Pražský hrad

Na granosalis.cz zase preferují 4. duben.
“Vzhledem k tomu, že veliká noc tj. 14. den měsíce nisanu, tedy den jarního úplňku, připadal na pátek v letech Pilátova úřadu pouze v roce 30 nebo 33 po narození Krista, lze tak datum Ježíšovy smrti přiřadit v našem kalendáři buď na 7. dubna roku 30 a nebo 4. dubna roku 33. Jako základ pro různé slavnosti je většinou bráno druhé datum, protože rok 33 je tradičně v církevních dějinách považován za rok Kristova ukřižování.“

S tím příspěvkem jste mě předběhl. Chtěl jsem dodat, co je možné z orientace kostelů vyčíst, alespoň u některých. Oproti tomu nelze spolehlivě stanovit, jestli osa kostela směřuje k východu Slunce v den, kdy skrze ukřižování došlo k vykoupení nebo v den, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Musíme počítat s menšími chybami při vyměřování.

S těmi zázraky jsem to myslel tak, že vzkříšení bylo sice velkým zázrakem, ale ne jediným. Ježíš sám několik mrtvých povolal zpět do života.

Podle ZH... Mám zato, že Ježíšovo vzkříšení, které se oslavuje každou neděli a zejména tu velikonoční, je ústředním bodem liturgického roku a života věřících křesťanů vůbec. Ta poprava byla dílem zlých lidí a ne božím zázrakem... Ale já to znám jen z vnějšku.
Mimochodem, jak jsem se nyní dočetl, Duch svatý v podobě holubice na Ježíše sestoupil v okamžiku křtu v Jordánu, čímž se (zřejmě) stal Kristem, podle pravoslavné tradice se tak stalo již při narození. Tedy ta holubice nad Božím hrobem na onom středověkém obrázku je mi méně srozumitelná.

Velikonoce jsou pohyblivé svátky a jejich slavení bylo veřejné. Podle evangelií se nyní usuzuje, že nejpravděpodobnější datum Ježíšovy smrti je 7. duben roku 30 a možný je také 3. duben roku 33 (jiní usuzují opačně). Podobná data mohli stanovit už dávní teologové. Vždy mě při takových úvahách napadá, co asi učila hermetická pravidla a jak se lišila od veřejného učení. Nic nechci tvrdit, ale středověká pravidla pro orientaci kostelů byla také hermetická. Jen tak mě napadlo, že kostely byly orientovány podle odlišných výpočtů přesného data Ježíšova ukřižování. Avšak podle ZH bylo důležitější datum navazujího vzkříšení. Nejsem si jistý, jestli více znamenalo vykoupení nebo vzkříšení. Zázraky v Ježíšově životě byly běžné. Azimut východu Slunce začátkem dubna byl 77˚-81˚, koncem dubna 65˚.

Zdá se mi, že jsem to nenapsal dobře. Odvolávám se na větu ZH: Pro mě osobně z textu nevyplývá, že byl do nebe vynesen poprvé a navždy, ale dalo by se to chápat tak, že z nebe sestupoval (aby se jim ukázal) častěji po oněch 40 dnů.

Z kříže vystoupil do jižní poloviny třetího nebe. Vrátil se pro tělo a vystoupil do čtvrtého nebe, pak se vracel, aby se zjevoval. Po uplynutí 40 dní se vrátil, aby ze země vystoupil do sedmého nebe.

V Klementinu nalezli další středověké pohřebiště, viz denik.cz. Zatím to vypadá, že pohřebiště pokračovalo dále na sever. Tím roste pravděpodobnost, že v prostoru Révového nádvoří býval nějaký kostelík, sv.Martin nebo jiný, neznámý...

Franta: Kristus mohl vystoupit na nebesa už rovnou z kříže, ale před Hospodina vystoupil až za 40 dní, viz sedm nebes.
„Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ V ráji asi znamená v jižní části třetího nebe. Při vzkříšení postoupil do čtvrtého nebe a po 40 dnech do sedmého nebe.

2. února je svátek Uvedení Páně

viz:

1.1.6. Očišťování Panny Marie
Lk 2,21–24 předkládá zprávu o tom, že po Ježíšově narození vykonali Josef a Maria to, co jim ukládal zákon,totiž po lhůtě stanovené pro očišťování rodičky po narození syna se vydali do jeruzalémského chrámu, aby obětovali Bohu svého prvorozeného Syna a přinesli oběť stanovenou Mojžíšovým zákonem pro očišťování rodičky.
Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina

40 dnů po porodu je žena podle výše uvedeného nečistá. 40 dnů je zřejmě doba šestinedělí. Možná, že Ježíš, který se svým zmrtvýchstáním v podstatě znova narodil, předstoupil před Hospodina až po 40 dnech. Možná proto se opakuje 40 denní lhůta, prostě jen dodržel zákon...

ZH: Mohly by se uplatňovat úplňky a novoluní před svátkem Nanebevstoupení Páně.

Franta: Vždy jsem si myslel, že ráj je někde nahoře a peklo dole. Dalším důvodem Tomáše Akvinského, kterým ospravedlňuje modlitbu k východu, je tvrzení, že biblický ráj se nachází na východě a my se tam chceme vrátit (jako potomci Adama a Evy).

Tak jsme zase u té nešťastné - šťastné sedmičky. Já mám na Vánoce pod stromeček připravený tento obrázek. Dřív na jeho klidné rozpoznání nebude čas. Je tam 7 jakýchsi vos. Přitom vosa je z (V)Osa stejně jako Esus. Podobně včela je z (V)Čela, tedy Kel(a), takže Kel, jako jeden rovnodennostní roh uprostřed, na ose. Stejně je čelo uprostřed mezi ušima. V chetitském mýtu to byla včela, která byla vyslána, aby probudila spícího boha Telepinu, slunečné letní období. Takže hmyz byl také zástupným vyjádřením jarní rovnodennosti. Je to celé výzva, která se jednou musí vyřešit.

I čtyřicítku jsme probírali. Já myslím, že buď je to hodnověrné číslo všude, tedy že i potopa trvala 40 dnů apod., nebo je to všude staré vyjádření "mnoho", a tak se nedá brát nikde vážně.

I tehdy, když čtu o "funkcích" bohů a bohyň, mi jdou oči šejdrem. Jenže, řešíme-li bohyni Sešat koncem 1. tisíciletí př. n. l., tak je možné, že ty "intelektuálské funkce" mohou mít již nějaké vyspekulované opodstatnění. Proto jsem zauvažoval o tom, že Sešat ve své výsledné podobbě může být vyjádřením pětidílné přepony pravoúhlého trojúhelníka. Z toho pak ta její geometrie a architektura.

O procházení sedmi branami Inannou k její setře Ereškigal jsem v knize uvažoval jako o 1 roku její vlády + 7 dalších s tím, že je to ulynutí jejího cyklu, a proto Inanna posléze umírá. No nevím, systémově se to pro všechny sedmičky asi uplatnit nedá.

Cosi jsem psal tady. Ale vůbec egyptské mytologii nerozumím, jak známo.

Ani Bibli, nicméně o nanebevstoupení je psáno v Lukášovi, kdy "byl nesen vzhůru do nebe", a - jestli jsem něco nepřehlédl - vypadá to, že se to stalo o velikonoční neděli. O 40 dnech, kdy se zjevoval, je až ve Skutcích apoštolů. Pro mě osobně z textu nevyplývá, že byl do nebe vynesen poprvé a navždy, ale dalo by se to chápat tak, že z nebe sestupoval (aby se jim ukázal) častěji po oněch 40 dnů. Nicméně ten svátek existuje, ale proti svátku Zmrtvýchvstání je, zdá se mi, podružný.

Thovtovými společnicemi bylo sedm Promluv (zobrazovány byly se sokolími hlavami) a bohyně psaní a počítání Sešat.
Viz obrázek

O sedmi Promluvách jsem ještě nikdy nic neslyšel, ale obrázek s Thovtem+8 (7+1) by mohl naznačovat spojitost s číslem 8.

Na Nanebevstoupení Páně je zajímavé, že je od vzkříšení odděluje 40 dnů.

A co řekl Kristus na kříži lotrovi po pravici?
"„Amen, pravím ti, ještě dnes budeš se mnou v ráji.“ (L 23,40-41)"
Jsou rájem myšlena nebesa?

Kristus vstoupil na nebesa pravděpodobné tam, kde se na nebesa mytologicky vstupuje. Jistě nebyl první, kdo to udělal. Co třeba takoví králové Egypta? Jak se dostali do té sluneční bárky k Reovi?