Pražský hrad

Proč je vytyčování v noci nepochopitelné?
Merchet
Proč je vytyčování v noci nepochopitelné? Vím, v noci je tma, ale starověká noc asi bylo něco jiného než ty, které známe nyní, kdy hvězdy v podstatě skoro vidět nejsou - díky světelnému znečištění.

Soudobé kolísání hladiny jezera nám odpověď nedá. Úrovně jsou ovlivněny přehradou, čerpáním vody z jezera a z přítoků. Navíc současné klima bude asi odlišné. Jen tak mě napadlo, že ve starověku mohlo docházet k zanášení výtoku z jezera. Ten PDF nelze otevřít.

Novodobá přehrada by to vysvětlovala, nebyl by pokles podloží, ale původní nižší výška hladiny. Zmiňují se tam jiné záměrně vytvořené kupy jako úkryty pro ryby, což bylo výhodné pro rybáře. Jenže to by mělo zase odpadnout, jestli byla stavba na suchu. Navíc, tak rozměrný objekt kvůli rybám? Nevím, raději jsem v tomto případě opatrně skeptický. Co zkusit, jestli není něco na atronomických azimutech od této kupy?

Takový nadhoz z jiného soudku. Řešili jsme bohyni Sešat s hvězdou nad hlavou, často pěticípou. Tady je něco k staré matematice. Není teď čas, tak jsem to jen prolétl. Ale napadlo mne, že Sešat by původně mohla být Venuše s pěti oběhy během osmi solárních roků. Při "napínání provazu" by byla již pěti díly přepony pýthagorejského trojúhelníka, kterým se vytyčil pravý úhel. Souhvězdí Ursa major by byl obecný pojem pro čtverec (obdélník), protože je to jediný takový přírodní útvar. S nocí a oblohou by pak vytyčování nemělo nic společného a byl by to jen novodobý výklad z nepochopení. Odpadá tím to nepochopitelné vytyčování za noci a podle hvězd. Víme, že jiné výklady o směřování ke hvězdám (rondely) nejsou průkazné, či přímo selhávají. (Nevirtuální str. 125-129.)

Dnes je na výtoku z jezera přehrada Degania, která udržuje hladinu v nadmořské výšce -208,9 m. Naposledy však byla otevřena v zimě 2003/2004. Při extrémním suchu se z jezera přestane čerpat voda a přesto hladina klesá až na -215 m. Zatím musíme čekat na další výzkum, který bude nepochybně nákladný. Pak se dovíme, jakého původu ta hromada kamení je. Pokud byla navršena, mělo by se také objasnit, jestli byla postavena na pobřeží nebo ve vodě. Tuším, že předpokládaná stavba mohla mít souvislost s uctíváním vodního božstva.

Jestli jsem článek správně pochopil, tak scanováním byly zjištěny pouze nánosy písku na okrajích struktury. Není nijak zjištěno, co se nalézá pod středem kupy, čili není vyloučen čedičový sopouch do nitra Země. Výtok z jezera do řeky Jordánu bude mít pevný skalnatý práh, který právě zadržuje vody jezera. Při poklesu hladiny v jezeře pak musí dojít k téměř vyschnutí Jordánu v řečišti pod jezerem, což bude asi výjimečný jev. Takže postavení v "době sucha" podle mne nepřichází v úvahu. Lidem tehdy stačil jediný pohled na břeh moře, jezera, řeky, aby rozpoznali nejvyšší výšky hladiny a osídlovali místa mimo dosah záplav. Pak by se muselo jednat jen o pokles terénu. Stále ale platí, že není možné postavit rozměrnou stavbu z libovolně navršených kamenů, navíc i z omletých valounů. Taková stavba z nevyskládaného a nevyvázaného zdiva by se hned zřítila ještě před dokončením.

Mohlo by se jednat o umělý ostrůvek, který patřil k dávnému městu Bet Yerah (Khirbet Kerak), ovšem hladina Galilejského jezera by musela být delší dobu nižší. V teplejších obdobích řeka Jordán vysychala. Podle badatelů dokonce před 120000 lety úplně vyschlo Mrtvé moře.

Že by tehdy byla velká vedra a voda se odpařila? Nicméně zajímavé je srovnání mapky v NG a Google Satellite, nevím, co znamená ten reliéf připomínající říční síť v jezeře, přičemž v místě dotyčné kupy je zrovna hloubka, ale na vrstevnicové mapě jezera je hloubka jinde.

Jestli došlo k výraznému poklesu dna nebo stoupnutí hladiny, tak by to geologové měli snadno odhalit. Pak by se na takový doložený poznatek mělo odkazovat. Pro čedičové výlevy při vulkanické činnosti je příznačné sloupovité oddělování velkých šestihraných krystalů (Panská skála). Ty se někdy používaly při stavbách. U nás jsou na Slánské hoře jako součást zpevnění valů, ale neví se zda to učinili Slované, nebo již někdo předtím. Známý je chrám v Tichomoří, na jehož název si z hlavy nemohu vzpomenout. Jenže i při destrukci je stále patrné, že to vytvořili lidé. Zmíněný pahorek lidskou činnost v ničem nepřipomíná, tak bych se spíše přiklonil k tomu, že se jedná o zřícený čedičový výlev.

Cinert: “Galilejské jezero se nachází ve Velké příkopové propadlině, která odděluje africkou a arabskou tektonickou desku. V důsledku polohy na střetu tektonických desek je tato oblast místem občasných zemětřesení a v minulosti byla místem vulkanické činnosti.“
Protože nevěřím na vodníky, přikláním se k názoru, že předpokládaná “mohyla“ byla postavena na pobřeží jezera a teprve časem ji zalily jeho vody. Mohlo dojít k poklesu dna a pobřeží o 15 m?

Až bude hezky, tak ještě prakticky prověřím neexistenci stínu během západu Slunce. Za zahrady jej vidím, takže kvůli tomu nemusím jezdit do zahraničí. :-) Zkusím také lépe vypozorovat, při jaké výšce Slunce začínají stíny mizet. Při jízdě po dálnici to moc nešlo.

Teoreticky by se mělo odehrát totéž obráceně. Nejprve zmizí stín a pak zapadne Slunce. Stejně zemřel Enkidu a Gilgameš zůstal sám, vědom si toho, že bez stínu musí také umřít. Proto se v epicky obohaceném mýtu vydal hledat nesmrtelnost. Podobně zemřel i Kastór, zatímco Polydeukés zůstal a pak "byl bohy vzat na nebesa".

Tak mě napadlo, jestli bohyní Sešat, tou která s faraonem držela vytyčovací provaz, musí být nutně míněna planeta Venuše (Jitřenka a Večernice). Mohl to být i obecně ženský princip - Měsíc. Rozpůlením úseku mezi východem a západem Měsíce v jednom dni se dostane astronomický jih. Jak jsme tu k tomu dospěli, tak Letní bohyně (letní polovina roku), novolunní dívka Měsíce a planeta Venuše v mytologii splývají. Rovněž dosavadní božské a mytologické interpretace ve starší literatuře selhávají. To ale míním jen jako nadhoz, bez bližšího prozkoumání. Potom by se jednalo o stanovení severojižní osy v noci mezi mezi hvězdou na severu a zmíněným jižním bodem podle Sešat.