Pražský hrad

Vnitřní okrsky slovanských svatyní byly v ohradách. Dovnitř nemohl každý a vstupovalo se tam branami. Přes prahy?

Na ptejteseknihovny.cz k tomu píšou, že podrobnou zprávu o slovanském posvátném háji uvádí Helmold z Bosau ve své Slovanské kronice.

"...Tam jsme mezi prastarými stromy spatřili posvátné duby, zasvěcené bohu té země Provenovi, které obkličovalo nádvoří a plot, vystavěny velmi pečlivě ze dřeva, v němž byly dvě brány. Neboť kromě domácích bůžků a model, jimiž každá ves oplývala, bylo místo to svatyní celé země, a byl pro ni ustanoven žrec a slavnosti a rozličné obětní obřady. Tam se každé pondělí scházíval lid té země s knížetem a knězem za příčinou soudů. Vstup do nádvoří byl ovšem zakázán, vyjímajíc kněze a ty, kteří chtěli obětovati nebo na které doléhalo nebezpečí smrti; těmto totiž se nikterak neodpíralo útočiště..."

S těmi předponami je zmatek dodnes. Např. mezi slovy převoznictví a přívoz je nesoulad. Podle pravidel můžeme říkat převozník i přívozník.

V Geografu bavorském se píše o kamenném (časoměrném?) sloupu, který stál již roku 750 na Petříně. Podle pověstí tam pohané páchali vraždy při rituálních věštbách. Křesťané tam prý vyvolávali ďábla ještě v 18. století. Bylo to místo, kam se mnozí báli vstoupit a jiní tam chodili páchat černou magii. Myslíte si, že vznik názvu Praha nějak souvisel s pohanskými kulty?

Brodem se přechází z jednoho břehu na druhý, tedy brod je spíše přechod přes vodní tok. Perga, prega, praga – cesta přes něco, přechod. Ale kdoví, tehdy to třeba vnímali tak, že se prochází vodou na druhý břeh a brod byl cesta skrze vodu, tedy vodní průchod.

Je to zajímavé, ale pokud by to bylo ve smyslu projít, tak si pořád myslím, že by se to týkalo spíš brodu, protože tím bylo místo pozoruhodné, skály někde na kopci asi ne, taky asi byly lepší trasy než skrze ně. Mimochodem, v Tiských stěnách se píše o historii místa, lidé ze vsí se tam ve středověku báli vstoupit, že je to ďáblovo místo.

Zajímavá je etymologie názvu Klokočské průchody, dříve Klokočské prochody i prochoda. V jedné soutěsce je několik průchodů za sebou.
Studený průchod je skalní rozsedlina vzniklá posunem okrajové kry pískovcového masivu. V horní části Petřína jsou podobné geologické poměry, avšak těžba pískovce tuto oblast změnila. Třeba tam také byly nějaké průchody.

K zamyšlení pro ZH:
Už jsme tady diskutovali, že předpony pra, pre, par, per a pro byly často zaměňovány foneticky i významově. Když jsem četl o skalních rozsedlinách Klokočské průchody a Studený průchod (stč. próchod), tak mě napadaly všelijaké souvislosti.

progati, pragati – projíti
praga – průchody ?

Azimuty platí v Praze roku 500 mezi 1. a 7. dubnem. Patrně bylo více badatelů, kteří vypočítali přesné datum Ježíšova ukřižování a mnozí tomu věřili. Např. v době Exiguově bylo přesné datum Kristova vzkříšení určeno na 25. březen, ale někteří toto datum považovali za den Kristovy smrti.

Tady jsou azimuty pro období 25.3.-15.4. roku 500 a 1000.
Praha/500/85˚-73˚
Praha/1000/82˚-70˚
Řím/500/86˚-75˚
Řím/1000/84˚-73˚

Na granosalis.cz zase preferují 4. duben.
“Vzhledem k tomu, že veliká noc tj. 14. den měsíce nisanu, tedy den jarního úplňku, připadal na pátek v letech Pilátova úřadu pouze v roce 30 nebo 33 po narození Krista, lze tak datum Ježíšovy smrti přiřadit v našem kalendáři buď na 7. dubna roku 30 a nebo 4. dubna roku 33. Jako základ pro různé slavnosti je většinou bráno druhé datum, protože rok 33 je tradičně v církevních dějinách považován za rok Kristova ukřižování.“

S tím příspěvkem jste mě předběhl. Chtěl jsem dodat, co je možné z orientace kostelů vyčíst, alespoň u některých. Oproti tomu nelze spolehlivě stanovit, jestli osa kostela směřuje k východu Slunce v den, kdy skrze ukřižování došlo k vykoupení nebo v den, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Musíme počítat s menšími chybami při vyměřování.

S těmi zázraky jsem to myslel tak, že vzkříšení bylo sice velkým zázrakem, ale ne jediným. Ježíš sám několik mrtvých povolal zpět do života.

Podle ZH... Mám zato, že Ježíšovo vzkříšení, které se oslavuje každou neděli a zejména tu velikonoční, je ústředním bodem liturgického roku a života věřících křesťanů vůbec. Ta poprava byla dílem zlých lidí a ne božím zázrakem... Ale já to znám jen z vnějšku.
Mimochodem, jak jsem se nyní dočetl, Duch svatý v podobě holubice na Ježíše sestoupil v okamžiku křtu v Jordánu, čímž se (zřejmě) stal Kristem, podle pravoslavné tradice se tak stalo již při narození. Tedy ta holubice nad Božím hrobem na onom středověkém obrázku je mi méně srozumitelná.

Velikonoce jsou pohyblivé svátky a jejich slavení bylo veřejné. Podle evangelií se nyní usuzuje, že nejpravděpodobnější datum Ježíšovy smrti je 7. duben roku 30 a možný je také 3. duben roku 33 (jiní usuzují opačně). Podobná data mohli stanovit už dávní teologové. Vždy mě při takových úvahách napadá, co asi učila hermetická pravidla a jak se lišila od veřejného učení. Nic nechci tvrdit, ale středověká pravidla pro orientaci kostelů byla také hermetická. Jen tak mě napadlo, že kostely byly orientovány podle odlišných výpočtů přesného data Ježíšova ukřižování. Avšak podle ZH bylo důležitější datum navazujího vzkříšení. Nejsem si jistý, jestli více znamenalo vykoupení nebo vzkříšení. Zázraky v Ježíšově životě byly běžné. Azimut východu Slunce začátkem dubna byl 77˚-81˚, koncem dubna 65˚.

Zdá se mi, že jsem to nenapsal dobře. Odvolávám se na větu ZH: Pro mě osobně z textu nevyplývá, že byl do nebe vynesen poprvé a navždy, ale dalo by se to chápat tak, že z nebe sestupoval (aby se jim ukázal) častěji po oněch 40 dnů.

Z kříže vystoupil do jižní poloviny třetího nebe. Vrátil se pro tělo a vystoupil do čtvrtého nebe, pak se vracel, aby se zjevoval. Po uplynutí 40 dní se vrátil, aby ze země vystoupil do sedmého nebe.

V Klementinu nalezli další středověké pohřebiště, viz denik.cz. Zatím to vypadá, že pohřebiště pokračovalo dále na sever. Tím roste pravděpodobnost, že v prostoru Révového nádvoří býval nějaký kostelík, sv.Martin nebo jiný, neznámý...

Franta: Kristus mohl vystoupit na nebesa už rovnou z kříže, ale před Hospodina vystoupil až za 40 dní, viz sedm nebes.
„Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ V ráji asi znamená v jižní části třetího nebe. Při vzkříšení postoupil do čtvrtého nebe a po 40 dnech do sedmého nebe.