Pražský hrad

S podobností jmen Šiva a Šov je to tak, oba vychází totožně. Jen se potomek - slunné období Ganéša stal v indickém mýtu synem Šivy. Jinde vychází jako syn Boha počasí. Ale v různých kulturách takový posun je možný při převzetí jmen a názvosloví. Vznikají tak také "etymologické anegdoty", jako s Adamovým žebrem a Evou. V tomto tématu se jedná o Achillovu patu, čili patu héroia jarní rovnodennosti (Šiva, Šov). Kořen PAT však náleží "putujícímu, chodícímu či běhajícímu" po obloze bohu počasí, tedy bohu otci (patér, god, bůh). Takže na Achilla i Šivu byl přenesen odlišným způsobem princip otcovství.

Myslím si, že uvedený vznik čísel součty je jen novodobou matematickou hrou. Vše jsou čísla na "Béróssově" principu s použitím násobků použitelných v šedesátkové soustavě, ovšem s přidanými řády, což je časté.

1728(00) = 12 x 144(00)
1296(000) = 12 x 108(000)
864(000) = 12 x 72(000)
432(000) = 12 x 36(000)

a do třetice:
Šivovo poznávací znamení je srpek nového Měsíce. Když Šiva tančí - což má tuším něco společného s tvořením světa, je zobrazen uvnitř kruhového útvaru - vzdáleně je to tedy podobné tomu jak je Šov umístěn pod vyklenutou Nut. Kromě toho, že to také souvisí s tvořením světa, jsou podobná i jejich jména.

Nechci to zlehčovat, ale:
First man in space: The first manned space flight lasted 108 minutes, and was on April 12, 1961 by Yuri Gagarin, a Soviet cosmonaut.

A určitě je zajímavé podívat se na to jak jsou některé výpočty vázané na použití desítkové soustavy:

According to Indian mythology, there are 4 Yugs
Satyug - consists of 172,800 years (1+7+2+8 = 18 = (1+8 = 9)
TretaYug consists of 1296000 years (1+2+9+6 = 18 = (1+8 = 9)
DwaparYug consists of 864000 years (8+4+6) = 18 = (1+8 = 9)
Kaliyug consists of 432000 years (4+3+2) = 9

27 je divné číslo, ale je prý známo už z počátků buddhismu. Číslo 27 je také počet lunárních stavů a konstelací. Když ho vynásobíme čtyřmi čtvrtěmi Měsíce, dostaneme 108 kombinací. Nerozumím tomu, ale je to druhý význam čísla 27. Nejposvátnější buddhistické číslo 108 je dělitelné devíti a součet jeho číslic je 9=1+0+8. Číslice 9 je také posvátná. 108 a 9 jsou čísla hlavních božstev. 108 jsou astrologicky kombinace 9 nebeských těles (7+2 uzly?) s 12 domy zvěrokruhu, 108=9x12. Buddhistické učení jsem také nestudoval. Hledal jsem jen potřebné informace k reliéfu na přední straně Buddhova trůnu v chrámu Mendut z poč. 9. století. Podle mého závěru by symbol mohl skrývat matematické poselství dynastie Sailendra, že Buddha zemřel v 81 letech.

Číslo 108 je spíše hlavně 9 x 12, takže možná ve smyslu "mnohokrát 12". Už jsme tu probírali nejvíce 40, že může být v původním smyslu "mnoho", neboť je to více než nejdelší viditelná časová jednotka Saturnův rok. Totéž by mohlo platit i pro 9, protože to byla dříve větší číslovka než tehdy známý Venušin osmiletý cyklus (za devatero horami...). Nestudoval jsem to, ale 27 mi přijde jako hodně divné číslo, spíše nějaká pozdější spekulace...?

Kristova léta 33 jsou také pozdější dohodou, podle Lukáše vystoupil Kristus ve 30 letech a podle děje na konci toho roku zemřel.

Číslo 108 je posvátné číslo buddhismu. Pokrývalo celou galaxii, neboť bylo 27 souvězdí ve 4 směrech, 4x27=108. Mohl tedy Buddha zemřít v 3x27=81 letech? Kristus měl zemřít v 33 letech. Proč ne třeba v kulatých 30 letech? Asi proto, že v čísle 33 se lépe odráží křesťanská symbolika.

Liliový kříž může vyjadřovat jednoduchou rovnici: 3x3x3x3=81. Možná není náhoda, že se Buddha měl dožít 80 let, osvobodit se od neustálých přerodů a tím definitivně opustit tento svět. Podle různých názorů pozdějších historiků se měl dožít 77-81 let.

Ve slovanském kalendáři se počítá s Kruhem Života, tedy s cyklem 144 let, který je tvořen součinem 9x16 a nikoliv 12x12. Veletucet byl oblíbený, ale (4x3)x(4x3) prošlo proměnou na (3x3)x(4x4).

J. Čihák: To jsou dobré postřehy, 12 a 144 jsou správné číslovky. Jenže je otázka, jestli je to tak opravdu myšleno, když tam všechny lístky a tyčinky nejsou zobrazeny. V tomto případě je těžké se vyjádřit.

V liliovém kříži lze najít součin 4x3=12. Liliové květy mají ve skutečnosti 6 lístků, takže lze uvažovat i o součinu 4x6=24. Tyčinek je také 6. 4x6x6=144? Střed kříže se podobá čtyřlístku. 4x6x6x4=576? 25920:360=72

Myslím si, že s budhismem to je podobné jako s islámem a křesťanstvím. Aby člověk zcela pochopil tato vyvinutá náboženství, žijící si svým vlastním životem kolem 2000 let, musel by se jim zcela věnovat. Rozdíl mezi Starým zákonem a křesťanskou věroukou je takovou ukázkou vývoje. Zatímco ze ST se dají čerpat podstaty původních mýtů, křesťanství se dá už spíše jen věřit. Takže například pro mne nemá význam se snažit tato náboženství zcela pochopit.

U křížů bych se nezabýval tím, jestli je např. liliový. To je dodatečný přídavek. Podstatná je číslovka, kterou počtem ramen sděluje.

Atomisté raných buddhistických škol tvrdili, že celý vesmír je prostoupen látkou, která zprostředkovává pohyb. Když vesmírem nevládly božské síly, tak je učenci museli nahradit nějakými fluidy. To se dělalo až do 19. století. A vlastně se to dělá dodnes. Třeba teorie o temné hmotě a temné energii. Prý to je, ale nikdo tomu nerozumí.