článku bylo největším objemem práce hledání kvalitních vyobrazení, zároveň použitelných v rámci creative commons. Tím mne tak zblbnul anglický tvar Shu, že jsem zapomněl na opravdu v češtině používaný Šov. Takže to hned opravím.

Bůh jarní rovnodennosti přináší "jarní vlahý vánek", ale je to následný přídavek. Prvotní je ona jednorohost či jednorukost jako vyjádření středu mezi krajnímu slunovraty. Bůh jarní rovnodennosti byl předělán na "boha války" až někdy po roce 1000 př. n. l. Šov, Arés a Mars jsou to samé.

Had Apop je nejspíše obdoba boha počasí (ZO) typu Cernunnos, který se dostal do podsvětí stejně, jako řecký Hádés. Jiné obdoby Varuna a Poseidon se dostaly do moře. Celé to zjevně souvisí s prostým principem, že dešťová voda se nakonec vsákne do země nebo odteče do moře. Ale nepřátelství Apopa a Re by mělo zároveň pocházet až z doby po uplatnění boha typu Jupiter, jako boha nejvyššího. Marduk je bůh typu Jupiter, ale Tiámat je ženské podstaty, takže by měl jejich souboj být o poražení osmiletého cyklu. Čili není souboj, jako souboj.

Na obrázku z Oděsy je toho víc ke komentování, jenže popisek by mi už přetekl pod obrázek. Třeba, že slunovratové berany nahradili sokolové. Apop by měl správně být ještě v nižší úrovni pod Gebem. Asi se na něj při rovrhu kompozice zapomnělo a byl tam namáčknut dodatečně. V každém případě s hlavním posláním výjevu nesouvisí a je tady proto, že Šov na tomto provedení nese sluneční bárku. Také to může být jen tvůrcův vtípek.

S délkou článků mám také problém. Je mi jasné, že když někdo článek dočte, tak už vůbec neví, co vlastně bylo na začátku. Jenže ono se všechno se vším tak prolíná. Také nejde do starého výkladu vložit jen malý díl nového, to by tam nepasoval a čtenáři by se můj výklad zdál nelogický. Tištěné knihy budou mít asi ještě dlouhý život. :-)

ZH: Antispamová kontrola se neprodloužila, ale lze si na to zvyknout.

Šoa - není ustálené české pojmenování Šov, eventuálně postaru Šu?. Znaky odpovídající jeho jménu by měly být něco jako "šw" Šoa zavání holocaustem. A nebo to má s hebrejštínou nějakou souvislost? Myslím to šoa - neštěstí, zničení, pohroma. Jinak to měl být pán větrů - že by bůh jarního vánku? A to šoa napasovat na to, že Mars - "bůh války" je také kandidát na boha jarní rovnodennosti? A také přemohl hada Apopa, který chtěl převrhnout Reovu bárku (Marduk, Tiamat?). Tedy je to ten, který dbá nad pohybem slunečního kotouče, tedy volně Rea

Spíš si myslím, že na internet jsou ty Vaše články moc dlouhé. Spíše než, že by něco vyčnívalo, to asi v množství informací zanikne.

Otto, heslo Kalendář:
“Novoluní nadcházelo se v době, kdy dle cyklického výpočtu stáří měsíce bylo o něco větší. Tím se stalo, že zvláště výpočty týkající velkonoc nebyly v souhlase se zjevy nebeskými, dle nichž se měly říditi. Tento rozdíl mezi skutečnými fasemi měsíce a cyklickým jejich určením musil se časem státi patrným. První, kdo pravou příčinu tohoto zjevu objevil, byl jakýsi mistr Chonradus r. 1200.“

“Závažnější chybou jest, že skutečné fase měsíční neshodují se s kalendářními. Novoluní v gregoriánském kalendáři jsou totiž vypočtena dle středního pohybu měsíce a následkem toho odchylují se od astronomických novoluní (vypočtených dle skutečného pohybu měsíce) nezřídka o jeden, dva nebo dokonce 3 dni; přirozeně odchylují se někdy také kalendářní úplňky o jeden den. Následek této vady jest, že tedy velkonoce někde se neslaví v den určený koncilem Nikajským...“

Tak, alexandrijský výpočet stvoření, který v oblasti předcházel byzantskému, byl stanoven na 25. březen 5493 BC. Zatímco, jak uvedeno, byzantský 1. září 5509 - to činí rozdíl 16 let (a 4 měsíce).

Nemohlo by to vysvětlit neodpovídající datum Bořivojova křtu?

V níže uvedeném odkazu je ještě pět dalších výpočtů stvoření světa z raných křesťanských dob a 6 z pozdějších dob. Nevím, jestli jsem dobře pochopil, že byly různými kronikáři používány i tyto.

PS: myslím, že se už podařilo odstranit to nepříjemné zadržení příspěvku antispamovou kontrolou, kdyby se to přesto objevilo, tak řekněte.

Koukal jsem, jestli je Bořivojův křest v Budyšínském přepisu opravdu tak, a je. Teda nepochopím, proč je v originále "d ccc.x.c.iiii." a v latinském přepisu DCCCLXXXXIIII, nicméně je to nezpochybnitelné, jakož i, že šlo o křest.

Cyril a Metoděj přišli z Byzance, kde se od r. cca 691 používal byzantský letopočet začínající 1. září 5509 BC (viz).
Odkud Kosmas vzal dotyčný rok, musel ho přepočítávat z byzantského kalendáře? Uznávali v Byzanci počátek letopočtu dle Dionysia E.? (P.S. - neuznávali.) V té době už byla jejich církev dávno odštěpena. Jaký letopočet měli v mezidobí, nevypočítali si třebas narození Ježíše po svém (to je jen nápad, nedočetl jsem se o tom).

Nejvysmívanějším Kosmovým datem je rok Bořivojova pokřtění 894. První datum, které uvedl v kronice a hned špatné ... chacha. Došel jsem k tomu, co se často projevuje v mýtech, číslovka je správně, ale pozdější přidaný obsahový význam je špatně. Jedná se ve skutečnosti o rok Bořivojova úmrtí ve 43 letech (36 + 7 = 43). Takže překladem ze staroslověnského podkladu došlo ke změně významového obsahu data. Takže to je ještě další příklad možných chyb v chronologii.

"Belzebub" je zajímavý, podle jeho pravé ruky, ve které držel zbraň, by soška měla představovat jednorohého héroia jarní rovnodennosti. Také to vypadá, že se původně mohlo jednat o sousoší, protože takhle samotná soška asi neměla moc smysl.

Zřejmě už dnes doba volá po novém kritickém vydání Kosmovy kroniky, jenže vydat znovu další vydání ve staré verzi je jednodušší. Ve vydání z roku 2005 je opět: "...utíkajíce spadnou z mostu", to se přece už mohlo opravit na "s mostu" (I - XXXVI.).:-)

Dočetl jsem do konce ono Ottovo pojednání o chronologii. Zaujalo mě, že k určování Velikonoc sloužil kruh sluneční, který začínal v roce devátém př. Kr. a kruh měsíční (rok 1 před Kr.), počítání přes (neexistující) nulu mohlo přinášet chyby.

Epakty (viz) měly více verzí.

Ten dobrý muž, který psal do Otty pojednání o chronologii, se též domníval, že Kosmas používal dnešní způsob číslování dnů v měsíci, neznal zřejmě latinský originál. Osobně teda nechápu, jak někdo mohl při překladu takhle originál znásilnit... Měl to uvést, jak to je, a k tomu přidat poznámku. Já jsem aspoň nikde v Kosmovi nenašel moderní počítání, jen s kalendami, idami, feriemi atd.

Římští kněží (tj. pohanští pochopitelně) nepochopili podstatu juliánských přestupných roků a vkládali do r. 8 BC přestupný rok každé tři roky, Agustus pak mezi lety 8 BC a 8 ty dny nezařazoval, čímž se to prý vyrušilo.

Za doby Dionysia Exigua se počítal letopočet od počátku vlády křesťanům nepřátelského císaře Diocleciana, proto zavedl kalendář od inkarnace Krista. A koreloval to zřejmě s letopočtem ab urbae condita, což by měl být rok 754, který by měl odpovídat roku 1 AD. Jenže prý není jisté, zda D.E. myslel rokem početí Krista rok 1 BC, nebo rok 1 AD - viz.

Co se týče přestupných roků, ty šly (pokud byly správně započítávány) kontinuálně od r. 46 BC. Ovšem pro křesťany mohl být problém, že po roce 1 BC následoval rok 1 AD, rok nula neexistoval, takže by byl zřejmě vynechaný jeden přestupný rok. Augustus udělal svou reformu ubráním přestupných let mezi r. 8 BC a 8, ale to ještě křesťanský letopočet neexistoval. Jinde jsem četl, že to bylo chybně až do r. 12 AD.

Chyba Microsoftu - vím velmi dobře, jak je snadné v těchto věcech chybovat... Jak jsem nedůvěřivý k autoritám, tak jsem opatrný i k planetáriím ap., zda je skutečně vše dobře přepočteno. Pro období, kdy jsou k dispozici přesné záznamy pozorovaných nebeských jevů se to dá skvěle kontrolovat, zda především konjunkce vycházejí. Říkal jsem si, že pro časy před tísícem let bych to chtěl mít potvrzené, a zrovna ten jediný záznam o zatmění 1092 nesouhlasí ani v roce, ani ve dni v měsíci, jen ve dni v týdnu. Říkám si, proč by tam Kosmas vrazil takový přesný údaj ze své doby, kdyby si nebyl jistý, vždyť by tím věrohodnost kroniky vědomě zpochybnil.
Takže mi z toho plyne, že byl jiný usus, než je pro ono období používán dnes. (to jen tak myslím nahlas, žádný závěr zatím nemám.)