Pražský hrad

V Klementinu nalezli další středověké pohřebiště, viz denik.cz. Zatím to vypadá, že pohřebiště pokračovalo dále na sever. Tím roste pravděpodobnost, že v prostoru Révového nádvoří býval nějaký kostelík, sv.Martin nebo jiný, neznámý...

Franta: Kristus mohl vystoupit na nebesa už rovnou z kříže, ale před Hospodina vystoupil až za 40 dní, viz sedm nebes.
„Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ V ráji asi znamená v jižní části třetího nebe. Při vzkříšení postoupil do čtvrtého nebe a po 40 dnech do sedmého nebe.

2. února je svátek Uvedení Páně

viz:

1.1.6. Očišťování Panny Marie
Lk 2,21–24 předkládá zprávu o tom, že po Ježíšově narození vykonali Josef a Maria to, co jim ukládal zákon,totiž po lhůtě stanovené pro očišťování rodičky po narození syna se vydali do jeruzalémského chrámu, aby obětovali Bohu svého prvorozeného Syna a přinesli oběť stanovenou Mojžíšovým zákonem pro očišťování rodičky.
Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina

40 dnů po porodu je žena podle výše uvedeného nečistá. 40 dnů je zřejmě doba šestinedělí. Možná, že Ježíš, který se svým zmrtvýchstáním v podstatě znova narodil, předstoupil před Hospodina až po 40 dnech. Možná proto se opakuje 40 denní lhůta, prostě jen dodržel zákon...

ZH: Mohly by se uplatňovat úplňky a novoluní před svátkem Nanebevstoupení Páně.

Franta: Vždy jsem si myslel, že ráj je někde nahoře a peklo dole. Dalším důvodem Tomáše Akvinského, kterým ospravedlňuje modlitbu k východu, je tvrzení, že biblický ráj se nachází na východě a my se tam chceme vrátit (jako potomci Adama a Evy).

Tak jsme zase u té nešťastné - šťastné sedmičky. Já mám na Vánoce pod stromeček připravený tento obrázek. Dřív na jeho klidné rozpoznání nebude čas. Je tam 7 jakýchsi vos. Přitom vosa je z (V)Osa stejně jako Esus. Podobně včela je z (V)Čela, tedy Kel(a), takže Kel, jako jeden rovnodennostní roh uprostřed, na ose. Stejně je čelo uprostřed mezi ušima. V chetitském mýtu to byla včela, která byla vyslána, aby probudila spícího boha Telepinu, slunečné letní období. Takže hmyz byl také zástupným vyjádřením jarní rovnodennosti. Je to celé výzva, která se jednou musí vyřešit.

I čtyřicítku jsme probírali. Já myslím, že buď je to hodnověrné číslo všude, tedy že i potopa trvala 40 dnů apod., nebo je to všude staré vyjádření "mnoho", a tak se nedá brát nikde vážně.

I tehdy, když čtu o "funkcích" bohů a bohyň, mi jdou oči šejdrem. Jenže, řešíme-li bohyni Sešat koncem 1. tisíciletí př. n. l., tak je možné, že ty "intelektuálské funkce" mohou mít již nějaké vyspekulované opodstatnění. Proto jsem zauvažoval o tom, že Sešat ve své výsledné podobbě může být vyjádřením pětidílné přepony pravoúhlého trojúhelníka. Z toho pak ta její geometrie a architektura.

O procházení sedmi branami Inannou k její setře Ereškigal jsem v knize uvažoval jako o 1 roku její vlády + 7 dalších s tím, že je to ulynutí jejího cyklu, a proto Inanna posléze umírá. No nevím, systémově se to pro všechny sedmičky asi uplatnit nedá.

Cosi jsem psal tady. Ale vůbec egyptské mytologii nerozumím, jak známo.

Ani Bibli, nicméně o nanebevstoupení je psáno v Lukášovi, kdy "byl nesen vzhůru do nebe", a - jestli jsem něco nepřehlédl - vypadá to, že se to stalo o velikonoční neděli. O 40 dnech, kdy se zjevoval, je až ve Skutcích apoštolů. Pro mě osobně z textu nevyplývá, že byl do nebe vynesen poprvé a navždy, ale dalo by se to chápat tak, že z nebe sestupoval (aby se jim ukázal) častěji po oněch 40 dnů. Nicméně ten svátek existuje, ale proti svátku Zmrtvýchvstání je, zdá se mi, podružný.

Thovtovými společnicemi bylo sedm Promluv (zobrazovány byly se sokolími hlavami) a bohyně psaní a počítání Sešat.
Viz obrázek

O sedmi Promluvách jsem ještě nikdy nic neslyšel, ale obrázek s Thovtem+8 (7+1) by mohl naznačovat spojitost s číslem 8.

Na Nanebevstoupení Páně je zajímavé, že je od vzkříšení odděluje 40 dnů.

A co řekl Kristus na kříži lotrovi po pravici?
"„Amen, pravím ti, ještě dnes budeš se mnou v ráji.“ (L 23,40-41)"
Jsou rájem myšlena nebesa?

Kristus vstoupil na nebesa pravděpodobné tam, kde se na nebesa mytologicky vstupuje. Jistě nebyl první, kdo to udělal. Co třeba takoví králové Egypta? Jak se dostali do té sluneční bárky k Reovi?

Sv.Tomáš Akvinský píše, že podle Daniela Kristus vystoupil do nebe na východě a nakonec z východu se vrátí. Tím ospravedlňuje modlitbu k východu. Kristus vystoupil do nebe o svátku Zmrtvýchvstání. Věděl sv.Tomáš Akvinský, že proto kostely musely směřovat k východu Slunce v tento den a nikoliv přesně na východ?

“Při zakládání významných egyptských staveb byl od 2.dynastie používán obřad zaměřování pedj-shes (Natahování provazu, angl. Stretching of the Cord). Obřad byl spojen s bohyní Sešat. Podle hvězd byla vytyčena linie orientující stavbu na světové strany.“

Text v chrámu boha Hora v Edfu popisuje rituální vytyčování základů chrámu.
“Uchopil jsem kolík a rukojeť palice, držíme spolu s bohyní Safchet lano. Můj zrak sleduje chod hvězd. Až dojde k Sedmihvězdí (dnes Velký vůz) a naplní se mně stanovený oddíl čísla hodin, postavím kolíky do rohů božího domu.“

Chrám bohyně Hathor v Dendeře má odchylku 20° k východu a přizpůsobuje se okolnímu terénu. Text v chrámu nepopisuje skutečné vyměřování. Pravděpodobně se jedná o slavnostní rituál, který vznikl ze starého vyměřovacího postupu.
“Žijící bůh, nádherný, syn Thothův, vychovaný vznešenou bohyní v chrámu vládce Země, napíná s radostí lano s pohledem zaměřeným na bod AK souhvězdí MSHTYW (Meskhetyw v podobě nohy býka, dnes Velký vůz), vztyčuje chrám vládkyně Dendery tak, jak se to provádělo dříve.“

Ten výklad bohyně Sopdet je jeden z těch, ze kterých mi jdou oči šejdrem. Formy, proměny, aspekty, významy, projevy... Je to zjevně jen opsané encyklopedické heslo z knihy, která je tam uvedena. Encyklopedisté si složité otázky nekladou a jen opisují ze starší "prověřené" literatury.

O Egyptě toho moc nevím, ale trochu se posouvám od dřívějšího názoru, že jejich mytologie a teogonie je "jeden velký blázinec" k poznatku, že ten blázinec z toho spíše dělají dosavadní výklady. Ženské podstaty jsou Země, Měsíc a planeta Venuše. Proč tedy v Egyptě také Sirius? Tady bude nějaká chyba.

Jak si myslím, že nic nevím, mám pocit, že pěticípá hvěda v hieroglyfech, a tedy v egyptském pojetí je Sopdet, tedy Sirius. Jako nejjasnější hvězda naší oblohy je obvykle označována Venuše, protože to není hvězda, je další kandidát na nejjasnější hvězdu hvězda Sirius. Jak chápali Egypťané Venuši, nevím.
K odkazu na soubor s matematickými znalostmi Egypťanů, existuje kniha: Moudrost svitků boha Thovta, kde má být egyptologické shrnutí egyptské vzdělanosti, tedy i stať o astronomii.

Mně PDF jde otevřít i z odkazu, ale musím chvíli počkat, až se načte.

Nepochopitelné mi připadá zdůvodnění. Proč by se dělalo podle hvězd v noci to, co se dá udělat ve dne podle Slunce? Je-li zataženo, tak není vidět ve dne Slunce, ale ani hvězdy v noci. Pojal jsem jen podezření, že stále uváděná představa o vytyčování podle hvězd může být zase jen další novodobá blamáž, protože Sešat má na hlavě hvězdu. Jinak proti sledování hvězd starými Egypťany nic nemám, viz "psí hvězda" Sirius a její heliaktický východ o letním slunovratu.