Pražský hrad

Sv.Tomáš Akvinský píše, že podle Daniela Kristus vystoupil do nebe na východě a nakonec z východu se vrátí. Tím ospravedlňuje modlitbu k východu. Kristus vystoupil do nebe o svátku Zmrtvýchvstání. Věděl sv.Tomáš Akvinský, že proto kostely musely směřovat k východu Slunce v tento den a nikoliv přesně na východ?

“Při zakládání významných egyptských staveb byl od 2.dynastie používán obřad zaměřování pedj-shes (Natahování provazu, angl. Stretching of the Cord). Obřad byl spojen s bohyní Sešat. Podle hvězd byla vytyčena linie orientující stavbu na světové strany.“

Text v chrámu boha Hora v Edfu popisuje rituální vytyčování základů chrámu.
“Uchopil jsem kolík a rukojeť palice, držíme spolu s bohyní Safchet lano. Můj zrak sleduje chod hvězd. Až dojde k Sedmihvězdí (dnes Velký vůz) a naplní se mně stanovený oddíl čísla hodin, postavím kolíky do rohů božího domu.“

Chrám bohyně Hathor v Dendeře má odchylku 20° k východu a přizpůsobuje se okolnímu terénu. Text v chrámu nepopisuje skutečné vyměřování. Pravděpodobně se jedná o slavnostní rituál, který vznikl ze starého vyměřovacího postupu.
“Žijící bůh, nádherný, syn Thothův, vychovaný vznešenou bohyní v chrámu vládce Země, napíná s radostí lano s pohledem zaměřeným na bod AK souhvězdí MSHTYW (Meskhetyw v podobě nohy býka, dnes Velký vůz), vztyčuje chrám vládkyně Dendery tak, jak se to provádělo dříve.“

Ten výklad bohyně Sopdet je jeden z těch, ze kterých mi jdou oči šejdrem. Formy, proměny, aspekty, významy, projevy... Je to zjevně jen opsané encyklopedické heslo z knihy, která je tam uvedena. Encyklopedisté si složité otázky nekladou a jen opisují ze starší "prověřené" literatury.

O Egyptě toho moc nevím, ale trochu se posouvám od dřívějšího názoru, že jejich mytologie a teogonie je "jeden velký blázinec" k poznatku, že ten blázinec z toho spíše dělají dosavadní výklady. Ženské podstaty jsou Země, Měsíc a planeta Venuše. Proč tedy v Egyptě také Sirius? Tady bude nějaká chyba.

Jak si myslím, že nic nevím, mám pocit, že pěticípá hvěda v hieroglyfech, a tedy v egyptském pojetí je Sopdet, tedy Sirius. Jako nejjasnější hvězda naší oblohy je obvykle označována Venuše, protože to není hvězda, je další kandidát na nejjasnější hvězdu hvězda Sirius. Jak chápali Egypťané Venuši, nevím.
K odkazu na soubor s matematickými znalostmi Egypťanů, existuje kniha: Moudrost svitků boha Thovta, kde má být egyptologické shrnutí egyptské vzdělanosti, tedy i stať o astronomii.

Mně PDF jde otevřít i z odkazu, ale musím chvíli počkat, až se načte.

Nepochopitelné mi připadá zdůvodnění. Proč by se dělalo podle hvězd v noci to, co se dá udělat ve dne podle Slunce? Je-li zataženo, tak není vidět ve dne Slunce, ale ani hvězdy v noci. Pojal jsem jen podezření, že stále uváděná představa o vytyčování podle hvězd může být zase jen další novodobá blamáž, protože Sešat má na hlavě hvězdu. Jinak proti sledování hvězd starými Egypťany nic nemám, viz "psí hvězda" Sirius a její heliaktický východ o letním slunovratu.

Proč je vytyčování v noci nepochopitelné?
Merchet
Proč je vytyčování v noci nepochopitelné? Vím, v noci je tma, ale starověká noc asi bylo něco jiného než ty, které známe nyní, kdy hvězdy v podstatě skoro vidět nejsou - díky světelnému znečištění.

Soudobé kolísání hladiny jezera nám odpověď nedá. Úrovně jsou ovlivněny přehradou, čerpáním vody z jezera a z přítoků. Navíc současné klima bude asi odlišné. Jen tak mě napadlo, že ve starověku mohlo docházet k zanášení výtoku z jezera. Ten PDF nelze otevřít.

Novodobá přehrada by to vysvětlovala, nebyl by pokles podloží, ale původní nižší výška hladiny. Zmiňují se tam jiné záměrně vytvořené kupy jako úkryty pro ryby, což bylo výhodné pro rybáře. Jenže to by mělo zase odpadnout, jestli byla stavba na suchu. Navíc, tak rozměrný objekt kvůli rybám? Nevím, raději jsem v tomto případě opatrně skeptický. Co zkusit, jestli není něco na atronomických azimutech od této kupy?

Takový nadhoz z jiného soudku. Řešili jsme bohyni Sešat s hvězdou nad hlavou, často pěticípou. Tady je něco k staré matematice. Není teď čas, tak jsem to jen prolétl. Ale napadlo mne, že Sešat by původně mohla být Venuše s pěti oběhy během osmi solárních roků. Při "napínání provazu" by byla již pěti díly přepony pýthagorejského trojúhelníka, kterým se vytyčil pravý úhel. Souhvězdí Ursa major by byl obecný pojem pro čtverec (obdélník), protože je to jediný takový přírodní útvar. S nocí a oblohou by pak vytyčování nemělo nic společného a byl by to jen novodobý výklad z nepochopení. Odpadá tím to nepochopitelné vytyčování za noci a podle hvězd. Víme, že jiné výklady o směřování ke hvězdám (rondely) nejsou průkazné, či přímo selhávají. (Nevirtuální str. 125-129.)

Dnes je na výtoku z jezera přehrada Degania, která udržuje hladinu v nadmořské výšce -208,9 m. Naposledy však byla otevřena v zimě 2003/2004. Při extrémním suchu se z jezera přestane čerpat voda a přesto hladina klesá až na -215 m. Zatím musíme čekat na další výzkum, který bude nepochybně nákladný. Pak se dovíme, jakého původu ta hromada kamení je. Pokud byla navršena, mělo by se také objasnit, jestli byla postavena na pobřeží nebo ve vodě. Tuším, že předpokládaná stavba mohla mít souvislost s uctíváním vodního božstva.

Jestli jsem článek správně pochopil, tak scanováním byly zjištěny pouze nánosy písku na okrajích struktury. Není nijak zjištěno, co se nalézá pod středem kupy, čili není vyloučen čedičový sopouch do nitra Země. Výtok z jezera do řeky Jordánu bude mít pevný skalnatý práh, který právě zadržuje vody jezera. Při poklesu hladiny v jezeře pak musí dojít k téměř vyschnutí Jordánu v řečišti pod jezerem, což bude asi výjimečný jev. Takže postavení v "době sucha" podle mne nepřichází v úvahu. Lidem tehdy stačil jediný pohled na břeh moře, jezera, řeky, aby rozpoznali nejvyšší výšky hladiny a osídlovali místa mimo dosah záplav. Pak by se muselo jednat jen o pokles terénu. Stále ale platí, že není možné postavit rozměrnou stavbu z libovolně navršených kamenů, navíc i z omletých valounů. Taková stavba z nevyskládaného a nevyvázaného zdiva by se hned zřítila ještě před dokončením.

Mohlo by se jednat o umělý ostrůvek, který patřil k dávnému městu Bet Yerah (Khirbet Kerak), ovšem hladina Galilejského jezera by musela být delší dobu nižší. V teplejších obdobích řeka Jordán vysychala. Podle badatelů dokonce před 120000 lety úplně vyschlo Mrtvé moře.