J. Čihák (Čtvrtek 25. dubna 2013)

Maha Kumbha - 144=12x12. Stáří rituálu není známo, některé zdroje udávají 2. století př.n.l..

Jan Cinert (Středa 24. dubna 2013)

J. Čihák: To jsou dobré postřehy, 12 a 144 jsou správné číslovky. Jenže je otázka, jestli je to tak opravdu myšleno, když tam všechny lístky a tyčinky nejsou zobrazeny. V tomto případě je těžké se vyjádřit.

J. Čihák (Středa 24. dubna 2013)

V liliovém kříži lze najít součin 4x3=12. Liliové květy mají ve skutečnosti 6 lístků, takže lze uvažovat i o součinu 4x6=24. Tyčinek je také 6. 4x6x6=144? Střed kříže se podobá čtyřlístku. 4x6x6x4=576? 25920:360=72

Jan Cinert (Úterý 23. dubna 2013)

Myslím si, že s budhismem to je podobné jako s islámem a křesťanstvím. Aby člověk zcela pochopil tato vyvinutá náboženství, žijící si svým vlastním životem kolem 2000 let, musel by se jim zcela věnovat. Rozdíl mezi Starým zákonem a křesťanskou věroukou je takovou ukázkou vývoje. Zatímco ze ST se dají čerpat podstaty původních mýtů, křesťanství se dá už spíše jen věřit. Takže například pro mne nemá význam se snažit tato náboženství zcela pochopit.

U křížů bych se nezabýval tím, jestli je např. liliový. To je dodatečný přídavek. Podstatná je číslovka, kterou počtem ramen sděluje.

J. Čihák (Úterý 23. dubna 2013)

Atomisté raných buddhistických škol tvrdili, že celý vesmír je prostoupen látkou, která zprostředkovává pohyb. Když vesmírem nevládly božské síly, tak je učenci museli nahradit nějakými fluidy. To se dělalo až do 19. století. A vlastně se to dělá dodnes. Třeba teorie o temné hmotě a temné energii. Prý to je, ale nikdo tomu nerozumí.

J. Čihák (Pondělí 22. dubna 2013)

Tady je také podobný kříž. Snad to vyjadřuje čtyři pravdy, které ústí do osmidílné stezky. Ovšem zde je samotný kříž, navíc liliový. Druhý jsem zatím nenašel. Symbol se nejspíše odchyluje a proto by mohl skrývat nějaké poselství.

ZH (Pondělí 22. dubna 2013)

Já tomuhle nerozumím, ale budhhistické učení je rozsáhlé a propracované, třeba dharmačakra a odkazy kolem.

J. Čihák (Pondělí 22. dubna 2013)

Zatím jsme se zaměřili na matematická poselství. Ale předmětem poselství může být i kosmologický názor. Buddhisté nepřijali názor z ostatních náboženství, že vesmír stojí na božské podstatě. Na reliéfech nejsou jenom náboženské symboly. Vzácně se může jednat o alegorická schémata, která vyjadřují představy o nebeské mechanice.

Jan Cinert (Sobota 20. dubna 2013)

To, co tam píšou o Béróssovi je pěkná ukázka tzv. aktualizace mytologie. Ta často spočívá v úpravě mýtů tak, aby vyhovovala chápání a představám pozdějších posluchačů. Tady se jedná o "vědeckou" snahu napravit zdánlivě nepřijatelnou délku Béróssových čísel a udělat z nich čísla historicky přijatelná. Přitom stačí oddělit mytologii od historie a nemusí se nic předělávat. Je to podobné, jako tzv. biblická archeologie, nebo Přemyslovo pole u Stadic, kde Oráč určitě oral pole velikosti 12 x 12 kročejů.

Béróssova čísla jistě nevznikla hned ve své propracované podobě, ale mají původ právě v takovém jednoduchém základu jako 2 x 4 apod. Při přechodu na šedesátkovou soustavu po prosazení "Jupitera" se čísla přispůsobila třeba na 2 + 4. Tak mne napadlo, že sčítání je vlastně jednoduché, ale násobení vyžaduje určitou abstrakci a přitom je logické, takže v pravdě "božské". I z toho důvodu se možná násobky "božských čísel" staly součástí mytologie a sofistikovaná matematika a astronomie součástí náboženství.

J. Čihák (Sobota 20. dubna 2013)

Už včera mě napadlo, že kříž v kruhu není běžným buddhistickým symbolem a proto by reliéf mohl skrývat matematické poselství. O buddhistickém učení vím jen velmi málo, ale přesto si myslím, že vzhledem k množství buddhistických škol to nelze vyloučit. Kolo s křížem však může vyjadřovat čtyři živly, čtyři části roku nebo dne a čtyři světové strany.

Našel jsem další informace k Berossovu číslu.

Jan Cinert (Pátek 19. dubna 2013)

J. Čihák: Indickou mytologii a náboženství nemám dostatečně nastudované. Jednou z překážek jsou časté dlouhé názvy bohů, takže se dají poplést ještě spíše, než Šov a Šoa. :-) Budu-li se ale držet pouhé ikonografie, tak na prvním odkazu jsou jeleni jako krajní slunovratové rohy a uprostřed je kolo čtyř období solárního roku, tedy forma prostředního rohu rovnodennosti, který dělí rok na čtyři období.

Na druhém snímku je kolo s osmi paprsky, takže by se mělo jednat o symbol Letní bohyně a jejího osmiletého cyklu. V takovém případě jsou kolouši po stranách denními blíženci Světlo-Stín, kteří jsou často součástí vyobrazování Letní bohyně. Druhá možnost je, že osmipaprskové kolo vyjadřuje dělení dne na osm dílů, a proto jsou zde i denní blíženci. U Budhy je podezřelé, že jeho jméno je utvořeno ze starého základu P-AT (B-ATh), podobně jako naše Bůh (B-AG). Potom by Budha mohl být původně bohem denní proměny počasí, tady typem boha Cernunnos. Ale zdůrazňuji, zatím jsem do toho dostatečně nepronikl.

J. Čihák (Pátek 19. dubna 2013)

Co má Buddha společného s liliovým křížem v kruhu? Buddhovo učení symbolizuje toto kolo.

J. Čihák (Pátek 19. dubna 2013)

Jeleni, kolo a Buddha, Photo 3-02.

Jan Cinert (Čtvrtek 18. dubna 2013)

Franta: Díky za upozornění. Na doplňku do článku bylo největším objemem práce hledání kvalitních vyobrazení, zároveň použitelných v rámci creative commons. Tím mne tak zblbnul anglický tvar Shu, že jsem zapomněl na opravdu v češtině používaný Šov. Takže to hned opravím.

Bůh jarní rovnodennosti přináší "jarní vlahý vánek", ale je to následný přídavek. Prvotní je ona jednorohost či jednorukost jako vyjádření středu mezi krajnímu slunovraty. Bůh jarní rovnodennosti byl předělán na "boha války" až někdy po roce 1000 př. n. l. Šov, Arés a Mars jsou to samé.

Had Apop je nejspíše obdoba boha počasí (ZO) typu Cernunnos, který se dostal do podsvětí stejně, jako řecký Hádés. Jiné obdoby Varuna a Poseidon se dostaly do moře. Celé to zjevně souvisí s prostým principem, že dešťová voda se nakonec vsákne do země nebo odteče do moře. Ale nepřátelství Apopa a Re by mělo zároveň pocházet až z doby po uplatnění boha typu Jupiter, jako boha nejvyššího. Marduk je bůh typu Jupiter, ale Tiámat je ženské podstaty, takže by měl jejich souboj být o poražení osmiletého cyklu. Čili není souboj, jako souboj.

Na obrázku z Oděsy je toho víc ke komentování, jenže popisek by mi už přetekl pod obrázek. Třeba, že slunovratové berany nahradili sokolové. Apop by měl správně být ještě v nižší úrovni pod Gebem. Asi se na něj při rovrhu kompozice zapomnělo a byl tam namáčknut dodatečně. V každém případě s hlavním posláním výjevu nesouvisí a je tady proto, že Šov na tomto provedení nese sluneční bárku. Také to může být jen tvůrcův vtípek.

S délkou článků mám také problém. Je mi jasné, že když někdo článek dočte, tak už vůbec neví, co vlastně bylo na začátku. Jenže ono se všechno se vším tak prolíná. Také nejde do starého výkladu vložit jen malý díl nového, to by tam nepasoval a čtenáři by se můj výklad zdál nelogický. Tištěné knihy budou mít asi ještě dlouhý život. :-)

ZH: Antispamová kontrola se neprodloužila, ale lze si na to zvyknout.

Franta (Čtvrtek 18. dubna 2013)

PS: obrázek z Oděsy, kde je Šov s bárkou na podnose - Apop je vpravo dole