Franta (Středa 22. května 2013)

Jan Cinert: Vítejte v klubu!

Na svitcích nalezených u Mrtvého moře je prý také něco jako denní řád mužského kláštera, který tam někde byl. Prý se tam píše, že den končí když je Slunce polovinu svého kotouče nad obzorem.

Dalo by se tedy říci, že to by mohl být čas, kdy Slunce ještě nezapadlo, později již zapadlo, i když je na obzoru ještě vidět - refrakce. To by také mohl být čas smrti stínu. Kdysi jsem toto téma nadnesl, ale byl jsem z mytologického hlediska rezolutně odmítnut a tak asi na další vysvětlení (nechce se mi hledat) hlavně toho, týkajícího se stínu nedošlo.

Na druhou stranu, právě okamžik, kdy se zrodí stín, je po objevení se prvního paprsku druhý adept na určení časové okamžiku východu.
A ještě mytologicky podložený.

A doufám, že je jasné, jaké závěry z toho mohou plynout. On se první stín, třeba díky mraku (a tedy okamžité vůli nějakého prvního hybatele), může objevit i dost dlouho po vlastním východu.

ZH (Úterý 21. května 2013)

S těmi nestíny je to dobrý postřeh.
Shodou okolností jsem dnes večer jel po pláni nad Nebušicemi a viděl od křižovatky u sv. Václava na vlastní oči Ještěd i Krkonoše. Tak jsem si na vás vzpomněl, zda nezanedbáváte východy Slunce ;).

Jan Cinert (Úterý 21. května 2013)

Záhada to je, ale z této jižní oblasti často přicházejí "horkokrevné" teorie. Na sonarovém snímku je vidět, že útvarem vede nějaká liniová stavba (kabel, potrubí), díky kterému byl nejspíše objeven. Ani v mělkém příkopu pro tuto liniovou stavbu není stopa po nějaké struktuře připomínající lidskou činnost. V článku chybí uvedení lokality, ze které by se kameny dovážely. Může to tedy být i jen zřícený čedičový "sloup", tedy strukturovaný skalní výchoz.

V pátek ráno jsem jel východním Německem, a tak jsem si konečně udělal čas na největší divadlo na Zemi, východ Slunce na vzdáleném obzoru v průrvě mezi mraky. Byť mám za sebou mnoho bezesných nocí, bylo to mé první cílené čekání na východ Slunce. Byl jsem překvapen, jak je to čekání za úsvitu zdlouhavé a dramatické. Několikrát jsem si myslel, že červánky už jsou Sluncem za mraky a k tomu se přidala fata morgana těsně před východem, kdy se červánky intenzivně odrazily na chladné vrstvě před obzorem. Pak se objevil kotouč, nezaměnitelný se všemi ostatními zářemi a odrazy. Nejhlavnější můj poznatek z toho zároveň je, že za východu Slunce nejsou stíny. Zřetelně vykreslené vržené stíny jsou až při výšce Slunce několik kotoučů nad obzorem. Jakékoliv vytyčování za východu se tedy odehrávalo pomocí vyzírů, zákrytů kůlů ve směru východu Slunce apod. Nikoliv tedy vrženým stínem, jak jsem se dosud domníval. S tím souvisí to, že nejprve byl Gilgameš - Světlo a pak teprve byl dodatečně stvořen Enkidu - Stín.

J. Čihák (Úterý 21. května 2013)

Máme rádi záhady. Že by podvodní rondel?

J. Čihák (Čtvrtek 16. května 2013)

Všechny rytiny nebudou pocházet od kameníků. Kromě graffiti se uvažuje také o magických značkách, které měly chránit stavbu a sakrální prostor.

ZH (Středa 15. května 2013)

To jsem rád, že jste to našel na netu, před nějakými 10 lety tam byla výstava na toto téma, když jsem se o to ještě nezajímal.

J. Čihák (Středa 15. května 2013)

Znáte kamenické značky z gotické části katedrály sv.Víta?

J. Čihák (Sobota 11. května 2013)

Na to se musíme zeptat geologů. Myslím, že deformace nad zlomem stačí vyrovnávat vrstva sypkých hornin, protože posun je velmi pomalý.

“Existuje jev označovaný jako tektonický creep, který se projevuje velmi pomalým posunem podél zlomové linie, ale tento posun není provázen zemětřesnými projevy.“

ZH (Pátek 10. května 2013)

Praha je už pár desítek let pokryta asfaltem, ještě déle budovami, mosty, je možné, že by se posun o desítky centimetrů neprojevil?

J. Čihák (Pátek 10. května 2013)

Na stránkách Geocaching jsou mapy s pražským zlomem. Jestli je podrobná mapa dobře odborně podložená, pak je opravdu sporné, zda rotunda sv.Kříže leží nad okrajem jižní desky. O vzájemném posouvání obou desek by mohly svědčit i pražské hradby.

J. Čihák (Čtvrtek 9. května 2013)

Zakřivení linie možná dosvědčuje, že se desky za posledních 900 let vzájemně posunuly o víc jak 10 m. Přibližovaly se nebo oddalovaly, avšak největší posun pravděpodobně probíhal ve směru zlomu. Průměrná rychlost posunu nepřesáhla 1,5 cm/rok (odhad).

Při pohledu od Longina se Václavův hrob mohl posunout doleva. Nevím jak to dokázat, ale další indicie by mohl poskytnout velký rovnostranný trojúhelník a velký rovnoramenný trojúhelník. Společný vrchol leží na jižní desce a ostatní vrcholy na severní desce. Stejně by mohla posloužit slunovratová linie Kříž-Petr, ale museli bychom předpokládat, že Kříž leží na výběžku jižní desky a nikoliv přímo nad zlomem.

J. Čihák (Úterý 7. května 2013)

To je otázka, čemu věřit. Nacházím strohé informace, že podél zlomů jsou známy vodorovné pohyby bloků bez tření. Rychlost až 2 cm za rok. Tento jev není provázen zemětřesením.

ZH (Úterý 7. května 2013)

Kvituju, že vždycky přijdete s nečekaným řešením, ale spíš bych věřil nepřesnosti geodetů. V době staveb rotund byl jistě přímý pohled.
Včera jsem mluvil s kamarádkou, která si chce koupit vírník, ale pochybuju, že by ji pustili nad vnitřní Prahu...

Nicméně by se to dalo udělat pomocí kouřových (laserových) znamení. Bohužel po výbuchu nedaleko sv. Kříže by to asi bylo dost riskantní ;).

J. Čihák (Úterý 7. května 2013)

ZH: Chtěl bych věřit, že i první úsek linie byl vyměřen přesně. Možné to je. Biskupské kněžiště bylo asi důležitější než Václavův hrob. Hlavní oltář mohl ukrývat vzácné relikvie z Jeruzaléma.

Václav také neměl celkem nic společného s Jeruzalémem, ale co když linie opravdu vycházela z jeho hrobu? Pokud chci stále věřit té přesnosti, pak zbývá jediná možnost, že tady došlo k horizontálnímu posunu desek podél pražského zlomu. Nejprve jsem to myslel jako vtip, ale pak jsem našel článek na www.kpufo.

ZH (Úterý 7. května 2013)

S tou vzdáleností ecclesioly od ecclesie jsem měl problém, ale, jak jsem tu již psal, portikus mohl být velký. Není myslím žádný ekvivalent k 13-metrové rotundě, domníval jsem se, že nejmladší rotunda mohla být ještě větší, ale to jsem musel opustit, nicméně si dovedu představit prostorný portikus vzhledem k zájmu poutníků a nedostatečně velké rotundě. Samozřejmě vše přizpůsobuju hypotéze, což je asi nekorektní, ta hypotéza, že nešíbovali s hrobkou sv. Vojtěcha při každém kopnutí do základů, je však docela nosná, myslím.

Co se týče azimutu jižní části ambitu, vycházel jsem jednak ze starších nákresů Hilbertových aj., ale i podle dlaždic v předsálích Královské hrobky a jejich odklonu od zdí základů katedrály ap., nicméně na desetinu stupně přesné to pochopitelně není. Tady na obr. 1/7 je Mockerův náčrtek severozápadního nároží ambitu vůči vnějším zdem katedrály, je to ale od ruky a z distancí se nedá přesný odklon vydedukovat, nicméně to vychází asi na 74°.