J. Čihák (Úterý 21. května 2013)

Máme rádi záhady. Že by podvodní rondel?

J. Čihák (Čtvrtek 16. května 2013)

Všechny rytiny nebudou pocházet od kameníků. Kromě graffiti se uvažuje také o magických značkách, které měly chránit stavbu a sakrální prostor.

ZH (Středa 15. května 2013)

To jsem rád, že jste to našel na netu, před nějakými 10 lety tam byla výstava na toto téma, když jsem se o to ještě nezajímal.

J. Čihák (Středa 15. května 2013)

Znáte kamenické značky z gotické části katedrály sv.Víta?

J. Čihák (Sobota 11. května 2013)

Na to se musíme zeptat geologů. Myslím, že deformace nad zlomem stačí vyrovnávat vrstva sypkých hornin, protože posun je velmi pomalý.

“Existuje jev označovaný jako tektonický creep, který se projevuje velmi pomalým posunem podél zlomové linie, ale tento posun není provázen zemětřesnými projevy.“

ZH (Pátek 10. května 2013)

Praha je už pár desítek let pokryta asfaltem, ještě déle budovami, mosty, je možné, že by se posun o desítky centimetrů neprojevil?

J. Čihák (Pátek 10. května 2013)

Na stránkách Geocaching jsou mapy s pražským zlomem. Jestli je podrobná mapa dobře odborně podložená, pak je opravdu sporné, zda rotunda sv.Kříže leží nad okrajem jižní desky. O vzájemném posouvání obou desek by mohly svědčit i pražské hradby.

J. Čihák (Čtvrtek 9. května 2013)

Zakřivení linie možná dosvědčuje, že se desky za posledních 900 let vzájemně posunuly o víc jak 10 m. Přibližovaly se nebo oddalovaly, avšak největší posun pravděpodobně probíhal ve směru zlomu. Průměrná rychlost posunu nepřesáhla 1,5 cm/rok (odhad).

Při pohledu od Longina se Václavův hrob mohl posunout doleva. Nevím jak to dokázat, ale další indicie by mohl poskytnout velký rovnostranný trojúhelník a velký rovnoramenný trojúhelník. Společný vrchol leží na jižní desce a ostatní vrcholy na severní desce. Stejně by mohla posloužit slunovratová linie Kříž-Petr, ale museli bychom předpokládat, že Kříž leží na výběžku jižní desky a nikoliv přímo nad zlomem.

J. Čihák (Úterý 7. května 2013)

To je otázka, čemu věřit. Nacházím strohé informace, že podél zlomů jsou známy vodorovné pohyby bloků bez tření. Rychlost až 2 cm za rok. Tento jev není provázen zemětřesením.

ZH (Úterý 7. května 2013)

Kvituju, že vždycky přijdete s nečekaným řešením, ale spíš bych věřil nepřesnosti geodetů. V době staveb rotund byl jistě přímý pohled.
Včera jsem mluvil s kamarádkou, která si chce koupit vírník, ale pochybuju, že by ji pustili nad vnitřní Prahu...

Nicméně by se to dalo udělat pomocí kouřových (laserových) znamení. Bohužel po výbuchu nedaleko sv. Kříže by to asi bylo dost riskantní ;).

J. Čihák (Úterý 7. května 2013)

ZH: Chtěl bych věřit, že i první úsek linie byl vyměřen přesně. Možné to je. Biskupské kněžiště bylo asi důležitější než Václavův hrob. Hlavní oltář mohl ukrývat vzácné relikvie z Jeruzaléma.

Václav také neměl celkem nic společného s Jeruzalémem, ale co když linie opravdu vycházela z jeho hrobu? Pokud chci stále věřit té přesnosti, pak zbývá jediná možnost, že tady došlo k horizontálnímu posunu desek podél pražského zlomu. Nejprve jsem to myslel jako vtip, ale pak jsem našel článek na www.kpufo.

ZH (Úterý 7. května 2013)

S tou vzdáleností ecclesioly od ecclesie jsem měl problém, ale, jak jsem tu již psal, portikus mohl být velký. Není myslím žádný ekvivalent k 13-metrové rotundě, domníval jsem se, že nejmladší rotunda mohla být ještě větší, ale to jsem musel opustit, nicméně si dovedu představit prostorný portikus vzhledem k zájmu poutníků a nedostatečně velké rotundě. Samozřejmě vše přizpůsobuju hypotéze, což je asi nekorektní, ta hypotéza, že nešíbovali s hrobkou sv. Vojtěcha při každém kopnutí do základů, je však docela nosná, myslím.

Co se týče azimutu jižní části ambitu, vycházel jsem jednak ze starších nákresů Hilbertových aj., ale i podle dlaždic v předsálích Královské hrobky a jejich odklonu od zdí základů katedrály ap., nicméně na desetinu stupně přesné to pochopitelně není. Tady na obr. 1/7 je Mockerův náčrtek severozápadního nároží ambitu vůči vnějším zdem katedrály, je to ale od ruky a z distancí se nedá přesný odklon vydedukovat, nicméně to vychází asi na 74°.

Jan Cinert (Úterý 7. května 2013)

Díval jsem se znovu na obrázek ZH z roku 2010, který souvisí s "Homolovou hypotézou". Ona hrobka mi přijde příliš vzdálená od rotundy, aby byla v Břetislavově přístavbě k rotundě. Ale zaujal mne tam azimut kláštera 72.5°, který je blízký Bořivojově rotundě 73.6°. Jako by již v době Bořivojově byl vymezen "dvorec" kněžích příslušejících k prvnímu kostelu a klášter zdědil jeho přibližné hranice, hlavně orientaci. Nic k tomu asi dalšího není, co by podporovalo tuto "Cinertovu hypotézu", ale u sv. Jiří bylo až do barokní přestavby ctěno západní průčelí kostela a i kláštera.

ZH (Pondělí 6. května 2013)

Tak to bych se ohradil ;). Vojtěch byl dle Homolovy hypotézy od poloviny 11. st. stále na stejném místě až do 19. století (s výjimkou období gotické přestavby hrobky, kdy byl opravdu někde jinde v bazilice), napřed v malém kostelíku vedle rotundy, pak v kapli v bazilice označované dnes jako sv. Tomáše, pak v údajné dvanáctiboké Parléřově kapli, dále v desetiboké barokní kapli, nyní je prázdná hrobka uprostřed hlavní lodi katedrály. Vojtěch neměl celkem nic společného s Jeruzalémem. Dnes je v nejvýchodnějším bodě katedrály kaple Panny Marie, hlavní oltář kostela symbolizuje obecně Krista, oba měli s Jeruzalémem společného hodně...
Ještě by někde měla být kaple sv. Víta.

J. Čihák (Pondělí 6. května 2013)

Kdysi jsme tady diskutovali o tom, že linie vychází z kněžiště baziliky. Tehdy mě napadlo, že tam mohla být schránka s ostatky sv.Vojtěcha. Obliba světců byla nestálá a kult sv.Vojtěcha občas zastiňoval ostatní kulty.