Franta (Čtvrtek 23. května 2013)

ZH (Čtvrtek 23. května 2013)

Že by tehdy byla velká vedra a voda se odpařila? Nicméně zajímavé je srovnání mapky v NG a Google Satellite, nevím, co znamená ten reliéf připomínající říční síť v jezeře, přičemž v místě dotyčné kupy je zrovna hloubka, ale na vrstevnicové mapě jezera je hloubka jinde.

Jan Cinert (Čtvrtek 23. května 2013)

Jestli došlo k výraznému poklesu dna nebo stoupnutí hladiny, tak by to geologové měli snadno odhalit. Pak by se na takový doložený poznatek mělo odkazovat. Pro čedičové výlevy při vulkanické činnosti je příznačné sloupovité oddělování velkých šestihraných krystalů (Panská skála). Ty se někdy používaly při stavbách. U nás jsou na Slánské hoře jako součást zpevnění valů, ale neví se zda to učinili Slované, nebo již někdo předtím. Známý je chrám v Tichomoří, na jehož název si z hlavy nemohu vzpomenout. Jenže i při destrukci je stále patrné, že to vytvořili lidé. Zmíněný pahorek lidskou činnost v ničem nepřipomíná, tak bych se spíše přiklonil k tomu, že se jedná o zřícený čedičový výlev.

J. Čihák (Čtvrtek 23. května 2013)

Cinert: “Galilejské jezero se nachází ve Velké příkopové propadlině, která odděluje africkou a arabskou tektonickou desku. V důsledku polohy na střetu tektonických desek je tato oblast místem občasných zemětřesení a v minulosti byla místem vulkanické činnosti.“
Protože nevěřím na vodníky, přikláním se k názoru, že předpokládaná “mohyla“ byla postavena na pobřeží jezera a teprve časem ji zalily jeho vody. Mohlo dojít k poklesu dna a pobřeží o 15 m?

Jan Cinert (Středa 22. května 2013)

Až bude hezky, tak ještě prakticky prověřím neexistenci stínu během západu Slunce. Za zahrady jej vidím, takže kvůli tomu nemusím jezdit do zahraničí. :-) Zkusím také lépe vypozorovat, při jaké výšce Slunce začínají stíny mizet. Při jízdě po dálnici to moc nešlo.

Teoreticky by se mělo odehrát totéž obráceně. Nejprve zmizí stín a pak zapadne Slunce. Stejně zemřel Enkidu a Gilgameš zůstal sám, vědom si toho, že bez stínu musí také umřít. Proto se v epicky obohaceném mýtu vydal hledat nesmrtelnost. Podobně zemřel i Kastór, zatímco Polydeukés zůstal a pak "byl bohy vzat na nebesa".

Tak mě napadlo, jestli bohyní Sešat, tou která s faraonem držela vytyčovací provaz, musí být nutně míněna planeta Venuše (Jitřenka a Večernice). Mohl to být i obecně ženský princip - Měsíc. Rozpůlením úseku mezi východem a západem Měsíce v jednom dni se dostane astronomický jih. Jak jsme tu k tomu dospěli, tak Letní bohyně (letní polovina roku), novolunní dívka Měsíce a planeta Venuše v mytologii splývají. Rovněž dosavadní božské a mytologické interpretace ve starší literatuře selhávají. To ale míním jen jako nadhoz, bez bližšího prozkoumání. Potom by se jednalo o stanovení severojižní osy v noci mezi mezi hvězdou na severu a zmíněným jižním bodem podle Sešat.

Franta (Středa 22. května 2013)

Franta (Středa 22. května 2013)

Myslím ale, že vytyčování spojnice, třeba k prvnímu paprsku na obzoru bude asi pravděpodobnější adept. Snad i proto, že stejný princip mohl být uplatněn u vůdči hvězdám - obřad napínání provazu ve starém Egyptě. Některé egyptské chrámy jsou prý orientovány k jasným hvězdám a periodické opakování obřadu mělo sloužit jako kontrola toho, že jejich orientace je stále v souladu se světovým řádem.

Franta (Středa 22. května 2013)

Jan Cinert: Vítejte v klubu!

Na svitcích nalezených u Mrtvého moře je prý také něco jako denní řád mužského kláštera, který tam někde byl. Prý se tam píše, že den končí když je Slunce polovinu svého kotouče nad obzorem.

Dalo by se tedy říci, že to by mohl být čas, kdy Slunce ještě nezapadlo, později již zapadlo, i když je na obzoru ještě vidět - refrakce. To by také mohl být čas smrti stínu. Kdysi jsem toto téma nadnesl, ale byl jsem z mytologického hlediska rezolutně odmítnut a tak asi na další vysvětlení (nechce se mi hledat) hlavně toho, týkajícího se stínu nedošlo.

Na druhou stranu, právě okamžik, kdy se zrodí stín, je po objevení se prvního paprsku druhý adept na určení časové okamžiku východu.
A ještě mytologicky podložený.

A doufám, že je jasné, jaké závěry z toho mohou plynout. On se první stín, třeba díky mraku (a tedy okamžité vůli nějakého prvního hybatele), může objevit i dost dlouho po vlastním východu.

ZH (Úterý 21. května 2013)

S těmi nestíny je to dobrý postřeh.
Shodou okolností jsem dnes večer jel po pláni nad Nebušicemi a viděl od křižovatky u sv. Václava na vlastní oči Ještěd i Krkonoše. Tak jsem si na vás vzpomněl, zda nezanedbáváte východy Slunce ;).

Jan Cinert (Úterý 21. května 2013)

Záhada to je, ale z této jižní oblasti často přicházejí "horkokrevné" teorie. Na sonarovém snímku je vidět, že útvarem vede nějaká liniová stavba (kabel, potrubí), díky kterému byl nejspíše objeven. Ani v mělkém příkopu pro tuto liniovou stavbu není stopa po nějaké struktuře připomínající lidskou činnost. V článku chybí uvedení lokality, ze které by se kameny dovážely. Může to tedy být i jen zřícený čedičový "sloup", tedy strukturovaný skalní výchoz.

V pátek ráno jsem jel východním Německem, a tak jsem si konečně udělal čas na největší divadlo na Zemi, východ Slunce na vzdáleném obzoru v průrvě mezi mraky. Byť mám za sebou mnoho bezesných nocí, bylo to mé první cílené čekání na východ Slunce. Byl jsem překvapen, jak je to čekání za úsvitu zdlouhavé a dramatické. Několikrát jsem si myslel, že červánky už jsou Sluncem za mraky a k tomu se přidala fata morgana těsně před východem, kdy se červánky intenzivně odrazily na chladné vrstvě před obzorem. Pak se objevil kotouč, nezaměnitelný se všemi ostatními zářemi a odrazy. Nejhlavnější můj poznatek z toho zároveň je, že za východu Slunce nejsou stíny. Zřetelně vykreslené vržené stíny jsou až při výšce Slunce několik kotoučů nad obzorem. Jakékoliv vytyčování za východu se tedy odehrávalo pomocí vyzírů, zákrytů kůlů ve směru východu Slunce apod. Nikoliv tedy vrženým stínem, jak jsem se dosud domníval. S tím souvisí to, že nejprve byl Gilgameš - Světlo a pak teprve byl dodatečně stvořen Enkidu - Stín.

J. Čihák (Úterý 21. května 2013)

Máme rádi záhady. Že by podvodní rondel?

J. Čihák (Čtvrtek 16. května 2013)

Všechny rytiny nebudou pocházet od kameníků. Kromě graffiti se uvažuje také o magických značkách, které měly chránit stavbu a sakrální prostor.

ZH (Středa 15. května 2013)

To jsem rád, že jste to našel na netu, před nějakými 10 lety tam byla výstava na toto téma, když jsem se o to ještě nezajímal.

J. Čihák (Středa 15. května 2013)

Znáte kamenické značky z gotické části katedrály sv.Víta?

J. Čihák (Sobota 11. května 2013)

Na to se musíme zeptat geologů. Myslím, že deformace nad zlomem stačí vyrovnávat vrstva sypkých hornin, protože posun je velmi pomalý.

“Existuje jev označovaný jako tektonický creep, který se projevuje velmi pomalým posunem podél zlomové linie, ale tento posun není provázen zemětřesnými projevy.“